Vánoční průvodce - znáte české tradice?

O čem všichni mluví

Jakou barvu mají mít svíčky na adventním věnci, proč se peče vánočka a kolik zvyků patří ke Štědrému večeru? Inspirujte se se svou rodinou, jak trávit adventní čas, a najděte nápovědu pro adventní soutěžní kalendář Manufaktura.

Adventní neděle

S adventem je tradičně spojená fialová barva, barva důstojnosti a pokání. Svíčky na věnci by podle tradice měly být fialové kromě té třetí v pořadí.

První adventní neděli se říká železná a svíčce pro tento den se říká Naděje. Druhé adventní neděli se přezdívá bronzová a její svíčka se jmenuje Mír. Třetí adventní neděle se označuje jako stříbrná. Tato svíčka by jako jediná měla být růžová a jmenuje se Přátelství. Čtvrté adventní neděli se říká zlatá a její svíce na adventním věnci se jmenuje Láska.

Barborka

Než začnou Vánoce, můžete vyzkoušet i další zvyky našich předků.
Ve svátek svaté Barbory, 4. prosince, se obvykle trhaly třešňové větvičky. Tradovalo se, že komu větvička vykvete na Štědrý den, tomu se další rok splní všechna přání.

Dříve to dělaly hlavně neprovdané dívky, které chtěly vědět, zda je konečně čeká svatba.

Mikuláš

Každého 5. prosince navštěvuje děti Mikuláš s anděli a čerty.

Svatý Mikuláš z Myry byl skutečnou historickou osobností, biskupem. Už za svého života byl velmi oblíbený mezi lidmi. Proslul štědrostí k potřebným a jako zachránce nespravedlivě obviněných.

Jeho svátek připadá na 6. prosince a oslava tohoto svátku je spojena s rozdáváním dárků dětem v předvečer 5. prosince. Mimochodem sv. Mikuláš byl inspirací pro vytvoření mýtické postavy Santa Clause.

Noci upije

Svatá Lucie slaví svátek 13. prosince. Lidová pranostika říká Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá, což už ale tak úplně neplatí vzhledem k posunům v kalendáři.

Svatá Lucie o adventu obcházela stavení a chytala do pytle děti, které nebyly do setmění ve svých domovech.

Vánočka

Vánočka neodmyslitelně patří k Vánocům. Dříve se jich v každé domácnosti peklo hned několik. Hospodyně měla zadělávat na těsto v bílé zástěře a nesměla mluvit. Vánočka, která vyšla z trouby připálená nebo natržená, věštila v příštím roce neúspěch a nezdar.

Pamatujte také na to, že vánočku byste neměli jíst sami – kousek patří do ohně a kousek do studny, jinak se vašemu domu vyhne štěstí. Zvykem bylo zapékat do těsta minci. Pokud se vám podaří ji při krájení vánočky objevit, výrazně si prý polepšíte po finanční stránce.

A co takové jmelí?

V žádné domácnosti nechybělo na Vánoce jmelí - to přináší štěstí a požehnání do rodiny. Tato rostlina je známá již z dob starověkých. Považovala se za dar nebes, neboť roste v korunách stromů. Staří Slované věřili, že sekáním ztrácí svou kouzelnou moc, a proto se směla pouze lámat rukou.

Když si dáte jmelí pod polštář nebo ho pověsíte na čelo postele, čeká vás klidný spánek s krásnými sny. Jmelí se používalo jako ochrana proti bleskům, požárům a proti neštěstí všeho druhu. Také se dávalo do kolébky, aby dítě nikdo neukradl.

Políbíte-li pod jmelím svou lásku, váš vztah potrvá navždy.

Otevřete každý den na eMimino.cz políčko v adventním kalendáři pro maminky a vyhrajte kosmetický dárek značky Manufaktura. Začínáme 1. prosince 2015.

Štědrovečerní večeře

Pod ubrus na štědrovečerním stole vždy patřila rybí šupina, která měla zajistit bohatství v nadcházejícím ro­ce.

U vánočního stolu se vždy prostíralo pro sudý počet osob. Pokud byl počet osob u stolu lichý, prostírala hospodyně vždy pro jednoho navíc. Říkalo se, že smrt obhlíží štědrovečerní stoly, kde by napočítala lichý počet, tam by se během následujícího roku pro někoho vrátila.

Na štědrovečerním stole má být devatero pokrmů. Devítka totiž symbolizuje úplnost (je na konci početní řady) a je to číslo, které vyvolává zázraky.

Od štědrovečerní večeře se nesmí vstávat. Věřilo se, že kdyby někdo od stolu vstal, rodina by se napřesrok nesešla celá. Proto je dobré přípravě stolu věnovat velkou pozornost a raději vše potřebné dvakrát zkontrolovat.

Tradicí u štědrovečerní večeře bylo i dělení zbytků od večeře. Mezi koho je hospodyně rozdělila? Mezi dobytek, který prý v tento večer mluví lidskou řečí, mezi stromy v sadu pro dobrou úrodu a studnu, aby měla čistou vodu.

Štědrovečerní zvyky a tradice

Jedním z nejoblíbenějších vánočních zvyků bylo lití olova. Podle tvarů, do nichž olovo ve vodě ztuhlo, hádali naši předci, co je asi čeká.

Velmi známý vánoční zvyk je krájení jablka. Jablko rozkrojíme napříč po štědrovečerní večeři. Jasně zřetelná hvězdička jadřince znamená zdraví po celý příští rok. Dá se počítat i se štěstím a úspěchem. Nehezký jádřinec napadený navíc i červem je známkou nemoci, neštěstí a zármutku. Jádřinec ve tvaru kříže věští velké neštěstí, dokonce i smrt.

Budoucnost prý zjistíme také z ořechů, nejlépe z vlašských. Louskají se také po večeři a měly by být čtyři. Co prý lze z ořechů zjistit? Pokud jsou ve všech jádra pevná a zdravá, lze očekávat zdraví po celý příští rok. Načernalé, vyschlé nebo zkažené jádro věští nemoc – a čím více takových jader, tím spíš se předpověď splní.

Také se rozkrojené jablko rozdělilo na tolik dílků, kolik je osob u stolu, a každý svůj dílek snědl. Tento zvyk ochraňoval před zblouděním. Kdyby totiž kdokoli z přítomných zabloudil, stačí si prý vzpomenout, s kým jedl o Vánocích jablko.

Jedním z téměř zapomenutých vánočních zvyků je mazání si tváří medem. K čemu měl tento zvyk sloužit? Aby vás po celý následující rok měli všichni rádi.





Témata článku

 Váš příspěvek
 
banibag2
Extra třída :D 13163 příspěvků 20.12.15 09:57

Dobrý den, děti navštěvuje Mikuláš s anděli??? Ta hrubice je ještě tučně zvýrazněná, tak to bouchlo do oka ;)

Vložit nový komentář