Mastodontí hubnutí
Připravte si kávu a bránici. Bude to dlouhé povídání o tom, jak se jedna manarodka (matka na rodičovské dovolené) rozhodla zatočit s kily. :D
27.2.2014
Je 4:30 a můj přítel vstává do práce. Vzbudí mě bohužel taky, a tak jdu na WC, rozloučím se s ním a jdu si lehnout. Ale nemůžu usnout. Místo toho přemýšlím nad sebou. Měla bych s tou hnusnou tloušťkou něco dělat. Dneska se na to vrhnu.
Je kolem 8 hodiny. Syn Alex mě vzbudí a vstáváme. Nakrmím ho, dám čistou plínku a převlíknu ho. Pustím mu pohádku a já jdu do kuchyně. No jo, ale čím začít, když tu zdravého nemáme skoro nic? Vylovím zbytek synova Ciniminies a borůvkový jogurt a nakrájím si do něj půlku banánu. Udělám si čaj jen se lžičkou cukru. V lednici vylovím zapomenutý citron a vymačkám polovinu do půlitru a zaleju vodou. Jdu se nasnídat. Poprvé snad po 10 letech. No narvala jsem to do sebe silou vůle a měla jsem co dělat, abych se nepozvracela. Tohle bude hrůza!
Za 3 hodiny svačina. Zbytek jogurtu a druhá půlka banánu. Dám si trochu mléka. No jo, ale co dál, když dnes jsem měla v plánu holandské řízky? Udělám je, ale v troubě a dám si jeden malej, trochu kaše a vykouzlím improvizovaný salát. Pak mě napadne blbost. Udělám si 50 dřepů. Málem mě u toho trefilo.
Po odpoledním spánku jdu se synem ven. Po příchodu domů si dám housku se šunkou a rajče. Večer k večeři kousek holanďáku a zbytek salátu. Přítel si naloží jako vždy a je překvapen mojí poloviční večeří. Má radost, když mu řeknu, že chci hubnout. Večer trpím, bez čokošky. Dám si mrkev. Radši jdu spát. 
28.2.2012
V 8 ráno. Auuu! Co to je? Bolí mě nohy jak blázen. Sotva si sednu na záchod. Vyndám syna z postýlky a dobelhám se do obýváku. No tak tohle ne. Jasně no, včerejší dřepy. Tak tohle bude peklo. Ke snídani čaj se lžičkou medu, doklepu zbytek Ciniminies a vylovím usmolenej jogurt. Dnes musím bez pardonu na nákup. Opět boj se snídaní, ale najím se. Ufff, to je teda práce. Dneska na cvíčo kašlu. Jsem ráda, že jsem ráda. Odpoledne jdem aspoň na procházku a nakoupit pro mě ovoce, zeleninu, nějaký celozrnný pečivo, jogurty a musli. Sejít schody do přízemí, to je práce pro vraha. Do čeho jsem se to pustila? Večer sotva dosednu na záchod, musím se zapřít o futra. Ježišíííí! Usínám a doufám, že ráno bude lépe.
1.3.2014
Tak dneska líp není. Možná malinko, ale na záchod si stále sedám za pomocí futer, až se záchod zakynklal. Přítel se může počůrat smíchy. Blbec. Snídám musli, jogurt, oříšky a klasika, čaj s citronem a medem. K obědu je čína s moooc zeleniny. Přes den vegetíme a já vytáhnu chlapy aspoň na procházku, ať mám nějakej pohyb. Prolívám se litry vody s citronem. Večer dochroupám mrkev a jdu to zalomit. Ach, to je dřina to hubnutí.
3.3.2014
Přítel jde na noční, tak přijede mamka a jedem na nákup. Vykoupím v supermarketu veškerou zeleninu, nějaké ovoce, asi kilo jogurtu, šunku, sýr, olivový olej, kuřecí maso, tresku, celozrnné těstoviny, olivy… No prostě cokoli, co se dá jíst a přitom budu hubnout. Moje oblíbené cukrovinky obejdu kilometrovým obloukem a jdem platit. Vypadáme, jak kdybychom jedli jen zeleninu. Po cestě domů se stavím v galanterii a koupím si metr, ať vím, kolik ubývám. Váhu nemám, ale mamka mi ji slíbí k mým dubnovým narozeninám. Bojím se jí. Ne mámy, ale váhy.
Odpoledne mi píše kamarádka, že chce zhubnout. Svěřím se jí, že já taky. Plánujeme, že budeme hubnout spolu. Jí to vydrží asi 4 dny. Přítel mě odpoledne přeměří a mě málem klepne. No fuj velebnosti. Když přítel odejde do práce, tak se na popud kamarádky pustím do Jill. Jasně, to byl nápad. Skákání na moje kolena není to pravý, posilování na břicho přes tu moji pneumatiku fakt nedávám - a kliky? To si dělá srandu. Udělám jeden a pak si na mě syn sedne a skáče po mě. Haha. Strašná sranda. Po půl hodině cvičení-necvičení se svalím a padnu. Tak tohle ne. To fakt nedávám.
Jdu na eMimi. Najdu si diskuze o hubnutí. Někdo zmíní Tiffany Rothe. Kouknu na pár videí. Sakra, tohle se mi líbí. Zítra až posbírám síly, tak zkusím 3 cvíča, co jsem si vybrala. Dohromady asi na 26 minut. Usínám a jsem ráda, že jsem dnes cvičila a nepřežrala se. 
4.3.2014
Vstávám. Ani nejsem moc rozlámaná. Čekala jsem po cvičení větší bolení. Nakrmím syna, pak sebe a čučím na Ulici. Když mi slehne, tak si pustím Tiffany a jdu na to. Tyyy brďo, vypadá to jednoduše, ale funím jak nadrbanej mastodont. Docvičím, vyždímu tílko a vypiju půl litru vody. Syn na mě kouká, jestli jsem se nezbláznila. Synku, asi jo. Přítel se vzbudí po noční a pochlubím se, jak jsem včera a dnes cvičila. Dostanu pusu a s povzbuzením „Jen tak dál, zlato“ jdu udělat kuřecí plátek v troubě a dušenou zeleninu. Hubnutí zdar!
5.3.2014
Ježiši kriste, šmarjápano, co to je??? Já-já-já se nemůžu ohnout. Cejtím všechny svaly na břiše i na zádech. Syna z postýlky vytáhnu jen se sebezapřením a zatnutými zuby. Nakrmím ho, nakmím sebe a sedím na gauči. Musím, prostě musím jet dál. Když mi slehne snídaně, dám si zas Tiff. Bolí to, tak strašně to bolí. Ale cvičím. Opět to dofuním a padnu. Syn se tlemí. Jooo, musí být na mě úžasnej pohled. Odpoledne procházka, lehká véča, večer na záhnání chutí mrkev a pak padnutí za vlast.
6.3.2014
Jéééj, pořád to bolí, i když o malinko méně. Ale stejně. Dopoledne jdu za kamarádkou. Já si asi nenazuji boty. Bojuji, nadávám, řvu. Jsem spocená víc, jak po těláku. Peklo! Že já jsem se celý roky na to vyflákla a teď se to snažím všechno dohonit. Dolezu za kamarádkou, tam se svalím a vyprávím jí o svém boji. Tlemí se jak blázen. Když si vytáhnu svačinu, skoro se zhroutí smíchy. Já vím, zrovna u mě je to fakt vtipný. Ale řekne mi, že jsem dobrá, že jsem se do toho pustila, protože ona sedne jednou do roka na kolo a to je její strop. Jooo to se někdo má, když žere jak mlejn a má celý život 55 kilo.
Odpoledne dolezu domů, rychle příteli nachystám oběd a on jde na noční. A já si jdu dát cvíčo. Dnes to jde o malinko líp. Jedu, jedu. Je mi fakt líp. Usmívám se. Syn se na mě kření. Křemílek můj. Večer ho uložím a jdu to spláchnout pod sprchu. Fuj. Pak mi to nedá a sáhnu po metru. Nestačím valit bulvy. Za 4 dny o 4 cm v pase míň a přes boky 2 cm. Jéééj, já mám radost. To ani není možný. Usínám velmi spokojená a motivovaná.
7.-9.3 2014
Je víkend. Jsme jako rodinka spolu. Krásný počasí nás naláká ven. Je to super. Dopoledne cvičím, mám radost, jak mi to jde. Už mě nic nebolí. Snídám, svačím, piju vodu s citronem, jím menší porce, cpu se zeleninou. Večer už nemám chutě, i když chlap se vedle mě láduje Milkou. Mám sama ze sebe radost. Cítím, jak mi splasklo břicho. Nejsem tak nafouklá a už i pravidelně chodím na záchod. Píšeme si s holkama. Všichni mě podporují a mamka mi volá každý den, jestli se držím. To víš, že jo, mami! Moje mamutí období končí.
10.3.2014
Dnes se neděje nic extra. Klasika včetně cvičení a procházky. Přítel mě přeměří po týdnu. Nestačím se divit. To není možné. Za týden v pase -9 cm a přes boky -4 cm. Prsa, stehno a ruka na stejno. Jsem nadšená a kdybych se nepropadla k sousedce, tak si poskočím radostí. Jedu dál!
12.3.2014
Vstávačka, snídaně, cvíčo. Telefon, babička. Co je? Jsem jí řikala, že se stavíme odpoledne po kontrole malýho. „No kde jsi?“ spustí na mě vyčítavě babi. „Kde bych asi byla, doma babi“ „Si řikala, že přijdeš, je tu Ivanka (sestřenka), čekáme na tebe od rána, chce vidět Alexe!“
No mě z ní jednou klepne. „Babi! Já jsem řikala, že přijdu odpoledne, až půjdem od doktora.“ „No to jsi neříkala. Koukej zvednou zadek a přijď, ať Ivča vidí malýho.“
Rozkaz babi. Během 10 minut jsme pobalení a letím přes půlku města. Přílítnu v rekordním čase s mokrým flekem na zádech. Aspoň mám za sebou další pohyb. „Tobě to ale trvá…“ Babi, babi…
14.3.2014
Dnes jdu zapařit. Cvíčo jsem si dala a už jsem celá natěšená na večer. Popadnu lahev Lambruska a letím. No dneska to bude náročné, ale strašně se těším.
15.3.2012
Ouuu! Žízeň, jazyk přilepený na patru, bolehlav. Ani nevím, kdy jsem přišla. Přítel se mi směje. Půlka linek s řasama mi zůstal na polštáři. Jdu to spláchnout do sprchy. Vypiju asi litr vody skoro na ex. Asi budu blinkat. Nakonec ne.
Přítel se mě ptá, co bude k jídlu. Jídlo? Neznám. Dnes je loveckej den. Nakonec mě přemluví a udělám zelený fazolky a kuřecí maso na nudličky. Já se v tom pošťourám a jdu si udělat kafe. Bléééé. Půlku večera si nepamatuju. Uložíme syna na odpolední spánek a já se svalím na gauč. Přítel mi oznámí, že jede za bráchou. Jeď si kam chceš, hlavně ať nemusím nic dělat. Usínám na 3 hodiny.
Přítel je stále pryč a dítě pořád spí. Bezva, je skoro půl pátý. Budím malýho, jinak to zas bude noc plná vášní. Dostanu hlad. Sežvejkám knackenbrot a kedlubnu. Nic jinýho tu není. Volám příteli, že mám hlad, ať přinese něco k večeři. Přinese párky a housky. No tak ti pěkně děkuju. Dám si párek a půlku housky. Sakra, to je dobrota. Loknu si trochu fanty od přítele a pak vytuhnu u filmu. Dneska jsem se na všechno vyprdla. Tohle zas dlouho neudělám.
16.3.2014
Jeeeej, ještě mi doznívá kocovina. Ale už si dám snídani a nakonec se vrhnu na 2 míle a jednu desetiminutovku od Tiff. Nakopne mě to. Je mi zas líp a jedu dál. Včera jsem to nevychytala, ale to je výjimka potvrzující pravidlo. Jen kdybych si vzpomněla, co jsem vyváděla. Jdu prát. Mé světle zelené kalhoty jsou celé špinavé. Vzpomínám si, uklouzla jsem na parketu po rozlitým pití a hodila tlamu. Tak proto mě bolí koleno. Ježišííí. Tak takhle už ne.
17.3.2014
Klasika. Snídaně, odpočinek a cvíčo. Zase 2 míle a tentokrát 2 workoty Tiff. Funím, nadávám, ale docvičila jsem to s radostí. Přítel mě přeměřuje. Pas od začátku -12 cm, boky -5 cm, ruka -3 cm. Stehno a prsa na stejno. Ale je to super i s tou mojí nevydařenou sobotou.
18.3.2012
Dnes jedu to samé. 50 minut cvičení – 2 míle a Tiff. Potím se tak, že bych mohla svým potem zalívat kytky. Na večer najdu ještě nějaký cvičení tak ho na 15 minut zkusím. Málem mi upadly ruce, ale baví mě to. Přítel si všiml, že mi zmizel ten spodní cemr. Mám radost. Zítra jedu k mamce, tak nevím, jak dám cvičení, ale mám v plánu navečír, až přijedu, si dát aspoň ty 2 míle.
A jak to bude dál? Chci pokračovat. Jsem nakopnutá, že zhubnu a udělám něco pro sebe, ale i pro přítele i syna. Nechci, aby se za mě museli stydět a hlavně abych se nemusela stydět sama za sebe.
A kolik mám kilo? To neřeknu, je to hoooodně vysoká cifra, stydím se za ni. A tak si to nechám pro sebe. Až to jednou dotáhnu do pořádnýho výsledku, tak třeba půjdu s kůží na trh.
Cvičení zdar a doufám, že další deníček bude o mém lepším já. 14 dní není nic moc, ale hlavně že jsem se do toho pustila, ne?
Přečtěte si také
Lžu mu, že nemůžu otěhotnět. Tajně beru prášky. On mě teď žene na kliniku
- Anonymní
- 21.05.26
- 2852
Sedím v koupelně se zamknutými dveřmi a v dlani svírám platíčko pilulek, které schovávám v krabičce od vitamínů. Srdce mi buší až v krku. Venku v obýváku sedí Tomáš, můj přítel, se kterým jsem dva...
„Už chápu, proč tě bývalý podváděl,“ řekl můj přítel a úplně mě tím zničil
- Anonymní
- 21.05.26
- 3016
S partnerem jsme se pohádali už mockrát, ale nikdy mě nic nezranilo jako věta, kterou řekl tentokrát. Během několika vteřin vytáhl moji největší bolest z minulosti a použil ji proti mně způsobem,...
Chci jít do důchodu, ale nemůžu. Živím pětatřicetiletého syna
- Anonymní
- 21.05.26
- 2671
Dívám se na hromadu faktur na svém stole. Jako účetní na volné noze jsem zvyklá na čísla, mají svůj řád a logiku. Jenže v mém soukromém životě ta čísla už dávno nedávají smysl. Je mi přes šedesát,...
Mateřská škola je jedno velké zklamání a věčný boj. Dceru jsem si nechala doma
- Anonymní
- 21.05.26
- 3394
Když šla moje dcera poprvé do školky, měla jsem skoro slzy v očích. Představovala jsem si barevné třídy, usměvavé paní učitelky, vyrábění z papíru, písničky a spokojené dítě, které se bude domů...
Kvůli seznamce jsem přišla o kamarádku. Obě jsme si psaly se stejným mužem
- Anonymní
- 21.05.26
- 714
Život si někdy s lidmi zvláštně pohrává. Když mě moje nejlepší kamarádka Jana přesvědčovala, ať si založím profil na seznamce, brala jsem to spíš jako legraci. Obě po rozvodu, obě zklamané a obě už...
Dcera málem vběhla pod tramvaj. Bojím se, až začne dojíždět na střední
- Anonymní
- 20.05.26
- 1881
Moje patnáctiletá dcera v září nastupuje na gymnázium v centru Prahy. Měla jsem z toho radost, protože se tam dostala sama, bez tlačení a obrovského drilu. Brala jsem to jako krok k větší...
„Kvůli tobě jsem přišla o rodinu,“ vpálila mi dcera. Přitom mě její otec podvedl
- Anonymní
- 20.05.26
- 3106
Andree je šestnáct, puberta s ní cloumá ze všech stran a poslední měsíce jsou mezi námi opravdu náročné. Hádáme se skoro kvůli všemu a mám pocit, že ať řeknu cokoli, vždycky je to špatně. Nejhorší...
Nabídl jsem jí, že půjdu na rodičovskou. Přesto dítě odmítá. Co teď?
- Anonymní
- 20.05.26
- 1431
Sedíme v naší oblíbené kavárně v centru města. Moje přítelkyně, říkejme jí třeba Lucie, nadšeně vypráví o novém filmu, na který musíme jít, a plánuje víkendový výlet do Berlína. Je krásná, chytrá a...
Manželka utrácí za oslavy narozenin pro děti majlant. Prý zbytečně vyšiluju
- Anonymní
- 20.05.26
- 1718
Tak nevím, jestli je to dnes normální. Jsme úplně obyčejná rodina s průměrnými příjmy. Já i manželka pracujeme, i když ona jen na zkrácený úvazek. V mnoha věcech se snažíme šetřit, o to víc mě pak...
Dcera se nedostala v Praze na gympl, i když měla hodně bodů. Je to zoufalství
- Anonymní
- 20.05.26
- 2627
Přijímačky na střední nám letos pořádně znepříjemnily život. Dcera měla vysněné gymnázium, chodila na přípravku, učila se, dřela a stejně se nedostala. Nakonec je ráda alespoň za obchodku, kam ji...
Gratuluji k hubnuti 
parádní deníček
úplně se vidím 
Takže s ním to prostě nedávám, a to už jsem mu dala k dispozici na dobu cvičení i můj tablet. Ale funící matka je holt větší zábava 
) Hodne stesti! 
můj cíl je do příštího jara dát dolu 35 kilo. 