Co mě naučilo mateřství aneb pravidla čítárny pro mámy

O seznamu přání, čtenářském klubu a větě, která mi pomáhá vydržet vztekání a nevyspání.

„Probudila mě vůně čerstvejch waflí, já vyspinkaná do štíbrova jsem vklouzla do pantoflíčků s bambulkama a vydala se do kuchyně, kde na mě u stolu čekal můj chlapec se synem, oba klidný a spokojený, všude čisto, naklizeno, kolem poletovali dva kolibříci a někde v dáli jako bych slyšela znít zase tu starou známou Oh happy day.“

Tak popisovala konec šestinedělí Nikol Štíbrová na svém Instagramu a v komentářích se ještě poptávala, kde je nejbližší baby box.

Ani mně rozhodně nestačilo slavných šest týdnů. Přesně řečeno, trvalo 9 měsíců, než jsem se vyhrabala z „nejhoršího“. Zvykala jsem si na nonstop nevyspání, k tomu malý nepřibíral na váze, s manželem jsme na sebe neměli dost času… pravděpodobně ten naprosto normální stav, který mi normální rozhodně nepřipadal!

Teď jsou Šimonovi skoro 2 roky. Kolem nás přibývají další děti a moje kamarádky, jejich mámy, strkají hlavu do polštáře a shánějí se po neviditelném plášti z Harryho Pottera. A já si uvědomuju a vzpomínám, co pomohlo a pomáhá mně přežít - a hlavně si UŽÍT rodičovskou.

  • Neporovnávat se s ostatníma matkama.
  • Neporovnávat svoje dítě s ostatníma dětma (což jde ztuha, když vás pořád doktorka prudí za to, že malý je v hraničním percentilu!).
  • Věta „To je jen takový období.“ Přináší klid, když mám pocit, že se Šimon bude vztekat do konce života.
  • Sepsat si seznam věcí, na které jsem za „bezdětna“ hledala čas. Všechny letité resty, kterým bránil 40 pracovních hodin týdně, šlo najednou odškrtnout.
  • Najít alternativu, jak ty věci provést, když si ani na záchod nedojdete samy.

Ten seznam jsem začala sepisovat ve chvíli, kdy na mě šly chmury, že teď už s dítětem nemůžu nic! Mezi moje položky na seznamu patřilo:

  • Podívat se na české filmové klasiky, ze kterých všichni kolem citují hlášky a já se nikdy nechytala. A hle - mezi kojením č. 2873 a kojením č. 2874 je čas na Pelíšky!
  • Navštívit nové kavárny (otevřené už asi tak 5 let), na které jsem slyšela skvělé ohlasy a nikdy jsem tam nebyla. Když malý spí, stihnu jedno bezkofeinové. A hlavně jdu mezi lidi!
  • Naučit se dělat sushi. Stačila videa na YouTube a pročtení kuchařek, co nám kdy nadělil Ježíšek.
  • Chodit na výstavy. Hezky dopoledne, kdy tam bývá poloprázdno a pobrekávající dítě nikomu neva.
  • Víc číst. KO-NEČ-NĚ! A tohle předsevzetí vzalo nedávno jasný směr…

Osm dětných čtenářek

Na jednom srazu jsem potkala tři kamarádky na rodičovské, které mají svůj čtenářský klub. Prostě vybraly knihu měsíce, všechny jí přečetly a pak se sešly a povídaly si o ní. Nadchlo mě to a přidala jsem se taky. Teď je nás celkem osm a každá postupně přináší svoje tipy. Díky tomu se dostaneme k různým žánrům - některá navrhne novou detektivku od oblíbeného autora, jiná zase psychologický román, další životopis atd.

Co jsme četly? Zaujala nás „Vypravěčka“, „Tulák po hvězdách“ nebo „Osm“. Můj tip byla knížka „Mezi dvěma Kimy“ z prostředí Severní Koreje. Už pár dní po rozečtení mi začaly chodit zprávy, že je to teda masakr! Takže doporučuji!

Naše čtenářská skupinka mi připomněla, že i na eMiminu existuje hodně čtenářek a už pár let tu funguje skupina Čtenářské bingo. Takže se připojuji s doporučením - online i offline čtenářské mateřské družení stojí za to! Člověka to dokope nezevlit u seriálu a opravdu si najít čas na knihu. Prostě máte termín a ten dodržíte. :)

Kromě 12 přečtených knih ročně to má jednu výhodu - konečně si hledám příležitosti ke čtení. Třeba když jsme jeli se Šimonem z očkování a ten den nějak všechno padalo… řekla jsem si, že kašlu na všechno, zalezla jsem si do kavárny se čtečkou. Ze stresového dne bylo 100 přečtených stránek, cappuccino a chlebíček.

A když se navíc vidíte osobně, máte se každý měsíc na co těšit. Beztak to dopadá tak, že se o knížce bavíme půlhodinky a pak debata sklouzne k tlachání o všem možném. :)

Recept na šťastné mateřství?

Hádejte - neexistuje! :P Mně nejvíc pomohlo nesoustředit se na to, co jsem mohla a už nemůžu, nýbrž na hledání toho, co můžu a předtím jsem nedělala / dělat nemohla. Jsem moc ráda, že mi Šimon dovoluje soustředit se na věci, které jsem do jeho narození odkládala. A i když jsem někdy s jazykem na vestě, užívám si tyhle časy, co to jde. Protože mi jasné, že utečou jak voda.

Protože je to jenom takový období… ;)

Hanka z eMimino.cz

Přečtěte si také

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
  • PenelopaW
  • 14.04.26
  • 1041

Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Myssicka
25.1.18 02:12

To, cos napsala neni denicek, ale fejeton, cili sloupek. Je to velmi, velmi dobre :potlesk:

Edit: Jsem chtela napsat, ze by ses tim mohla zivit a az kdyz jsem nenasla u tveho denicku moznost hodnoceni, mi doslo, ze uz se tim zivis. No tak aspon nekdo tam u vas umi psat!

Příspěvek upraven 25.01.18 v 02:20

  • Upravit
Jahudka82
16821
25.1.18 02:14

Hezka ctenarska i materska vyzva! :D :palec: I pro me je cteni oblibeny relax (ctecky máme s muzem oba, takhle jsem prelouskala vetsinu Kingu napr., ale mam radsi papirovou klasiku), Osm jsem taky cetla, Trestikova pise hezky a dobre se cte i P. Hartl (o jeho 2 knizky jsem si napsala Jeziskovi a nezklamal - ani autor, ani Jezisek:-)) Kafco si tedy vetsinou koupim spis v kelimku do ruky na prochazku - jak bych totiz zajela nekam do kavarny, mlade by se nejspis vzbudilo, protože jak kocar stoji, je to spatny. To ti docela zavidim, jestli ti maly spi a nechal te si vypit kafco v klidu uz jako mimino. Doma ho vetsinou cucam studeny pul dne…nebo ho do sebe musim hodit skoro na ex napr. behem vareni, abych ho stihla vypit teple. Takze po kavarnach s kamoskama s kocarem ani moc necouram, byla jsem od porodu jednou nebo dvakrat a bez obou deti coz bylo jeste lepsi:-) Ale na co mam urcite vic casu ted co jsem na materske nez kdyz jsem chodila do prace a litala pro starsiho do skolky, jsou ty prochazky a cviceni (nejlip doma kdyz se mala nevzbudi hned po prichodu zvenku, coz bohuzel obvykle jo, podle videi na youtube, ale kazdy den to fakt nedam), přihlásila jsem se i na cviceni fitmami s kocarky venku, ale pres zimu ted nebylo, a uz se tesim na jaro a inliny - snad to s tim nasim tankem pujde…:-) plus obe deti taky na cviceni, abysme meli nejakou zmenu hlavne s mladsi, starsi uz chodil, tak se taky trochu dostanem mezi lidi. Pred Vanocema jsem rada chodila i na trhy na nealko punc…:-)

Uzivej si zbytek mateřské, utika to rychle, co? ;)

  • načítám...
  • Zmínit
sinapis.alba
2084
25.1.18 07:07

Pěkně napsané, takové pozitivní a dobře čtivé :) pro mě teda jako návod na nic, se čtyřma dětma přečtu jednu, dvě knihy za rok a uklizeno nebude už nikdy :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
Citronkalekninka
1231
25.1.18 12:35

:palec: diky. Jsem ufunena matka dvou prcku. 3 a 1 rok. Nervy nadranc. tenhle denicek mi zvedl naladu :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
ejhle
2909
25.1.18 16:51

Moc pekny. Taky jsem knihomol. Bohuzel, co mam deti ctu vetsinou krtecka jine veledila :mrgreen: muzete mi nekdo doporucit kde stahujete knizky?

  • načítám...
  • Zmínit
Bebuše
8056
26.1.18 14:39

Já bych potřebovala přijít na to, jak číst a neusnout po dvou větách :D (žánr je jedno, chrním spolehlivě u krtečka, milostné scény nebo detektivky).
„Nikdy ríkej nikdy“ je moje poučení z mateřství.
A kdy začíná život, když se stanete matkou? Když má mladší dítě víc než dva roky, to už je super výběr možností, co dělat ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Alušáček
15026
26.1.18 16:30

Hezky napsáno, knihy jsou jedna z mála věcí bez kterých si život neumím představit :)

  • načítám...
  • Zmínit
Renca8
2450
26.1.18 23:12

:potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: dekuji za tohle, opravdu. Casto ted s malou- mesic a pul-premyslim o co sem prisla co ted nemuzu delat. Ale kdybych ji nemela, tak jdu stejne spat a nedelala bych to :lol: ale vzdycky sem chtela mit na brise aspon trochu vyrysovane buchticky, par pokusu bylo ale nevydrzela jsem. Po praci jsem radsi odpocivala, ale ted mam prece vic casu i energie i kdyz se to tak nezda..mozna bych si svuj sen mela konecne splnit… navic matka s peknym briskem by bylo sexy :dance:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Kterak dobrá vůle a důvěra páchaly radost v redakci eMimina

Klárka z redakce: Poutnický deníček, 1. díl

Nebude to Yeti, bude to holka!

Sedíme doma, ale eMimino jede dál! 2. část

Sedíme doma, ale eMimino jede dál! 1. část

Jak se (nejen) v těhotenství nezbláznit z coronaviru

Když eMimino čeká mimino aneb snad (ne)čekáme Yettiho

Pomoc, šéfová na dietě!

Na vlastní kůži a do naha

Podzimní kancelářské churavění aneb jak přežít rýmičku