„Držela jsem v ruce i miminko, které mělo 350 gramů,“ říká neonatoložka

Paní doktorko, o předčasném porodu mluvíme v případě, že se miminko narodí před 37. týdnem těhotenství. Vím, že v Čechách se každý rok narodí téměř 9 000 dětí dříve, než by mělo. Je to tak?

Máte pravdu, ale zrovna třeba v roce 2020 se narodilo předčasně 7,2 tisíce dětí, což je o 1,5 tisíce méně než v roce 2011. Podíl předčasně narozených dětí na celkovém počtu živě narozených dětí se tak snížil z 8,0 % na 6,7 %. 

To je dobrá zpráva. Řekněte mi, kolik předčasně narozených miminek přijde na svět na vašem pracovišti, tedy ve Fakultní nemocnici v Olomouci?

Na našem pracovišti se takových dětí objeví zhruba 500-600 ročně, z toho je necelá stovka dětí s váhou pod 1 500 gramů.

Jak velká, respektive malá, jsou ta nejmenší miminka, o která na vašem oddělení pečujete?

Jsou to prostě miminka do dlaně. Stačí k nim přiložit větší mobil a najednou zjistíte, že jsou jen o málo větší. Moje babička vždycky říkala: „Jejda, vždyť to není ani půl kila mouky!“

Vzpomenete si na nejmenší nebo nejextrémněji předčasně narozené miminko, o které jste se starala?

Úplně nejmenší miminko, které jsem držela v ruce, mělo 350 gramů. A pak máme v portfoliu spoustu o něco větších od 420 do 490 gramů, ze kterých jsou už dneska velcí kluci a velké slečny.

Přečtěte si také tipy od lékařů a maminek, kterým se narodilo miminko předčasně »

Předčasně narozené děti vyžadují speciální péči odborníků. Zdroj: Canva

Jsou to drobečci… Na svět přicházejí nepřipravení a křehcí. S jakými zdravotními komplikacemi se po porodu předčasně narozená miminka nejčastěji potýkají? Co jsou největší rizika, která příliš časný příchod na svět přináší?

Těch problémů je celá řada a každý se může objevit v jiném časovém období po porodu. Na startu je zásadní zralost plic a schopnost spontánního dýchání. Extrémně nezralé děti vždy vyžadují větší či menší podporu dýchání a zralost plic je limitujícím faktorem pro přežití.

Nemají připraven trávicí trakt na příjem potravy, neumí sát z prsu. Na začátku je potřeba nezralé děti krmit po menších dávkách, většinou sondičkou, přímo do žaludku. Běžné je, že mléko ze začátku netráví, mohou i zvracet. Schopnost efektivního sání z prsu se objevuje až kolem 32.-34. gestačního týdne.

Později po porodu je také nutno kontrolovat vývoj cév na sítnici, protože může dojít k postižení zraku. Tzv. retinopatie nedonošených je stav, kdy novotvořené cévy rostou nekoordinovaně, mohou „nadzvedávat“ sítnici a způsobit její odtržení a slepotu. Naštěstí se o těchto komplikacích ví a umíme jim včas zabránit.

O novorozence v inkubátoru pečují velmi specializovaní odborníci. Jaká úskalí při práci, péči o sotva kilová miminka, musíte řešit? Při práci děláte úkony, které asi není jednoduché učinit na takto malém pacientovi – je to tak?

Malá miminka jsou opravdu křehká a předčasným narozením dítěte je vždy zasažena celá rodina. My už dokážeme zachránit dítě, které se narodí ve 23., možná i 22., až 24. týdnu těhotenství, ale u těch nejmenších váhových kategorií se potýkáme i s technickými problémy. U 300 gramového miminka je někdy problém zavést výživovou infuzi, protože má extrémně tenké žilky a neexistuje na trhu tak tenká kanyla. Masky, které se dávají na nosánek dítěte a pomáhají mu s dýcháním, taky nemusí být v tak malé velikosti.

Nedávno jsme třeba řešili problém u 500gramového miminka, které po těžkém porodu mělo zlomenou stehenní kost a složitě jsme hledali dlahy, abychom končetinu mohli zafixovat, protože klasická sádra vůbec nepřipadala v úvahu.

Nezralé děti jsou také extrémně náchylné k otlakům, takže veškerá čidla, co monitorují okysličení krve dítěte a připevňují se na končetiny, je nutno často měnit a střídat jejich polohu. A ani obyčejná náplast se nedá používat… Je toho prostě celá řada.

Ta nejmenší miminka neváží ani jako pytlík mouky. Jsou velmi drobná. Zdroj: Canva

Prostředí neonatologického oddělení je maličkým pacientům maximálně přizpůsobeno. Jak? A proč tomu tak je?

Snažíme se miminkům vycházet co nejvíc vstříc a dodržujeme systém neonatální individualizované péče, kdy respektujeme potřeby každého malého pacienta. Máme tlumené osvětlení, inkubátory jsou chráněny proti hluku tlustou přikrývkou, veškeré úkony, odběry krve, vyšetření a manipulace s miminkem se koordinují do jednoho času a v mezidobí děťátko spinká.

Bylo totiž prokázáno, že tento systém péče má na děti pozitivní vliv. V mozku se jim vytvoří více neuronálních synapsí, jsou chytřejší, rychleji se vyvíjejí, rychleji přibývají na váze a mohou jít domů o 2-3 týdny dříve, než když se na jejich individuální potřeby nebere ohled.

Péče o předčasně narozené miminko je prostě extrémně jemná. Jak vám v tom pomáhají plenky Pampers Preemies? Sama mám předčasně narozené dítě, tehdy Pampers Preemies ještě nebyly – mám fotky, kde má dcera nejmenší plenku ke krku. Nejde ale pouze o estetickou záležitost, je to tak?

Plenky jsou prostě pidi a je bezvadné, že máme speciální plenky pro nezralé děti, které jsou rozděleny podle velikosti pro děti od 500-2 300 gramů! Nezakrývají tělíčko miminka, které mají zdravotníci tak lépe pod kontrolou. Pro děti jsou mnohem komfortnější, nikde je netlačí. A bonus je ten, že je pro miminka na JIPkách dostáváme zdarma.

Pampers Preemies se vyrábějí i ve velikosti -3. Zdroj: Pampers

Trendem poslední doby je zapojovat do péče o předčasně narozené děti co nejvíc jejich rodiče. Praktikuje se tzv. vývojová péče. O co přesně ve vývojové péči jde?

Vývojová péče a zejména individualizovaná vývojová péče má za úkol ochránit vyvíjející se centrální nervový systém předčasně narozeného dítěte. Cílem je pomoci nedonošenému dítěti vyrovnat se s předčasným narozením. Upravit prostředí a způsob péče tak, aby vyhovoval individuálním potřebám každého dítěte. Minimalizovat hluk, světlo, bolestivé zákroky. Důležitá je i šetrná manipulace s miminkem, sdružování vyšetřování a výkonů do jednoho okamžiku a ponechání dostatku času na spánek a relaxaci miminka.

A proč jsou rodiče tak důležití a s čím vším mohou vám, zdravotníkům, pomoci?

Právě rodiče jsou nejlepším partnerem. Mohou miminko stimulovat, něžně o ně pečovat, jemně se ho dotýkat, nahrát mu svůj hlas, děťátko už od II. trimestru, zhruba od 18. týdne těhotenství vnímá zvuky! Možné je i ponechat v inkubátoru šátek s vůní maminky…
To vše, spojení zdravotníků a rodičů miminka, přispívá k jeho lepšímu a rychlejšímu vývoji.

V souvislosti s rodiči mne napadá i otázka, která možná napadne nejednu těhotnou při pomyšlení na to, že by mohlo její miminko na svět příliš chvátat: Je možné u před termínem narozených dětí praktikovat bonding?

Samozřejmě, že ano. Je to dokonce žádoucí a bonding zlepšuje vzájemný vztah dítěte a maminky. Záleží pochopitelně na počátečním stavu miminka a je nutné udržovat určitá bezpečnostní opatření nebo děťátko po porodu krátce stabilizovat, ponechat na ventilační podpoře a až pak umožnit bonding a častěji ho kontrolovat.

Ale platí, že bonding by měl být poskytnut v co největší míře i nezralým dětem. Opět je ovšem třeba dodat, že je nutný individuální přístup. Trošku odlišná bude možnost bondingu u stabilního novorozence, který se narodí ve 33. týdnu, než u miminka, které na svět přichází v týdnu 25.

Obrázek rodiče tzv. klokánkujícího své maličké, předčasně narozené, miminko viděl někdy v médiích snad každý. Co klokánkování přesně je?

Klokánkování je umístění nahého miminka na hrudník maminky, tatínka nebo třeba i babičky, kdy děťátko je v kontaktu „kůže na kůži“. Shora je přikryto přikrývkou a takto za monitorace je chováno klidně několik hodin. Je pak krásně vidět, jak se miminku zklidní tep a lépe dýchá.

Klokánkovat lze i velmi malá miminka, která jsou ještě na dechové podpoře. Zdroj: Canva

Jak malé děti klokánkovat, paní doktorko? Nebojí se rodiče tak křehké miminko chovat?

Klokánkovat lze relativně stabilní děti klidně i 500gramové a vůbec nevadí, že jsou například na umělé plicní ventilaci nebo na přístroji ulehčujícím spontánní dýchání tzv. nCPAPu.

Obavy na straně rodičů samozřejmě jsou, zvláště napoprvé nebo když miminku na začátku bondingu častěji výstražně zapípá monitor. Ale ten pocit držet svého potomka v náručí je silnější a všechny obavy zlomí.

Když je miminko propuštěno domů do domácí péče, je to velká událost v životě jeho rodičů. Má miminko v tuto chvíli vyhráno?

Určitě má svým způsobem vyhráno, jde domů, do své postýlky v něžné náruči rodičů a vybojovalo si život. A může z něj být zcela zdravé dítě a následně zcela zdravý dospělý. My se navíc snažíme, a současná neonatologie je také o tom, aby život předčasně narozených dětí byl kvalitní a co nejméně poznamenán nějakým handicapem.

Musí být dítě po propuštění z nemocnice i nadále sledováno?

Nezralá miminka jsou sledována v mnoha poradnách a zase je vše velmi individuální. V pravidelných intervalech se potkávají s neurologem, který dokáže zhodnotit, jak se dítě vyvíjí, čekají ho kontroly očním lékařem nebo pneumologem, což je lékař zabývající se onemocněním plic.

Doporučuje se i péče klinického logopeda a hodnotí se stav výživy, růst a prospívání těchto dětí. Samozřejmostí je rehabilitační péče, která stimuluje psychomotorický vývoj dítěte. A s určitým časovým odstupem do 1-2 let by nezralé miminko mělo s přehledem dohnat v dovednostech své vrstevníky.

MUDr. Soňu Šulákovou můžete znát také jako moderátorku z pořadu Sama doma.

MUDr. Soňa Šuláková

vedoucí dětská lékařka se specializací na neonatologii ve Fakultní nemocnici v Olomouci.

Zajímá se o paliativní péči a dětský hospic Nejste sami a zároveň se věnuje moderování. Vídat jste ji mohli třeba na obrazovkách České televize, kde moderovala pořady Dobré ráno a Sama doma.

Vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, má atestaci v oboru pediatrie a neonatologie. Denně se věnuje malým pacientům na jednotce intenzivní péče, kde se stará o extrémně nedonošené děti.