Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak trvej na tom, že první setkání proběhne na neutrální půdě, nebo u nich. Klidně řekni, že abys byla správná hostitelka, potřebuješ hosty znát. A nenechala bych se odbýt. Trvej si na své rezervaci v restauraci.
Klidně řekni, že se Ti nezdá pomoc s cukrovím na prvním setkání u Tebe doma přiliž vhodné. Řekni, že až se s rodiči lépe poznáte, pozveš je ráda třeba na večeři.
@Anonymní píše:
Tak trvej na tom, že první setkání proběhne na neutrální půdě, nebo u nich. Klidně řekni, že abys byla správná hostitelka, potřebuješ hosty znát. A nenechala bych se odbýt. Trvej si na své rezervaci v restauraci.
No mne je neprijemne je jit na navstevu k cizim nebo i znamym, i kdyz jedu s pritelem k mym rodicum tak jdem vsichni ven a doma jen spime v mem statem decaku, ani do kuchyne nebo obyvaku nejdem pokud to neni nutne…ja si trvam ale ta maminka tvrdi ze restaurace sidi lidi a ze neni nic lepsiho nez domaci v domackem prostredi… je to skvelej chlap, ikdyz jsme spolu chvili ale toto neprekonam a radsi pujdu od nej ![]()
Jasně, je zvědavá, to chápu, tak řekni, že by bylo hezké zažít i nějakou změnu a rovnou prostě že máš velký stres a chceš udělat dobrý dojem a nic nepokazit, tak to bude na neutrální půdě.
A jinak co na to on? Řekla jsi mu o tom, že to takhle máš? Nebo prostě udělá co chce maminka?
Chapu te a trvala bych na svem. Maminka bude zvlastni, kdybyste spolu chodili uz dlouho, tak nereknu, to se ty matky uz projevuji, ale takto bych cekala, ze se podridi, byt je tvuj a nemuzou se ti tam cpat, kdyz pritel tam s tebou nezije. Ucelem ma byt snad zatim jen poznat tebe.Na vizityrovani domacnosti je snad casu dost
Pomoc s cukrovím bych odmítla, návštěvu ne. Chápu že návštěvy nemusíš, ale jsou to rodiče partnera, já osobně bych se pokusila premoct a překonat tento postoj
Naprosto te chapu, kdyz jsem byla mala, tak to u nas vypadalo komplet stejne, tak k tomu mam taky odpor ![]()
4 roky bydlime v novem domku a za tu dobu u nas byla tchyne na navsteve 3×, pritelova sestra s rodinou 2×, moje mamka 1× a sestra 1× a 2× opravar kotle ![]()
Jezdime my k nim a vyhovuje nam to tak nejvic.
Ja se schazim s prateli jen a pouze v restauracich nebo venku a pokud pritelovi prijedou kamosi na pokec, tak kecaj na zahrade ![]()
Vsechny navstevy uvitam jen, kdyz se predem ohlasi (minimalne 2 tydny dopredu) ![]()
@Anonymní píše:
No mne je neprijemne je jit na navstevu k cizim nebo i znamym, i kdyz jedu s pritelem k mym rodicum tak jdem vsichni ven a doma jen spime v mem statem decaku, ani do kuchyne nebo obyvaku nejdem pokud to neni nutne…ja si trvam ale ta maminka tvrdi ze restaurace sidi lidi a ze neni nic lepsiho nez domaci v domackem prostredi… je to skvelej chlap, ikdyz jsme spolu chvili ale toto neprekonam a radsi pujdu od nej
Pokud by ses radši rozesla, než se snažila zvládnout návštěvu, tak je něco špatně u tebe, nikoli u tchyně. Měla bys to začít řešit nejspíš u psychologa. Nezastavam se tchyně, ale myslím vto obecně i do budoucna. Navrhla bych kompromis, návštěva u tebe, ale samozřejmě žádná pomoc s ničím. Tohle prostě musíš překonat v sobě a ne urážet druhé a ponižovat vlastně takto i přítele. S člověkem jako jseš ty, bych já osobně nebyla. Takhle se brzo rozjede on s tebou.
Vidím to jako problém v tobě..každý má rád, když už po čase návštěva odejde, ale proboha, je to rodina a svým způsobem i potencionální tchýně je rodina. Takže rodinu zveme na návštěvu, jen třeba to chce se ohlasit.
Zapracuj na sobě.
Myslím si, že divná jsi ty. Kvůli návštěvám se rozejdes s přítelem? Myslíš si, že když si najdeš někoho jiného, že se nebude chtít scházet doma se svojí rodinou? Přijde mi naprosto ujeté, abych svoji rodinu raději pohostila v restauraci než doma. A každý slušně vychovaný člověk se na návštěvě nikomu ve věcech nehrabe. To dělají jen burani. Jiná věc je, když si třeba pozvu rodiče či sourozence na víc dní. To nikoho neobskakuji, každý se obsluhuje sám. Asi bych to u tebe viděla na nějakou sociální fobii.
Mám to stejně a to už máme děti.. Nicméně vůči rodině jsem už časeo otupěla.. A nemáte ve městě vánoční trhy? Nebo jiná zajímavá akce? Myslím, že až je poznáš, už se odpor zmenší..
Tak udělej cukroví předem a nabidni, že už ho máš hotové a pomoct nepotřebuješ
A bude vyřešeno. Aspoň to vis dopředu a máš čas se na to připravit - lepší než prepadovka:)
Měla bys vyhledat odborníka. Tahle tvoje fóbie celkově ti bude dělat v budoucnu velké problémy.
Jinak k věci: jsi s klukem 5 měsíců, nebydlíte spolu a jeho família tě přijde zkouknout do tvého bytu? To je dobrý ???????????? to nevymyslíš. Tak až budete mít společné bydlení, ať přijdou, nebo si dejte sraz na koleji
. Trochu vtěrka
Ahoj, posledni dobou tu ctu diskuze o nervech z navstev apod… ja kdyz jsem byla mala tak k nam furt nekdo neohlasene lezl, misto aby jsme si v kruhu rodinem, kdyz byl konecne tata doma o vikendu tak k nam lezly teticky, babicky… no a nejak jsem si vypestovala, ze k sobe domu nikoho poustet nechci a ani nechci aby ke mne nekdo chodil, A nebo abych ja k nekomu chodila, nemam problem se sejit nekde v restauraci, ale domov mi prijde jako intimni zona, treba na radiatoru susim kalhotky, nocni mura je ze se mi nesplachne wc papir
Ted mam 5 mesicu noveho pritele a na pristi vikend se mam seznamit s jeho rodinou, rezervovala jsem stul v lepsi restauraci, a oni ze ne ze prijdou k nam a ze mi matka od pritele pomuze s cukrovim
jen z te predstavy ze mi cizi zenska kmita po kuchyni ve me budi vztek, odmala jsem na navstevach nesnasela ze se nekdo petkrat zeptal ikdyz sem rekla NE jestli si dam. Je to az za tyden a me uz je ted z toho zle, prosim skoro v breku pritele at se sejdem nekde venku, ale „tchyne“ na tom trva, i jsem si rikala, ze proste odejdu, ale aby se mi nekdo bez kontroly hrabal vecech bez me pritomnosti to ne,.. byt je muj, pritel je na koleji a je u mne jen pres vikend