Bloudím, bloudíš, bloudíme!

Výlet do kukuřičného bludiště...

S obrovským nadšením jsem před pár dny zamávala prázdné krabičce od antibiotik a vrhla se do plánování výletů.

Děti, zavřené valnou část dne v bytě s matkou nepřekypující kvůli angíně právě dobrou náladou, to je třaskavá kombinace. Byt se záhy začal podobat kůlničce na dříví skloubené s brlohem hodně nepořádného medvěda.

Úleva, která se dostavila při uvědomění si reality, že už konečně budeme moci naše dočasné vězení opustit a začít zase naplno výletovat, byla srovnatelná s tou, kterou mi poskytla antibiotika.

Nechtělo se mi však vrhat léčbou a chorobou oslabené tělo mezi davy lidí do zoologických zahrad, případně akvaparků, což byly největší výletní tužby našich dětí. Vzali jsme proto zatím zavděk jinou atrakcí, u níž se dala předpokládat nižší vytíženost.

Naše cesta vedla do kukuřičného bludiště. Po republice je jich několik, my zvolili to, které se nachází v Rakovníku. Naše děti bludiště milují, takže jsem věřila, že výlet, byť trochu jiný, než si představovaly, bude mít u nich úspěch.

Zadali jsme souřadnice do navigace a hurá na cestu. Manžel konstatoval, že navigace je v tomto případě naprosto nezbytná, neboť, i když se Rakovník nachází blízko našemu bydlišti a on nemá s orientací žádný problém, z nějakého neznámého důvodu, pokaždé, když toto město navštíví, bloudí v něm, tak abychom prý nezačali bloudit dříve, než do bludiště vůbec dorazíme.

Co se mého orientačního smyslu týče, škoda o něm psát. Něco takového u mě asi neexistuje. V tomto směru jsem naprosto nepoužitelná. Dokážu se ztratit prakticky kdekoliv. Dodnes nechápu, že jsem se ze všech dovolených, ať už tuzemských, či zahraničních, vrátila vždy na správné místo. Pokud nemám trasu nacvičenou jako medvěd z cirkusu, je to tragédie, dvakrát se otočím, a nevím, kde jsem.

Navigace splnila svoji funkci na jedničku a my byli v cílovém místě. Po zaplacení vstupného dostaly děti kartičky, do nichž měly lovit písmenka ukrývající se na tabulkách mezi kukuřicí, ušetřeni jsme nebyli ani my dospělí, i my obdrželi kartičky.

Docela nás s manželem vyděsilo, jak je kukuřice nízká, na fotkách z propagačních materiálů byly zobrazeny stvoly, které by lehce schovaly do svých útrob i dospělou osobu, realita však byla někde jinde. Sucho se prostě projevuje na všech frontách.

Dětem poněkud nižší vzrůst rostlin absolutně nevadil, s radostí se vrhly do hledání písmenek. Jak jsem na tom s orientačním smyslem, to už víte, já si byla již při vstupu na pole jistá, že za chvíli nebudu mít ani nejmenší potuchy, kde že to jsme, manžel byl však pevně přesvědčen o tom, že si v bloudění najde nějaký bezvadný systém a bude přesně vědět, jaké cesty jsem už prošli a kam je potřeba se vydat.

Chyba lávky, na první pohled se to nezdálo, ale bludiště je opravdu rozlehlé, po pár zákrutách jsme ztratili veškerý pojem o tom, kde už jsme byli, oba dva. Vyzbrojeni tužkami a kartičkami, poletovali jsme bludištěm sem a tam. Objevovali a vpisovali další a další písmenka.

Tajenka, kterou jsme měli podle indicií uhodnout, začínala býti jasná, ale tři místa v kartičce stále zela prázdnotou, písmenka statečně odolávala našim zrakům. Nejstarší syn nemohl přenést přes srdce, že by úkol nesplnil do puntíku. A tak se naše nohy proplétaly stále dalšími a dalšími uličkami, a já si byla skoro jistá, že tenhle stvol jsem už viděla nejméně tisíckrát, nebo že by to byl jiný? „Sakra, proč jsou si ty kukuřice podobné jako vejce vejci.“

Děti začínaly naříkat, že už je bolí nožičky a že už je to nebaví. My dospělí lehce znervózněli v očekávání toho, kdy se naříkání dětí rozjede na plné pecky, nechtělo se nám za zvuku kakofonie běhat po poli dalších několik hodin, abychom nalezli úplně všechno, a tak manžel začal škaredě přemýšlel o tom, jak si cestu zkrátit mezi rostlinami a nedržet se jen pěšinek k chůzi určených. Když jen nastínil tuto možnost před synem, se zlou se potázal. „To by byl přece podvod, to se nesmí!“

Takže jsme, i přes vzrůstající fňukání dětí, které na jednu stranu už chtěly do auta, ale na stranu druhou nesnesly pomyšlení, že by úkol nedokončily, pokračovali v pátrání.

Nakonec byla kartička úplně plná a my se mohli s čistým svědomím vydat k pokladně pro odměnu.

Pokud vaše děti mají rády bludiště, naberte do batohu jídlo a pití, protože to se na poli koupit nedá, a vydejte se vstříc dobrodružství. Stojí to za to.

Po chvilce v autě se všechna zlatíčka uklidnila, prohlížela si vyhrané magnetky a už začínala spřádat plány, do kterého kukuřičného pole se vrhneme příště.

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (4. díl)

Život na vedlejší koleji (4. díl)
  • Anonymní
  • 09.05.26
  • 190

Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Jahudka82
17007
22.7.19 08:15

A vesli do kukurice… :mrgreen: :lol: Opet jsem si vzpomnela na 1 povidku pana Kinga, mistra hororu…no, dopadli jste podstatne lip nez její hrdinové :lol: :palec: Ja mam tez dokonaly orientační „nesmysl“, i kdyz naštěstí spis jen co se tyka prirody - ve městě naopak musim navigovat i manzela, kterej se sice vymota z jakehokoliv lesa, ale ulice si nepamatuje ani v tom nasem. Dalsi super tip na vylet :potlesk:, muz jezdi do Rakovníka casto i pracovne, tam kupodivu ani nebloudi - precejen je mensi nez Plzen:) Ale taky mame nějaké sve Bermudske trojuhelniky :lol: No spis obdivuju, ze se vam nepoztracely deti, hlavne to nejmladsi - uhlidat v bludisti 3 kusy, to uz je vykon! :think: Uzasne napsáno jako vzdycky, vyletum zdar! :mavam:

Příspěvek upraven 22.07.19 v 08:17

  • načítám...
  • Zmínit
sinapis.alba
2084
22.7.19 10:00

Nejdu! zabloudím všude, i tam, kde to znám :lol: předloni jsem třeba vytáhla muže na cyklovyjížďku po hrázích jihočeských rybníků, slíbila, že budeme za chvíli zpátky, protože to tam přece znám, jela jsem tam nejmíň stokrát, dyť jsme tam každé léto sbírali hromady borůvek… no, některá hrázka zarostla, jinou prosekali, všechno vypadalo jinak a chytla jsem se až u vsi osm kiláků od zamýšleného cíle :oops: netřeba ani říkat, že můj muž má v hlavě kompas, celou dobu se mi snažil vnutit správný směr a já mu to vyvracela, protože to tam přece znám :dance:

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
22.7.19 10:29

@Jahudka82 děti se naštěstí zdržovaly v dohledové vzdálenosti, takže nebylo nic složitého uhlídat je, kdyby byly rostliny tak veliké, jak by měli být, těžko říct, jestli bychom to zvládli :think: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
22.7.19 10:32

@sinapis.alba :mrgreen: chudák manžel, jelikož vím, že jako navigátor stojím za starou bačkoru, manželovi svou verzi tras nikdy nevnucuji, protože to bychom pokaždé skončili bůh ví kde :think: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Jahudka82
17007
22.7.19 21:26

@Jadala V kukurici :lol: Znas tu hlasku „mota se tam jak Bulhar v kukuřici“ ne? :lol: Tak ted to dostalo novy rozmer a vyznam :mrgreen: ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Jahudka82
17007
22.7.19 21:27

@sinapis.alba Taky pekny a taky uz jsem toto pakrat tvrdila, treba tam, kde jsme meli chatu:)

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
23.7.19 05:29

@Jahudka82 Tak tuhle hlášku jsem až doteď opravdu neznala :palec: :)

  • načítám...
  • Zmínit
Jahudka82
17007
23.7.19 10:25

@Jadala Tak ted uz jo :) Nebo se rika i Madar

  • načítám...
  • Zmínit
Jahudka82
17007
23.7.19 10:56

Jinak my obvykle bloudili (nez jsme meli auto vybavene GPSkou a jeli podle mapy papirove, později Googlove) v Bermudskem trojuhelniku mezi Pasovem a Salzburgem, kde tak trochu chybi dálnice a ve snaze si to zkrátit jsme se tam snad pokazdy dokonale zamotali diky serii objizdek, ktere nas jednou dovedly az na půl cesty k dalnici na Mnichov, ktery jsme se chtěli vyhnout a nakonec nic jinyho nezbylo, to byla zkratka presne dle definice „Je to sice dal, zato horsi cesta“ :mrgreen: No a na bloudeni po vesnickach s nemecky poetickymi nazvy jako Lochen (prejmenovany na Arschlochen, kdyz jsme jim projeli už potřetí:)), Munderfing (coz samo o sobe znelo všelijak :mrgreen:) apod. vzpominame dodnes :lol: Ted uz teda jezdime trochu jinak a bez bloudeni, rychlostní silnice na Braunau je těžká pohodicka, ale i s timhle mistem mame spojenou historku, kdy manzel z legrace pri mijeni cedule s nazvem rodiště A. Hitlera pronesl s rádoby německým prizvukem „das Geburtsort des Fuehrers, ja“ a ja na to „coze, to tam jako meli fakt napsany?“ :lol: Nejhorsi je to v cervnu, kdy pred sezonou Nemci i Rakusaci opravujou silnice - jednou jsme snad celou A10 jeli max. stovkou…vsude zuzeni, ale kolonu a opravdovou „Stau“ jsme chytli nastesti jen jednou v Salzburgu (kdyz jsme nějakým zahadnym zpusobem dojeli do centra misto abysme ho objeli) a pred tunelem na dalnici v Rakousku, kde se vyboural nejakej motorkar, tam jsme teda zkejsli pekne dlouho, nastesti jeste bez deti… Nebo neplanovana a samozrejme neumyslna zajíždka omylem do centra Pasova, kdy se z prehravace ozvala pisen od Cechomoru „Vej vetricku z Dunaje“, pres kterou jsme zrovna jeli, mela taky svoje kouzlo okamziku :lol: Tesim se na dalsi vase vyletni historky, ja bych to tak podat neumela, i kdyz tech zazitku s detma i bez nich mame vic nez dost… :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
24.7.19 07:27

@Jahudka82 :mrgreen: ať žije cestování! Podle tvých příspěvků jsem si jistá, že by deníčky stály za to :palec: v pondělí jsem posílala další z výletu do ZOO v Lešné, který jsme absolvovali minulý týden, ale jelikož jsem ho psala po mnoha hodinové zpáteční cestě, o jeho kvalitě silně pochybuji, chtěla jsem ho napsat dříve, než půlku věcí zapomenu, moje děravá hlava už si nic dlouhodobě nepamatuje :nevim: hezký den :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Jahudka82
17007
24.7.19 08:25

@Jadala Teda vy jste fakt akcni, se 3 detma takovou dalku, my sice jezdime do Jizerek a Ces. Raje, ale treba v liberecke zoo jsme jeste nebyli… Ja tam byla kdysi s nasima na dovce, ale mého manžela zoo nebavi, nebyl s nama jeste ani v te plzenske, tam jsem byla vzdy jen s jednim asi jednou nebo dvakrát, s obema se mi sama jit moc nechce, stejně bysme asi skončili na 1. hristi… :roll: Kluka tam berou babicky, stejně jako treba do Techmanie, nebyli jste uz? Tam mají hriste pro prtata taky:) V Liberci je peknej i ten aqua- a IQ park, ale ti nasi chlapi proste radši do prirody - a tim jak jezdime na vylety se znamyma co maji deti 4, byly by pro ne tyhle atrakce narocnejsi… Nejen finančně:) A hlavne pry tech lidi vsude… to toho mého desi nejvic, asi, ty davy, ten radsi někam do lesa kde cely den nepotkame ani zivacka :zed: :roll: A porad nechape ze děti zase potrebujou i to vzruso, i kdyz uhlidat pak nekde v davu nebo u bazenu 6 deti co mame s tema znamyma dohromady, je taky na budku, zvlast kdybysme s nima sly jen my 2 zenske. Leda nacpat cast deti, nejlip ty mladsi tatkum, at si taky uzijou:) Stacilo mi kdyz jsme je vzaly na velikonocni program na Dlaskovo statku s detskym divadlem, to by se vam libilo urcite taky:) A to jsme mely tenkrat dohromady jen 4:) Detem by se měly doprat i takovehle zazitky, ne jen ty co jsou zadarmo a bez lidi zejo… Do 6 let se za deti vetsinou ani neplati… Ale zatim jsem bohuzel s navrhy typu aquapark, zoo aj. moc neuspěla ani kdybysme jeli jen my sami… Naposledy jsme tam byli na Velikonoce, 2 noci jsme prespali u kamaráda v Jablonci a jeli na rozhlednu Cernou studnici a odtamtud sli pres hreben do Tanvaldu a zpet vlackem, coz byla v pohode cesta i na kocar a hlavne, nahore u rozhledny (kam nas znamy odvezl, abysme se nemuseli plahocit do kopce nebo muz vracet pro auto) bylo uzasny hriste a skakaci hrad, takze byly spokojeny i děti, no nemohli jsme je dostat pryc:) tem by to jako vylet uplne stacilo :lol: Tak uz se tesim na vasi zoo story, takovou dalku jestli jste jeli za 1 den tam i zpet, to by se asi nechtelo absolvovat ani mne, to jedine vyrazit brzy ráno a vracet se az vecer aby deti cestu prospaly, ale i tak by se to tomu mymu asi ridit nechtělo, kdyz uz jedeme nekam dal, tak aspon s 1 prespanim v miste… Takhle jsme jezdili treba za muzovo babickou do Podkrusnohori, ze jsme to spojili s vyletem. Cestou jsme se zastavili treba na krasenske rozhledne, aby se deti probehly, mame radi i Slavkovsky les, Doupovske hory, a treba na hrad Andelska hora jsme jeli i jen tak, to zase neni tak daleko. Pekny je skanzen Solvayovy lomy u Berouna, jezdi tam vlacek, tam se libilo malymu moc, nebo doly v Pribrami ale tam jeli jen s tatou, ja mela s malou jiny program nebo bylo dost nejiste pocasi, co tam taky s ni zejo.

Příspěvek upraven 24.07.19 v 08:44

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
24.7.19 08:50

@Jahudka82 na otočku jsme nejeli, manžel s řízením problém nemá, ale točit dvakrát během dne přes třista kilometrů, to by se mu asi nechtělo, byli jsme na 4 dny v Beskydech, během těchto dnů jsme najeli 1400 km, ale stálo to za to :mrgreen: (Lešná, Bešeňová, Vychylovka, Turzovka…)v Techmanii jsme zatím nebyli, třeba někdy :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Jahudka82
17007
24.7.19 20:11

@Jadala :palec: Takze denicek bude o celem putovani nebo jen o te navsteve zoo v Lesne?

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
24.7.19 21:53

@Jahudka82 deníček je o zoo a o tom, co dovolené předcházelo, ještě bych chtěla sepsat Bešeňovou, protože ta taky stála za to, tak uvidím, jestli se dokopu :think: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Jahudka82
17007
24.7.19 23:11

@Jadala No teda ale stihli jste toho uz dost! :) na to jak ty prazdniny začaly dramaticky :lol: :palec: Tak sem s tim, rada si poctu, a určitě nejen ja… v Besenove jsem taky kdysi byla a Rajecke Teplice znas? Ovsem kam se hrabou na Poprad… Ted byli na Slovensku sousedi, ty maji podobne stare děti jako my, jeli na noc… Bych asi 2.den byla nepouzitelna, jesteze do Slovinska je to jen 7-8h a da se to i pres den…

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
25.7.19 07:01

@Jahudka82 Rajecké Teplice znám jen podle názvu, taky preferuji cestování přes den a to přesně od té doby, kdy jsem se jednou ukrutně spálila na pláži, poté, co jsem na ní po procestované noci tvrdě usnula :( :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Jahudka82
17007
25.7.19 15:06

@Jadala Au au, to dokaze zkazit dovolenou, a se 3 detma uz si asi takovyhle vytuh dovolit ani nemuzes ne, to spis dospava ridic zejo, a o deti se nekdo postarat musi…Ja teda dokazu usnout i v tom aute…:) Oni jeli az k Popradu prave nekam, to uz je z Plzne dalka, takze to chapu, zvlast se 2 hyperaktivnima urvanyma detma… jednou jsme to takhle absolvovali, jeli jsme na tyden do Slovens. raje a na zaver nas cekal ještě ponekud terennejsi vyjezd cestou necestou, lesem nelesem na Klastorisko, no malem jsme tam tchyni oddelali pujcene auto, mazec, a muz to odridil na jeden zatah - jeli s nama znami (par) takze možnost vystridani byla, ale porad ze dobry dobry a pak ho pekne bolela hlava. Vyrazeli jsme nejak hodně pozde večer a dojeli tam rano. Podruhe uz jsme si to radsi naplanovali s prespanim, do Niz. Tater… Zapichli jsme to nekde na poli za hranicema a kamos tak chrapal, ze ho mlada vyhodila ze stanu, tak spal na polni ceste a rano jsme ho museli odtahnout stranou i se spacakem, aby ho neprejel traktor - nebyl vubec k probuzeni, trochu popil, kdyz nemusel 2.den ridit… to se aspon střídali a kdyz objizdel kruhac kdesi v Kromerizi uz potreti, bo nevěděl kudy z nej a navigatorovi - memu chlapovi trvalo, nez to vykoumal, myslela sem ze ho zabiju, jak mi bylo zle, jeste tim jeho stylem brzda plyn… Jo, cestovatelske zážitky ti uz nikdo nevezme:-)) :mavam: P. S. Kvuli tomu kamosovo chrapani nespala cela Kamenna chata pod Chopkom a pulka chatek na Klastorisku v okoli te jejich (2.pulka byla prazdna kvuli silenymu pocasi:-)) takovou zimu jinde na dovoleny nepamatuju, jezdili jsme se ohrivat do termalu a chlastali tatransky caj a svarak po litrech ;-)) :mavam:

Příspěvek upraven 25.07.19 v 15:12

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
26.7.19 07:55

@Jahudka82 :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: ať žijou cestovatelské zážitky, myslím, že kdyby ses vrhla na sepsání deníčku, neměl by chybu :mrgreen: jo to vytuhnutí se konalo ještě za svobodna, teď už by mi opravdu nehrozilo :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Jahudka82
17007
26.7.19 14:16

@Jadala :lol: :mrgreen: :mavam: Na tebe nemám…

  • načítám...
  • Zmínit
solip
867
31.7.19 21:25

My jsme pred par tydny byli v kukuricnem bludisti u Libeznic a moc se nam to libilo. Ta hra je moc fajn, uzili jsme si to hledani pismenek vsichni, ale uplne nejlepsi cast byla, kdyz nas trilety syn temer uprostred bludiste zakricel: „aaaj, ja potrebuju kakat!“ :mrgreen: Jesteze muj muz ma orientacni smysl, pac byt tam jen se mnou, tak snad kaka mezi kukurici :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Jo a navigaci jsme meli zapnutou taky, ale byla nam k nicemu, zavedla nas ke slepe ulici (opravoval se tam most, takze to neslo projit ani pesky s kocarkem), tak jsme se vydali bludiste hledat z druhe strany (prave od Libeznic) a trvalo nam to temer hodinu a najeli jsme v okoli pres 30 km, nez jsme to nasli :roll: ale stalo to za to!

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
31.7.19 23:00

@solip syn vám z výletu udělal pěknou bojovku. :mrgreen: na bludiště v němž jste bloudili máme také spadeno, tak snad budeme bloudit až v něm :think: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Vzhůru do náruče Máminky

Zpátky v pracovním procesu

Ztráty a nálezy

Cesta tam a zase zpátky

Čtyři těhotenství – čtyři příběhy

Nuda? V žádném případě!

Promiň mi to, holčičko!

Jako moucha v pavučině

Matka v zajetí paradoxů

Tohle mě dostalo