Romance z chatu
- O životě
- kissi
- 29.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem poznala svého prvního přítele. Kdyby můj příběh skončil happyendem, věřte, že ho sem ani nenapíšu, ale protože každý máme smůlu a abychom dosáhli svého štěstí, musíme si občas natlouci. Já jsem si natloukla a zároveň zavařila plno lidem kolem mě.
Mého přítele jsem potkala na nejmenovaném chatu. Budu mu říkat třeba Karel. Byl zvláštní, už od začátku naší diskuze o mě nejevil žádný zájem, proč by měl, neměla jsem na profilu žádné fotky, a upřímně, ani jsem je tam mít nechtěla. Ani už nevím, jakou náhodou jsme se dali do řeči. Povídali jsme si celé 3 měsíce. Kdybych věděla, odkud pochází, asi bych si setkání rozmyslela. Ale protože neznalost neomlouvá, sešli jsme se. On byl zklamaný, a já se mu nedivila, byla jsem ošklivá, tlustá…
Tenkrát si pamatuji jen to, že jsem se opila a on se líbal s mou kamarádkou, ale v tu chvíli mi to bylo šumák. Když odjel, slíbil, že se ještě ozve. Já bláhová jsem ho měla plnou hlavu a on mi nevěnoval ani sms! Pak mi psal, abych mu zavolala. Blbost… Slovně mě se svým kamarádem napadali, dělali si srandu z mého vzhledu. Za týden mi psal sms, že se mi omlouvá, že to tak nemyslel, a já blbka ho prosila, ať za mnou přijede (byl z Ústí nad Labem a já z Plzně – další blbost). Přijel a dali jsme se dohromady.
Dnes už vím, že to udělal jenom kvůli tomu, aby si měl s kým šoupnout. To se mu ale nepovedlo, já stydlivá panna, v domě svých rodičů, sotva mi bylo 15. Přemlouval mě dlouhé 3 měsíce, kdy za mnou dojížděl, až se mu to povedlo… Zapomněla jsem dodat, že až při druhém setkání mě obeznámil s tím, že je v pasťáku za krádeže, ale růžové brýle jsou holt růžové.
Nastoupila jsem na SŠ. Jen kvůli němu jsem se neučila, všechny peníze dávala jemu, aby měl na cigarety. Později se mi přiznal, že hulí marihuanu a občas si i píchne pervitin. Ani tyhle varovné signály jsem neviděla, přede mnou to nedělal, tak co. Odešla jsem ze školy, ne kvůli němu, ale kvůli svému zdravotnímu stavu. Tohle se mu asi moc líbilo, protože měl před sebou poslední rok studia a pobytu v ústavu, a pak by ho čekala ulice.
Přišel s tím, že by se mnou chtěl mít prcka, bylo mi 16. Byla jsem hloupá, mladá kačena! Ale né, Kájo, myslíš to vážně? Chjo, nejraději bych si nafackovala. Nechala jsem se od něj přivést do jiného stavu. V 16 letech! Táta ho chtěl zabít. A i proto že se naši rozvedli, zůstala jsem u mámy. Máme velký dům, žijí tam mladší sourozenci, mámy máma a mámy přítel. Rozhodli, že dokud nebude mít Karel práci, bude bydlet u nás.
Kájovi se ale najednou vůbec nechtělo. Měl kamarády, pořád co kouřit a jíst, tak proč. To se nikomu z mé rodiny nelíbilo a asi Kájíka naštvali, tak se jim začal mstít a začal krást. Od mobilů, přes nářadí, zlato, prostě vše, co se dalo zpeněžit. Jednou šel vybrat mé babičce účet s důchodem a utratil ho za drogy. To už hulil každý den. Ale já byla pořád ta slepá.
Když se malá narodila, práci stále neměl, a protože jsem byla nezletilá, museli jsme k soudu kvůli otcovství. To bylo 3 měsíce po narození maličké, a já celou dobu nedostávala MD. Ani to ho neštvalo. Když jsem potom peníze brala, kradl mi je s tím, že je to napsané na něj, tak z toho chce také něco mít. Dneska se za sebe stydím, jakého ha…a jsem pustila k nám do domu a k sobě do života.
Doma nám nic z toho, co jsme měli, nezbylo, ukradl všechny šperky, dokonce i mně, a pak mi brečel na koleni, že by to neudělal. Je to odporné, když člověk takto okrádá lidi, u kterých žije zadarmo. Odešla jsem od něj v prosinci 2010, takhle se nedalo žít. Ulevila jsem nejen sobě, ale i mé rodině.
Tenkrát, když jsem ho potkala na chatu, jsem si našla ještě jednoho kamaráda. Ten o mě celou dobu stál, svěřovala jsem se mu se vším, povídali jsme si… V tom prosinci jsme se dali dohromady. Stará se o nás a je mu jedno, že Kamča není jeho. Máme spolu naši Adélku. A Karel? Ten se nezná k dceři, byť se o ni chtěl prát. Má na ni platit, ale neviděla jsem doposud ani desetník. O Kamču přišel a ani bych mu ji nedala.
Děkuju všem, kteří si deníček přečtou, už jsem se opravdu potřebovala vypovídat, ale stejně jsem neřekla vše.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1815
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1068
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1919
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 784
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 459
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21819
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2675
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2957
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2668
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1798
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....