Ticho budiž pochváleno
- Rodičovství
- Jadala
- 30.05.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když se stanete rodičem, chvíle ticha se stanou velmi vzácnou komoditou.
Ještě si živě pamatuji, s jakou nedočkavostí jsem očekávala první slůvko našeho nejstaršího syna. Když onen slavný okamžik s úderem prvních narozenin konečně nastal, všichni příbuzní museli být o něm neprodleně zpraveni. Sice se mnou nadšení sdíleli, ale ti starší a zkušenější neopomněli přidat: „Jen počkej, za pár měsíců budeš ráda, když na chvíli zavře pusu.“ „Skandál, to přece není možný, jak může tohle vůbec někdo vypustit z úst,“ takové myšlenky rezonovaly mou hlavou.
Navzdory prognózám škarohlídů mé těšení nebralo konce. Nemohla jsem se dočkat, až syn začne spojovat slova ve věty a naše konverzace získá jiné obrysy. Vava, bác, buch nebo mama mě nedokázalo dlouhodobě uspokojit.
Dnes mohu živě konverzovat se všemi třemi našimi dětmi a také tak v hojné míře činím, ale ať chci, nebo ne, musím si nasypat popel na hlavu a uznat, že oni výše zmínění příbuzní měli vlastně pravdu. Ticho se v našem domě stalo nedostatkovým podpultovým zbožím a já občas netoužím po ničem jiném, než po jeho uklidňujícím doušku.
Věřte mi, když tvrdím, že svoje děti miluji nade vše, miluji ten nezastavitelný tok nápadů, slov a legrácek, jimiž jejich mozky překypují. Nemá chybu vyslechnout si třeba po tisící Skákal pes, Princeznička na bále, Mořský koník nebo Dědek řepu nasadil. Stejně tak mi vykouzlí úsměv na tváři nejeden dotaz prostředního syna. Teď naposledy třeba zrovna: „Mámo, kdy si zase půjdeme opékat na zahradu špeky?“
Nejprve jsem sice, lehce zaskočena, přemýšlela, jestli náhodou nenaráží na mou po těhotenstvích ne právě ideální postavu, záhy mi však došlo, že ta mu je zatím zcela ukradená a pouze ho okouzlilo čarodějnické opékání špekáčků.
V podobném duchu bych mohla pokračovat hoooodně dlouho, každodenní život mi poskytuje nekonečné množství zážitků vtipných i těch méně vtipných, občas však netoužím po ničem jiném než po obyčejném tichu. Třeba jen a pouze po pár vteřinách ticha, aby mi bylo dopřáno dokončit myšlenku, rozhovor, slít brambory a nemuset u toho odpovídat na desatero otázek.
Užívám si proto i tu sebekratší chviličku relativního ticha a dobíjím baterky. Miluji ranní a podvečerní pětiminutovky, vyrážím s kýblem na zahradu natrhat trávu pro své čtyřnohé miláčky, naslouchám jemnému štěbetání ptactva v korunách vzrostlých ovocných stromů, šepotu jejich listoví a relaxuji.
Kýženou chvíli ticha mi poskytují rovněž okamžiky, kdy mají dětičky ústa plná svých oblíbených pokrmů a je jim tak do jisté míry znemožněno mluvit.
Občas může znít lahodně i zvuk zaklapávajících se dveří dětského pokojíku, kdy se všichni tři vrhají do víru her, mohu si však býti více než jistá, že je to jen klid před bouří a nebude mít dlouhého trvání. Během pěti minut se z pokojíku začnou linout zvuky jasně svědčící o tom, že kouzlo společné hry jim zatím zůstává utajeno.
Úplně nejlepší chvilky pro rychlé doplnění energie jsou ty strávené v koupelně. Příjemně teplá voda bičuje celé mé tělo a já si užívám těch několik okamžiků, než potomstvo zjistí, že jsem zmizela, a vydá se v mých stopách.
Za zmínku stojí i momenty, kdy je večer, děti usnou znaveny celodenními aktivitami, já sedím tiše jako myška vedle nich a namísto nějaké smysluplné činnosti se jen kochám jejich spícími tvářičkami, jemně je hladím po vlasech a říkám si, jaké štěstí jsem měla, když osud svedl mé kroky dohromady s kroky mého manžela a já se tak mohla stát matkou těch úžasných stvoření.
Chvilky, které se mi pro sebe povede urvat a jež se s přibývajícími roky dětí přece jen prodlužují, jsou sice skvělé, ničím nenahraditelné a pro zachování duševního zdraví naprosto nezbytné, bez toho našeho malého blázince bych však už nemohla existovat, a proto tedy: Ticho budiž pochváleno… ale nesmíš trvat příliš dlouho.
Přečtěte si také
Lžu mu, že nemůžu otěhotnět. Tajně beru prášky. On mě teď žene na kliniku
- Anonymní
- 21.05.26
- 1539
Sedím v koupelně se zamknutými dveřmi a v dlani svírám platíčko pilulek, které schovávám v krabičce od vitamínů. Srdce mi buší až v krku. Venku v obýváku sedí Tomáš, můj přítel, se kterým jsem dva...
„Už chápu, proč tě bývalý podváděl,“ řekl můj přítel a úplně mě tím zničil
- Anonymní
- 21.05.26
- 1712
S partnerem jsme se pohádali už mockrát, ale nikdy mě nic nezranilo jako věta, kterou řekl tentokrát. Během několika vteřin vytáhl moji největší bolest z minulosti a použil ji proti mně způsobem,...
Chci jít do důchodu, ale nemůžu. Živím pětatřicetiletého syna
- Anonymní
- 21.05.26
- 1408
Dívám se na hromadu faktur na svém stole. Jako účetní na volné noze jsem zvyklá na čísla, mají svůj řád a logiku. Jenže v mém soukromém životě ta čísla už dávno nedávají smysl. Je mi přes šedesát,...
Mateřská škola je jedno velké zklamání a věčný boj. Dceru jsem si nechala doma
- Anonymní
- 21.05.26
- 1351
Když šla moje dcera poprvé do školky, měla jsem skoro slzy v očích. Představovala jsem si barevné třídy, usměvavé paní učitelky, vyrábění z papíru, písničky a spokojené dítě, které se bude domů...
Kvůli seznamce jsem přišla o kamarádku. Obě jsme si psaly se stejným mužem
- Anonymní
- 21.05.26
- 451
Život si někdy s lidmi zvláštně pohrává. Když mě moje nejlepší kamarádka Jana přesvědčovala, ať si založím profil na seznamce, brala jsem to spíš jako legraci. Obě po rozvodu, obě zklamané a obě už...
Dcera málem vběhla pod tramvaj. Bojím se, až začne dojíždět na střední
- Anonymní
- 20.05.26
- 1692
Moje patnáctiletá dcera v září nastupuje na gymnázium v centru Prahy. Měla jsem z toho radost, protože se tam dostala sama, bez tlačení a obrovského drilu. Brala jsem to jako krok k větší...
„Kvůli tobě jsem přišla o rodinu,“ vpálila mi dcera. Přitom mě její otec podvedl
- Anonymní
- 20.05.26
- 2779
Andree je šestnáct, puberta s ní cloumá ze všech stran a poslední měsíce jsou mezi námi opravdu náročné. Hádáme se skoro kvůli všemu a mám pocit, že ať řeknu cokoli, vždycky je to špatně. Nejhorší...
Nabídl jsem jí, že půjdu na rodičovskou. Přesto dítě odmítá. Co teď?
- Anonymní
- 20.05.26
- 1223
Sedíme v naší oblíbené kavárně v centru města. Moje přítelkyně, říkejme jí třeba Lucie, nadšeně vypráví o novém filmu, na který musíme jít, a plánuje víkendový výlet do Berlína. Je krásná, chytrá a...
Manželka utrácí za oslavy narozenin pro děti majlant. Prý zbytečně vyšiluju
- Anonymní
- 20.05.26
- 1471
Tak nevím, jestli je to dnes normální. Jsme úplně obyčejná rodina s průměrnými příjmy. Já i manželka pracujeme, i když ona jen na zkrácený úvazek. V mnoha věcech se snažíme šetřit, o to víc mě pak...
Dcera se nedostala v Praze na gympl, i když měla hodně bodů. Je to zoufalství
- Anonymní
- 20.05.26
- 2290
Přijímačky na střední nám letos pořádně znepříjemnily život. Dcera měla vysněné gymnázium, chodila na přípravku, učila se, dřela a stejně se nedostala. Nakonec je ráda alespoň za obchodku, kam ji...
. Od doby, co syn začal hovořit a zahlcovat nás svými myšlenkami (což by nebylo tak hrozné), písničkami ze školky (roztomilé), předváděním se (to už je horší vydržet) a neustálými výzvami k hrám na role (během jedné hodiny je schopen vznést požadavek, abych byla tisíci různými bytostmi), začala jsem toužit po tom, aby v mé hlavě bylo občas aspoň chvíli ticho. Ale uznávám, že některé momenty jsou nenahraditelné - pořád mne fascinuje dětské myšlení, které je vysoce konkrétní, a jejich náhled na svět, který postupně zařazují do jim známých kategorií. Kupříkladu syn, kterému teď už bude pět let, koukal jeden čas neustále na pohádku o Kocourovi v botách od Dreamworks, kde bylo kocourovým a Valdovým cílem získat zlatou husu snášející zlatá vejce. Po hodně dlouhé době, kdy ho pohádka bavila, na mne neustále mířil nějaký malý větráček z Albi, co mu dala babička (ona má vůbec vkus na předměty, které dětem dává a půjčuje). Ohradila jsem se, ať toho nechá, že z toho mám husí kůži. Synek vyvalil oči a nevěřícně se zeptal: „Jakou?!“ A když jsem zopakovala, že husí, reagoval: „Jako zlatou??!“ 
Hloubku a význam textu písně Reklama na ticho jsem pochopila až s příchodem druhého dítěte 
musím se chechtat 
ale dlouhé mě znervózňuje.. protože dlouhé ticho zpravidla znamená, že vymyslely nějakou hovadinu a buď se něco nepěkného provedlo/stalo, nebo hodně brzo provede/stane 
Moc hezký deníček, všechny vaše deníčky se čtou jedním dechem