Všechno, jen ne pohodový porod

Porod

Když se vše vyvíjí jinak, než byste si přáli...

Nikdy jsem nepatřila k ženám, které se bojí porodu. Dokonce jsem se na něj i těšila. Tušila jsem sice, že mě s největší pravděpodobností nečeká procházka růžovou zahradou, ale ta odměna na konci přece stojí za to. Růžový vonící uzlíček v mé náruči. Co může být víc než toto veledílo dvou lidských bytostí, které se milují.

Vždy jsem toužila po klidném a hlavně přirozeném porodu. Ó, jak vzdáleny realitě byly mé představy.

Když jsem objevila dvě čárky, nejásala jsem tak hlasitě jako při prvním těhotenství, které dopadlo špatně. Jak se říká - nechval dne před večeří. Když jsem začala špinit (prakticky ve stejném termínu jako minule), bylo mi do pláče. Moje doktorka tentokrát naštěstí ordinovala, a tak jsem s malou dušičkou brala za kliku její čekárny. Přítele jsem nechala sedět tam a sama se vydala vstříc svému osudu. Nikdy nezapomenu na tu chvíli, kdy jsem poprvé spatřila to kmitající se malé nic. Úleva byla obrovská. S receptem na Utrogestan a s předepsaným klidovým režimem jsme opouštěli ordinaci jako ten nejšťastnější pár pod sluncem.

Těhotenství probíhalo bez komplikací a já se po měsíci odpočinku, plna nadšení a elánu, vrátila do pracovního procesu. Při OGTT mi byla zjištěna těhotenská cukrovka. První komplikace. Hodnoty však byly spíše hraniční a vše se zvládlo pouze s dietou. V té době k nám nikdo nechtěl na návštěvu. Fascinována svým glukometrem jsem nabízela každému příchozímu, zda nechce zjistit hodnoty svého cukru v krvi. Světe div se, zájem nebyl valný.

O dovolené jsme navštívili spoustu krásných míst a já měla díky dietě takovou kondičku, kterou mi záviděl i, v tu chvíli, již můj manžel.

Měsíce utíkaly rychlostí blesku a termín porodu, stanovený na 16. prosince, se nezadržitelně blížil. Aby nebylo vše jen růžové, objevila se další mírná komplikace - pozitivní streptokok. No co, má to každá druhá. U porodu dostanu antibiotika a vše bude v nejlepším pořádku, neztrácela jsem optimismus. Na Vánoce jsem se ten rok těšila víc než leckteré děcko. Představa naší malé rodinky pod vánočním stromečkem byla pro mě kouzelná.

Na poslední poradně jsem se dozvěděla, že se to k porodu zatím nechystá, ale s cukrovkou nemohu přenášet, a tak mám druhý den nastoupit k hospitalizaci. Pokud se přes víkend porod nerozjede, v pondělí přistoupí lékaři k vyvolání.

Moje představa porodu dostala první trhliny. Měla jsem na něj přece čekat v teple rodinného krbu s manželem po boku a ne ve sterilní porodnici. Miminko se neodhodlalo, proto jsem v pátek ráno stála před porodnicí s taškou v ruce.

Hned na příjmu mi byl, bez jakéhokoliv dotazu, proveden Hamiltonův hmat. Nevím, jestli bych souhlasila, kdybych dostala na výběr. Na porod to stále nevypadalo.

V sobotu v jedenáct hodin jsem si šla vyzvednout oběd. Ohnula jsem se pro tác a lup ho. Všude kolem byla plodová voda. Hurá, už to začíná, byla má první myšlenka. Přeložili mě na porodní box a uvítali parádním klystýrem. Následoval telefonát manželovi, aby dorazil, že zanedlouho budeme tři.

Kontrakce se začaly rozjíždět. Když dorazil manžel, musel na mě být vskutku skvostný pohled. Kontrakce se totiž rozjely do té míry, že přicházely co dvě minuty a bolely jako jedno krásné růžové zvířátko. Leč neplnily svůj účel. Po pěti hodinách jsem byla otevřená na pouhopouhé dva centimetry. To mi sdělil po vyšetření doktor. Měla jsem sto chutí prohodit ho oknem, u kterého se znuděným výrazem stál a datloval sms.

Začali do mě pumpovat oxytocin. Po dalších dvou hodinách jsem byla stále otevřená na dva centimetry a měla vtíravý pocit, že můj život je u konce. Nabídka epidurálu zněla mým uším jako rajská hudba. Píchli mi ho a vypuklo to pravé rodeo. Porodní asistentka začala hystericky nahánět doktora, po kterém jakoby se slehla zem. Slyšela jsem jen: „Kde je sakra doktor, padají nám ozvy, musíme akutně na sál.“ Z posledních sil jsem běžela na operační stůl po vlastních nohou, protože pojízdné lehátko zmizelo neznámo kam jako doktor. Ten se naštěstí objevil záhy s tím, že musel nutně na WC. Poslední slova, která mi zněla hlavou, než jsem upadla do milosrdného spánku byla: „Dělej, nemůžu najít ozvy.“

Probrala jsem se po šesti dlouhých hodinách. Sestra mi přišla změřit tlak a já sbírala odvahu k zásadní otázce: „Žije moje dítě? “ „Proč by nežilo,“ dostalo se mi empatické odpovědi. Nic víc jsem se nedozvěděla. Nikdo za mnou nepřišel a já umírala strachy.

Ráno přinesly sestřičky miminka na kojení ostatním maminkám, zeptala jsem se, kde je to moje. Bylo mi řečeno, že leží na dětské jipce. Okamžitě jsem se tam začala plazit, neb pohyb, kterého jsem byla schopná, nelze nazvat chůzí. Tam jsem poprvé uviděla můj milovaný poklad, jak odpočívá v inkubátoru. Zjistila jsem, že se mi ve tři čtvrtě na sedm večer narodil chlapeček. Bohužel ho museli křísit (Apgar skóre 4 - 7 - 9). Naštěstí vše zvládl na výbornou. Dokonce i následnou streptokokovou infekci. Přestože jsem byla zajištěna antibiotiky a neprocházel porodními cestami, nakazil se ode mě.

Svého malého bojovníčka jsem si odvezla domů pět dnů po dnu Štědrém. Ten jsem mimochodem prožila úplně jinak, než jak jsem si ho vysnila. Stejně, jako porod.

 Váš příspěvek
 
KristynaTita
Kecalka 442 příspěvků 14.09.18 01:04

Téda, jste bojovnici oba dva! Zaplat pan Buh, ze to dopadlo takto dobre.. :srdce:
(detem krisenym po porodu se doporucuje cvicit Vojtovka, aktivizuje mozkova centra)

 
Kukacka123
Ukecaná baba ;) 2307 příspěvků 14.09.18 06:07

Hlavni je, ze to dobre dopadlo :hug: nakonec vubec nezalezi na tom, jaky byl porod ;) zazila jsem neco hodne podobneho a jedine, co jsem resila, zda je mala v poradku :srdce: a ted je mi uplne jedno, ze jsem rodila cisarem…nase dite je zdrave a to je to nejdulezitejsi :srdce:

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 14.09.18 06:19

@KristynaTita O Vojtovce vím, syn byl brán jako rizikový novorozenec a byl z počátku neurologicky sledovaný, jelikož však jeho psychomotorický vývoj zcela odpovídal normě, cvičit jsme nemuseli a záhy jsme byly z pozorování vyřazeni :-) hezký den a děkuji za reakci :mavam:

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 14.09.18 06:23

@Kukacka123 To, že byl porod císařským řezem mě pár dnů mrzelo, byla jsem naštvaná na své tělo, že nezvládlo něco tak přirozeného jako porod. Nakonec jsem si ale uvědomila, že rodit před sto lety, nemusela jsem tu být ani já, ani syn, takže děkuji za tuto možnost a trauma z toho nemám. Krásný pátek :mavam:

 
Kukacka123
Ukecaná baba ;) 2307 příspěvků 14.09.18 06:30

@Jadala presne tak! :palec: me to nemrzelo, proste jsem to brala jako fakt, ze slo male o zivot a musela ven. Bylo mi v tu chvili uplne jedno jak, jen at je v poradku (ona byla spatne narotovana hlavickou, ja porad na 9,5 cm dle dr, tlacit jsem nesmela a zacaly padat ozvy)…na neurologii take chodime a Vojtovku necvicime, mala ma zatim vyvoj v poradku (jsou ji 3 mesice) :srdce: nastesti…hlavne, ze jsou deticky zdrave :hug: :srdce: a presne jak pises - diky za to, ze zijeme v dnesni dobe nemocnic a takove urovni lekarstvi :) pekny den :kytka:

 
Barush
Ukecaná baba ;) 1398 příspěvků 14.09.18 06:44

Ach jo, dalsi z tisicu pribehu, kde lekari zpackali co mohli. Vase telo by to jiste zvladlo, nebyt tech neprirozenych zasahu :kytka:

 
pavla.souku
Stálice 98 příspěvků 14.09.18 07:01

A řekli důvod, jak se mohl nakazit streptokokem, když neprošel vagínou?

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 14.09.18 07:45

@Barush Možná zvládlo, možná ne. To už teď nezjistím. Faktem ale je, že císařským řezem se narodil i můj otec, což si myslím, že před 60 lety byla spíše výjimka. Možná sehrála roli genetika???

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 14.09.18 07:49

@pavla.souku V porodnici se tvářili, že nechápou, na dotaz u mé doktorky po šestinedělí jsem dostala dvě pravděpodobné verze. Buď bylo antibiotikum podáno pozdě ( cca 2 a půl hodiny po odtoku plodové vody) nebo bylo podáno antibiotikum nevhodné, proti němuž byla bakterie rezistentní. Tak kdo ví. Hezký den :mavam:

 
Lumíkovec
Zasloužilá kecalka 681 příspěvků 14.09.18 08:03

Blahopreju, ze jste to oba zvladli :srdce: muzu se zeptat kolik maly meril a vazil? Hodne zdravi a stesti obema :kytka:

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 14.09.18 08:06

@Lumíkovec Děkuju :D Zlatíčko mělo 3000g a 46cm, narozený 39+6. Hezký den :)

 
adri26
Kecalka 430 příspěvků 14.09.18 08:24

Hlavně že jste v pořádku… :) Mě dělali Hamiltona v pondělí,že už jsem na centimetr a že se to třeba rozjede…no rozjelo, nakonec jsem rodila přirozeně, ale malej se narodil az ve středu ráno,tahali ho zvonem, protože já už kolabovala vyčerpáním. Taky jsem se neotvirala,malej se narodil v 7.41 a ještě v 5 mi chybělo půl cm z každé strany… :roll: a to už jsem na pokraji zoufalství o císaře prosila,měla jsem křížový bolesti po minutě a bylo to k nevydrzeni, epidural mi dali dvakrát a oxytocin mi pumpovali taky. Naštěstí jsme oba v pořádku,ale já skončila potrhaná pres 30 stehů… :?

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 14.09.18 08:27

@adri26 Gratuluju, že jste to zvládli :) a máte pravdu, zdraví je nejpřednější Příjemný pátek :)

Příspěvek upraven 14.09.18 v 08:28

 
Lenča74
Kelišová 7098 příspěvků 14.09.18 08:39

Úžasně napsán neůžasný porod :potlesk: přeji už jen a jen vše dobré. Mám pocit, že to špatné již bylo vybráno :kytka:

Příspěvek upraven 14.09.18 v 08:39

 
lovethelife
Zasloužilá kecalka 956 příspěvků 2 inzeráty 14.09.18 08:53

@Jadala nezlobte se na své tělo, tuším, že by to zvládlo, kdyby Vám nevyvolali porod ještě PŘED orientačním termínem… přeji už jen to dobré, úplně mě mrazilo, když jsem to četla, měla jsem termín jen 2 dny po Vás… Ať je syn stále zdravý a veselý :kytka:

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 14.09.18 09:22

@Lenča74 Děkuji, také doufám. :D

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 14.09.18 09:27

@lovethelife Možná ano, možná ne. Také jsem si možná měla více dupnout, že něco nechci, ale jako vyjukaná prvorodička jsem si netroufala. Synek se narodil již před několika lety, takže mohu říci, že se na něm porod nepodepsal. Naštěstí! A to je pro mě to hlavní a podstatné. Od té doby jsem si porod ještě dvakrát zopakovala, ale o tom zase někdy příště. Hezký den :-)

 
anonymnianonym
Ukecaná baba ;) 1446 příspěvků 14.09.18 11:01

zajímalo by mě co to bylo za porodnici :think: Neptají se na hamiltona,doktor lítá kdo ví kde a sestra ti pak neřekne ani jak je na tom miminko? :cert: :cert: Také se na porod těším,tak snad to nedopadne podobně jako u tebe

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 14.09.18 11:41

@anonymnianonym Nezlobte se, ale neprozradím. V oné porodnici už ani jeden z těch lékařů nepracuje. Z určitých důvodů jsem tam absolvovala i svůj druhý a třetí porod a s péčí jsem byla, až na drobné výjimky, spokojena, takže nechci házet špínu, zařízení si to nezaslouží, vše je podle mě hlavně o lidech. Držím palce ať je porod přesně podle Vašich představ. Hezký den :)

 
Konarko
Stálice 51 příspěvků 14.09.18 19:44

Chápu a znovu chápu a rozumím. Skoro jak u mě. Akutní sekce 24.12. Dodnes jsem nezapomněla, i když letos, na Vánoce to bude již 5let. Hlavně, že máme děti živé a zdravé.

 
Konarko
Stálice 51 příspěvků 14.09.18 19:47

@adri26 chuďátko :,(

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 14.09.18 20:12

@Konarko Přesně tak, díky za ty naše poklady. Člověk pro ně vydrží opravdu hodně. Příjemný páteční večer :D

 
Uživatel je onlineLaddmie
Závislačka 3376 příspěvků 14.09.18 21:19

Přeji Vám hlavně zdravíčko a plno příjemných společně strávených chvil :kytka:

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 14.09.18 21:22

@Laddmie Děkuji, užívám si každý moment :)

 
Denisa76
Vesmírná mluvilka 33758 příspěvků 14.09.18 23:15

@adri26 chjo úplně mě mrazí :?

 
adri26
Kecalka 430 příspěvků 15.09.18 08:30

@Denisa76 @Konarko mám to za sebou a nadhernyho syna to je hlavní… Ale první porod nic moc zážitek… :roll:

 
rena621
Ukecaná baba ;) 1262 příspěvků 15.09.18 16:47

Ja ted se muzu podelit o cerstvu zkusenost. Prvni porod 26h spatne otevirani mala me pekne potrhala. Nez jsem se dostala do poradku 1,5 mes. Myslela se si ja naivka ze druhy bude prichazka ruzovym sadem.Ale..ne
Mala byla krasne dole 3dni pred terminem se zacala hlasit k slovu. Super super. Dr mi rika 5cm otevrena super bylo rano a tvrdili mi ze do vecera je venku.hura a pak se to zastavilo prestali kontrakce porod se uplne zastavil. Za hodinu se rozjeli bolesti ale porod nepostupoval. Mala se zasekla v porod. cestach. Byl boj otevrela na 8cm ale hlava ne a ne klesnou. Po 28 hodinach jsem stracala vedomi a telo se klepalo vycerpanim. Udelal se akutny cisarsky rez a po vytazeny mala byla omotana pupecnikem.
No mam zdrave deti. Mojemu telu to davam za vinu. Co matka to jiny porod. Ja jen doufam ze moje devcatka to po me nezdedi.

Příspěvek upraven 15.09.18 v 16:52

 
4-1.cz
Stálice 89 příspěvků 17.09.18 18:40

Mého brášku museli po porodu také křísit, tu Vojtovku bych asi zkusila.. V dětství byl hyperaktivní, ADHD, až náznaky autismu, problémy s příjmem potravy. Zpětně prý vše nejspíš kvůli náročnému porodu a Vojtovka mohla pomoci. Každopádně z toho vyrostl, dnes je to puberťák a žádnou hyperaktivitu, ADHD ani autismus nemá, studuje, pracuje :)

 
Jadala
Kecalka 290 příspěvků 19.09.18 10:11

@4-1.cz Děkuji :) Ten můj Rarášek je sice hodně aktivní, ale jinak žádné problémy nemá. Beru to jako takový malý zázrak :D hezký den

Příspěvek upraven 19.09.18 v 10:11

Vložit nový komentář