Vrabčákovy čertoviny ? duben

Měsíc utekl a tak se zase hlásím se svými zážitky. Nejčerstvější novinkou je, že už došáhnu na kliku a umím si otevřít dveře. Mamka ještě pořádně netuší, jaké to bude mít následky ...

Na Velikonoce se tatínek rozhodl, že necháme mamku odpočinout, takže jsme se v pátek sbalili, naložili do babiččina velikýho auta, vyzvedli ještě taťkova kámoše s rodinou a jeli k nim na chalupu. Příjezd byl docela povedený, protože jsme přijeli za tmy a nefungovala elektrika, takže jsem měl prodlouženou a šel spát až někdy k půlnoci. Moc se mi tam líbilo, přes den jsme byli skoro pořád venku, půjčili mi všechny hračky, které tam po dětech měli, na jednom výletě mě taťka celou dobu nesl v krosničce a já půlku prospal a teta mi přivázala hlavičku šátkem, aby se mi nebimbala… Večer se dělal ohýnek a pekli maso a já pořád chodil a ukazoval na to a říkal mňam, mňam, mňam a to nejhezčí masíčko mi pak táta ládoval do pusinky a moc mi to chutnalo. Pak mi strejda upletl malou pomláztičku, ale nějak mě to koledování nebralo. Dostal jsem celý pytlík čokoládových vajíček a zajíčků, ale jelikož mám čokoládu zakázanou, tak mi to drze sežrali naši.

Poslední dobou mám totiž pořád nějakou vyrážku. Mamka to ukazovala paní doktorce a prý to možná bude nějaký ekzémek, prý to má hodně dětí a nejspíš je to tím, jak jsme pořád oblečení a že až bude léto a budu chodit nahatý tak mi to s největší pravděpodobností sleze. Tak mi mamka nemá dávat pomeranče, kiwi, med, kakao a čokoládu. Dostal jsem nějakou šíleně smradlavou mastičku a ještě nějakou vitamínovou a po koupání mě mamka napatlá, takže chodím spát všemi mastmi mazaný.

Když jsme přijeli z Velikonoc domů, tak jsem šel spinkat a jak jsem byl plný dojmů, tak jsem se hodně budil. Bohužel zrovna byly chůvičky v opravě a naši mě neslyšeli, že jsem plakal, tak jsem se tak strašně rozeřval, až jsem se z toho poblinkal a totálně zaneřádil celou postel ? polštář, plyšáky, pyžámko, tátův polštář, prostěradlo … takže mamka, která už spala, měla dobrý budíček a musela to celé převlíknout a zlikvidovat. Ráno jsem pak spinkal do devíti a mamka mě dokonce musela jít vzbudit. Naštěstí už máme chůvy zase opravené, takže když usnu, naši bedlivě sledují, jestli nepláču a při každém náznaku hned ke mně vystartují.

Taky jsem měl úraz, který na první pohled vypadal hrozně, ale naštěstí se mi celkem nic nestalo. To bylo tak. Byli jsme u babičky na zahradě a Hanička ječela, tak jí taťka nosil po zahradě. Mamka už Háně sundala čepičku, ale mně se to nezdálo, tak jsem za nima běžel a čepičku jí nesl. No a u schodů do sklepa, kde okolo není zábradlí a odkud mě normálně hned ženou pryč, jsem se zastavil a začal si hrát u okýnka. Táta se vylekal, že bych tam mohl spadnout, jenže jak nesl Hanču, tak mě nemohl chytit, no a já udělal krok dozadu do prázdna a celý víc než metr jsem žuchnul po zádech dolů. Neletěl jsem po schodech, ale ze strany, jestli mi rozumíte, přistál jsem na zádech na plošině přede dveřma a po dopadu si odřel hlavičku. Strašlivě jsem ječel, takže táta dal Haničku na zem a zvedl mě a pak Háňu a to už i mamka slyšela a letěla pro mě. Trošku mi z hlavičky tekla krev, jak jsem se odřel, ale spadl jsem šikovně naplocho a letěl pomalu, takže se mi vůbec nic nestalo, jen mi tu odřeninu vyčistila a namazala mastičkou a když jsem se vzpamatoval, tak už to bylo dobrý úplně. Babička tam k těm blbým schodům za:,–(ila nějaké keře, abych tam nemohl lézt, tak doufám, že už se to nebude opakovat. Jenže když mě to tak láká a navíc se mi hrozně líbí, když mě někdo honí.

Musím se pochlubit, že jsem k svátku dostal skvělý dárek ? svoje vlastní pískoviště, a to hned dvě, jedno k nám na zahradu a jedno k babičce. Taťka je vyráběl skoro celý týden a neměl na mě po večerech čas, ale to už jsem mu odpustil. K pískovišti jsem taky dostal spoustu báboviček a lopatiček a taky jsem konečně mohl použít i ty, co mám od loňska a zatím jsem si s nima hrál ve vaně. Takže jsem na písečku skoro pořád a volám ?bába, bába?, to znamená bábovička, nejradši mám, když mi někdo bábovku uplácá, já zařvu ?bába?, vstanu a rozšlapu ji :o)) Taky mamka našla v bundě v kapse kaštánky a hrajeme s nima na schovávanou ? zahrabe je do písku, já říkám ?bububu?, pak říkám ?kde je, kde je? a hledám je, až je vítězoslavně vyhrabu a mamka je musí znovu zahrabat. Ještě jsem k svátku dostal houpačku, jenže konstrukci na ni mi tatínek vyrobit nestačil, takže mi ji zase schovali, i když jsem zoufale volal, že chci houhou. Pak jsem za pár dní u babičky v předsíni objevil taky novou houpačku tentokrát barevnou (ta moje je dřevěná) a tak dlouho jsem kňoural a dědu přemlouval, až mi ji šel provizorně přivázat na trám a mohl jsem se konečně pořádně zhoupnout.
Ještě jsem dostal k svátku kromě dalších drobností pastelky, akorát mi je mamka půjčí jen když sedím v židličce. Tak volám ?pi pi?, jako že chci písat, mamka mi dá papír a já si čmářu, ale nejradši mám, když mi maluje někdo jiný.

Konečně už jsem dorostl a na odrážecí motorce, kterou jsem dostal k loňskému svátku, už můžu jezdit. V podstatě doma z motorky skoro neslezu a neudělám krok pěšky (fotka je v albíčku). Hrozně mě baví se odrážet jen jednou nohou a tu druhou si opřu vzadu o kolečka a jak se točí tak to vytváří pěkný lupavý zvuk jak se mi to šoupe o bačkůrku.
Posílám speciální pozdrav Vojtíškovi (jestli vůbec ještě čteš), protože máme svátek spolu, vzpomínal jsem, jak jsme loni měli na naše svátky šestou nemoc a byli celí teplotkoví a opupínkovaní. Tak doufám, že sis to letos vynahradil stejně jako já!

Ještě si nemůžu odpustit jednu nočníkovou příhodičku ? konečně se mi podařilo prozkoumat svůj výtvor prstíčkama. To jsem jednou takhle trůnil a hrábl dovnitř a jakoby nic jsem si naoko hrál s pindíkem, no a když mě pak mamka utírala prdelku, tak se divila, od čeho mám pindík celý hnědý. No a já jí ukázal ručičky … a už jsme šupajdili do koupelny a drhla mi je mýdlem, hihihi.

Mějte se všichni krásně a doufám, že mi tentokrát zase aspoň někdo napíše. Vždyť já vlastně kromě Adámka a Ondráška nevím, pro koho píšu!

Váš Jíra, 20 měsíců

P.S: Haniččino povídání je v Brusinčatech číslo 20.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
28.4.04 23:29

Ahoj Jíro a ostatní vrabčata

Hlásí se nepřihlášený DAVID (nejde se nám prostě přihlásit) Ty jsi asi na mě Jíro zapomněl, já ti přeci taky píšu. A rád!

Dodatečně přeji Jírovi a Vojtíškům VŠECHNO NEJLEPŠÍ K VAŠIM SVÁTKUM. U nás se doma taky trošku slavilo. Můj děda má stejný jméno jako ty Jíro a k tomu ještě máma měla narozky. Já dělal že nic nevím ale bráška věnoval mamce jednu svou plyšovou hračku (takové srdíčko). Dal to mamce na noční stolek, že prý s ním má spát. (To mě dojalo- pozn. mamky).

Teda ta tvoje příhoda s pádem mě úplně vyděsila, nemluvě o mojí mamce:) Vůbec ti takový let volným pádem nezávidím, sám si dobře pamatuju jak jsem doma upadl a strašně brečel. Ještě že se ti nic nestalo. Já jsem teda ještě neupadl z nějaké velké výšky, mně stačilo když jsem zakopl a letěl jsem bradou na roh stolu. Tekla krev ale zoubky to ustály:))

Tvůj taťka je šikovný, že ti udělal pískoviště. A taky tě vzal na takový prima výlet. Mám vyřídit, že moje mamka tvojí mamce závidí:)) Taky by chtěla:o)

Jinak Jíro já mám poslední dobou taky nějakou vyrážku. Doktorka to taky svedla na ekzémek ale mamce se to moc nezdá. Bráška měl něco podobného a pak to samo (za krátko) zmizelo. Tak doufám, že se toho taky zbavím. Už je pěkně a chci být vyfešákovaný a né že budu mít červenou ručičku, rozumíš mi přeci:) Od Mudr. jsem dostal dvě mastičky, jednu kortikoidovskou a tou mě mamka mazala jenom trochu, tu jsme domazali a teď už jenom promazáváme mastičkou z lékárny (krém Leniens?) Tu si mamka pochvaluje, kam se na to hrabou olejíčky nebo nějaký Johnsony. A světe div se, je to lepší! Teď už bude hezky, tak se toho snad zbavíme nadobro.

Taky jezdím na odrážedlu - motorce. Už mi to jde moc dobře. Ze začátku mi to teda moc nešlo, jezdil jsem stylem jako na koni:) Jako bych na tom hopsal:) Ale teď už zvládám i rychlou jízdu a řežu zatáčky:o) Ani se mi nechce domů, tak se mě máma pokouší nalákat na hami hami apod.

Odpoledne chodím vyzvedávat brášku ze školky a cestou se stavíme, když je hezky, na zmrzlině. Dostanu prázdný kormoutek a mamka mi ze své (vždycky vanilkové) trošku nandá a já si pak pochutnávám, mňam mňam.

Doma jsem přišel na jednu báječnou věc. A to tu, že když si vezmu svou malou židličku, tak došáhnu skoro kam chci. Tak například k telefonu. Beru sluchátko a povídám si. Dále chodím na dobrůtky a pro ovladače a spoustu dalších věcí.

Ještě vám řeknu jednu věc, máma na mě zkoušela tu hroznou nočníkovou věc. Po:,–(ila mě na to a chtěla abych se tam vyčůral, jenže já tam nechtěl sedět. I když se mě máma snažila zabavit knížkou, tak já na té tvrdé věci prostě sedět nebudu!

Dnes mi přiletěl děda ale ještě nevím co mi všechno přivezl. Zítra se vydám na pořádný průzkum a své si vydobiju:)

A vy ostatní se mějte moc a moc fajn, užívejte si sluníčka a pište, pište, pište !!!! Copak děláte vy ostatní?

Pro dnešek se s vámi loučí Davídek (17 m) s mamkou Evou

P. S. Zrovna 13tého jdu na 18ti měsíční prohlídku a moc se bojím píchanečku, který dostanu. Ale dostanu taky mňamku na lžičku, tak to snad nebude tak hrozný. Radši na mě myslete, možná že mě i uslyšíte řvát:)

  • Upravit
Anonymní
29.4.04 21:57

Ahoj Jíro, my jsme tvoji věrní čtenáři, i když se do deníčku nezařazujeme. Ještě od Káčátka, čili víme přesně, jak ses narodil. Moc se nám tvé deníčky líbí a moc ti závidíme, že máš už sestřičku. K nám by měl podruhé přilétnout čáp koncem října. Maminka Lenka s Jáchymkem (17 měsíců)

  • Upravit
Anonymní
30.4.04 15:22

Ahoj Jíro, Adámku, Ondrášku, Davídku!
My si pravidelně s mamkou čteme Tvůj deníček už od začátku, jenom do něj nepíšeme. Vždycky se moc těšíme na nové povídání. Už jsme si tento měsíc myslely, že jsi přestal psát. To by byla škoda.

Měj se krásně a přejeme spoustu vydařených lumpárniček.
Mamka Jana s Leonkou (19 měsíců)

  • Upravit
Anonymní
30.4.04 15:23

a

  • Upravit
Aja99
208
3.5.04 21:14

Ahoj Jíro, Davídku a Adámku a všichni ostatní nakukovatelé!

Tak jsem byl u paní doktorky-jen jsme vešli do čekárny a uviděl jsem sestřičku, začal jsem řvát jako tur (mamka si naivně myslela, že po tak dlouhé době si na včeličky ani nevzpomenu..to určitě!)..utišil jsem se až když jsme odešli z ordinace…představte si, že mě zase bodli do nožičky!! Co jsme komu udělali, že nás tak trápí?!! Tentokrát mě to docela vzalo, měl jsem teplotku a přes noc mi tak ztvrdla nožička, že jsem skoro nemohl chodit-na procházce jsem ochotně skoro pořád seděl v kočárku..Ale alespoň se můžu pochlubit novými „buřtíkovskými“ mírami: 14 kg a asi 83 cm(zkusil jsem se postavit na špičky, ale sestřička mě prokoukla-takže 86 cm mi neuznali..)

Vrátím se ještě k Velikonocím-byly moc prima. Naši byli docela legrační-nejdřív mamča naplácala taťkovi (ať žije přestupný rok :o)…pozn.mamky) a pak zase taťka mamce..mě z toho naštěstí vynechali..no a pak jsme šli všichni (i s hafíkem) na výlet..jeli jsme vláčkem asi tři zastávky a pak jsme šli pěšky kolem zahrádek (v jedné měli taková divná zvířátka-prý to byly lamy), kolem řeky a pak kolem rybníku (cestou jsme se stavili na pivko..já jsem měl s mamčou birella, ale taťkovo pivo bylo mnohem lepší!!),zezačátku jsem hezky šlapal po svých, ale pak už mě bolely nožky, tak mě táťka nesl v sedačce na zádech až domů.. bylo to moc fáájn!

Jíro, ty se máš, že máš vlastní pískoviště!! Mi ho taťka sice taky slibuje, ale kdo ví, kdy se dočkám..občas alespoň chodíme s mamčou za tetou na písek-bývá tam spousta dětí..nejraději stojím uprostřed pískoviště a hážu písek ven..ale tvoje hra s bábovičkami je taky moc hezká! Příště ji určitě vyzkouším…:o))

Jinak ten tvůj pád - to je síla! Trénuješ na kaskadéra?? Já většinou zakopnu na úplně rovné cestě a obvykle si odřu tvářičku nebo nos (terény zvládám v pohodě..ale snad to nezakřiknu..)

Adámku, doufám, že tě mamka nezlobí a dopřává ti mlíčko dosytosti!!! Představ si, že mamča mi v noci dává jen krátce „cucnout“ a pak mě sprostě odtrhne!! a když se jí zdá, že se budím moc často, nechce mi cecík vůbec dát!! (Ondra se v noci začal budit dost často a „ucucával“ se dost dlouho ..už mě to dost štvalo..teď už zase pije jen 1-2krát za noc, což je docela snesitelné..p.m.)
Tak jsem si řekl, že mám nárok na pořádné jídlo-ze svého talířku už vůbec nic nechci a rovnou se vrhám do talířku mamči …nejdříve vyjím maso..mám rád i pečené brambory..a zjistil jsem že omáčky jsou opravdové mňamky!! (už s tím počítám..takže teď jím opravdu zdravě!! minimum soli,kvalitní tuky, žádný pepř..málo koření..p.m.).

Davídku, užívej si dědečka a příště se pochlub, co všechno ti přivezl..

No, ještě k mým „tabulkovým dovednostem“..i když jsem zcela „netabulkovej“ rozhodl jsem se,že mamči udělám radost a začal jsem dělat „papá“–zamávám na mamču a pak se jdu schovat do skříně..jinak mávám jen taťkovi a babičce..a už umím dát do správného otvoru v kostičce všechny tvary (i srdíčka, kytičky, domečky atd.)

Tak se mějte všichni krásně a užívejte si sluníčko!!
Papá Ondrášek (za 2 týdny 22 měs.)

  • načítám...
  • Zmínit
Milada01
174
6.5.04 22:00

Ahoj Jíro, Davídku, Ondro a ostatní!!!

Já Vás také moc zdravím, to je zase novinek!!!

Já začnu těmi nejaktuálnějšími. O víkendu jsme byli u babičky a dědy na Moravě. Táta měl v pátek poradu v Praze, tak jsme už jeli s ním, aby se pro nás nemusel vracet. Po osmé hodině nás s golfkama vyklopil v nákupním středisku Zličín. Zašli jsme si s mamkou do Globusu na snídani, mamka si libovala, že mají kávu bez kofeinu (ne, že bych nepila normální kafe, ale jedno denně stačí, tak jsem byla ráda, že svou kvótu nevyčerpán hned ráno........p.m…tím Ti Ondrášku odpovídám, že jsem stále závisláček na mamčině prsu). Potom jsme Globus projeli - po ránu parádička, málo lidí a vydali se přes most směr Ikea. Tam jsme v restauraci museli počkat, než otevřou, tak jsem si pěkně hrál v kuchyňce, co tam mají pro nás děti připravenou. Mamka si povídala s nějakou maminkou a já si hrál s jejím synem. Moc jsme si rozuměli, začali jsme tahat židle po celém prostranství, ale to se našim mamkám moc nelíbilo. Po otevření jsme nejprve zašli na WC se přebalit, já si stoupnul k umyvadlu na stupátko, hrál si s tekoucí vodou a ani jsem nepostřehnul, že mě mamka mezitím stačila přebalit i sama se vyčůrat. Vyrazili jsme na prohlídku nábytku, ale já nechtěl o sezení v kočárku ani slyšet a tak mě mamka nechala volně běhat, to bylo žůžo (IKEA prázdná, takže nebyl žádný problém s dítětem běhajícím, kam se mu zachce…p.m.). Nejvíc se mi líbilo v dětském koutku a v dětském pokojíčku. Dokonce jsem našel něčí ztracené klíče a mamka je odevzdala prodavačce. Asi po hodině jsme opět zajeli do restaurace na dlabanec a já si pak opět hrál v kuchyňce a s ostatními dětmi. Čas rychle ubíhal a když jsme se vydali do přízemí, že bychom si mohli něco malého odsud přivézt, volal taťka, že už jede za námi. Naši mi ještě v La Halle koupili sandálky, protože se dělalo pěkné vedro a vyrazili jsme za babičkou a dědou. Celou cestu jsem byl hodný, i když jsme museli čekat v zácpě kvůli jedné bouračce. Dále to zkrátím. Prostě jsme přijeli, přivítali se.............. V noci jsem se probudil a vůbec jsem nemohl popadnout dech a sípal jsem (to už večer, tak si naši mysleli, že jsem si přes den ukřičel hlasivky) a nechtěl jsem vůbec ležet, jen sedět mamce na klíně a občas si cucnout mlíčka. Tak mě naši vzali a šupajdili jsme na pohotovost asi v jednu v noci. Tam mě paní doktorka prohlédla a s konstatovaním, že se jedná o laringitidu si tam mě a mamku nechali. Dostával jsem inhalace, z takové trubky na mě šel kouř, který jsem musel dýchat, to se mi vůbec nelíbilo, takže význam to mělo hlavně, když jsem spal a trubku mamce nevyrážel z ruky a nějaké prášky, která mamka stejně poté, co si myslela, že jsem je pěkně spapal, postupně nacházela různě na zemi. Zbytek noci byl strašný, asi dvakrát jsem se vzbudil a chtěl jsem někam běžet, podruhé už mamka chtěla jít za sestřičkou, co má se mnou dělat, ale nakonec to zvládla sama a zase mě uspala. V sobotu se za náma přišli všichni podívat. Od sestřičky jsem dostal koberec s autodráhou na hraní a stavebnici, s tím že až mě to přestane bavit, má si mamka přijít pro něco jiného. Na pokoji jsme byli sami, měli jsme televizi, dobré papání. Akorát mi brali výtěry z krku a nosu.....brrr,fuj, moč - igel. pytlík na pindíka (Jíro, znáš) a krev - to jsem se tak vzpouzel, že mě museli svázat ručníkem (byla tam ale tak pohodová atmosféra, všichni příjemní, milí, o všem informovali, že ani ty odběry nebyly žádným šokem......p.m) Mamka se s pí. primářkou domluvila, že když to bude dobré, pustí nás v neděli, abychom mohli odjet s tátou domů. Druhá noc už byla lepší, tak jsme v neděli dopoledne z nemocnice odjeli. U bab. a dědy se naobědvali a ještě si chvíli pohráli (chudáci, moc si mě tentokrát neužili) a jeli domů. Začal jsem ale kašlat (odcházející hleny) a dostal rýmu, což mě trápí doteď, ale není to zas tak strašné, chodíme s mamkou normálně ven, jen mezi děti mě raději ještě nebere. V pondělí jdeme na druhou lžičku, tak musím být v pořádku.

Ondro, teď jak mám tu rýmičku a kašel, tak piju mlíčko jako čert, předevčírem 9× za den a to jsem se i pěkně nacpal normálním jídlem na oběd. V sobotu v nemocnici jsem snědl celou dětskou porci (měli to fakt připravené úplně dietně i pro takhle malé prcky, takže jsem se mu to vůbec nebála dát........p.m.). Tak od včerejška raději chodíme 2× denně ven, jinak bych prý mamku vysál. V noci se kojení snížilo na 2×, občas 3×, i když mamka spí teď se mnou. Moje míry 14,5 kg a cca 82cm.

Davídku, ta židlička na objevování věcí ve vyšších polohách je opravdu fajn věc. Já už jsem toho s ní prozkoumal! Například včera jsem se vyškrábal nahoru ke skříňce v kuchyni ke stojánku s nožíkama a začal je pěkně jeden po druhém házet na zem. Když to viděla mamka, málem ji odvezli a ejhle, dnes někam celý stojánek zmizel.

Už dosáhnu doma na všechny kliky. Jednou ráno zrovna mamka nespala u mě, ale s tátou v ložnici, jsem se probudil v dobrém rozmaru, slezl jsem z postele a hurá k nim do ložnice. To koukali!!! Tátu jsem probudil ještě před budíkem do práce. Někdy nejdu rovnou do ložnice a hledám je po bytě, mamka na mě většinou zavolá, protože mě už slyší, abych nezačal brečet, že je nemůžu najít. To se stává ale málokdy, většinou se probudím a mamka je u mě. Když mi v noci dává bumbat, tak už se jí nechce vracet do své postele a zůstane spát se mnou.

Tak to už by tentokrát asi stačilo. Mějte se hezky a hlavně hodně zdraví přeje

Adámek.

  • načítám...
  • Zmínit
Milada01
174
7.5.04 08:53

Jé, spletl jsem se ve svých mírách. Váha je správná 14,5kg, ale měřím cca 92 cm (10cm jsem si někam schoval).

Ahoj Adámek.

  • načítám...
  • Zmínit
Aja99
208
7.5.04 21:17

Ahoj Adámku,
ty máš ale zážitky!!
Držím pěstičky, ať se brzo uzdravíš!!! Jo a nezapomeň, že mámina náruč a mlíčko-to je nejlepší lék!!!:o)

Papá Ondra (podle tebe jsem úplný prcek!)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Maminkou s eMiminem už 10 let

Maminkou s eMiminem už pár let – škola smyku

Maminkou s eMiminem už pár let – v ZOO Lešná

Maminkou s eMiminem už pár let – na Šumavě s miminem

Maminkou s eMiminem už pár let – Vodácký od Jiřiny

Maminkou s eMiminem už pár let - Čtyři dohody

Maminkou s eMiminem už pár let – o ZOO na půl cesty

Maminkou s eMiminem už pár let – o radosti

Maminkou s eMiminem už pár let – pro vánocomily a vánocoholiky

Maminkou s eMiminem už pár let - Od Dany, Slabikářová slavnost