Mastodontí hubnutí
Připravte si kávu a bránici. Bude to dlouhé povídání o tom, jak se jedna manarodka (matka na rodičovské dovolené) rozhodla zatočit s kily. :D
27.2.2014
Je 4:30 a můj přítel vstává do práce. Vzbudí mě bohužel taky, a tak jdu na WC, rozloučím se s ním a jdu si lehnout. Ale nemůžu usnout. Místo toho přemýšlím nad sebou. Měla bych s tou hnusnou tloušťkou něco dělat. Dneska se na to vrhnu.
Je kolem 8 hodiny. Syn Alex mě vzbudí a vstáváme. Nakrmím ho, dám čistou plínku a převlíknu ho. Pustím mu pohádku a já jdu do kuchyně. No jo, ale čím začít, když tu zdravého nemáme skoro nic? Vylovím zbytek synova Ciniminies a borůvkový jogurt a nakrájím si do něj půlku banánu. Udělám si čaj jen se lžičkou cukru. V lednici vylovím zapomenutý citron a vymačkám polovinu do půlitru a zaleju vodou. Jdu se nasnídat. Poprvé snad po 10 letech. No narvala jsem to do sebe silou vůle a měla jsem co dělat, abych se nepozvracela. Tohle bude hrůza!
Za 3 hodiny svačina. Zbytek jogurtu a druhá půlka banánu. Dám si trochu mléka. No jo, ale co dál, když dnes jsem měla v plánu holandské řízky? Udělám je, ale v troubě a dám si jeden malej, trochu kaše a vykouzlím improvizovaný salát. Pak mě napadne blbost. Udělám si 50 dřepů. Málem mě u toho trefilo.
Po odpoledním spánku jdu se synem ven. Po příchodu domů si dám housku se šunkou a rajče. Večer k večeři kousek holanďáku a zbytek salátu. Přítel si naloží jako vždy a je překvapen mojí poloviční večeří. Má radost, když mu řeknu, že chci hubnout. Večer trpím, bez čokošky. Dám si mrkev. Radši jdu spát. 
28.2.2012
V 8 ráno. Auuu! Co to je? Bolí mě nohy jak blázen. Sotva si sednu na záchod. Vyndám syna z postýlky a dobelhám se do obýváku. No tak tohle ne. Jasně no, včerejší dřepy. Tak tohle bude peklo. Ke snídani čaj se lžičkou medu, doklepu zbytek Ciniminies a vylovím usmolenej jogurt. Dnes musím bez pardonu na nákup. Opět boj se snídaní, ale najím se. Ufff, to je teda práce. Dneska na cvíčo kašlu. Jsem ráda, že jsem ráda. Odpoledne jdem aspoň na procházku a nakoupit pro mě ovoce, zeleninu, nějaký celozrnný pečivo, jogurty a musli. Sejít schody do přízemí, to je práce pro vraha. Do čeho jsem se to pustila? Večer sotva dosednu na záchod, musím se zapřít o futra. Ježišíííí! Usínám a doufám, že ráno bude lépe.
1.3.2014
Tak dneska líp není. Možná malinko, ale na záchod si stále sedám za pomocí futer, až se záchod zakynklal. Přítel se může počůrat smíchy. Blbec. Snídám musli, jogurt, oříšky a klasika, čaj s citronem a medem. K obědu je čína s moooc zeleniny. Přes den vegetíme a já vytáhnu chlapy aspoň na procházku, ať mám nějakej pohyb. Prolívám se litry vody s citronem. Večer dochroupám mrkev a jdu to zalomit. Ach, to je dřina to hubnutí.
3.3.2014
Přítel jde na noční, tak přijede mamka a jedem na nákup. Vykoupím v supermarketu veškerou zeleninu, nějaké ovoce, asi kilo jogurtu, šunku, sýr, olivový olej, kuřecí maso, tresku, celozrnné těstoviny, olivy… No prostě cokoli, co se dá jíst a přitom budu hubnout. Moje oblíbené cukrovinky obejdu kilometrovým obloukem a jdem platit. Vypadáme, jak kdybychom jedli jen zeleninu. Po cestě domů se stavím v galanterii a koupím si metr, ať vím, kolik ubývám. Váhu nemám, ale mamka mi ji slíbí k mým dubnovým narozeninám. Bojím se jí. Ne mámy, ale váhy.
Odpoledne mi píše kamarádka, že chce zhubnout. Svěřím se jí, že já taky. Plánujeme, že budeme hubnout spolu. Jí to vydrží asi 4 dny. Přítel mě odpoledne přeměří a mě málem klepne. No fuj velebnosti. Když přítel odejde do práce, tak se na popud kamarádky pustím do Jill. Jasně, to byl nápad. Skákání na moje kolena není to pravý, posilování na břicho přes tu moji pneumatiku fakt nedávám - a kliky? To si dělá srandu. Udělám jeden a pak si na mě syn sedne a skáče po mě. Haha. Strašná sranda. Po půl hodině cvičení-necvičení se svalím a padnu. Tak tohle ne. To fakt nedávám.
Jdu na eMimi. Najdu si diskuze o hubnutí. Někdo zmíní Tiffany Rothe. Kouknu na pár videí. Sakra, tohle se mi líbí. Zítra až posbírám síly, tak zkusím 3 cvíča, co jsem si vybrala. Dohromady asi na 26 minut. Usínám a jsem ráda, že jsem dnes cvičila a nepřežrala se. 
4.3.2014
Vstávám. Ani nejsem moc rozlámaná. Čekala jsem po cvičení větší bolení. Nakrmím syna, pak sebe a čučím na Ulici. Když mi slehne, tak si pustím Tiffany a jdu na to. Tyyy brďo, vypadá to jednoduše, ale funím jak nadrbanej mastodont. Docvičím, vyždímu tílko a vypiju půl litru vody. Syn na mě kouká, jestli jsem se nezbláznila. Synku, asi jo. Přítel se vzbudí po noční a pochlubím se, jak jsem včera a dnes cvičila. Dostanu pusu a s povzbuzením „Jen tak dál, zlato“ jdu udělat kuřecí plátek v troubě a dušenou zeleninu. Hubnutí zdar!
5.3.2014
Ježiši kriste, šmarjápano, co to je??? Já-já-já se nemůžu ohnout. Cejtím všechny svaly na břiše i na zádech. Syna z postýlky vytáhnu jen se sebezapřením a zatnutými zuby. Nakrmím ho, nakmím sebe a sedím na gauči. Musím, prostě musím jet dál. Když mi slehne snídaně, dám si zas Tiff. Bolí to, tak strašně to bolí. Ale cvičím. Opět to dofuním a padnu. Syn se tlemí. Jooo, musí být na mě úžasnej pohled. Odpoledne procházka, lehká véča, večer na záhnání chutí mrkev a pak padnutí za vlast.
6.3.2014
Jéééj, pořád to bolí, i když o malinko méně. Ale stejně. Dopoledne jdu za kamarádkou. Já si asi nenazuji boty. Bojuji, nadávám, řvu. Jsem spocená víc, jak po těláku. Peklo! Že já jsem se celý roky na to vyflákla a teď se to snažím všechno dohonit. Dolezu za kamarádkou, tam se svalím a vyprávím jí o svém boji. Tlemí se jak blázen. Když si vytáhnu svačinu, skoro se zhroutí smíchy. Já vím, zrovna u mě je to fakt vtipný. Ale řekne mi, že jsem dobrá, že jsem se do toho pustila, protože ona sedne jednou do roka na kolo a to je její strop. Jooo to se někdo má, když žere jak mlejn a má celý život 55 kilo.
Odpoledne dolezu domů, rychle příteli nachystám oběd a on jde na noční. A já si jdu dát cvíčo. Dnes to jde o malinko líp. Jedu, jedu. Je mi fakt líp. Usmívám se. Syn se na mě kření. Křemílek můj. Večer ho uložím a jdu to spláchnout pod sprchu. Fuj. Pak mi to nedá a sáhnu po metru. Nestačím valit bulvy. Za 4 dny o 4 cm v pase míň a přes boky 2 cm. Jéééj, já mám radost. To ani není možný. Usínám velmi spokojená a motivovaná.
7.-9.3 2014
Je víkend. Jsme jako rodinka spolu. Krásný počasí nás naláká ven. Je to super. Dopoledne cvičím, mám radost, jak mi to jde. Už mě nic nebolí. Snídám, svačím, piju vodu s citronem, jím menší porce, cpu se zeleninou. Večer už nemám chutě, i když chlap se vedle mě láduje Milkou. Mám sama ze sebe radost. Cítím, jak mi splasklo břicho. Nejsem tak nafouklá a už i pravidelně chodím na záchod. Píšeme si s holkama. Všichni mě podporují a mamka mi volá každý den, jestli se držím. To víš, že jo, mami! Moje mamutí období končí.
10.3.2014
Dnes se neděje nic extra. Klasika včetně cvičení a procházky. Přítel mě přeměří po týdnu. Nestačím se divit. To není možné. Za týden v pase -9 cm a přes boky -4 cm. Prsa, stehno a ruka na stejno. Jsem nadšená a kdybych se nepropadla k sousedce, tak si poskočím radostí. Jedu dál!
12.3.2014
Vstávačka, snídaně, cvíčo. Telefon, babička. Co je? Jsem jí řikala, že se stavíme odpoledne po kontrole malýho. „No kde jsi?“ spustí na mě vyčítavě babi. „Kde bych asi byla, doma babi“ „Si řikala, že přijdeš, je tu Ivanka (sestřenka), čekáme na tebe od rána, chce vidět Alexe!“
No mě z ní jednou klepne. „Babi! Já jsem řikala, že přijdu odpoledne, až půjdem od doktora.“ „No to jsi neříkala. Koukej zvednou zadek a přijď, ať Ivča vidí malýho.“
Rozkaz babi. Během 10 minut jsme pobalení a letím přes půlku města. Přílítnu v rekordním čase s mokrým flekem na zádech. Aspoň mám za sebou další pohyb. „Tobě to ale trvá…“ Babi, babi…
14.3.2014
Dnes jdu zapařit. Cvíčo jsem si dala a už jsem celá natěšená na večer. Popadnu lahev Lambruska a letím. No dneska to bude náročné, ale strašně se těším.
15.3.2012
Ouuu! Žízeň, jazyk přilepený na patru, bolehlav. Ani nevím, kdy jsem přišla. Přítel se mi směje. Půlka linek s řasama mi zůstal na polštáři. Jdu to spláchnout do sprchy. Vypiju asi litr vody skoro na ex. Asi budu blinkat. Nakonec ne.
Přítel se mě ptá, co bude k jídlu. Jídlo? Neznám. Dnes je loveckej den. Nakonec mě přemluví a udělám zelený fazolky a kuřecí maso na nudličky. Já se v tom pošťourám a jdu si udělat kafe. Bléééé. Půlku večera si nepamatuju. Uložíme syna na odpolední spánek a já se svalím na gauč. Přítel mi oznámí, že jede za bráchou. Jeď si kam chceš, hlavně ať nemusím nic dělat. Usínám na 3 hodiny.
Přítel je stále pryč a dítě pořád spí. Bezva, je skoro půl pátý. Budím malýho, jinak to zas bude noc plná vášní. Dostanu hlad. Sežvejkám knackenbrot a kedlubnu. Nic jinýho tu není. Volám příteli, že mám hlad, ať přinese něco k večeři. Přinese párky a housky. No tak ti pěkně děkuju. Dám si párek a půlku housky. Sakra, to je dobrota. Loknu si trochu fanty od přítele a pak vytuhnu u filmu. Dneska jsem se na všechno vyprdla. Tohle zas dlouho neudělám.
16.3.2014
Jeeeej, ještě mi doznívá kocovina. Ale už si dám snídani a nakonec se vrhnu na 2 míle a jednu desetiminutovku od Tiff. Nakopne mě to. Je mi zas líp a jedu dál. Včera jsem to nevychytala, ale to je výjimka potvrzující pravidlo. Jen kdybych si vzpomněla, co jsem vyváděla. Jdu prát. Mé světle zelené kalhoty jsou celé špinavé. Vzpomínám si, uklouzla jsem na parketu po rozlitým pití a hodila tlamu. Tak proto mě bolí koleno. Ježišííí. Tak takhle už ne.
17.3.2014
Klasika. Snídaně, odpočinek a cvíčo. Zase 2 míle a tentokrát 2 workoty Tiff. Funím, nadávám, ale docvičila jsem to s radostí. Přítel mě přeměřuje. Pas od začátku -12 cm, boky -5 cm, ruka -3 cm. Stehno a prsa na stejno. Ale je to super i s tou mojí nevydařenou sobotou.
18.3.2012
Dnes jedu to samé. 50 minut cvičení – 2 míle a Tiff. Potím se tak, že bych mohla svým potem zalívat kytky. Na večer najdu ještě nějaký cvičení tak ho na 15 minut zkusím. Málem mi upadly ruce, ale baví mě to. Přítel si všiml, že mi zmizel ten spodní cemr. Mám radost. Zítra jedu k mamce, tak nevím, jak dám cvičení, ale mám v plánu navečír, až přijedu, si dát aspoň ty 2 míle.
A jak to bude dál? Chci pokračovat. Jsem nakopnutá, že zhubnu a udělám něco pro sebe, ale i pro přítele i syna. Nechci, aby se za mě museli stydět a hlavně abych se nemusela stydět sama za sebe.
A kolik mám kilo? To neřeknu, je to hoooodně vysoká cifra, stydím se za ni. A tak si to nechám pro sebe. Až to jednou dotáhnu do pořádnýho výsledku, tak třeba půjdu s kůží na trh.
Cvičení zdar a doufám, že další deníček bude o mém lepším já. 14 dní není nic moc, ale hlavně že jsem se do toho pustila, ne?
Přečtěte si také
Po týdnu ve školce přišel syn, že mají vši. To snad musí být vtip!
- Anonymní
- 14.09.26
- 991
Musím říct, že jsem po prázdninách čekala, že syn chvíli ve školce zůstane, než padne s první chřipkou. Když přišel domů s tím, že má asi vši, a následovala SMS od učitelky, měla jsem za to, že si...
Švagr si našel novou přítelkyni. Můj muž ji zbožňuje až moc
- Anonymní
- 14.09.26
- 3464
Bratr mého muže byl dlouhé léta starý mládenec. Já s manželem už máme dvě děti a klasickou rodinnou domácnost, kdy se každý den přeme o to, kdo umyje nádobí. Před nedávnem se ale švagr zamiloval a...
Syn se stydí za obyčejný telefon. Ostatní ve třídě mají dražší modely
- Anonymní
- 14.09.26
- 2590
Náš jedenáctiletý syn má všechno, co potřebuje, přesto se mezi spolužáky cítí chudý. Nemá značkové tenisky ani nejnovější telefon a začal se za nás stydět. Nevím, zda ho učíme znát hodnotu peněz,...
Manžel chce druhé dítě. Já při té představě cítím jen strach
- Anonymní
- 14.09.26
- 898
Naše tříletá dcera byla vytoužená a miluji ji nade všechno. Těhotenství, porod a první měsíce mateřství mě ale dostaly na hranici sil. Manžel začal mluvit o druhém dítěti a já mu nedokážu přiznat,...
Čtyři dny ve školce a zase rýma. Září sotva začalo a já už propadám zoufalství
- Anonymní
- 14.09.26
- 401
Milé maminky, přišla jsem si k vám trochu postěžovat. Je to u nás naprosto nekonečný příběh. Dcera byla celé léto zdravá. A to chodila mezi děti, byla dost v kolektivu, lítala pořád někde venku,...
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 4496
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 3167
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 2688
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 9792
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 985
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
Gratuluji k hubnuti 
parádní deníček
úplně se vidím 
Takže s ním to prostě nedávám, a to už jsem mu dala k dispozici na dobu cvičení i můj tablet. Ale funící matka je holt větší zábava 
) Hodne stesti! 
můj cíl je do příštího jara dát dolu 35 kilo. 