Šulánek a Nika 2 ROKY aneb vzpomínáme, cvičíme, kecáme střídačka Veroniky&Adámka
- Rodičovství
- Sulanek
- 21.01.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky kočky a koťátka, To čekání na zimu je pěkně úmorné, co? Vánoce na blátě, Silvestr na blátě a teď je půlka ledna a zima stále nikde ?naopak venku to vypadá jako na jaře, ach jo!
Sáně ve sklepe odpočívají chudinky malé nepoužité a věční optimisti, jako třeba já, stále doufají, že se té bílé peřiny dočkáme a to dokonce i tady v Praze.
Fotečkové a videozáznamové vzpomínky
Ačkoliv spoustu dětí z deníčku už oslavila své 2. narozeniny, většinu z nich to čeká právě v lednu ? v podstatě má skoro každý den nějaký náš prcek svůj den a všude probíhají vzpomínkové akce, že jo holky? A jen tak pro zajímavost bych ráda udělala malý průzkum ? jak často si prohlížíte fotky z doby narození svých dětí a pak třeba i z dalšího vývoje? A ještě zajímavější ? jak často a zda vůbec si pouštíte natočené videozáznamy?
Já osobně musím říci, že první rok jsem si prohlížela fotky z narození a i další velice často, i několikrát měsíčně, ale tento rok to docela flákám:-) Dokonce i zařazování fotek do albumu velice pokulhává, jak je mám v počítači roztříděné po měsících, papírové jsem letos ještě nezakládala a to mám velikááánskou hromadu ? jenom není síly, která by to za mne udělala! A to už ani nemluvím o tom, že nemám přidělané fotky asi tak z posledního půlroku, no ostuda ostudná! Papírové fotky si přitom vážím a vím, že když někdo přijde, je jednodušší mu dát do ruky album, který si v klidu prohlídne, než mu pustit tisíce fotek na PC, u toho nikdo nevydrží? A pásky si taky nepouštím, ještě první jsem si občas něco jen tak pustila, druhý už ne, tedy když nepočítám záznamy z natáčení plavání. Minulý týden jsem však přetáčela zbytek malých pásek na velké a to bylo pošušňáníčko ?. Úplně jsem se rozplývala, jakou malou berušku jsem měla ? a jak mi děsně vyrostla ? až když si člověk prohlíží ty média, uvědomuje si řádně tu rychlost, jakou čas neúprosně běží. A další poznatek byl, že ač si člověk myslí, že na některé chvíle a situace nikdy nezapomene, není to tak ? zapomene ? věřte nebo ne, na některé záznamy jsem koukala s velkým překvapením, vůbec jsem netušila, že takové situace vůbec byly a kdy jsme je natáčely ? jo, jo, paměť je moc krátká?
A prohlížíte si někdy své vlastní fotky z dětství, mládí či současnosti? Já si je v minulosti občas prohlížela a moc ráda, ale od doby narození Verunky mne to napadlo snad jenom jednou a to jenom proto, že se mi dostaly při úklidu do ruky ? no jde vidět, že už nemám čas jen tak se ohlédnout zpět ? a dle mne to je docela škoda. A myslíte si, že si naši rodičové někdy vzpomenou na dobu, kdy si nás donesli z porodnice a když jsme byli malí? Bylo by docela zajímavé se jich někdy zeptat, že? A myslíte, že my si za 30 let ještě někdy vzpomeneme na ten den ?D?? Já věřím, že já ano ? a co vy?
Tak, předcházející text jsem napsala minulý týden ve čtvrtek ? nebo v pátek? ? vidíte, paměť, alespoň některých, je velice krátká:-) A v pátek večer jsme odjely na vesnici za HK a vrátily se až dnes (neděle), takže se snažím pokračovat ? ale jako vždycky je už hodně hodin, tak nevím, zda vydržím:-)
Každopádně dneska (neděle) jsem místo psaní deníčku zabrousila na starší alba fotek v počítači a prohlídla si ten můj poklad ? hmmm, byl to malinkatý uzlíček, tak malinkatý, až tomu nemohu uvěřit ? a jen si pořád říkám, zda si mi někdy ještě povede držet v náručí takový maličký uzlíček a bude celý můj ?a jako správný optimista věřím, že povede:-)
Cvičení v MC
A co je u nás nového? Už jsem avízovala v komentáři minulého deníčku novinku ? tak tou je, že jsme začaly chodit na cvičení pro děti od 2 let a to do MC Benjamínek na Hájích. Bylo mi to doporučeno a měla jsem tak trochu nervy, zda se dostanu do skupiny, která cvičí v pondělí od 17h, je to totiž jediná odpolední hodina pro prcky tohoto věku, vše ostatní se odehrává dopoledne, takže by to pro mne nebylo přístupné, takhle jsem si naplánovala každopondělní brzký příjezd do práce a taky brzký odjezd, takže cvičení můžeme absolvovat společně a pokud nebudu stíhat, babička to snad taky zvládne. Pravda zahájily jsme tím, že ještě než jsme došly do tělocvičny, počůrala si tepláčky a bačkůrky, docela super na to, že se ve dne nepočůrala už ani nepamatuji:-) No nic, žádná tragédie, oblékly jsme punčošky a cvičila v nich ? a bačkůrky se tam stejně nepoužívají? Při otázce cvičitelky ?Jak se jmenuješ? zaujala postoj ?partyzán? a zdálo se, že z ní nevypáčí nikdo ani slovo a ani pohyb až do konce hodiny ? naštěstí ji to vydrželo tak 2-3min a pak už se krásně do všeho zapojila a docela jsem čubrněla, co všechno dokáže okoukat a předvést. Cvičí se tam i na gymnastických balónech a je hezké, že tam mají balóny právě pro malé prcky na jejich velikost a jsou normálně bez uší a děti na nich cvičí jednak s pomocí rodičů a druhak i samotné. Naposledy nás tam bylo slušně málo, 5 dětiček s rodiči a bylo to skvělé, ale myslím, že limit na skupinku je 12 dětí, tak nevím, jak by to probíhalo v takové větší skupince. Posledních možná 15-20min se postavila opičí dráha a děti mohly dovádět, celá hodina byla vedena moc příjemnou cvičitelkou a formou vhodnou pro malé prcky, povídala se tam spousta básniček a měla jsem z toho moc dobrý pocit. Navíc se pak Nice líbilo MC jako takové, klouzačky, bazének s kuličkami, spousta hraček ? no paráda! Takže jsem tam babi pak poslala za další 2-3dny později a přijela si pro ně po práci a Nika nechtěla odejít:-) Říkala, že tam můžeme chodit každý den, ha-ha! Akurát když jsme odcházely po cvičení, tak mi venku naprosto s vážnou tváří oznámila: ?Mami, já nechci domů, já potřebuji hranolky, mám velký hlad!? ? málem jsem spadla z nohou ? a jelikož mé výchovné působení nějak nezabíralo, podlehla jsem prosbám mé dcery a vydaly jsme se do KFC:-) Ten další den jsem už však odolala, zase ty nezdravosti jíst každý den nemůže, že jo?
Tak ? a síla mi došla a musím jít spinkat ? takže pokračování někdy příště?.
Dneska už je čtvrtek a já ostuda se pouštím do dopsání deníčku ? skoro to vypadá na celoživotní dílo, co?:-) Ovšem kvartální reporting (bude bohužel trvat až do konce měsíce), osobní život a pak večerní usínání s Nikou dělají své ? a teď jsem se ještě dočetla, že emimino bude pár dní mimo ? no to bude absťák!
Víkend na vesnici
Víkend jsme tedy prožily ve Východních Čechách a měla jsem tak trochu nutkání zorganizovat rychlý ?Hradecký? srazík, ovšem program byl tak nabitý, že to nebylo reálné! Odjely jsme ještě v pátek večer něco málo po 19h a mé naděje, že Nika chvíli pospí, se ukázaly jako plané ? celé dvě hodiny breptala a zpívala a ještě si určovala, kdo ji může s tou kterou písničkou či básnickou pomáhat ? a výběr byl veliký ? maminka, babička a ještě i teta ? docela jsme se pobavily, lepší než rádio! Na místě jsme nejdříve popřály ?pobabi? k narozeninám a Nika šla jako první a říkala ?Všechno nejlepší?? a dala ji pusinku a růžičku, která je ji pěkně kymácela v ruce, byla prostě slaďoučká a pobabi na slzičky. A pak už běžela na obhlídku stromečku, který kvůli ní nebyl ještě odstrojen a moc se ji líbil, byl totiž úplně jiný než ten náš (pro mne přeplácaný bankami a různým pozlátkem) a taky svítil, i když ?neblikal? jak podotkla Nika. Vůbec ten den po cestě sledovala ještě komíny, byl večer, takže svítili a některé i blikali, takže od té doby Nika rozlišuje, zda světýlka blikají či ne a pokud ne, tak je zklamání:-) Ten večer řádila ještě pěkně dlouho, do postele jsem ji nahnala až tak půl hodinku před půlnoci, ovšem usnula v cuku letu a ráno spala až skoro do půl deváté. To dopo mne teta s mámou přemluvily k nákupu v HK, tak jsem zanechala chudinku své dítě doma a jela, ségra ji vzala na procházku a pak uložila ke spánku. Já se nějakým zázrakem dokonce neplánovaně potkala s Božským na chvíli (má v tom kraji trvalé bydliště) zatímco si teta vybírala zlato (k 50tinam, ta se má:-) ) a odpo přijel nečekaně bratranec se skoro 4letou Nikolkou, takže Nika měla hnedka kamarádku. Super zábava byla mimo jiné chození do schodů a ze schodů ? nejdříve jsem měla docela strach, neboť ty schody jsou pěkně prudké, ale jak jsem viděla Niku po nich lézt s přehledem a jistotou, už jsem to neřešila. Holky si chvíli pohrály a my se pak sbalily a jely na oslavu 2.narozenin malého kamaráda Adámka ? a tam byla legrace. On totiž dostal od rodičů velké auto (něco na způsob těch elektrických, ale toto je šlapací) a děti byly věčně v autě, dám nějakou fotku do galerky. A večerka byla opět hodně pozdě, před 23h, ale spánek přišel během pikosekundy a bez pohádky. V neděli dopo jsme ještě vyrazily s oběma holkami na procházku nakrmit kačenky, ale všechny rybníky byly zamrzlé, takže ty rohlíky nakonec sbaštily princezny, najednou na ně přišel hlad:-), ještěže to nebyly rohlíky týden staré. A po obědě jsme vyrazily směr Praha, tentokrát si Nika krásně hodinku pospala a pak na jedné pumpě prohlásila, že má velký hlad a chce papat a stála tam pod pultem s otevřeným zobákem, no ostuda:-) Dokonce mi zakázala dojídat ten koláček po ní s tím, že má ještě hlad a necháme ho pro Niku ? tak jsem utřela:-) Já jsem tam co se týká jídla docela hřešila, ochutnala jsem i cukroví a i kousek dortu, jedla jsem málo, ale jedla a naštěstí se žádné kila nevrátily zpět, váha byla stejná jako před odjezdem ? vlastně celý minulý týden ze mne neodpadlo ani deko ? ovšem od pondělka už mám zase 1kg dolů, celkově tedy 4kg, což je super, protože k hladovce jsem se už nevrátila a trochu jím a klidně si dám i kousek sladkého, pokud mám šílenou chuť. Ještě přidat pohyb a je to ideální? A Veroniko díky za povzbuzení, že to jde na mne trochu vidět ? pravda říkal mi i Božský, že jsem nějaká pohublá (a ten o mém pokusu zhubnout nemá ani zdání) a i teta s babičkou prohlásily, že to jde vidět ? tak asi trochu je, ale hlavně v obličeji:-) ? a dle mne, taky na prsou, ha-ha! A musím říci, že mne docela hodně povzbuzuje, že v tom hubnutí nejsem sama a že se tady s holkami dělíme o své úspěchy a potíže. Přemlouvala jsem i ségru, zda se do toho nechce pustit se mnou, přeci jenom to potřebuje jako sůl, opravdu kyne před očima, ale nějak jsem neuspěla. Škoda, že babi nemůže najet na dietku se mnou, nějak s tím žlučníkem bojuje, tak se to nesmí dráždit, ale věřím, že po operaci zabojuje a něco taky zhubne, jen nevím co se ségrou, ta se nějak nedá motivovat a cvičení u ní nepřipadá v úvahu, ach jo! Možná by ji pomohlo zamilovat se, ale to je taky něco jako scifi?
Opět cvičíme
V pondělí jsme byly opět cvičit, i když jsme přišly trochu později, babi nějak nezvládla Niku probudit včas:-) Ale cvičení se ji moc líbilo a očičkami úplně visela na cvičitelce, aby mohla vše krásně opakovat. Dokonce se zapojila do her pouze pro děti, tentokrát jsem nemusela jít s ní dokola a držet ji za ruku, klidně se chytla dětí a nakonec i cvičitelky. Tentokrát tam bylo více dětí, odhadem tak 9, ale bylo to v pohodě. Dovádění po cvičení taky sklidilo velký úspěch, velká klouzačka je k nezaplacení?
Hrdinka na očkování
V úterý jsme byly konečně na přeočkování spalniček, už na to chodíme půl roku a teď konečně jsme se domluvily s nějakou jinou maminkou a přišly mimo termín, ale hlavně zdravé, uff! Už od rána jsem ji připravovala na to, že půjdeme k paní doktorce a že budeme očkovat ? že ji paní doktorka píchne včeličku ? no reagovala slovy ?to bude bolet!? ? tak jsem ji vysvětlila, že to jenom trošičku píchne, tak jako včelička ? a několikrát ji jemně štípla do ruky a zeptala se, zda ji to bolí a odpověď byla samozřejmě že NE, takže žáden strach z doktorky ? a tam jsem byla překvapená, jak mi moje nová taktika pomohla. Paní doktorku hezky pozdravila, nechala si vyhrnout rukáv a úplně klidně koukala na jehlu, jak se ji zabodla do ruky, ani necukla, ani nemukla, zdálo se mi, že se usmívá. Nechala si to zalepit, ale pak se na ten píchanec nutně potřebovala podívat, ďáblice jedna, tak tu náplast chtěla strhnout, ale sestřička ji řekla, že to tam musí mít a ať si dá rukávek dolů a tak toho nakonec nechala, poděkovala za obrázek, ještě popsala co na něm je a šly jsme i s veselým ?nashledanou? ven, neuvěřitelné!!! Taky jsem vlastně MUDr. říkala, že se nám exzém, či to čemu já tak říkám, šíří dál a už má drsné téměř celé nožičky a prdélku a ta mast co máme, vůbec nezabírá, tak nám napsala Expicial mlíko (nebo jak se to píše) a uvidíme, co bude dál ? obávám se, že nám časem převede na kožní. Dobrá zpráva je, že to stále ještě nemá na typických místech jako je pod koleny a v ohybu na rukou, takže dle naší Dr. je ještě šance, že to zmizne. A jelikož jsme byly u doktorky v době kojenecké poradny, Nika mohla obdivovat miminka a byla z nich nadšená, jenom velké zklamání bylo, že ?mimi nemá dudu?, až konečně venku jsme potkaly maminku s miminkem v kočárku, která se nás na něco ptala, a mimi mělo konečně dudu, to bylo radosti:-)
Miminko Karolínka a jeho maminka na návštěvě u Šulánků a info o zápisu do mateřské školky
Ve středu jsme jely po plavání pro šéfovu ženu, mimo jiné mou kamarádku, která má 3,5M Karolínku a odvezly si je na návštěvu k nám domů. Když jsem čekala před jejím barákem, tak si mne všimla Veronika s Tomem a mávali na mne o 106, ha-ha, já si říkala, kdopak se to zbláznil:-) No když nakonec po mém nereagování radši zastavili a vystoupili, pochopila jsem ? Veronika v celé své kráse! Byla jsem moc ráda, že jsem ji viděla, vypadala skvěle a až jsem nastoupila do auta, tak mi došlo, že vlastně v tom kabátě vůbec nevypadala těhotně ? že by se ji bříško ztratilo? Opravdu ji to moc slušelo a jsem ráda, že je doma a vše je ok a Tečka se může hezky v teplíčku a v pohodičce dopéct u maminky v bříšku ? nežeby člověk nebyl zvědavý jak vypadá a zda je to další kluk či holčička, ale já už to překvapení radši nějaký ten týden vydržím!
Nice se malé miminko moc líbilo, však má taky své miminko Karolínku ? ale po čase už začala nenápadně žárlit a potřebovala nutně mou pozornost, nejdříve číst, pak ?jako nakojit? (to děláme několikrát denně, že ji jako kojím přiložením k prsu přes triko či svetr?) ? Karolínka taky papala, tak co, že? A pak potřebovala jít nutně spát a to s maminkou? Nějak jsme to nakonec ustály a já to do práce nějak nestihla, odvezla jsem holky domů na Žižkov a pak jela zpět a jelikož bylo potřeba nakoupit, naložila jsem Niku z procházky do auta a jely jsme a jelikož ještě nebylo tolik hodin, zašly jsme spolu do nedaleké školky zeptat se na zápis ? ta školka mi byla doporučena jednou známou, která se po školce taky pídi a bydlí blízko, prý jsou na ní dobré reference. Bylo to tam moc hezké, velká herna, vše krásné a čisté a i zvenku opravené, učitelka vypadala moc mile a říkala, ať se zastavím příští týden někdy dopoledne, kdy tam bude paní ředitelka a mohu to s ní vše probrat a že nás pak vezme i mezi děti do herny. Nějak mi ta myšlenka šoupnout ji do školky připadá ujetá, ale kdo ví, co bude příští rok a tak chci být připravená na všechny alternativy a v případě potřeby mít něco v záloze. Nika byla nadšená a hned se tam vrhala ke hračkám a otestovala i malý záchůdek. Navíc je školka pro mne po cestě do práce, od nás kousek autobusem a mají tam otevřeno zřejmě až do 17h, neboť my tam byly v 16,35h a ještě tam nějaké děti byly. A co vy holky? Už máte školku vybranou a co zápisy? Tohle jaro to budeme muset asi absolvovat?.
Připravované oslavy narozenin malé 2-leté slečny Niky-Veroniky
V pondělí 24.ledna bude mé kočičce už 2 roky ? to to letí, to to letí?, takže na víkend jsou připravené 2 oslavy ? v sobotu rodinno-kamarádská a v sobotu rodinná, ale z tatínkovy strany. Babička už peče 2 dorty, na každý den jeden ? už má základy a jeden bude bazének s plavcem a druhý bude kolébka s miminkem, už se na to moc teším! Taky se budou péct věnečky a větrníky a dělat chlebíčky a očka ? to nevím, jak ten víkend zvládnu svou dietku:-) Hlavně doufám a věřím, že budou všichni včetně Niky zdraví a oslavy nám nic nezkazí! A další oslavy asi proběhnou na Moravě ten další víkend, neboť narozeniny budou slavit i děti bráchy a švagrové a to malá Hanička a velký Martin. Už jsme tam nebyly půl roku, tak se moc těšíme na všechny a pobudeme dle mých plánů od čtvrtka do pondělí.
Nika kecálka a ďáblice
A na závěr pak keců, kterými nás častuje Nika ?.a nebojte, na vše si určitě nevzpomenu a zapisovat nestíhám?
- když přijdu domů a převlíkám se a najednou se ocitnu jen tak v kalhotkách a triku, tak Nika neváhá a už dává přísné kázání se správnou intonací a hrozí u toho prstíčkem: ?Maminko, tepláčky oblíknout, ale rychle, a bačkůrky nemáš, obout!? ? a ty bačkory mi často i přinese a obouvá mne do nich.
- Na otázku ?Jak ti říká děda? odpovídá opět se zdvihnutým palcem a správnou intonací ?Ty jedna osobo!? ? no jo, často tak dětem říká v legraci, když spolu laškují:-)
- Dokonale napodobuje mne, když se na ni kvůli něčemu zlobím, takže se zlobí občas i ona na mne a s vážnou tváří a přísným hlasem mi nadává: ?Už toho mám akurát tak dost, to stačilo, naplácám ti na prdel! Jeden, dva, tři a půjdeš do záchodu!? A to počítaní předvádí na prstech, prostě mi to odpočítá a hotovo:-) Bože můj, vždyť my jsme jejich největší vzory a okoukají od nás úplně všechno?! No a včera mi ještě před návštěvou na tu prdel naplácala, přitom já už ji neplácla po prdeli a vůbec ani jinak ani nepamatuji ?. U nás stačí naznačit a už lítostivě brečí, že ?Nika je hodná? a hladí se po hlavičce.
- ?Maminko (nebo kdokoliv jiný), nepapej to (nějaký zbytek po ní), to je MUJ, necháme pro Niku, mám velký hlad?
- Dneska ráno ještě spala a já už byla vykoupaná včetně hlavy, namalovaná, vyfoukaná a pobíhala ve spodním prádle a Nika najednou otevřela očičko a jak mne viděla, tak mi přikázala: ?Maminko, oblíknout pyžamko a lehnout tady, k Nice? ? tak jsem ji vysvětlovala, že musím do práce a ona na to žádostivě ?Jenom na chvilku ještě lehnout?, nemohla jsem odolat, ale na tom pyžamku si trvala, truhlík můj malý:-)
- Taky si s přehledem přitáhne schůdky k lince, vyleze nahoru a šmejdí, co máme v horních skříňkách ? v té jedné byly svého času tyčinky v kelímku, tak se tam chodila samoobsluhovat. Taky by si nejraději nalívala sama čaj z konvičky, včera ji měla v ruce a pěkně nahnutou, naštěstí tam bylo čaje málo, jinak bychom mohly rovnou vytírat.
- Na záchodě bývá docela častá situace, že slečna sedí na prkýnku a já jí poháním, ať se vyčůrá a zdůvodňuji to tím, že se mi chce taky a že se jinak počůrám a ten malý škodolibec tam sedí, kření se a říká ?Maminko, počůrej se, potom budeš muset mít plenku?, potvůrka to je!
- Dosud má strašnou radost, když mne vidí nahatou bez podprdy a úplně výská, že vidí prsíčka:-), ale už se mi tak moc pod tričko nehrabe, už se upokojí i tím, že dělá jenom jako že pije přes triko ? ale takhle pijou i její panenčí miminka.
- Taky prohlašuje ?Já jsem taky maminka, maminka od miminek? ? myslím, že mám taky fotku, jak je všechny naukládala na rozložený gauč v obýváku.
- ? naštěstí si na víc hlášek momentálně nevzpomínám, tak to jdu odeslat?
A závěrem vše NEJ oslavencům 2-ročákům, a to jak z tohoto týdne Filípkovi a Ondrovi , tak taky z příštího týdne, kdy jich bude mraky Nice, Honzíkovi, Barborce, Adámkovi (od PetryK), Lukáškovi a Marcelkovi a ať nám rodičům dělají jen a jen radost jako dosud a jsou zdraví a šťastní! Všem pusinku!
Petrus, přejeme příjemný a rychlý porod a na Píďalku se moc těšíme, jůůů, další mimi bude brzo mezi námi! A ty Tečko si dej ještě klídek a važ si super domečku u maminky v bříšku, jsme sice zvědavé co jsi zač, ale rády počkáme, veř nám! A všem ostatním těhulinkám pohlazení bříšek a příjemné rozšiřování bez blééé stavů.
Tak papa a bájo týden všem přeje
Šulánek a Nika
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1292
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 764
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1333
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 556
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 338
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19337
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2540
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2778
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2500
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1677
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....