Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
3 leté - jak dlouho by si mělo hrát samo?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.11.16 14:26
@Hobitka To nejsi, já mám doma 2letého a televizi mu pouštím akorát po večeři před spaním na cca 10 minut.Ale večerníčky u nás neletí, on rád dokumenty o zvířátkách, hlavně yby(ryby 
).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 15:38
@scentini píše:
Me si dcera hraje sama od 2 let. Nejvic s panenksma, plysakama, kostkama nebo rada uklizi. Jinsk co se tyce vychovy, chovam se k ni jako kamaradka a ne jako autoritativni matka. Vysledkem je, ze mam velmi hodne dite.Porad se smeje a az na nejake lumparny je zlata. Sama hrat zvladne 30 minut i dele. Na televizi koukame vetsinou rano, v poledne a vecer. Vubec mi to neva. Chodime ven, vyrabime, malujeme tak proc se mepodivat na pohadky.
máš štěstí na dítě, věř, že dítě jiného založení by tě vycvičilo bleskurychle, že jsi máma a ne kámoška- Třeba mj syn - ten ta pravidla a autoritu - láskyplnou vyloženě potřebuje, ale užívejte si to, je fajn jaký máte vztah a že vám to takto vychází..
jinak puberta to rozlomí.. vidím to u kamarádky je maminka - kámoška, ale dcerka jí ted řekne, že proč by měla být v sedm doma, že je to trapný a prostě nedorazí - v 16 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 16:08
@unuděná S klidem určitě ne.. ale nechala. Ale nemyslim si, že by se to kdy stalo. Ale donutit pod příkazem bych neudělala nikdy. Kdyby to nešlo po dobrym a po rozumnym, tak ve stylu zákazy, podmínky… bych nikdy neudělala.
(ale je to daný i tim, že jsem obecně hodně střízlivá v principu příčina - následek, konkr. u tohoto jsem si jistá, že kazivost zubů a čištění k sobě ne zcela patří 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 16:13
@unuděná To jsou extrémy, co píšeš… jedinec, co má prožívání nějak uspořádaný, žije v duševně a duchovně zdravym prostředí a stejně tak to v sobě má i on, tak nedělá věci typu, že by se na rok šprajcnul s nějakou očistou.. prostě malej človíček roste, do společnosti vrůstá, do našich návyků… občas potřebuje čas na to se prosadit, uvědomit se, zjisit, že s nim nikdo nebojuje… že má na sebe nárok… a za tejden si je sám čistí, sám, protože si to uvědomil…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 16:46
@Emno To co ty povazujes za extremy (a ja koneckoncu taky),je u nekterych zatvrzelych deti uplne normalni.To se ti tu snazim celou dobu vysvetlit-ze tato tvoje vychova je moc pekne myslena, ale neda se aplikovat celoplosne.
Mam kamaradku, co ji dcerka rekla, ze se nebude cesat.Jela podobnym stylem jako ty-vsak si k tomu dojde sama. Vysledkem bylo, ze do mesic nemytych a necesanych vlasu chytla ve skolce vsi, a dojela na to cela rodina. Svoboda jedince proste konci tam, kde zacina svoboda druhych.
Jeste se chci zeptat, jak bys po svem vyresila situaci, kdy ti dite nevydrzi u jidla sedet u stolu. Kamaradka ma takovou cilou holcicku, klidne ji dovoli od stolu zdrhnout i v restauraci.Lita tam, zlobi, chodi si maximalne dobnout do jidla.Pry kdyby ji drzela u stolu, bude delat sceny na celou restauraci.Ja osobne bych ji zpacifikovala raz dva (teda spis k tomuto u nas nikdy nedoslo, jelikoz deti odmalicka vedi, ze od stolu se chodi az kdyz se doji),ale ona jde takovou trochu tvoji cestou vychovy, ze z toho vyroste a sama pochopi.Ale trva to uz pres rok.To dite tim ovsem pekne prudi okoli, verim ze ani obsluze to neni prijemne.My s nimi prestali jezdit na celodenni vylety, jelikoz se mi tezko vysvetlovalo mym detem, proc oni musi sedet a Anicka muze litat kolem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 16:49
@Emno To co ty povazujes za extremy (a ja koneckoncu taky),je u nekterych zatvrzelych deti uplne normalni.To se ti tu snazim celou dobu vysvetlit-ze tato tvoje vychova je moc pekne myslena, ale neda se aplikovat celoplosne.
Mam kamaradku, co ji dcerka rekla, ze se nebude cesat.Jela podobnym stylem jako ty-vsak si k tomu dojde sama. Vysledkem bylo, ze do mesic nemytych a necesanych vlasu chytla ve skolce vsi, a dojela na to cela rodina. Svoboda jedince proste konci tam, kde zacina svoboda druhych.
Jeste se chci zeptat, jak bys po svem vyresila situaci, kdy ti dite nevydrzi u jidla sedet u stolu. Kamaradka ma takovou cilou holcicku, klidne ji dovoli od stolu zdrhnout i v restauraci.Lita tam, zlobi, chodi si maximalne dobnout do jidla.Pry kdyby ji drzela u stolu, bude delat sceny na celou restauraci.Ja osobne bych ji zpacifikovala raz dva (teda spis k tomuto u nas nikdy nedoslo, jelikoz deti odmalicka vedi, ze od stolu se chodi az kdyz se doji),ale ona jde takovou trochu tvoji cestou vychovy, ze z toho vyroste a sama pochopi.Ale trva to uz pres rok.To dite tim ovsem pekne prudi okoli, verim ze ani obsluze to neni prijemne.My s nimi prestali jezdit na celodenni vylety, jelikoz se mi tezko vysvetlovalo mym detem, proc oni musi sedet a Anicka muze litat kolem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 17:26
A myslim, ze zrovna to slusne chovani, k tomu si dite jentak samo nedojde-nebo mozna ano, ale az v mnohem pozdejsim veku, ale treba petilete dite, ktere nezdravi, nedekuji, neumi/nechce poprosit, je pro me nevychovanec, at si to matka omlouva sebezajimavejsi vychovou.
Kdyby me rodice vychovavali tak, jak popisujes, tak se na nejake cisteni zubu zvysky vyprdnu a pretrpim zubare jednou za rok (ten dusledek je nepomerne mene obtezujici nez denodenni cisteni).Po wc by me ani nenapadlo myt si ruce, protoze v dnesni spolecnosti uz jentak nejakou choleru nechytis. A proc bych treba mela pridrzet dvere mamince s kocarkem? Preci ja specham, cizi zenska mi muze byt u zadele..
Omlouvam se, ze to tu hltim, ja jen proste rostu s tech dnesnich nevychov a respektu.Ony ty koncepty jsou dobre myslene, ale maloktera matka to plne pochopi a umi to pouzivat. A roste nam tu generace rozmazlenych deti, ktere si mysli, ze oni jsou stredobodem vesmiru a nemusi delat nic, co samy nechteji. Pohybuju se v pedagogickem prostredi a je mi z toho smutno. Obycejny povel „jdi si umyt ruce, budeme obedvat“ je pro spoustu deti problem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 17:28
@unuděná píše:
jen proste rostu s tech dnesnich nevychov a respektu.Ony ty koncepty jsou dobre myslene, ale maloktera matka to plne pochopi a umi to pouzivat. A roste nam tu generace rozmazlenych deti, ktere si mysli, ze oni jsou stredobodem vesmiru a nemusi delat nic, co samy nechteji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 18:09
@unuděná Jsem opatrná na závěry typu vši z nemytých a nečesaých vlasů. Jako malý jsme je měli všichni a několikrát a česali a myli jsme se, to k zobecněním.
Náš se taky nečeše… vlasy si meje, ale nechce - hledáme kompromis, kdy to pro mě je únosný, aby nespal špinavej v posteli, což už vadí mě. Ale má možnost spát venku, ale nechce, tak se jednou za čas nechá umejt
Náš malej taky nevydržel u stolu, nepamatuju si, jak dlouho, ale v roce a půl určitě taky ne. Bylo mi to jedno - viděla jsem, že na to prostě ještě nemá držet na místě 10 min. Jedl za chůze, za cesty… postupně se zklidnil a jí sám u stolu…Do restaurace bych s tak malym nechodila, když nezvládá pravidla, který tamní podnik drží… a nechodili jsme. Uričtě to beru tak, že je třeba respektovat to, co si kdo zařídí - v restauraci respektuju je, takže s dítětem, co tam neni v klidu a nenechá tim pádem klid ostatnim, tam nejdu. Ona je nerespektuje… to je rozdíl, neni to podobnej přístup, jako máme my.
To, že se od stolu odchází, až když se dojí, neni pravda. To je tvoje představa a tvoje pravda, ale každej tohle může vidět jinak… Sama to vidíš na tom, že jsi ukončila ježdění s dětmi. Místo přijmout rozdílnost, utneš aktivity… je přirozený, že lidi maj různý pohledy na věc… k životu patřící.
S tim, co píšeš dál, už nesouhlasim vůbec (druhej příspěvek). Já pouštim a pomáhám čistě ze soucitu, ne z výchovy. Soucit se učej děti tak, že ho žijou. Nátiskem. Vnímání druhých taky… viděj to na to, jak jsou vnímáni oni. Jiný bytosti, zvířata… Přeci já spěchám, jiná ženská mi můž ebejt u zadele - to ti teda vnutili vaši striktně? Tim, že tě k něčemu vedli? Já to cejtim tak, že ona je stejná jako já, ona je já, soucítim naprosto.
Nerozumim, proč bys, vychovávaná tak, jak my přistupujem k dětem, si neměla čistit zuby. U nás si čistí denně… zdraví taky - sám od sebe. I děkuje…ne vždy. Vedem je k tomu, jen jinak… bez trestů, výčitek, kritik, hodnocení. Nehodnotim, kdo je vychovanec, a kdo ne. Když pětiletej nepozdraví, nevíš o ničem nic.. nic nevíš, co se kde děje a proč…
Moc lpíš, na mnoha věcech, směrech, svejch názorech… nic neni tak, jak se může zdát, o ničem nic nevíš. Ani já ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 18:56
@Emno Ok, beru to tak, že se neshodnem, nemusíme se na tom dohadovat 
Opravdu máš úplně jiný náhled na výchovu.
Jen přijmi fakt, že to, co možná můžeš aplikovat na své děti, bys na minimálně 50% dětí aplikovat nemohla.
Teda ale že mi někdo podrží dveře ze soucitu, to snad..? Podle mě je to slušné vychování. Není proč soucítit s matkou s kočárkem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 18:57
@Emno Jo a té holčičce jsou nyní 4, takže to není žádné mimino, co by nevydrželo 10 minut v klidu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 19:08
Ještě jedno mě zajímá - proč teda tvoje děti zdraví? Nějak si nedovedu představit, že třeba tříleté dítě se rozhodne samo zdravit jen proto, že to tak všichni kolem (haha) dělají, tak že by si uvědomilo „že se to má“. Nebo jen opičkují po tobě bez toho, aby věděli proč? Prostě u nás to funguje tak, že děti vědí, že se má zdravit, když se někam přijde proto, že je to slušné. Netrestám, nekřičím, nevyhrožuju, to jdeš zase do druhého extrému. Ale když dítě pozdraví, tak ho pochválím. „Honzíku, jsi šikula, jak pěkně nahlas jsi pozdravil paní sousedku a vidíš, i ona tě pozdravila a usmála se na tebe“. A je mi jedno, jestli pětileťák od sousedky má nějaký strašně důležitý důvod, proč nikoho na chodbách nezdraví. Podle mě prostě je nevychovaný a tečka. Když já budu mít den blbec, taky nebudu čumět ostentativně do stropu, abych nemusela zdravit, taky se nebudu na veřejnosti škrábat na zadku nebo prdět. To je prostě slušné vychování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 20:42
@Dana 07 Moje tříletá si taky neumí hrát vůbec sama. Snažíme se být co nejvíce venku, ale když marodí, je to na budku. Mam k tomu ještě dvouměsíční miminko a zatim se mi nedaří kojit bez asistence starší dcerky. Prosim jí, at mi dá deset minut, že nakojim a přijdu si sní hrát a prostě ne, nepujde, válí se po posteli nebo po zemi(ne vzteky, ale jen tak z nudy) a dvacetkrát se mě zeptá "Už? . Těšim se až mimčo bude trochu větší, že si budou hrát spolu, protože jak je u nás nějaké dítě, tak o dceři vůbec nevim, jak si hezky hrajou.Je to o povaze dítětě a říkam si, že jinak je to hodná holčička, akorát si prostě ještě neumí hrát a časem k tomu dojde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 20:51
@unuděná Super, nevímám to vůbec jako dohadování.
Nepřijmu fakt, že by moje výchova (ani tomu tak neřikám) nemohla fungovat na všechny. Neni tu nic, co by pro někoho nebylo. Co mi hodně vadí, nenechám si líbit. Vždycky se ptám, proč mi to vadí. Zda to neni naučený (většinou je). Učim se s dítětem, ono je čistý, já už bohužel dávno ne. Určitě nemáme rozmazlený dítě, upřímně si myslim, že ne. Neběhá po krámu, že by tahalo věci, nedržkuje, nebije nás… jen to děláme jinak, ten způsob komunikace. A jak jsem psala, vždycky zjišťuju, co mi vadí. Třeba takový to u televize, počítače se nejí… a sama doma si tam pak oběd ráda dám - jsem v tomhle dost bdělá a sebekritická…všímám si lží vůči dětem.
Zdraví, protože to vidí u nás. Když nepozdraví, zeptám se: pozdravíš? Popřeješ dobrý den? Zdraví vždycky… když někdy nechtěl, řekla jsem mu tak ne… dělá se to, lidi se takhle naučili, že navazujou konktakt, popřejou si… nemusíš to dělat, budeš asi jedinej, možná ti lidi taky pak nebudou přát.. a prostě zdraví, chápe proč. Ale začal stoprocentně sám od sebe nápodobou…
Podržení dveří u mě opravdu o tom, že jsem si vědoma toho, že to pomůže druhýmu. Z vychování pro mě absurdní. Co je výchova za blud a iluzi? Když nechci držet dveře a držim… nechci se s někym bavit a bavim… nechci odpovídat a odpovim… nechci podzravit, protože nemám rád, ale dělám to a dobrý den přeju, dobrý, dobrý… klidně ať si to nechá, kdo to necejtí - jenže tam je za mě právě ten moment, že to, že někdo nechce, je zasekanej, zatvrzelej atd… je tim, že je nevědomej, v nelásce, v boji. A to se někde musí vzít, nestane se to samo. Za mě vše v lásce, otevřenosti, pravdě, upřímnosti. A tady se vracíme k tématu, obloukem, ale konečně : ) - čili: nehraju si, když nechci. Nic se tim nemění, stále tě miluju bez podmínečně, nesouvisí to s tebou. Každej jsme jinej a já si nechci hrát pořád, mě tyto hry baví jen chvíli. Vic mě baví třeba puzzle, to klidně teď půjdu.. a nebo ani to ne, prostě chci být teď sama a mít chvíli klid. Půjdeme potom. Takhle žijeme a je to prostě danej fakt. Jeho by taky nebavilo ti tu se mnou psát a plnně to beru : ) Taková jsem já, takovej jsi ty… každej můžeme být, jakej chceme, jak je nám příjemno. Tim, že si nejdu hrát, neubližuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.16 20:59
@unuděná Já to vidim tak, že když někdo nezdraví, tak tam za tim asi něco je. Už se nedomnívám, že je nevychovanej. Stejně tak nechválim za to, že někomu něco přeje (dobrý den). Stejně tak ho nekárám, že někomu něco nepřeje. Nejde nutit do toho, aby někomu něco přál… Když já budu mít den blbec, i tak popřeju lidem, to s tim nesouvisí… To je o tý neustálý bdělosti a uvědomování si pravdy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
