Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj jmenovkyně, ![]()
mám dvě adoptované děti. Dnes je jim 13 a 12 let. Obě jsou poloromského původu. Rozhodnout se pro adopci nebylo až tak složité, protože jsme věděli, že děti mít nemůžeme, ani já ani manžel(dnes už bývalý). Takže žádost jsme podávali,když nám oběma bylo 22let. V první řadě musíš navštívit odbor sociální péče - péče o dítě (možná se to jmenuje náhradní péče o dítě) tím si nejsem jistá. Tam se soc. pracovnici sepíšete s manželem žádost a začne kolotoč, který je sice nepříjemný, ale vidina uzlíku v náručí na konci, stojí za to. Pravdou je, že to někdy trvá několik let. Musíte absolvovat psychotesty, soc. pracovnice přijde na šetření do vašeho bytu, aby se seznámila s podmínkami pro dítě. Absolvovali jsme dvoje psychotesty v rozmezí jednoho roku a syna jsme dostali po dvou a půl letech po podání žádosti, ale to jen proto, že je romské etniky. Jinak se čeká déle. Přeji hodně trpělivosti a odhodlání. Ještě chci dodat, že jsem nakonec poznala ten dar a čekala dítě i když geneticky nebylo moje, ale díky pokroku lékařského mám dnes doma sedmiletou slečnu z darovaného embrya.
povinnost přiložit posudek z práce už ze zákona není, rozhodují si o tom místní soc. odbory
děkuju madličko, bylo by super, kdyby ho u nás nechtěli
Nechce se mi vysvětlovat proč jsem se tak rozhodli, aspoň zatím ne…
Ahoj Ywet, jdu Tě podpořit, i my jsme dlouho přešlapovali na místě, vyzkoušeli jsme snad vše v naší cestě k miminku a nakonec jsme v srpnu roku 2007 podali žádost na sociálce. Kolotoč začal návštěvou sociální pracovnice u nás doma, dvě hodiny otázek jaké jsme měli dětství, jak jsme spolu dlouho, jak často se hádáme..apod.
Na závěr si paní sociální prošla dům a s tím, že se brzy ozve, odjela. Kromě vyplněné žádosti jsme dokládali asi 5 fotek „z našeho života“ a posudek z práce a od lékaře. Na konci roku 2007 jsme absolvovali psychotesty písemné, potom ústní pohovor s psycholožkou. Celkem to vše bylo asi na 6 hodin. Asi za 3 měsíce následoval první víkend na horách s ostatními žadateli, psychology, sociálními pracovnicemi, kde jsme byli obeznámeni s tím co nás asi tak čeká, prošli jsme vývoj dítěte od narození přes pubertu, probírali jsme, co vše nás může čekat u dítěte, jehož matka byla závislá na omamných látkách apod. Po tomto víkendu asi za 14 dní následovala návštěva kojeneckého ústavu a konzultace s dětskou doktorkou. Druhý víkend na horách následoval asi po měsíci a jako hlavní program byly rodinné a sourozenecké konstelace. Ačkoli to byly psychicky náročné víkendy, jsme za ně vdeční a hodně moc jsme si z toho odnesli. Dodnes jsme v kontaktu s ostatními žadateli a dva páry se již dočkaly dětí,1 dítě do pěstounské péče a dva sourozenci do adopce. Bylo nás tam 5 párů. Asi za dva měsíce po tomto posledním víkendu nám přišlo oznámení o zařazení do evidence čekatelů, to bylo přesně před rokem. Čekací doba na adopčátko běží už od data podání žádosti na sociálce, takže my už čekáme 2,5 roku.
Přeju vám, ať se brzy dočkáte ať již cestou přirozenou nebo touto… ![]()
Ahoj holky,
tak jsem dneska byla na sociálce… paní co má na starosti NRP a ke které spadáme má dovolenou. Takže jsem dostala jen brožůrku a vizitku, že si mám zavolat ve středu, domluvit si schůzku…vzít s sebou manžela a udělat si cca 1-2 čas na povídání…
To jsem zvědavá, co mi tam budou povídat…
Iwetko, znáš zatím neslavný konec mé adopce, napíšu ti i začátek.
Po několika neúspěšných IUI a jednom potratu jsme se rozhodli zažádat o adopci. Jsme oba učitelé, děti máme rádi, navíc mám pocit, že můj manžel udělá cokoliv, jen abych byla šťastná, takže jsme se jako alternativu vedle umělého oplodnění rozhodli také pro adopci. Byli jsem u nás na odboru péče o dítě, kde jsme dostali všechny papíry a formuláře. Doporučení od zaměstnavatelů nebyl problém, spíš nám všichni pomáhali. Musí ti také vyplnit a potvrdit papíry s rodinnou anamnézou praktický lékař. Až je vše hotové, odevzdáš vše zase paní na sociálce. S tou jsem domluvili termín návštěvy u nás doma. Paní se zajímala o to, kde bude mít dítko svůj koutek, takže jsme jí popsali představy o umístění postýlky atd. v našem dvoupokojovém bytě - ten nebyl vůbec překážkou, jak jsem se bála (dřív muselo mít dítě hned svůj pokojíček).
Potom jsme celkem dlouho, skoro 8 měsíců, čekali na psychotesty. Mě nevadily, já miluji psychologii i astrologii, ráda zkoumám své nitro i jiné lidi, takže mě to bavilo. Akorát jsem na všech obrázcích (takové ty skvrny)viděla vaječníky s dělohou
Manžel byl celkem unavený, hlavně to kreslení chapy dost zmáhá.
Dva měsíce na to jsme se povinně zůčastnili kurzu - asi 40 hodin - kde s námi probrali všechna úskalí adopce, podívali jsme se do kojeňáku, přišel i drogový preventista. Ale každý kraj to má jinak - my to měli odpoledne v dětském centru, jinde jedou na nějakou chalupu a spí tam.
Konec této procedury nastal v prosinci 08, tedy rok od podání žádosti, kdy nám přišel ze SM kraje papír, že jsem byli zařazeni mezi čekatele do pořadníku.
Letos jsme se pustili do IVF, v září bez ET, v prosinci ET 2 embrya, ale nic se nechytilo. Dnes 11.12., tedy přesně rok od zařazení, nám zavolali, jestli je u nás vše při starém a pořád chceme adoptovat. pokud ano, mají pro nás chlapečka. Jeli jsme se na něj podívat + dostat informace - od tohoto dne ti plyne 30denní lhůta, kdy se musíš rozhodnout, jestli dítě chceš nebo ne.
Ale jak už víš, my Tomáška nakonec moc chceme, ale bohužel se objevili velké problémy s rodným listem matky, takže jej asi hned tak nedostaneme. Ale normálně to bývá tak, že řekneš ano a nejpozději do týdne si dítě odvážíš z kojeňáku po zácviku domů.
Každopádně, i když nám Tomáška dají, umělé nevzdám. Mám ještě dva hrazené pokusy a držím dietu, třeba by nám mohlo vyjít pak i to IUI, když už jednou vyšlo. Spousta lidí má takto jedno adoptované a druhé svoje, protože jakmile už jedno máš, je to taková jistota, okolí tě taky pořád nesleduje, jestli už máš, a proč nemáš atd., a člověk se trochu uklidní. A to pomůže nakonec nejvíc.
Takže hodně pevných nervů a štěstí v dalším rozhodování.
Macíku-tak hlavně ať už brzy máte mimčo doma,nejprve Tomáška a potom i další svoje,aby byla rodinka veliká.Ty další vánoce již budete slavit s rozzářenými dětskými očky.A věř,že to je na nich úplně to nejhezčí.
Macíkuděkuju. Nechtěla jsem u tebe jitřit bolístku s Tomáškem, proto jsem založila novou diskuzi. Ale já věřím,že se to u Vás už vážně brzo urovná a Tomášek bude jen a jen Váš. Uvidíš…i když je mi jasné,že tohle všechno stojí člověka spoustu sil. Uklidnila jsi mě tím,že pro mimčo stačí vlastní koutek, zatím totiž bydlíme v 1+1, máme sice parcelu,ale než se začne stavět ![]()
Já svým způsobem adopci začínám brát čím dál tím víc jako jistotu, ano člověk neví jak dlouho to bude trvat, ale pak to miminko příjde. Ale u IVF? Nikdo mi tu jistotu nedá…připadám si jak pokusný králík ![]()
Ahoj četla jsem tvůj příspěvek,už pár dní hledám na internetu rady jak dát své dítě k adopci.nevím jestli se to sem smí psát takhle přímo,takže se předem omlouvám.jsem v těžké situci,sama s 22 měsíční dcerkou a navíc v 6 měsíci těhotenství a chtěla bych dát dítě k adopci pokud někdo ví o rodičích co by měli zájem!?nechci aby šlo moje dítě do kojeneckého ústavu.byla bych raději kdyby si ho vzali rovnou z porodnice náhradní rodiče:Předem děkuji za pomoc.pomůže cokoli,odkaz,jakákoli rada a nejvíc rodiče co budou mít opravdu zájem.děkuju
Ahoj,
věřím,že rozhodnutí dát dítko k adopci není jednoduché a cením si Tvého zodpovědného přístupu (jestli se to dá tak nazvat). O adopci,resp. přímé adopci jsme neuvažovali… ale zkus stránky www.adopce.cz myslím,že tam by Ti holky spíše poradily…
Doufám,že ty pravé rodiče pro svoje mimčo najdeš. ![]()
Ahoj
pokaždé když zadám www.adopce.cz tak se mi ukáže pouze adopce dětí z ciziny,ale děkuji za radu.pokusím se ještě zeptat na sociálce.
My už máme 1 dítě adoptované,vyřízenou adopci na druhé a čekáme jen na telefon.Pro toho kdo chce děti a jinak to nejde jediná možnost.Nám nevadilo adoptované a dneska jsme šťastni.
Ahoj,
tak jsem už našla rodiče pro svoje miminko!!!! ![]()
Děkuji za pomoc a za rady při hledaní ![]()
Musíš dát www.adopce.com. Ne cz.Jen nevím jak jsi je našla.Dítě můžeš nechat přímo v porodnici.Nezlob se,ale já osobně bych asi dítě od matky která o mě ví a kdykoliv nás může kontaktovat nechtěla.