Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Agresivita v opilosti u partnera - odpustit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.11.13 12:45
@omites tomu věřím, že to má vliv na lidi, my se mu taky vyhýbáme, to musela být fajn přednáška 
slyšela jsem o tom že na agresivitu má vliv složení potravy, patřím mezi spotřebitele co čtou obaly od potravin, takže se ani nedivím, některé bych se bála vzít jen do ruky natož sníst 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.13 12:50
http://www.priznaky-projevy.cz/…evy-symptomy
http://www.priznaky-projevy.cz/…evy-symptomy
Našly jste se v tom? Holky, holky co s váma? To nemáte nikoho v okolí komu se můžete svěřit a kdo by vám pomohl?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nepř.G12
27.11.13 13:09
Anoo, kdo to nezažil, tak to nepochopí…možná..ale on třeba někdo nezažil proto, že má svoji hrdost, umí se o sebe postarat, nevybírá si za partnera psychopaty. a své děti umí ochránit a vychovat jinak než trpěním potichu, aby neslyšely, že jim někdo znásilňuje matku.je mi zle z toho, co jsou některé schopné snášet. vždycky je možnost odchodu.
- Citovat
- Upravit
27.11.13 13:11
@káťa píše:
Já ale nepochopím to, jak ta žena může říct - ano, není mi oporou, je mi nepřítelem, bojím se ho, štítím se ho, týrá mě a znásilňuje, ale já s tím prostě nechci nic dělat!!! Ženu, kterou někdo unese do cizí země a tam jí obchodníci s bílým masem pod výhružkou smrti nutí do sexu, který je jí odporný, velice velice lituji a chápu, že s tím nemůže nic dělat, pokud si chce zachránit život.
Tohle je ale jiný případ - tuto ženu nikdo k ničemu nenutí, ona takové chování NEMUSÍ snášet, ona se může kdykoli sebrat a jít - ano, musela by asi slevit ze svých finančních nároků, pokud má manžel dobrý plat, ale tohle příkoří a absolutní neúctu snáší zcela dobrovolně a nechce s tím nic dělat!!! Co jí potom jiného napsat, než dobře ti tak - máš to tak, jak to chceš… kdyby to nechtěla, tak to tak nebude…
Jenže někdy je to slevení z finančních nároků znamená pro matku na mateřské nejen žít z ruky do huby (což je snesitelné), ale tahat děti po azylácích a brát si půjčky na nájem…(to už je pro mě ta míra, přes kterou nejdu).
Nehledě na to, že podobné typy mužů umí udělat ženě peklo ze života i PO rozvodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.13 13:15
Nechápu, jak může někdo v takové situaci říct, že chlap, který znásilňije matku je jinak dobrý táta. Copak vám nedochází jak moc je pravděpodobný, že takovej člověk, když nemá zábrany" spát" s plačící nebo kojící ženskou, nebude mít za pár let zábrany zneužít vaše děti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.13 13:16
@nepř.G12 píše:
Anoo, kdo to nezažil, tak to nepochopí…možná..ale on třeba někdo nezažil proto, že má svoji hrdost, umí se o sebe postarat, nevybírá si za partnera psychopaty. a své děti umí ochránit a vychovat jinak než trpěním potichu, aby neslyšely, že jim někdo znásilňuje matku.je mi zle z toho, co jsou některé schopné snášet. vždycky je možnost odchodu.
Vždy je ta možnost odejít. První muž mně jednou neskutečně zbil i kopal, byla jsem v bezvědomí. Druhý den když odešel do práce jsem vzala roční dcerku a jela k mamce ale s tím že jsem si hned vyřídila azylový dům. No mamina nás tam nepustila. Dnes jsem 17 let šťastně vdaná za nejlepšího chlapa na světě. V té době jsem byla bez koruny. Odešla jsem ne jen kvůli sobě ale hlavně kvůli dítěti. Nesnesla bych aby něco takového ještě musela zažít. Mám se ráda a miluji své děti a nikdy jsem nelitovala i když začátky byly dost krušné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.13 13:20
@pst007 Hele udala jsem chlapa o kterém jsem zjistila že desítky let zneužíval děti v rodině. Dopadla jsem tak že se mnou nikdo nemluví…on byl totiž jinak bezva chlap i bezva táta. Všichni ho měli rádi. Byl dost společenský člověk. Nemluví se mnou ani oběti. On se bál kriminálu tak se nakonec oběsil. Nemůžou mi odpustit že jsem tak bezva člověka dohnala k sebevraždě… Chápete to někdo? Já ne. Nelituji ale ničeho. Jen je mi líto jedné věci a to toho že si alespoň dva měsíce nemohl užít vězení. To je mi vážně líto.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
27.11.13 13:22
@wladka73 píše:
Vždy je ta možnost odejít. První muž mně jednou neskutečně zbil i kopal, byla jsem v bezvědomí. Druhý den když odešel do práce jsem vzala roční dcerku a jela k mamce ale s tím že jsem si hned vyřídila azylový dům. No mamina nás tam nepustila. Dnes jsem 17 let šťastně vdaná za nejlepšího chlapa na světě. V té době jsem byla bez koruny. Odešla jsem ne jen kvůli sobě ale hlavně kvůli dítěti. Nesnesla bych aby něco takového ještě musela zažít. Mám se ráda a miluji své děti a nikdy jsem nelitovala i když začátky byly dost krušné.
taky jsi tady mohla dneska sedět na emimi a plakat do diskuse, že tě manžel už 17 let pokořuje a znásilňuje a jak je to hrozný, ale že s tím nic nejde udělat…
- Citovat
- Upravit
káťa
27.11.13 13:26
@NiKina píše:
Jenže někdy je to slevení z finančních nároků znamená pro matku na mateřské nejen žít z ruky do huby (což je snesitelné), ale tahat děti po azylácích a brát si půjčky na nájem…(to už je pro mě ta míra, přes kterou nejdu).
Nehledě na to, že podobné typy mužů umí udělat ženě peklo ze života i PO rozvodu.
Podobné typy mužů se většinou velice rychle stáhnou a podělají strachy, pokud vidí, že se jich žena nebojí a že má někde zastání…
Každý má tu čáru, přes kterou by nešel, někde jinde. Ty třeba ve finanční tísni a já třeba bych radějio bydlela dočasně v klůidu v azyláku, než aby mě každý den znásilňoval za mého pláče manžel, který by mi byl odporný a po sexu jsem musela zvracet…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.11.13 13:29
@Anonymní píše:
Hezký, a někdo ti tady napíše, dobře ti tak.
Nikdo, kdo nezažil nepochopí. Popisuješ to velmi podobně jako jsem to měla já… tohle se do vztahu vplíží tak nepozorovaně a když je v tom finanční závislost, je to peklo. Prožívala jsem téměř to samé co ty, včetně souloží u kojení, lámání rukou a vydírání. Natřásal si vedle mě penis a významně se na mě díval. Divil se, že nic. Po sexu jsem zvracela, brečela…
Píšeš, že duše je dětí a tvoje, s tělem, ať si dělá kdo chce, co chce. Moc bych ti přála potkat lásku, potkat normálního muže, vyhrát v loterii, jakkoliv sebrat sílu a jít. Teď, klidně i před porodem, protože já měla stejný názor. Duše je moje, tělo jsem vyřadila. Výsledkem byly neustálé nemoci, záněty a posléze i nemoc ledvin a ve finále úzkosti, panické ataky a léčím se na psychiatrii. Tělo neudrží všechno a tělo a duše jsou úzce spojeny. To, že trpíš na duši, jakože trpíš…se objeví i na těle. Časem… a léčit se z následků pro mě byl takový horor, že to byla poslední kapka, a já jsem ŠLA…
Co se děje v duši takové ženy nejde pochopit, a těch odsuzujících komentátorek bych se ráda zeptala?
Zažily jste znásilnění?
Psychické týrání?
Vzal vás někdy manžel pod krkem?
Pak suďte…ono v tu chvíli, kdy se tohle stane nebo začíná dít, máte jaksi dost co to pobrat, probudit se z toho šoku „tohle se přece nemůže dít, to není pravda. To se děje jen ve filmech, proč já? Jsem špatná?“ a roztáčí se hodně nebezpečné kolo. Ty ženy jsou ve stavu ochromení, stresu a psychického šoku.
Napsat dobře ti tak, když jsi slabá… no comment. Jen mi je smutno.
většinou nekomentuju příspěvky tohoto typu, ale pravdou zůstává, že ve většině případů muž agresor si nikdy nevybere za partnerku sebevědomou ženu s vlastním názorem, protože taková by s ním nikdy nebyla, a pokud ano, rychle by odešla. Signály, že muž je agresor, jsou vždycky patrné už od okamžiku vztahu, bohužel zamilovaná žena je nevidí, nebo je nechce vidět, problém pak nastává, kdy jí napadne, po prvním incidentu by měla okamžitě odejít a ne to omlouvat, protože pokud neodejde hned, pak sílu v sobě už nenajde, je naprosto v područí svého agresivního manžela. Na mě ruku vztáhnul manžel v opilosti jen jednou, do dnes má na těle jizvy, protože jsem se bránila a pokousala ho, od té doby na mě nesáhnul, nicméně stejně jsem odešla i s dítětem. Takže ano vím, co je to mít muže agresora, proto tvrdím, že si za to může žena sama, ona je ta, která mu to dovolí a agresor toho samozřejmě využívá. Každý svého štěstí strůjcem jest, chápu, že týrané ženy tohle nechtějí slyšet, ale je to tak. Anonymní L.
- Citovat
- Upravit
27.11.13 13:40
@wladka73 píše:
@pst007 Hele udala jsem chlapa o kterém jsem zjistila že desítky let zneužíval děti v rodině. Dopadla jsem tak že se mnou nikdo nemluví…on byl totiž jinak bezva chlap i bezva táta. Všichni ho měli rádi. Byl dost společenský člověk. Nemluví se mnou ani oběti. On se bál kriminálu tak se nakonec oběsil. Nemůžou mi odpustit že jsem tak bezva člověka dohnala k sebevraždě… Chápete to někdo? Já ne. Nelituji ale ničeho. Jen je mi líto jedné věci a to toho že si alespoň dva měsíce nemohl užít vězení. To je mi vážně líto.
Tohle se bohužel někdy stává - možná skrytý pocit viny za to, že ho nenahlásili oni, že se to celý čas dělo vedle nich? I tak - nikdy nevíš, kolik dalších dětí jsi zachránila před nejhorším svinstvem, který mohly zažít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.13 13:41
Ja jsem se rozvedla pro psychicke tyrani po tom co me manzelv opilosti drzel pod krkem a smykal se mnou po byte. abych mu ukazala jak ho kourim jinym chlapum (bavila jsem se s manzelem sestrenky). kohokoliv jsem pozdravila, tak jsem byla jen k.urva co os. ukala cele mesto… taky jsem s nim spala aspon obden, byl pak prijemnejsi a neposlouchala tolik ze mu zahybam. 3 tydny po porodu jsem mela vyrazku ve vystrihu-podle nej cucfleky, nedal si to vymluvit.
dceri bylo pres rok, stejne jako ja se bala z kocarku podivat a usmat. rozvedla jsem se. ne jen kvuli sobe, ja bych to nejak zvladla, ale co by to byl za zivot. ale kvuli ni. protoze ona si zaslouzi lepsi vzor a lepsi detstvi! chvili po rozvodu se z me holcicky stala usmevava princezna, co pusu nezavre a je stastna!! 
jeji tata se po asi roce taky srovnal, dceru si bere, je jim dobrym tatou a my take vychazime dobre. bylo to nejlepsi rozhodnuti v mem zivote. bylo to tezke, nerikam ze ne. take jsem se dost veci musela vzdat. ale jsem ted obklopena skvelymi prateli, na ktere se muzu obratit, niceho se nebojim, dokazala jsem si, ze zvladnout se to da, staci chtit 
taky pro odstrasujici priklad me tety, kdy ma teta vymlety mozek a boji se zavolat vlastni sestre a propsat kredit. a to ma podporu cele rodiny! ale nechce, vzdy odesla na par dni a zas se vratila. jedno jeji dite se odstehovalo na druhou stranu republiky a ma za manzelku podobnou manipulatorku jako je jeho otec a druhe dite je stejna kopie sveho otce, ktereho tak cele detstvi nenavidela. a moje teta, ktera zustala jen kvuli detem, protoze je finacne zabezpecil a tata byl prece dobrej (pokud se zrovna neopil),muze mit oci pro plac
jde to, staci zabojovat a chtit! kdyz uz ne rpo sebe, tak pro sve deti 
Příspěvek upraven 27.11.13 v 13:42
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.13 13:42
@pst007 Jeho nejmladší dceru jsem určitě zachránila a to mi stačí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.13 13:53
Je mi smutno, za ty děti, které volbu nemají a odejít nemohou a vidí a cítí a slyší, jak je zacházeno s jejich mámou, s jejich světem, s jejich jistotou… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
