Nuda v čekárně

Zdraví

Určitě to znáte. Čekání, kdy na vás dojde řada a konečně budete moci vstoupit do ordinace, je někdy nekonečné. Když se na něj dobře připravíte, sice se nezkrátí, ale dlouhé minuty a někdy i hodiny vám snáze utečou.

Jak udělat z návštěvy ordinace zábavu?Jak udělat z návštěvy ordinace zábavu?

Krabičkové divadélko

Jednoduché divadlo z plsti nezatíží vaši kabelku a dítě si s ním vyhraje. Budete potřebovat barevnou plsť neboli filc (prodává se ve výtvarných potřebách, většinou v podobě barevných čtverců), nůžky, plastovou krabičku, fixy na textil a případně barevné bavlnky, jehlu a třeba i knoflíky.

Výroba je nesmírně jednoduchá - jeden čtverec filcu bude pozadím pro krabičkové divadélko a z ostatních vystříháte různé postavy a tvary. Doporučuji nevystřihovat postavy vcelku, ale spíše si vytvořit skládanky, k čemuž vám pomůže jednoduchá šablona. Až budete mít dostatek částí jednotlivých lidských těl, můžete jim pomocí fixů na textil nebo bavlnek vytvořit oči, ústa a další detaily. Nezapomeňte také na zvířátka, květiny, stromy, oblaka, domečky, případně královské hrady a draky.

S divadélkem se zachází jednoduše - na pozadí pokládáme jednotlivé postavy; díky tomu, že jsou z vlněné plsti, bez problémů drží a nikam vám nespadnou. A je jen na vaší fantazii a na obrazotvornosti vašeho dítěte, zda se v čekárně odehraje pohádka o ježibabě a dvou malých dětech nebo o drakovi, který se živí princeznami.

Krabička poslední záchrany

Protože se čekání na lékaře může protáhnout, je dobré se patřičně vybavit. Kromě svačinky a pití stojí za to vzít s sebou vlhčené ubrousky, papírové kapesníky a něco na čtení pro sebe i pro dítě. Z vlastní zkušenosti nedoporučuji učení ani moc vážnou literaturu; ideální jsou komiksy, časopisy nebo povídky. Pokud má dítě v oblibě nějakou elektronickou hru, můžeme ji také přibalit, ale je lepší předem zjistit, zda je u ní možné vypnout zvuk (není nic protivnějšího než poslouchat sousedovo „beng, beng, žuch, beng“ stále dokola).

Čekárenská etiketa

Pobyt v čekárně je možné přežít v pohodě, ale také ho znepříjemnit sobě i jiným. Aby čekání proběhlo bez zbytečné újmy na duši, je dobré držet se několika základních pravidel. Především stojí za to se svému dítěti opravdu věnovat. Ostatní čekající určitě moc nepotěší, když kolem nich naše dítě bude běhat a šlapat jim po nohou, ani když jim poleze na klín a bude se snažit zjistit, čím se zabývají. A stejně tak nijak zvlášť nestojí o to, abychom jejich dítě vychovávali. Také se vyplácí nemluvit o tom, co nás k lékaři přivedlo - spolučekající asi nejsou moc zvědaví na popis trávicích obtíží a běhy mezi postelí a toaletou. V čekárně se ale můžeme sejít i s lidmi, jejichž děti jsou nemocné dlouhodobě, mají nějaké opravdu závažné a leckdy život ohrožující potíže, a tihle lidé asi nemají chuť poslouchat cizí stesky. Ovšem platí to i naopak - je jistě těžké smířit se třeba s tím, že dítě má vážnou chorobu, ale ostatní lidé v čekárně mají také svá trápení, a proto je lepší své obavy, úvahy nad špatnými výsledky vyšetření a nad projevy nemoci nechat až do ordinace.

Jde to i bez hraček

Když už jsme přečetli všechny časopisy, dojedli svačinu a divadélko nás už nebaví, můžeme se zabavit klasickými hrami, které nevyžadují žádné pomůcky. Slovní fotbal a hru na „já si myslím“ můžeme vystřídat hrou „kdo jsem“. Můžeme také v čekárně společně hledat věci, které začínají na určité písmeno, věci jedné barvy nebo věci, jejichž názvy se rýmují. Možná se do her zabereme natolik, že až se ozve „další, prosím!“, nebude se dítěti chtít skončit.


Reklama


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama


Reklama