Mámo, žiješ!?

Jak jsme si užili letošní první letní výlet.

*

Nejteplejší období v roce se pevně chopilo své vlády, sezóna výletů a dovolených tak může začít.

Tu naši jsme, jak je u nás už několikaletou tradicí, odstartovali výletem do Mirákula. Díky zkušenostem z předchozích pobytů jsme se rozhodli, že návštěvu v tomto dětském ráji musíme zvládnout ještě před začátkem prázdnin. Když totiž dorazíte ve všední červnový den po poledni, školní výlety se pomalu trousí k východu a vy máte jedinečnou šanci užít si všechny nabízené atrakce bez davů lidí, což se vám o prázdninách určitě nepodaří.

Před pár dny tak padlo rozhodnutí: „Hurá, jedeme!“ Nevím, co se přihodilo, zřejmě mi zatemnily mozek nostalgické vzpomínky na výlety z dětství, kdy jsme se zcela účelově vyhýbali dálnicím a kochali se pohledy na malebnost vesniček a měst. Nesměle jsem navrhla, že bychom mohli cestovat v podobném duchu. Děti vypadaly nadšeně, manžel sice chvíli brblal, ale nakonec souhlasil také.

Cesta po dálnici by nám zabrala slabou hodinu a půl, jízda polem nepolem se protáhla o více než hodinu. Nějak nás totiž nenapadlo zjistit si předem, zda na naší trase neprobíhají opravy silnic. Samozřejmě, k našemu nemilému překvapení, probíhaly.

Obvyklá otázka: „Kdy už tam konečně budem?“ byla překonána otázkou: „A proč už zase stojíme?“ potkalo nás totiž cestou velké množství semaforů. Po dvou hodinách jízdy, s natěšenými a značně nedočkavými dětmi vedle sebe, jsem si v duchu říkala: „Koho tahle kravina s jízdou mimo dálnici napadla?“

Konečně jsme vysedli. Odměnou za překonané útrapy nám bylo parkovací místo prakticky u vchodu do areálu a prázdno u pokladen.

Po zakoupení vstupenek se děti vrhly na velkou nafukovací trampolínu. Ještě nikdy neměly to štěstí hopsat na ní samy. Po chvíli se rozhodly, že prozkoumají prolézací hrad.

Ještě vloni se u nás všichni tři potomci drželi pevněji, než dobře přisáté klíště, nepovažovala jsem tedy za nutné okroužkovat si je papírovými náramky, které rozdávají v pokladně a na něž se píše telefonní číslo rodiče pro případ, že se děcko v zápalu hry ztratí. Při příští návštěvě už váhat nebudu, neboť synové se rozprchli do útrob hradu a já otáčela hlavu z jedné strany na druhou jako zkušený tenisový rozhodčí na empiru, ale stejně nebylo v mých silách mít oba dva stále na očích. Kluci byli ve svém živlu, nejmladší princeznu začal však hrad brzy nudit, vydala se proto s taťkou na atrakce vhodnější jejímu věku.

Já mezitím pozorovala kluky, jak si troufají do stále větších a větších výšek. Nejstarší se pouštěl do zdolávání průlezů hodně vysoko nad zemí. Kousek po kousku překonával stoupání na nejvyšší věž, když tu se podíval pod sebe, spatřil obrovskou hloubku a jeho odvaha byla tatam. Začal na celé kolo křičet, že se bojí, v jeho očích jsem zahlédla velkou nejistotu a děs.

Mateřský instinkt velel vrhnout se okamžitě do záchranné akce. Mladší syn dostal pokyn, že se nesmí hnout z místa. Já se vydala vstříc nejvyšší hradní věži. Hlavou mi probíhaly myšlenky, zda by nebylo přeci jen vhodnější vzít do ruky telefon a zavolat prostorově méně výraznému manželovi, aby podnikl onu misi místo mě. Netoužila jsem se totiž ani v nejmenším stát kuriózní atrakcí s názvem Matka zapasovaná svým neforemným pozadím do jedné z průlezek vysoko nad zemí. Kvikot syna se však neustále zesiloval, tady nebyl čas někoho hledat. Musela jsem se vrhnout do akce. Nakonec to dopadlo dobře, nazašprajcovala jsem se, bez větších problémů jsem pomohla synovi dolů, tudíž zpětně soudím, že to s tou mou postavou nebude nakonec ještě tak tragické.

Po adrenalinové vsuvce jsme se vydali hledat manžela s dcerkou, za pár minut se nám to podařilo, beruška si, s úsměvem od ucha k uchu, lebedila v jedné z houpaček.

Děti se dosyta vyřádily ve Vesničce prasátka Piggyho, pak už nastal ten správný čas sunout se k východu. U stánku jsme si nezapomněli zakoupit kuličkovou zmrzlinu, kterou potomci opravdu zbožňují. Já jsem jen vděčná, že ji hned tak někde nemají, neboť při jejím placení si vždycky říkám, kolik obyčejných zmrzlin by za tu sumu asi bylo.

Před odchodem si děti chtěly ještě jednou zaskákat na trampolíně, ta opět zela prázdnotou. Přepadla mě hříšná myšlenka: „Sice jsem na tomhle typu trampolíny ještě v životě nestála, ale nikde nikdo, jdu si taky zahopsat.“ Botky šly dolů a já se vrhla na onu atrakci. Odrazila jsem se jednou, podruhé… super. Po chvíli však můj odraz nebyl úplně ideální, nohy mi vystřelily do výšky a já se rozplácla jako žába. Nepřipadalo mi, že by to byl nějaký šílený držkopád, ale manžel, spokojeně sedíc ve stínu vzrostlého stromu, vyskočil rychle na nohy, vrhl na mě vyděšený pohled a pln starostlivosti volal: „Mámo, žiješ?“ Byla jsem vděčná, že se na trampolíně nikdo další nevyskytoval, a mé entree tak snad zůstalo bez obecenstva.

Příští rok se určitě zase vrátíme, protože jsme nezvládli navštívit zdaleka vše, já si však odpustím jak skákání na trampolíně, tak zdlouhavou cestu, protože jak mi bylo řečeno: „Příšte jedeme jedině po dálnici!“

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
4432
23.6.19 14:32

:mrgreen: :mrgreen: jako vždy supeeer :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4563
23.6.19 16:11

To vypada na hodne akcni zazitek :palec: :lol: Mirakulum znam jen to v Marians. Laznich, s tema zmenseninama znamych staveb, tam byl nas malej s babi a dedou, a tohle je kde teda? :) Ja se svoji cestovni nevolnosti bych si mezi dalnici a kochaci cestou vybrala taky to prvni :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
23.6.19 16:54

@potvurka89 mockrát děkuji :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
23.6.19 16:56

@Jahudka82 jo, jo nenudila jsem se, nevím, co to mám ve zvyku všude vlézt :think: tohle Mirakulum je v Milovicích, kousek od Benátek nad Jizerou :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1395
23.6.19 19:22

V Mirákulu byl synek se školkou a vrátil se nevyspalý, protivný, ale jinak celkově nadšený. Mít auto, vyrazíme tam - a pokud ho pořídíme, předem děkuji za tip, kdy je nejlepší se tam vypravit. Začínám stárnout a stejně jako moje maminka nesnáším davové akce a větší koncentraci cizích dětí :mrgreen:.
Deníček opět pobavil - příměr s tenisovým rozhodčím byl výborně trefný. Tvé slovní obraty miluju :kytka:.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
23.6.19 20:26

@PenelopaW mockrát děkuji za pochvalu :D i když davové akce také nemusím, Mirakulum stojí za návštěvu, děti jsou pokaždé nadšené :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1597
30.6.19 19:57

Tak nevím, kde se stala chyba :think: Do Mirakula jsme jeli na dva dny 20-21.6. Tedy pondělí a úterý a lidí teda dost :mrgreen: Ikdyž si umím představit ten masakr o prázdninách… V pondělí tam bylo víc lidí odpoledne, v úterý dopoledne, tak nevím, čím to bylo, asi náhoda. Ale jo, stálo to za to. Mě a dceru nejvíc uchvátily ty dlouhé lanové prolézačky, na hradě se taky vyřádila a vodní svět taky super. Byli jsme tam oba dny skoro po celou otvírací dobu a bylo tam stále co dělat :palec: Super vyžití pro aktivní děcka (případně rodiče :mrgreen: )

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
1.7.19 00:07

@123Soňa my zvolili červnový pátek odpoledne a žádné davy se naštěstí nekonaly. Vyřádí se celá rodina. Vodní svět jsme letos pro jistotu vynechali, nebylo úplně teplo a jelikož jsme se od dubna točili ve virózách, nechtěla jsem před prázdninami riskovat nějaké další nachlazení, ale vloni jsem z něj nemohla děti dostat. :mrgreen: :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11716
1.7.19 06:56

@Jadala ahoj, a myslíš, že by se tam našlo i zabavení pro akční holčičku 2,5 let, nebo je to spíš pro starší?

  • Nahlásit
  • Zmínit
1597
1.7.19 08:11

@stinga Jestli můžu odpovědět za sebe, tak jet tam jen s takhle malým dítětem nemá smysl. Je to hlavně pro starší děti. Řekla bych tak od 4 nebo 5 let, podle toho, jak jsou aktivní. Jen ten vodní svět je vhodný i pro taková prťata. Takže jestli to nemáš vyloženě blízko, odložila bych. Ale je to tam opravdu moc fajn.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1597
1.7.19 08:15
  • Nahlásit
  • Zmínit
11716
1.7.19 08:49

@123Soňa díky moc, blízko to právě nemáme, tak to fakt pár let počkáme :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
1.7.19 09:27

@stinga naší nejmladší je dva a třičtvrtě a vyřádila se tam dosyta, ale samozřejmě že více atrakcí je tam pro děti starší. :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11716
1.7.19 10:24

@Jadala jo díky, my právě jedeme na týden do Prahy, tak jsem uvažovala, jestli tam zajet, no uvidíme, ale do Prahy jedeme vlakem, tak bychom tam museli linkovým busem, tak jsem na vážkách ano - ne

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
1.7.19 11:15

@stinga v případě takové komplikované přepravy bych asi nějaký ten rok počkala, aby si holčička užila vše naplno. :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11716
1.7.19 12:07

@Jadala no uvidíme, jestli to vypustíme nebo pojmeme jako výzvu :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
1.7.19 14:21

@stinga tak přeju ať se dobře rozhodneš. Hezké odpoledne :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21327
3.7.19 19:39

Dneska jsem si na tebe vzpomněla, když jsem se synem protloukala těmi prolejzačkami v Mirákulu, protože se místy bál… :lol: Na trampolínách bylo fakt plno a já měla sukni, takže jsem raději nehopsala… :P

Ale všem s dětmi 4+ to jednoznačně doporučuju. Bezva letní výlet. Nezapomeňte dětem zabalit plavky.

Příspěvek upraven 03.07.19 v 19:40

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
4.7.19 06:39

@Russet :D tak hlavně, že jste si to oba užili. Jezdím do Mirákula moc ráda, děti se tam opravdu vyřádí, ale jsem si jistá, že na trampolínu už příště určitě nepolezu, i když kdo ví :think: :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21327
4.7.19 13:13

@Jadala
Já tam byla poprvé a je to tam fakt super. Parkoviště bylo nacpané, ale lidi celkem rozptýlení. Takže i o prázdninách se to tam dá v pohodě vydržet bez tlačenic.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
4.7.19 15:07

@Russet Areál je to naštěstí veliký, my se tam předloni vydali o prázdninách, ale po příjezdu jsme to vzdali, stáli jsme cca půl hodiny ve frontě u pokladen a ta se skoro nehýbala, došli jsme tedy zpátky na parkoviště a vydali se do Fajnparku, i tam to stálo za to a lidí tam zdaleka tolik nebylo, od té doby jezdíme do Mirakula vždy před prázdninami. Ale věřím, že v areálu se rozptýlí i velké množství lidí, my prostě nevydrželi čekat ve frontě. Hezký den :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit