Katka
- O životě
- Štofik
- 24.09.19 načítám...
...pokračování Mrchy
Přečtěte si také předešlé díly deníčku
Luky byl posledních pár týdnů divnej. Jako by to ani nebyl on. Dřív to býval veselej kluk, kterej se pořád usmíval a teď… no nevím a trápí mě to. Možná má starosti doma s nevlastním otcem a nechce mě s tím zatěžovat. Mám ale strach, že v tom bude něco víc. Podivně se ode mě odtahuje, pusu mi dá jen letmou a jako by byl duchem mimo. Když jdem ven s Badym, tak většinou povídám já a on mlčí.
Snad se se mnou nechce rozejít, to bych nepřežila, je pro mě úplně všechno. Dýchala bych pro něj. Třeba je naštvanej na mě, že se s ním nechci posunout dál. Myslím jako v intimních věcech, no prostě se před ním stydím a nechci se s ním dostat nikam dál než k líbání. Mám ho moc ráda, to jo, ale je mi 15 a necítím se na to. Holky se mi kvůli tomu smějí, všechny se tváří, jako by to dělaly už milionkrát, a říkají mi, že jsem hloupá a budu jediná panna v prváku na střední. Jenže co když to bude bolet? Poprvý to vždycky bolí, ne? A co když budu krvácet a budu na něj naštvaná, že mi způsobil bolest? A co když otěhotním? A on nebude chtít kondom? Co rodiče? Ti mě zabijou! Táta by mě zabil, i kdyby se dozvěděl, že vůbec uvažuju nad tím, tohle provozovat. A přišla bych o svůj ještě pořád dětskej svět. Už bych pak nemohla spát v posteli s plyšákama. Jaký to asi je? Jak vůbec vypadá klučičí tělo… no dole? Znám to jen od holek, když mě nutily koukat se na nějaký hnusný fotky na netu. Když si to představím, no trochu se mi z toho chce zvracet.
Ale Lukyho přece miluju, ne? Mohla bych to pro něj udělat, když spolu zůstaneme a já doufám, že ano, tak k tomu stejně dojde. Pak spolu třeba budeme zase víc. Rodiče mají odjet sami na víkend do lázní, já zůstávám doma. Má u nás spát Lucka, ale ta by mě kryla. Z toho návrhu, že se chystám s Lukášem vyspat bude přešťastná, ta mě snad bude nutit jít na gyndu pro antikoncepci a koupit si nový spodní prádlo. Dostanu podrobný instrukce, jak ji znám. Jednou mi popisovala, jak to dělala svýmu nejlepšímu kamarádovi rukou. Fuj, odporný. Když to takhle slyšíte od kámošky, tak to ztrácí… já nevím. Kouzlo? Tu zamilovanost? Holka se má přece s klukem milovat z lásky, jak je to ve filmech. Jak to bylo v Hvězdy nám nepřály. Miluju ten film, jsme jako ti dva, stejně divní. Jen nejsme nemocní. Hazel se s Augustem vyspala, protože věděla, že umírá, a chtěla to stihnout před smrtí. A on jí pak umřel, hrozná představa! Umřela bych s Lukášem, kdyby se mu něco stalo.
Asi jsem rozhodnutá, udělám to. Nachystám mu romantický překvapení, uvařím jeho oblíbenou čínu, pustíme si jeho oblíbený Avangery, budem se k sobě tulit, on mě bude objímat a bude to dokonalý jako vždycky. Snad to zvládnu a Lucka se bude chovat normálně a dá mi pro jednou užitečný rady, jak na to. Jak začít. Doufám, že se neztrapním a bude mě chtít.
Máma mě volá k večeři, vstávám od stolu a běžím po schodech dolů do kuchyně, po večeři zavolám Lucce, jsem z toho nervózní a musím to někomu říct nebo snad puknu nervozitou!
Lukáš ve stejnou chvíli, v jiné části města, sedí u rybníku se svým psem, ten je věrně po jeho boku a zaujatě sleduje hejno kachen, které vyhnal déšť z vody. Rád by si s nimi zahrál na honěnou. Lukáš by si hrál na něco úplně jinýho, chybí mu ONA. Ani nezná její jméno, jen pořád vidí její bolestnej výraz ve tváři, když se k sobě vrhli a líbali se. Jestli se to tak dá nazvat. Spíš se jeden do druhýho snažili vpít. Jak inkoust do papíru. A ona pak utekla, beze slova.
A co je ještě horší… zmizela…
Přečtěte si také
Kamarádím se s bývalkou svého přítele. Začínám si myslet, že to není náhoda
- Anonymní
- 16.04.26
- 1642
Život umí zamotat věci zvláštním způsobem. Před dvěma lety jsem začala chodit s Martinem. Asi po půl roce jsem se seznámila s Adélou. Působilo to úplně přirozeně, jako náhoda. Sedly jsme si hned,...
Žijeme spolu, ale jsme spíš spolubydlící než milenci. Příteli to tak vyhovuje
- Anonymní
- 16.04.26
- 2053
S Lukášem jsme spolu asi pět let. Náš vztah se ale dostal do bodu, kdy už se nikam neposouvá. Spíš mám pocit, že se pomalu vzdalujeme. Žijeme spolu, ale vedle sebe, ne spolu. Někdy se skoro ani...
Přítel nevydrží v práci déle než 2 měsíce. Má smysl s takovým plánovat život?
- Anonymní
- 16.04.26
- 1361
S Mirkem chodím už dva roky. V poslední době spolu i bydlíme. Je to fajn kluk, splňuje vlastně skoro všechna má očekávání. Až na jedno, ale velmi důležité. Není schopný si udržet práci. Většinou je...
Osamělá cesta matky: Čtrnáct let ticha a boj o vyšší alimenty
- Anonymní
- 16.04.26
- 902
Sedím u kuchyňského stolu a prohlížím fotky od miminka mé 14leté dcery . Na fotce se usmívám s malou holčičkou v náručí. Bylo jí tehdy dva a půl roku.
Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky
- Miniwomen
- 16.04.26
- 3263
Někdy mám pocit, že žiju ve dvou paralelních rodinných vesmírech. V tom mém, původním, je to pořád takové hlasité, objímající, někdy až těsné, ale vždy upřímné teplo. Vyrostla jsem se třemi...
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 5010
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 4818
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 2379
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 1117
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 3986
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...