Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
jpichova píše:Myrha píše:Myrho,v pohodě on dělá stojky už dlouho. já vím první kdy a kolik mu přijde,on to neřeší,ale pak hned všechno odejde…nejhorší je,že on má pracovní peníze jako manažer objektu správy k dispozici a tu pak za mnou třeba přijde,že musí při měsíčním vyučtování zaplatit tisíc,no a já že proč a on že si půjčil kvůli máme třeba na barvu. takže tyhle penízky já nemám pohlídaný a ani mít nebudu
jo a taky pozor na to, aby to fungovalo, protože pro manžela to může být velký krok,když se Ti bude zodpovídat ze všech peněz a pokud ani potom nebudeš spokojená a nepomůže Ti to, tak to bude ještě horší. proto říkám, jde o to všechny zástupné problémy ignorovat, najít ten hlavní a ten řešit. A nevzdávat to. Pokud to manžel nechce řešit, tak mu dát chvíli time out a pak třeba za 3-4 dny, se k tomu vklidu vrátit a říct mu nějaké řešení které navrhuješ. Třeba raději s tím, že nevíš jestli to pomůže. Ale že se prostě musí něco stát nebo se zblázníš a uděláš něco co vás všechny bude mrzet. A přiznej zranitelnost! Přiznej jí i sobě (skováváš ji za zlost a to plodí jen další zlostné reakce). Prostě s tímhle si neporadíš sama. Tak mu to řekni. Ať je ten hrdina, co Tě z toho vytáhne. Když to vezmeš z jiného úhlu tak to třeba budete umět probrat. No a nebo ta poradna…
hmm ale tohle je teda špatně… ale poradit neumím. jako půjčovat si na mámu z pracovních peněz je síla… to by mu mělo ukázat, že to není normální.
Zakladatelko, ty musíš mít manžela na své straně. Myslím, že on jí vždycky vyhoví, aby měl klid, a potom se to projevuje na vašem vztahu. Co bych udělala prvně, v klidu ve vhodné chvíli bych s ním promluvila, stručně a věcně pojmenovala všechny problémy, např. s penězi - sami máte málo tak proč byste měli doplácet na bydlení tchyně když ona není v nouzi. Společně asi zkusit najít řešení, ne moc drastické aby to manžel strávil, a potom v řesení asi budeš muset být aktivnější ty, jemu se do toho chtít nebude. Takže k chalupě má tchýně vztah, té se nebude chtít vzdát a navíc s věcným břemenem ji ani nelze prodat. Má ještě v Praze byt, jak velký? Co kdyby prodala byt a chalupu finacovala z toho? Nebo alespoň byt prodat a koupit menší. Jasně, že se jí to líbit nebude, ona nemá potřebu nic měnit. Asi bych jí vysvětlila, že to prostě takhle nechcete dál dělat, a pokud nebude chtít něco změnit tak nezbývá než přesvědčit manžela že se o chalupu úplně přestanete starat, a cokoliv financovat. Zdůrazni, že má přece svou rodinu, děti a maminka nouzí netrpí.. A to ostatní, prostě se snažit omezit kontakty na minimum.
Myrha píše:jpichova píše:hmm ale tohle je teda špatně… ale poradit neumím. jako půjčovat si na mámu z pracovních peněz je síla… to by mu mělo ukázat, že to není normální.Myrha píše:Myrho,v pohodě on dělá stojky už dlouho. já vím první kdy a kolik mu přijde,on to neřeší,ale pak hned všechno odejde…nejhorší je,že on má pracovní peníze jako manažer objektu správy k dispozici a tu pak za mnou třeba přijde,že musí při měsíčním vyučtování zaplatit tisíc,no a já že proč a on že si půjčil kvůli máme třeba na barvu. takže tyhle penízky já nemám pohlídaný a ani mít nebudu
jo a taky pozor na to, aby to fungovalo, protože pro manžela to může být velký krok,když se Ti bude zodpovídat ze všech peněz a pokud ani potom nebudeš spokojená a nepomůže Ti to, tak to bude ještě horší. proto říkám, jde o to všechny zástupné problémy ignorovat, najít ten hlavní a ten řešit. A nevzdávat to. Pokud to manžel nechce řešit, tak mu dát chvíli time out a pak třeba za 3-4 dny, se k tomu vklidu vrátit a říct mu nějaké řešení které navrhuješ. Třeba raději s tím, že nevíš jestli to pomůže. Ale že se prostě musí něco stát nebo se zblázníš a uděláš něco co vás všechny bude mrzet. A přiznej zranitelnost! Přiznej jí i sobě (skováváš ji za zlost a to plodí jen další zlostné reakce). Prostě s tímhle si neporadíš sama. Tak mu to řekni. Ať je ten hrdina, co Tě z toho vytáhne. Když to vezmeš z jiného úhlu tak to třeba budete umět probrat. No a nebo ta poradna…
Co teprva,když si teď musel vzít půjčku 20 tisíc,aby mohl ukončit rok 2011-jak si bral kvůli podělaného alarmu a myslel si,že to tam vrátí,to už je k nasr…ale jak je vidno pořád příjemnější půjčka v bance než hovor s matkou.
. Dobrou
jpichova píše:Myrha píše:Co teprva,když si teď musel vzít půjčku 20 tisíc,aby mohl ukončit rok 2011-jak si bral kvůli podělaného alarmu a myslel si,že to tam vrátí,to už je k nasr…ale jak je vidno pořád příjemnější půjčka v bance než hovor s matkou.jpichova píše:hmm ale tohle je teda špatně… ale poradit neumím. jako půjčovat si na mámu z pracovních peněz je síla… to by mu mělo ukázat, že to není normální.Myrha píše:Myrho,v pohodě on dělá stojky už dlouho. já vím první kdy a kolik mu přijde,on to neřeší,ale pak hned všechno odejde…nejhorší je,že on má pracovní peníze jako manažer objektu správy k dispozici a tu pak za mnou třeba přijde,že musí při měsíčním vyučtování zaplatit tisíc,no a já že proč a on že si půjčil kvůli máme třeba na barvu. takže tyhle penízky já nemám pohlídaný a ani mít nebudu
jo a taky pozor na to, aby to fungovalo, protože pro manžela to může být velký krok,když se Ti bude zodpovídat ze všech peněz a pokud ani potom nebudeš spokojená a nepomůže Ti to, tak to bude ještě horší. proto říkám, jde o to všechny zástupné problémy ignorovat, najít ten hlavní a ten řešit. A nevzdávat to. Pokud to manžel nechce řešit, tak mu dát chvíli time out a pak třeba za 3-4 dny, se k tomu vklidu vrátit a říct mu nějaké řešení které navrhuješ. Třeba raději s tím, že nevíš jestli to pomůže. Ale že se prostě musí něco stát nebo se zblázníš a uděláš něco co vás všechny bude mrzet. A přiznej zranitelnost! Přiznej jí i sobě (skováváš ji za zlost a to plodí jen další zlostné reakce). Prostě s tímhle si neporadíš sama. Tak mu to řekni. Ať je ten hrdina, co Tě z toho vytáhne. Když to vezmeš z jiného úhlu tak to třeba budete umět probrat. No a nebo ta poradna…. Dobrou
no to je síla, musíš ho nějak donunit to přehodnotit, máš pravdu tohle Vás už opravdu ohrožuje. dobrou a načerpej síly na další kolo.
Anonymní píše:
Zakladatelko, ty musíš mít manžela na své straně. Myslím, že on jí vždycky vyhoví, aby měl klid, a potom se to projevuje na vašem vztahu. Co bych udělala prvně, v klidu ve vhodné chvíli bych s ním promluvila, stručně a věcně pojmenovala všechny problémy, např. s penězi - sami máte málo tak proč byste měli doplácet na bydlení tchyně když ona není v nouzi. Společně asi zkusit najít řešení, ne moc drastické aby to manžel strávil, a potom v řesení asi budeš muset být aktivnější ty, jemu se do toho chtít nebude. Takže k chalupě má tchýně vztah, té se nebude chtít vzdát a navíc s věcným břemenem ji ani nelze prodat. Má ještě v Praze byt, jak velký? Co kdyby prodala byt a chalupu finacovala z toho? Nebo alespoň byt prodat a koupit menší. Jasně, že se jí to líbit nebude, ona nemá potřebu nic měnit. Asi bych jí vysvětlila, že to prostě takhle nechcete dál dělat, a pokud nebude chtít něco změnit tak nezbývá než přesvědčit manžela že se o chalupu úplně přestanete starat, a cokoliv financovat. Zdůrazni, že má přece svou rodinu, děti a maminka nouzí netrpí.. A to ostatní, prostě se snažit omezit kontakty na minimum.
Při restituci odmítli byt koupit a místo aby za něj dali 300 tisíc,tak koupili auto,které stojí nabourané u švagra v garáži. Koupil ho bez jejich vědomí někdo jiný-bílý kůň,ten umřel a páč nebyl dědic,spadlo to státu do klína. Absolvolali roky u soudů a nakonec ho uhájili,neměli prý doboru smlouvu,ale nakonec jim zůstal na její dožití,je 3+1 v Letňanech u metra,u obch.centra a nabízeli jim ho k odkupu za tržní cenu 2,5 mil. Kdybch šla do materiální hodnoty,tak tohle dědictví by aspoň stálo za to. Ale peníze nejsou vše,že. ![]()
Jo, tak to je škoda, že ten byt nekoupili. Takže jestli správně chápu, byt je státní a zkrátka z bytu nejdou žádné peníze vymáčnkout. A přesvědčit manželovu sestru, aby to s vámi vzali napůl - půlku jim přepsat s tím že budou hradit polovinu nákladů, je asi nereálné, co?
Tak to asi potom nezbývá nic, než fakt řešit na té chalupě jen to co je havarijní. Zhodnotit stavební stav té chalupy a naplánovat, že třeba příští rok se tam udělá jen to a to ( nevím, třeba nová střecha) co opravdu bude hořet, postavit ji před hotovou věc, a za tím si stát, s tím, že se o tom nehodláte s ní bavit. Aby potom neútočila na manžela, že potřebuje na chalupě ještě spravit to či ono. Důležité je, abyste se na tom s manželem v klidu předem dohodli a byly spolu zajedno. Když budete jednotni, jí se bude hůř bojovat. A taky bych určitě trvala na tom, že tam můžete jezdit. Asi dostatečně dopředu se s ní domluvit které víkendy tam chcete být, aby se připravila na to, že v tu dobu tam zkrátka nebude. Myslím jsi psala, že se nenavštěvujete, ale chalupa je přece vaše, máte právo tam jezdit. Byt je taky váš, ona nemusí mít právo tam chodit ![]()
Dovoluji si jedno upozornění - jelikož stejným způsobem nám barák zasekala naše milovaná babička..
Jesltiže je tam věcné břemeno, tak za prvé tu nemovitost nelze použít jako zástavu při hypotéce (má v podstatě nulovou prodejní hodnotu) a za druhé, jak už jsem naznačila, nikdo ji nekoupí - má nulovou tržní hodnotu, protože tohle břemeno nelze zrušit - manžel nemůže přijít za notářem a jednoduše to nechat na katastrálním úřadě vymazat - skončí to až její smrtí, do té doby má manžel jen neprodejnou nemovitost, kterou může/nemusí udržovat - to, co paní udělala, je fakt vychcanost na rodině a já osobně bych manžela tlačila do toho, aby příval financí zaříznul - má koule? Tak ať jedná a nestrká hlavu do písku.
Anonymní píše:
Tady druhá anonymní
Je to těžké, co teď s tím.. Člověk musí být slušný, ale tvrdý. Já bych asi se snažila s tou chalupou stanovit nějaké finanční limity, co jste ochotni do ní investovat. V horším případě i trvat na prodeji - tchyně má svůj byt, jestli jsem dobře četla, chalupa je pro ni jakýsi nadstandart, prodat s tím, že se o o to opravdu nemůžete starat, při prodeji trvat na tom, abyste dostali peníze co jste tam investovali. I když s psychicky labilním nebo i nemocným člověkem musí být moc těžká domluva..
Anonymní píše:
Jo, tak to je škoda, že ten byt nekoupili. Takže jestli správně chápu, byt je státní a zkrátka z bytu nejdou žádné peníze vymáčnkout. A přesvědčit manželovu sestru, aby to s vámi vzali napůl - půlku jim přepsat s tím že budou hradit polovinu nákladů, je asi nereálné, co?
To je víc než nereálné-jeho ségry rodina je na tom fin.bledě,ona v invalid.důchodu a teď si vzali hypošku na vyplacení baráčku,co zdědili po švagrově babičce,ale to co do něj musí investovat je další min.milion. Nám už ani snad hypošku nenavýší a já bych do toho ani nešla. I kdyby to bylo na půl a pak se byt prodal. Co kdyby to nakonec dopadlo,že když už by to bylo jako nás dvou rodin dohromady,ona měla opět věcné břímě,by se nechala zase vydržovat? Ani omylem.
Příspěvek upraven 04.12.11 v 11:59
Řada z vás tady píše něco o majetku,že máme být rádi,že něco máme. Ale když si to laicky spočítám,manžel má 37,je vlastníkem 19 let,dalších 20 určitě bude. To máme cca 40 let vlastníkem něčeho,co musí jen udržovat na své náklady,platit provoz a nemůže s tím udělat nic,užívat,prodat… Taková nemovitost je jen ke vzteku a jak píše Amber,je to prostě vyčůranost. Za ty leta,kdyby měl dávat do strožoku,co protopili,provařili,opravy apod.nemusela být hypoška třeba tak vysoká,příp.mohlo být našetřeno na něco jiného a do budoucna také. Navíc v něm budí povinnost být matce vděčný,zavázaný…dvěma slovy danajský dar.
Tak se toho vzdejet ne? nebo to je takovej problém se s mámou dohodnout a říct, že to finančně nezvládáte, at si teda porvozní náklady platí sama, jinak že to nechcete?
Na mě to působí hrozně celá tahle diskuze...... Já nevím, nebyla chyba na obou stranách? Promin, ale je to celý divný a smutnýjpichova píše: Řada z vás tady píše něco o majetku,že máme být rádi,že něco máme. Ale když si to laicky spočítám,manžel má 37,je vlastníkem 19 let,dalších 20 určitě bude. To máme cca 40 let vlastníkem něčeho,co musí jen udržovat na své náklady,platit provoz a nemůže s tím udělat nic,užívat,prodat… Taková nemovitost je jen ke vzteku a jak píše Amber,je to prostě vyčůranost. Za ty leta,kdyby měl dávat do strožoku,co protopili,provařili,opravy apod.nemusela být hypošku třeba tak vysoká,příp.mohlo být našetřeno na něco jiného a do budoucna také. Navíc v něm budí povinnost být matce vděčný,zavázaný…dvěma slovy danajský dar.
Zadkladatelko, nezlob se, nečetla jsem uplně celé, ale strašně mě vytočilo zejména toto: S dcerkou je to těžké,nežere,nepije…NEŽERE??? Bavíme se o vastním dítěti nebo o nějaké domácím zvířeti? Tvé příspěvky jsou plné negativních protiargumentů, zloby a strašné zášti, nepřizpůsobivosti. Holky s Tím domem radily dobře a já se k jejich názoru přikláním, ale druhá věc je, že i kdyby byla Tvá tchýně jaká chce zlá mrcha a zneužívala Vás, jaká jsi ty na ni? Manžel se změní asi těžko. Nesoudím, neznám přesně Tvou situaci, jen mě překvapila ta věta a Tvoji dcerkou a to s tou mrtvicí…a že čekáš až umře..jak Tě tohle může napadnout? ![]()
Ano,jako mezi mlýnskými koly-to je přesné. Mele se tam a neví kudy kam. Mě nejspíš nezbyde než se smířit s financováním a mlčet. Nic to nezmění,ani hádky ani výčitky,ani kompromisy. Ach jo
Asi si založíme fond tchyně a pokaždé,když bude potřeba do něj sáhneme.