Kdo s koho
- Rodičovství
- Jadala
- 01.05.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Bojujeme s obdobím vzdoru.
Každému rodiči, nebo přinejmenším téměř každému, bude toto období jistě důvěrně známé. Potomek poněkud povyroste a my usínáme na vavřínech s pocitem blaženosti, radujeme se, jak dobře svému robátku rozumíme. Za ty měsíce společného putování světem jsme rozklíčovali, co se skrývá za jeho úsměvem i pláčem. Dokážeme reagovat na jeho potřeby. Když tu se náhle uděje obrovská změna. Z roztomilého kojence se stává uvztekané a naprosto nepředvídatelné batole, naše dosavadní poznatky tím jaksi ztrácí na významu.
Někdy se tato událost přižene nečekaně. Jako intenzivní letní bouřka strhává všechny naše jistoty a za sebou zanechává jen hromadu trosek a v nich na padrť rozsekaná veškerá naše předsevzetí o tom, že období vzdoru zvládneme v klidu a v pohodě. Jindy může být nástup vzdorovitosti pomalejší a méně nápadný, ale nedělejte si iluze, i tak to bude jízda.
Ano, uhodli jste správně, moje nejmladší prochází právě tímto skvělým obdobím. Kdesi za horami je mé pevné přesvědčení o tom, že potřetí už mě nic nerozhodí. Zřejmě milosrdný čas zahnal do nejtemnějších koutů mého mozku vzpomínky na to, jak urputně vzdorovali synové, snad proto jsem byla tak stoicky klidná. Až nyní se mi do mysli vkrádají scénky, v nichž vystupuje vztekající se rudé batole, které snad ani nemůže být mým dítětem.
Jediné, co mi v tu chvíli u kluků alespoň trochu pomáhalo udržet nervy na uzdě, byla vzpomínka na přednášky z vývojové psychologie. Paní profesorka se nám tehdy snažila osvětlit názorným příkladem, co období vzdoru vlastně obnáší. Povídala něco o tom, že si máme představit, jak jsme v cizí zemi, nutně potřebujeme na záchod, ale neumíme ani slovo z domorodého jazyka. Plni naděje se vrháme na kolemjdoucího, aby nám poradil, kde se skrývá ona toužebně vyhlížená místnost, ale dotyčný na nás místo rady začne křičet.
Když se do situace vžijeme, máme si do role osoby prahnoucí po wc obsadit naše nešťastné vztekající se dítě, do role kolemjdoucího pak sebe a následně si uvědomit bezmoc dítěte, které ve svém nitru ví, že má nějakou potřebu, ale musí se teprve naučit, jakými prostředky dosáhne jejího naplnění. Zkouší proto, co se dá, neovládá své emoce, když mu místo pomocné ruky nabídneme jen křik, ocitáme se v začarovaném kruhu a křikem se jen vyčerpáváme.
Jo, hezky se to říká, ale ne vždy je to snadné dodržet, obzvlášť máte-li za sebou několik bezesných nocí a oči se vám klíží do té míry, že byste uvítali i vložení sirky mezi víčka.
Vzdor u naší berušky začal zcela nenápadně zhruba úderem dvanáctého měsíce, neměla sice ani jeden zub, do chůze se také příliš nehrnula, leč slovní zásobou mohla směle konkurovat dětem o dost starším. Nad všemi slovy však poměrně záhy začala vítězit dvojice NE a JÁ SAMA.
V samostatnosti jsem ji samozřejmě ráda podporovala, jenže odsud posud, převlékat během pár chvil už popáté oblečení zašpiněné tu od oběda, tu od ovoce nebo jiné pochutiny, to by umořilo i jedno rohaté zvíře. Následně se proto přidala samostatnost v oblékání. Nejnovějším přídavkem k samostatnosti je vypínání přístrojů, jakmile zapomenu na to, že při odchodu z domu je osobou oprávněnou k vypínání rádia, případně zhasnutí světla, jen a pouze dcerka, nastává jekot, za který by se nemusel stydět ani nejděsivější exemplář z Jurského parku.
Jedno jsem pochopila: nejlepší je snažit se o to, aby záchvat zuřivosti nepřišel. Odvádět pozornost, nezačínat aktivitu, když vím, že nemáme dost času na její dokončení, nikdy neslibovat nesplnitelné, ale zároveň neustupovat. Když už hněv propukne, vyklízím pole a nechám dcerku, aby upustila páru, komunikace s ní má smysl až ve chvíli, kdy vše pomine. Takže ano, přiznávám se, ve dne ji s klidným svědomím nechám takzvaně vykřičet, dbám jen na to, aby si neublížila.
Jenže ona je potvůrka mazaná, když zjistila, že herecké etudy prezentované během dne nechávají maminku více méně v klidu, přesunula svoje úsilí do hodin nočních.
Občas jí přezdívám PŘENAŠEČKA. Zamiluje se do libovolné věci. Jednou to může být panenka, podruhé miniaturní kolečko, které v nestřeženém okamžiku sebere z bráchova autíčka, jindy zase hopík, zkrátka škála věcí je nepřeberná, tu jednu věc pak uchopí do své malé ručky a celý den ji s sebou tahá, když ji náhodou na chvilku odloží a zapomene, kam ji dala, je to tragédie obrovských rozměrů. Poslední dobou se vzbudí klidně i třikrát za noc, posadí se v postýlce, zamyslí se, bez čeho nemůže rozhodně být, a následuje žádost o nalezení věci, intenzita žádosti se neustále stupňuje, to podle toho, jak dlouho trvá, než maminka zareaguje. Je si téměř jistá, že v čase nočním ji rozhodně řvát nenechám, nebudu riskovat, že by vzbudila zbytek osazenstva, mám proto novou zábavu, lítám s baterkou po domě a v jejím syrovém svitu hledám předmět z nejdůležitějších, modlím se, abych byla úspěšná v rekordním čase a mohla se opět vrhnout do náruče spánku.
Toto vylepšené období vzdoru začalo zhruba před dvěma měsíci a přiznávám, občas mě to přece jen trochu zmáhá, na noční mejdany už jsem zkrátka stará. Nezbývá mi nic jiného než doufat, že se brzy navrátíme ke klidnému spánku a boj kdo s koho bude napříště probíhat výhradně v denních hodinách, spánková deprivace je totiž mrcha a já bych nerada skončila v jejích tenatech.
Přečtěte si také
Kolegové mě pozvali na rozlučku. Až tam jsem zjistila, že dostávám výpověď
- Anonymní
- 06.11.26
- 3931
Ještě v pátek ráno jsem si myslela, že mám v práci skvělé vztahy a že si mě kolegové váží. Večer mě pozvali na společnou rozlučku, koupili mi dárek a objednali stůl v restauraci. Jenže já netušila,...
Manžel si pustil to odporné video přímo před naší dcerou. Chci utéct
- Anonymní
- 06.11.26
- 1840
Život vás občas srazí na kolena způsobem, o kterém se vám nesnilo ani v těch nejtemnějších nočních můrách. Jsou situace, kdy se díváte na člověka, s nímž sdílíte domácnost, a v šoku si uvědomujete,...
Dcera dostala v Lidlu hysterák. Lidé na mě koukali, jako bych za to mohla
- Anonymní
- 06.11.26
- 825
„Jsi ta nejhorší maminka na světě!“ zařvala na mě moje pětiletá dcera uprostřed Lidlu a vzápětí sebou praštila o zem. V tu chvíli se otočila snad polovina obchodu. Já stála s košíkem v ruce, v němž...
Muž odmítá kroužky, já tlačím své ambice. Kdo zachrání mého staršího syna?
- Anonymní
- 06.11.26
- 857
Mateřství je neustálý boj mezi tím, kým bychom chtěli, aby naše děti byly, a kým ony ve skutečnosti jsou. Nejvíc bolí, když si uvědomíte, že svým vlastním tlakem možná křivíte osudy těch, které...
Chůvě jsem dával 300 korun za hodinu. Syn mi ukázal, co si má k večeři zalít
- Anonymní
- 06.11.26
- 1194
Syn přede mě položil kelímek instantních nudlí a zeptal se, jestli mu ho zaleju stejně jako Klára. Bylo půl osmé večer, zrovna jsem přišel z odpolední a žena měla službu ještě do rána. V lednici...
Celý život předstíral, že ho přitahuji. Manžel se mi přiznal až teď
- Anonymní
- 05.11.26
- 3628
Když mi manžel po dvanácti letech společného života oznámil, že ho vlastně nikdy nepřitahovalo moje tělo, nejdřív jsem si myslela, že jde o nějaký nepovedený vtip. Máme dvě děti, společný dům,...
Vím o manželově nevěře. Přesto s ním chystám dětem Vánoce
- Anonymní
- 05.11.26
- 1737
Na manželovu nevěru jsem přišla v říjnu. Od té doby s ním vybírám dárky, domlouvám návštěvy a před dětmi se snažím fungovat jako dřív. Řekla jsem si, že rozhodnutí nechám až po Vánocích. Jenže teď...
Můj maká do úmoru, její se válí. Přesto mi kamarádka tvrdí, že jsem hloupá
- Anonymní
- 05.11.26
- 1945
Znáte ten typ kamarádek, které vám sice celá léta radí, ale vy máte pokaždé pocit, že se vám spíš snaží zbořit dům? Nejvíc veselo bývá tehdy, když nejhlasitěji křičí ti, kteří mají doma největší...
Po rande mi poslal QR kód na 640 korun. Zaplatila jsem, pak přišla další zpráva
- Anonymní
- 05.11.26
- 8605
QR kód na 640 korun mi přistál v telefonu v sedm šestnáct ráno, ještě než jsem si stihla vyčistit zuby. Pod ním stálo „Tvoje půlka za včerejšek.“ Chvíli jsem na to koukala. Večer předtím mi ten...
Syn je v devítce a netuší, kam dál. Já už mu v hlavě vybrala tři školy
- Anonymní
- 05.11.26
- 702
Můj syn na otázku, kam chce jít po základce, odpovídá „nevím“. Nejdřív jsem to brala v klidu. Teď po večerech procházím stránky středních škol a každou další zmínkou o přijímačkách ho spolehlivě...