Scooby-Doo se vrací a je opravdový! A není sám, Sonic, Disney klasiky i další ikonické postavy se v posledních letech znovu objevují v „reálném světě“. Proč máme potřebu převádět animované hrdiny do reality? Neubírá jim tento nový rozměr jejich původní kouzlo?
Když slyšíte Scooby-Doo, co se vám vybaví?
Mně teda šílený kreslený pes, asi ani ne moc vtipný, byť lehce legrační (neprotiřečím si?). Zapátrala jsem a zjistila, že jde o skutečně starou postavičku. Poprvé se Scooby objevil v roce 1969 jako hlavní postava animovaného seriálu Scooby-Doo, Where Are You!. No, už to není žádný mladík…
Jeho tvůrci z něj původně chtěli mít klasického „strašpytla“, který se bojí vlastního stínu, ale zároveň se nechtěně připlete k řešení falešných nadpřirozených záhad. Z původně jednoduchého konceptu se postupně stal popkulturní fenomén, který už více než půl století kombinuje detektivku, hororovou parodii a absurdní humor. Právě tato směs z něj udělala jednu z nejdéle běžících animovaných značek, která se nyní poprvé posouvá i do hrané filmové podoby.
Těšit se na něj můžeme v produkci Netflixu v roce 2027. Příběh se vrací na úplný začátek, a tušíte správně, užijeme si spoustu štěněčí roztomilosti. Setkáme se i s hlavní detektivní čtyřkou, tak, jak je známe z kreslené předlohy. Prý to bude pecka, kromě „původní DNA“ značky, tedy šíleného psa a dobrodružného příběhu, slibují tvůrci temnější, mysterióznější tón s nádechem teenagerovského dobrodružství.
Proč oživujeme kreslené pohádky?
Věřím, že živý Scooby-Doo si své fanoušky najde. Ale mě v té souvislosti napadlo: Proč neustále oživujeme kreslené hrdiny? Protože už nám nemají co nabídnout? Nebo naopak proto, že v „živém" zpracování nám nabídnou ještě víc?
Hranou verzi dostal také třeba Ježek Sonic, který se z herní a animované ikony proměnil v kombinaci CGI (tedy počítačem generovanou tvorbu) a reálného světa. Podobně jsou na tom klasiky z dílny Disneyho, třeba Aladin, Kráska a zvíře, Malá mořská víla nebo Mulan, která dostala novou, vážnější interpretaci.
Zřejmě je za tímto trendem snaha ověřit si, jak by tyhle světy vypadaly, kdyby opravdu existovaly vedle nás. Myslím, že všichni si rádi představujeme, že pohádka se může stát realitou. Ale není barevný, kreslený a animovaný svět dostačující pro naší, a hlavně dětskou fantazii? Protože například naši nejoblíbenější pohádku Jak vycvičit draka bych já rozhodně nechala tak, jak byla. Animovaná, boží, dojemná. Mimo náš opravdový svět, jen v alegorické podobě tak, jak se líbí dětem i nám dospělým.
Tak se necháme překvapit, jestli tento trend bude i nadále pokračovat. Nicméně roztomilého Scoobyho si asi ujít nenecháme.
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
