Happy end
- O životě
- Štofik
- 04.09.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
...pokračování Mrchy
Přečtěte si také předešlé díly deníčku
Beru tablet do ruky a koukám, kdo to píše. No jasně, ex. I po tom všem má tu drzost mě otravovat a zkoušet moji trpělivost, to je neuvěřitelný! Kde se to v něm bere? Zase našel nějaký papíry a má potřebu mi je vracet? Nebo je to tentokrát pánvička a metličky do šlehače? Jasně jsem mu řekla, ať mi to pošle poštou a ať mě už nekontaktuje. No je to víc jak 2 týdny a zatím nic nedorazilo. Asi není schopnej zajít na poštu.
Mažu zprávu a dávám si ho do blokace. Sedám si do křesla a zamýšlím se nad tou situací. Pár měsíců zpátky bych asi jednala jinak, skákala bych tu radostí, že se mi ozval. A souhlasila bych se setkáním. Ale něco se ve mně zlomilo, už nejsem stejná, jako jsem bývala. Nedolízám za ním, nechci ho zpátky, pochopila jsem, že je tohle definitivní konec za našim 12letým šíleným vztahem.
Bolí to, to vědomí. Někdy je to hnusná pulzující bolest, chybí mi to hezký. Naše výlety, když pro mě vařil a občas mi donesl kytku, jak byl šťastnej, když jsem šli na túru. Nebo když jsem mu čistila uši a mačkala beďary na zádech, já vím… nechuťárna, ale on to měl rád a mě to bavilo.
Nebo naše začátky, když se na mě po první puse koukal úplně omámeně, myslela jsem si tehdy, že je to ten nejsprávnější chlap, jakýho jsem poznala. Chvíli nám to vydrželo, jenže nám to nebylo souzeno. Začly lži, nadávky, nedůvěra… a šlo to s námi z kopce. Teď se na to dívám střízlivě, byla jsem převozník v době, kdy mu zemřel otec a on by se asi nebýt mě uchlastal k smrti, nebo by k tomu měl minimálně slušně nakročeno. Všechny ty sračky, co nasledovaly potom… to už byla jen třešnička na dortu. Odkopl mě už tehdy před lety, asi jsem byla moc velká pijavice. Nevím. Spíš si myslím, že jsem se mu už nehodila. Stejně jako teď. Jenže tehdy mi bylo 20, byla jsem blbá, naivní. Myslela jsem si, že on jedinej může zlepšit můj podělanej život, že se odstěhujeme z týhletý díry a začnem znovu.
A tak jsem dolízala jak chudinka, tak dlouho, dokud to prostě nevzdal. Utáhla jsem ho na sex. Vždycky to tak bylo. Sex byla věc, která nám šla nejlíp. Díky sexu jsme přežili tolik let spolu. Tolik ztracených let. Měla jsem to tehdy nechat být. Měla jsem být chytřejší. Nikdy jsme se z těch lží nevzpamatovali a stejně to mezi námi viselo a trávilo to pomalu náš vztah. Já se přes to nedokázala přenýst, strašně mě sral. A představa, že mi něco tají a že pořad nevím celou pravdu. Podkopávala jsem nohy sama sobě. Někde uvnitř mi teňoučkej hlásek našeptával, že je to na nic. Že ho mám opustit i za cenu, že se vrátím bydlet k matce. No a koukejte se na mě teď. Neudělala jsem to já, udělal to on. Zase mě vykopl ze svýho života, napůl šílenou. A co chce po mě jako teď?
Od rozchodu uplynulo 5 měsíců. Na nějaký zbylý věci u něj s prominutím se*u. Tak proč píše? O co mu jde? A ještě se chová, jako by se nic nestalo. Ti chlapi jsou fakt divní, nemaj žádnou soudnost. Nebo ho ke mně přitahuje pravě ta moje nedostupnost? Že se prostě neozývám a ozývat nebudu? I kdybych to brala tak, že jsme oba dělali chyby a že se třeba pořád trochu nemocně milujeme, tak v tomhle příběhu my 2 neskončíme happy endem. Na to vsaďte jed. Protože tohle není romantickej film, ani písnička, ani román… tohle je zatraceně hnusná realita života, kde princové už dávno vymřeli a z princezen se staly hysterky. Draci neexistujou a neexistuje ani žadný „šťastně až navěky“. Kdybychom se dali znovu dohromady, bude to pokračovat tam, kde to skončilo. Ten vyhazov bych mu nebyla schopná odpustit a ani nic odpouštět nechci. Nám dvoum už se nepíše žádný společný pokračování. Nám zbyl jen hořkej konec. Víme to oba. On to musí vědět taky.
Někde mezi pípnutím zprávy a mým přemýšlením se snesl soumrak, oknem vidím vrcholky stromů a bíly měsíc. Kdesi zahoukala sova, srdce mi poskočilo v hrudi a já si musela chtě nechtě přiznat, že ten happy end by přece jen nebyl špatnej.
Přečtěte si také
„Prsa ti udělají nový! A na pojišťovnu!“
- PenelopaW
- 14.10.26
- 256
Tak tuhle větu už nikdy nevyslovím nahlas. Je veliký rozdíl mezi plastickou operací estetickou a mezi rekonstrukcí prsu.
Naše manželství skončilo po roce. Stačila jedna chyba a přišla jsem o všechno
- Anonymní
- 14.10.26
- 720
Petr byl mužem mých snů. Když jsme se brali, byla jsem přesvědčená, že to bude navždy. Předtím jsme spolu chodili skoro čtyři roky a já si byla jistá, že jsme si souzení. Jenže ani ne po roce byl...
Manželka začala dostávat časté zprávy ze školky. Nechtěla mi říct proč
- Anonymní
- 14.10.26
- 405
Nejdřív jsem si toho skoro nevšiml. Manželce začaly chodit večer zprávy ze školky a já předpokládal, že jde o nějaké organizační věci. Výlet, platba za divadlo, změna času vyzvedávání. Jenže...
Nesnáším hlasovky! Kolegyně mi místo předávky práce posílá téměř podcasty
- Anonymní
- 14.10.26
- 187
Poslouchat devítiminutovou hlasovku plnou odboček, štěkání psa a neustálých změn je pro mě osobní očistec. Zvlášť když jde o předávání pracovní směny, kde záleží na každém detailu. Vážně si v...
Tohle byl první díl StarDance. Kvůli manželově blbosti jsem ji prošvihla
- Lucinda.pavlicek
- 14.10.26
- 193
Neděle odpoledne a já už jsem doslova na trní. Po roce začíná nová série Stardance. Prožívám tenhle televizní svátek snad ještě víc než volby do senátu. I ty v naší rodině rezonují, ale u této...
Tchyně mě před dítětem napadla. Nevím, jestli ji ještě někdy pustím přes práh
- Anonymní
- 13.10.26
- 8977
Na začátek bych ráda vysvětlila, že moje tchyně je hodně specifická a složitá osobnost. Dlouho jsem si říkala, že některé její poznámky a zásahy do našeho života prostě musím přejít. Je to přece...
Přes rok jsem s nikým nespala. Zjistila jsem, že mi to tak vlastně vyhovuje
- Anonymní
- 13.10.26
- 1504
Když se mě kamarádky zeptají, kdy jsem naposledy s někým spala, řeknu, že je to už víc než rok. Některé na mě koukají, jestli jsem vlastně normální. A já se přitom usmívám. Ačkoliv je mi teprve 25...
Je to sport pro chlapy. Dcera začala boxovat, ale já se o ni příliš bojím
- Anonymní
- 13.10.26
- 496
Nikdy by mě nenapadlo, že právě moje dcera začne chodit na box. Když jsem si představovala její kroužky, měla jsem v hlavě spíš tanec, gymnastiku nebo nějaký výtvarný kurz. Rozhodně ne rukavice a...
Bývalý mi poslal účet za náš vztah. Prý už má na vlastního syna předplaceno
- Anonymní
- 13.10.26
- 2459
Když jsem od Petra odcházela, bála jsem se hlavně toho, jak všechno zvládnu sama. Nájem, účty, práce a péče o syna. Ani ve snu by mě nenapadlo, že mi muž, se kterým jsem strávila osm let, jednou...
Chtěla jsem, aby prvňačka snědla oběd. Matka na mě druhý den naběhla
- Anonymní
- 13.10.26
- 2670
Jsem učitelka na prvním stupni na malé vesnické škole. Učit je moje celoživotní poslání, prošly mi rukama generace dětí a svou práci jsem vždycky milovala. Jenže v poslední době mám čím dál častěji...
Bude pokračování nebo to zůstane otevřené?? 
. Ale to není důležitý 
.
Děkuju. Na to vemte jed 
Pardon, to asi v zápalu psaní 
mám radost z každýho komentáře 
Děkuji
No necham se prekvapit, je to napinavejsi nez detektivka! 
Sama jsem zvědavá jak to nakonec bude 
pokračujte, těším se na další..jen mě mrzí, jestli tohle vše fakt prožíváte, tak je to peklo (vlastní zkušenost) 
