Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Bábi Zlopočasná podle mě se štěstí odvíjí od konkrétního momentu, situace, ve které člověk je a co právě prožívá
Štěstí má hrozně moc podob, intenzit a různou délku trvání
Ale takový ten všeobecný pocit štěstí, ten je asi o tom, že člověku vycházejí maličkosti, které se vyskládají do celkové spokojenosti. Aspoň u mě to tak funguje - třeba je 10 věcí/situací/plánu, o kterých mám nějakou představu. A pokud se ty představy naplní, nebo se jim realita přiblíží, tak jsem celkově šťastná ![]()
@Bábi Zlopočasná píše:
@Regina Hero on to bol ponekud… tazky rozchod. Stiplavu som myslela nieco ako - rozhodla som sa (on je/bol neskutocne nerozhodny), stojim si za rozhodnutim (on vsetko menil najneskor po troch dnoch) a vedela som uz od zaciatku ze budem stastna (on vzdy o vsetkom pochyboval a stale vsetko prehodnocoval).No a ked som si to v hlave preberala, tak som sa dostala k otazke - ako velmi si mozem ja sama za to, ze som teraz stastna.
ale ty si přece nepotřebuješ dokazovat, že tvé rozhodnutí bylo správné… ty v tom snad máš jasno, žádné pochybnosti a tak tě on přece nemůže zviklat… takhle by to vypadalo, že si nejsi jistá svým rozhodnutím a že mu musíš za každou cenu ukázat, že to od tebe bylo správné…
@Bábi Zlopočasná píše:
Mne uz byvaly vrta v hlave len na temu co sa mu sakra stalo, ze si spomenul - rozchod, rozvod, umrtie v rodine?Ale tak sposobil mi trosku filozoficke svrbenie tak potrebujem poskrabat
Může být on v situaci, kdy na tebe vzpomíná, protože se mu v životě něco podělalo a nyní má dojem, že ty jsi byla ta pravá a jediná.
Ale může být taky v situaci, že má vše ve svém životě dle sebe ok, a je šťastný, ale třeba mu při třídění pošty vypadla tvoje adresa, tak si nostalgicky vzpomněl a napsal, a potěší ho, když bude vědět, že jeho bývalá láska si také zařídila život, ve kterém je jí dobře.
P. s. asi jsou nějaké erupce, mně včera v noci odpověděl na e-mail z roku 2006 můj dávný kamarád ![]()
@Regina Hero riesila by som „preco“, nech by sa mi takto z nicoho nic ozval ktokolvek, s kym by som sa rozisla rovnako ako s byvalym.
Ja neriesim svoj vztah k nemu, ten mam vyrieseny. Otazka stala inak.
@Bábi Zlopočasná
Naše štěstí by mělo záviset na našem vnitřním postoji k vnějším okolnostem, nikoli na vnějších okolnostech samotných. Prostě je třeba se rozhodnout, že „budeš“ šťastná.
@Bábi Zlopočasná píše:
@Regina Hero riesila by som „preco“, nech by sa mi takto z nicoho nic ozval ktokolvek, s kym by som sa rozisla rovnako ako s byvalym.Ja neriesim svoj vztah k nemu, ten mam vyrieseny. Otazka stala inak.
Ano, otázka stála jinak, na tu jsem ti odpověděla, že je to v hlavě…
Jinak, když se ozvě někdo po hodně dlouhé době, může to vyvolat nejen reakci „proč“, ale i třeba „jé, H. se ozval/a po sedmi letech, to je od ní/něho pěkné, že si na mě vzpomněl“…
@Bábi Zlopočasná píše:
@Regina Hero on to bol ponekud… tazky rozchod. Stiplavu som myslela nieco ako - rozhodla som sa (on je/bol neskutocne nerozhodny), stojim si za rozhodnutim (on vsetko menil najneskor po troch dnoch) a vedela som uz od zaciatku ze budem stastna (on vzdy o vsetkom pochyboval a stale vsetko prehodnocoval).No a ked som si to v hlave preberala, tak som sa dostala k otazke - ako velmi si mozem ja sama za to, ze som teraz stastna.
Aha, takhle je to..
No, podívej, do toho, jak se opravdu máš, jemu už dnes nic není (a neradila bych před ním otevírat jakékoli náznaky nejistoty, protože pokud on je v situaci, dky na tebe myslí, tak by se toho chytil a to je pak těžké přetrhat, a zbytečné komplikace minulostí..).
Já bych mu napsala :jo, jsem šťastná, každý den mi přináší radost a konečně se cítím dobře ve svém životě, díky za optání. Měj se hezky, zdraví Máňa..
Nebo tak něco, krátké, stručné, vyrovnané a nějak ukončující vše mezi vámi.. ![]()
@Regina Hero píše:
@Sluka napsala jsi to moc pěkně…
Asi se dám na spisovatelství
![]()
@Regina Hero píše:
ale ty si přece nepotřebuješ dokazovat, že tvé rozhodnutí bylo správné… ty v tom snad máš jasno, žádné pochybnosti a tak tě on přece nemůže zviklat… takhle by to vypadalo, že si nejsi jistá svým rozhodnutím a že mu musíš za každou cenu ukázat, že to od tebe bylo správné…
Nie. Skor dalsia lekcia jemu, ako si to jeho stastie najst. Naozaj by som mu priala, aby sa to naucil. Je/bol to taky roztomily, bohemsky ci umelecky (neviem najst spravny vyraz) idealista, ktory trapi sam seba vlastnymi pochybnostami. Plus ako ceresnicka malicke zadostucinenie ze nakoniec som zase ja mala pravdu, to priznavam.
@Bábi Zlopočasná píše:
Nie. Skor dalsia lekcia jemu, ako si to jeho stastie najst. Naozaj by som mu priala, aby sa to naucil. Je/bol to taky roztomily, bohemsky ci umelecky (neviem najst spravny vyraz) idealista, ktory trapi sam seba vlastnymi pochybnostami. Plus ako ceresnicka malicke zadostucinenie ze nakoniec som zase ja mala pravdu, to priznavam.
možná by to chtělo spíš uvědomit si, že každý člověk je jiný a kdo nesedne jednomu, může sednout druhému… a šťastní budou oba dva (ale s někým jiným)… někdo chce takového snílka, idealistu či bohéma… někdo chce spíš realistu kříženého s materialistou, jiný zase divocha s jiskřičkami v očích… každý to máme jinak… člověka nepředěláš… ty jsi měla svou pravdu, kdybys byla podobně založená jako on, létali byste společně a ta „tvoje“ pravda by vám oběma byla ukradená…
Pocit štěstí je určitě stav mysli. Jen občas, když jsou ty vnější okolnosti nepříznivé, je těžší si ten pozitivní stav mysli udržet. Ano, je potřeba si říct: vždycky může být i hůř. To by člověka mělo nakopnout, že se mu zase až tak nic hrozného neděje a že je potřeba udržet si doboru mysl.
Nicméně musím říct, že s postupujícímv věkem (nebo nevím čím to je) mě jaksi opouští ta bezstarostnost mládí a poslední dobou mě dost věcí deprimuje a udržení si pozitivího myšlení se stává velmi těžkým. Už mám třeba i odpojenou TV (5 dní), což je dost úleva. Ale pak sednu k netu, nevydržím, přečtu zprávy a zase mám ten pocit, že „svět se v prd. l obrací“ a míří do pekla a do čeho že jsem to přivedla svoje děti. A depka jako blázen. V mládí by mě to nerozhodilo. Měla bych pocit, že je to daleko, že se mě to netýká (Gaza, Irák, Lybie, ebola…).
A na svých dětech vidím, co to je „bezstarostné dětství“, závidím jim to a zároveń je mi líto, že i oni jednou prozřou a uvidí svět tak, jak ho vidím teď já. Ježiš, tak jsem se pěkně vydeptala a asi půjdu dělat něco užitečného, abych ty chmury zahnal…
![]()
@Sluka píše:
Aha, takhle je to..No, podívej, do toho, jak se opravdu máš, jemu už dnes nic není (a neradila bych před ním otevírat jakékoli náznaky nejistoty, protože pokud on je v situaci, dky na tebe myslí, tak by se toho chytil a to je pak těžké přetrhat, a zbytečné komplikace minulostí..).
Já bych mu napsala :jo, jsem šťastná, každý den mi přináší radost a konečně se cítím dobře ve svém životě, díky za optání. Měj se hezky, zdraví Máňa..
Nebo tak něco, krátké, stručné, vyrovnané a nějak ukončující vše mezi vámi..
Toz ja mala za to, ze je to ukoncene uz tych sedem rokov ![]()
@Wiolla píše:
Pocit štěstí je určitě stav mysli. Jen občas, když jsou ty vnější okolnosti nepříznivé, je těžší si ten pozitivní stav mysli udržet. Ano, je potřeba si říct: vždycky může být i hůř. To by člověka mělo nakopnout, že se mu zase až tak nic hrozného neděje a že je potřeba udržet si doboru mysl.Nicméně musím říct, že s postupujícímv věkem (nebo nevím čím to je) mě jaksi opouští ta bezstarostnost mládí a poslední dobou mě dost věcí deprimuje a udržení si pozitivího myšlení se stává velmi těžkým. Už mám třeba i odpojenou TV (5 dní), což je dost úleva. Ale pak sednu k netu, nevydržím, přečtu zprávy a zase mám ten pocit, že „svět se v prd. l obrací“ a míří do pekla a do čeho že jsem to přivedla svoje děti. A depka jako blázen. V mládí by mě to nerozhodilo. Měla bych pocit, že je to daleko, že se mě to netýká (Gaza, Irák, Lybie, ebola…).
A na svých dětech vidím, co to je „bezstarostné dětství“, závidím jim to a zároveń je mi líto, že i oni jednou prozřou a uvidí svět tak, jak ho vidím teď já. Ježiš, tak jsem se pěkně vydeptala a asi půjdu dělat něco užitečného, abych ty chmury zahnal…![]()
tak me trochu prekvapilo, ze nejsem sama takovy „magor“. Mam uplne stejne stavy a rikam si, ze takove stavy muzu mit snad jen ja… ze nikdo jiny by to nevymyslel.
Jsem přesvědčená o tom, že ke štěstí a pohodě se dopracuješ pozitivním myšlením.
.
Já třeba se to pozitivní myšlení právě učím. Je to docela fuška, protože jsem se naučila být z valné většiny negativní. Ale pokroky vidím
Takže ano, je to v nastavení v hlavě.