Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Bijete své děti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.5.11 17:16
Handulinka píše:
Blandiku prosim, jak mas stare deti? To jsem rada, ze slysim o nekom, kdo tento pristup pouziva a funguje mu!!
Moje velmi blizka kamaradka delala v montessori skolce a hustila do nas tenhle styl roky predtim, nez jsme meli deti, tak je mi hodne sympaticky.
Uz ma tri deti, tak od ni hodne cerpam, vyzvidam a casto nestacim zirat.
Treba mi rikala, ze jeji dvouleta holcicka sklada misticky a prenasi je ze skrine na stul a na kuchynskou linku…, no a obcas se naka rozbije. Ale ze ona se tim uci tuhle dovednost, tak par rozbitych misek prece nevadi. Zaskocilo me to, ale pak mi doslo, ze to je vlastne pravda. Ze je pro deti dulezite spoustu veci nezakazovat, jen korigovat a zajistit tak, aby bylo pokud mozno co nejmin skod.Davdan ja si prave myslim, ze RaBR bude vyborne na starsi deti, ze na dvouletaka muzu zkouset semtam neco, ale kdyz se placa ve svych emocich, tak me moc nevnima…
A proc myslis, ze se nemaji pouzivat pochvaly? Pochvaly samozrejme, ale v jine podobe, ktera diteti da vic, nez kdyz mu jen reknes, ze namalovalo neco krasne a dozvi se to same u kazdeho obrazku.
Prijde mi uzasne brati dite jako rovnocenneho partnera - teda touto metodou vlastne dite manipulujes tam, kde bys ho rad mel, a zaroven se ono muze citit jako tvuj partner. Idealni.
Kdyz jsem knizku docetla, tak jsme byli na navsteve u tchyne a uplne me zamrazilo. Emca delala ruzny veci a tchyne ji furt opevovala „ty jsi sikovna“…, a furt dokola, treba 15× za celou navstevu. Neslysela, co se ji konkretniho povedlo, nerozvedla to, proste ji tim odbyla
Mám jedno dítě, kluka 2 roky 7 měsíců. Rabr používáme od 1,5 roku a dříve jsme taky hodně povídali, co a jak děláme, že teď ho přebalíme než jsem se ho dotkli atd…Já jsem nadšená, řekla bych, že to funguje tak z 95% a nemám nervy, že moje dítě zlobí (to slovo jsem snad nepoužila) nebo že je lumpík…Já jsem taky postupovala od úrovně manipulativní - že rabr použila k tomu, aby dítě dělalo to, co chci já…až po čím dál větší svobodu v pravidlech, možnost si vyzkoušet věci na vlastní kůži..nenutila jsem ho ani jednou sednout si do kočárku, ani jednou jsem mu nenarazila čepici násilím a tuhle mi malý říká, že chce čepičku, že fouká venku a že má kašel. Fakt zírám, ale chtělo to hodně odvahy na začátku a uvěřit, že člověk vychová dítě aniž by ho mocensky nutil k věcem. A že dítě skutečně potřebuje ten vlídný přístup a hodně informací, pochopení a pak se chová jak nejlépe umí, aniž by bojoval o moc, mstil se…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.11 17:19
Handulinka píše:
iviku u nas se navstevy semtam taky divi, jak muzu nechat deti krajet ostrym nozem. Me to prijde prirozene - od te doby, co deti dokazaly vylezt na zidli, tak si ji pristrcily ke kuchynske lince a chtely mi se vsim pomahat. Je to semtam dost na nervy, kdyz clovek s varenim specha a chteji varit treba oba dva, ale da se jim dat nejaka podobna cinnost, kterou se zabavi.
Emca uz si nepamatuju, ale Tomik pred druhym rokem zacal vyzadovat krajeni zeleniny ostrym nozem, tak kraji, ted uz ho u toho ani nehlidam. Nebo pustim vodu a myji nadobi ve drezu, dostanou nake mene rozbitne, pocakaji vsechno okolo, ale prece jim nebudu takovou uzasnou praci odpirat
jo, jo používají se tam porcelánové, skleněné nádobí, nic není tabu, ale jsou podmínky, za jakých to můžou dělat. To máš báječné, že máš kamarádku, která ti může dávat tipy, co a jak…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.11 17:19
Handulinka píše:
Babi tak to bych ti neprala bydlet nad nami nebo pod nami, to by sis uzila hluku az az. Ale jako vazne tezko muzes od rodiny s detmi pozadovat, aby nedelali hluk, pokud mate nekde ve stanovach pouze nocni klid.
Ja tu taky posloucham leccos, cely den stekajiciho psa, hadajici se sousedy, vrestici holcicku nad nami.
Obavam se, ze v tomhle pripade nemusi byt vubec duvodem to, ze maji deti nad vami jinou vychovu, nez jakou si predstavujes tyKdyby neskakali na posteli, tak si budou hrat s legem, to je taky peknej rachot
No ja som bola vychovana v tom, ze v byte sa nebeha a neskace, a malicka to bude mat tiez takto a bez debaty. Suseda pod nami predsa nemoze za to, ze sa mne narodilo dieta. To uz sa ohladuplnost stala sprostym slovom?
A mimochodom, oni opravovali ten byt snad od vianoc do velikonoc, a trosku to stvalo, ale clovek mavol rukou. Ked mi zacal ich potomok buchat nad hlavou kazdy bozi den aspon pol hodinu rano, pred obedom, po obede a potom o stvrtej, o piatej a o siestej vecer a ich odpoved bola „je to dieta, to musite chapat“ tak som vazne zacala rozmyslat nad nejakym voodoo aby pochopili aj oni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.11 17:27
Davdan píše:dada1511 píše:No už jsem si říkala…Davdan píše:To zase bujná fantaz magórias
Tu někdo psal, že děti jsou manipulátoři, hlupáci atd?
Náhodou, moje děti jsou velmi chytré a přestože nepoužívám respektovat a být respektován, nepřistupuju k nim stylem „vás je třeba zkrotit“.
Jsem normální matka, s city, co miluje své děti. A protože je miluju, ne všechno jim dovoluju (a to i v chování).
To NEJVĚTŠÍ, co můžete dítěti do života dát, je umět mu říkat „NE“, nejen ano.
A takové to „dáváme na výběr“ - bude mít vždycky na výběr? Nebude pak vyžadovat alternativy pořád, navyklý, že to je normální? Co ve škole a v práci? (Nerýpu, jen se fakt ptám, protože RaR používají vesměs maminky jen s malými dětmi, ale do budoucna…? Máte nějakou vizi, jak to bude pak…?
A ještě (no když už se ptám…
A pak nepřipadá vám RaR trošku „bez citu“, ve smyslu neudělování pochval? Trošku mi přijde utažený za vlasy nechválit např. výkres, když se mi to ale fakt líbí. Naplano nechválím, ale když mi jeden synek přinesl nakreslenou velrybu (aniž bych věděla, že ji umí), byla jsem mile překvapená a emoce ven šly.
Já jsem zvyklá říkat nahlas (nejen dětem) své pocity… "Jé to je krása, fuj to je ošklivý…).
Ps: a nepouštět se do mě, jsem citlivá.
Docela vizi mám, jak to bude dál. Víš ty děti, které slyší často ne, nesmíš, nemůžeš a současně se od nich vyžaduje poslušnost na slovo (poslušnost autoritě) bez vlastního dospění k tomu smyslu, pak můžou mít v dospělosti problém říct NE (tak často to slyšíme od nás samých, rodičů…). Rabr výchova má být zacílená na zodpovědnosti, tedy ne poslušnost. Dítě se netrestá, ale nese přirozené důsledky svého jednání. Co se týče alternativ - „normální dítě“ dostane příkaz - ukli'd si hračky a pak ho rodiče kontrolují a když to neudělá, třeba trestají - každopádně je tam hodně zklamání…Dle rabru se s dítětem domluvíš na povinnostech, jak čatso to má být (ale důležité je, aby i dítě vymýšlelo, co a jak a proč) a dítě si to pak už samo režiruje, že kdy to udělá, jak to udělá a když to neudělá, tak se mu ukážou přirozené důsledky…
Co se týče pochval - jsou levné a navíc dítěti berou schopnost vlastního hodnocení jeho výkonu - př. nakreslí obrazek a máma řekne v lepším případě /v horším šikulko můj/ to se ti povedlo, to máš ale krásné…zdá se to fajn, ale dítě se učí, že máma posuzuje, co ono udělalo - a vede to pak k tomu, že dítě se chodí ptát - mám to hezké? Co myslíš mami? Kdežto tam, kde se děti takto nechválí - tak dítě řekne - tohle auto je krásné, to se mi povedlo.. To co dělá rodič, je že dává zpětnou vazbu - tady vidím, že jsi nakreslil autíčko, má všehcno, co má mít - světla, výfuk, a kola jsou kulatá…to dává dítěti více…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.11 17:33
Bábi Zlopočasná píše:Handulinka píše:No ja som bola vychovana v tom, ze v byte sa nebeha a neskace, a malicka to bude mat tiez takto a bez debaty. Suseda pod nami predsa nemoze za to, ze sa mne narodilo dieta. To uz sa ohladuplnost stala sprostym slovom?
A mimochodom, oni opravovali ten byt snad od vianoc do velikonoc, a trosku to stvalo, ale clovek mavol rukou. Ked mi zacal ich potomok buchat nad hlavou kazdy bozi den aspon pol hodinu rano, pred obedom, po obede a potom o stvrtej, o piatej a o siestej vecer a ich odpoved bola „je to dieta, to musite chapat“ tak som vazne zacala rozmyslat nad nejakym voodoo aby pochopili aj oni.Ohleduplnost je důležitá, souhalsím. Problém je v tom, že dítě prostě běhat musí a skákat - takže já bych to řešila tak, že ano skákat, ale na koberci nebo na baloně s vámi. Běhat - upřimně si to nedokážu představit, jak se vám to povede. Můžete zkušit nastavit, že může chodit běhat ven, když bude potřebovat…Ale když dítě má potřebu skákat, je to biologická potřeba (jako naše čůrání) a bránění v této potřebě vede k tomu, že dítě jakoby nezvládne tak dokonale danou činnost, jako když se tomu může věnovat naplno. Takže podle mě - ano slušnost, ohledy na sousedy nahoře, dole, ale ne tím, že zakážu činnosti, ale vymyslím alternativu, jak to může dělat - bouchat potřebuje? Ano, tady může bouchat kladívkem do prkýnka na guači (ne na zemi). Chce skákat - tak na baloně…ale s běháním - to asi nevyjde. ono totiž v bytech jde slyšet i když dítě chodí - chodí hlučně, všechny děti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.11 17:43
Babi ja nevim, proste mi prijde, ze v panelaku jsou proste vsichni tak nejak standardne hlucni. Oni poslouchaji moje deti, ja posloucham jejich deti, jejich psa, jejich kamarady, kdyz prijdou sledovat hokej. To k panelakovemu bydleni tak nejak patri a holt chudak ten, kdo se v tom potrebuje vyspat.
Jak pise Blandik, kdyz na ne pujdete po dobrem a navrhnete konkretni veci, tak by s tim neco trochu udelat mohli. Pokud mas treba loznici pod jejich loznici, tak v nakych hodinach zamezit detem pristup…
My bydleli vzdycky v prizemi, tak me nikdo nerikal, ze nemame behat ani skakat, ale copak tomuhle jde zamezit? Moje deti jsou celou zimu nemocne, maji silene energie a potrebuji si ji nekde vybit. Venku nemuzou, tak co jim zbyva, proste radej doma, tancujou, skacou na posteli, jinak by se zblaznily
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.11 17:45
zakladatelko promin, to jsme ti dovedly diskusi nekam uplne jinam My sedime doma nemocny, tak se holt aspon vrham do plodnych diskusi a deti tu mezi jednotlivyma montessori aktivitama litaj a skakaj
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.11 18:05
Blandik píše:Bábi Zlopočasná píše:Handulinka píše:Ohleduplnost je důležitá, souhalsím. Problém je v tom, že dítě prostě běhat musí a skákat - takže já bych to řešila tak, že ano skákat, ale na koberci nebo na baloně s vámi. Běhat - upřimně si to nedokážu představit, jak se vám to povede. Můžete zkušit nastavit, že může chodit běhat ven, když bude potřebovat…Ale když dítě má potřebu skákat, je to biologická potřeba (jako naše čůrání) a bránění v této potřebě vede k tomu, že dítě jakoby nezvládne tak dokonale danou činnost, jako když se tomu může věnovat naplno. Takže podle mě - ano slušnost, ohledy na sousedy nahoře, dole, ale ne tím, že zakážu činnosti, ale vymyslím alternativu, jak to může dělat - bouchat potřebuje? Ano, tady může bouchat kladívkem do prkýnka na guači (ne na zemi). Chce skákat - tak na baloně…ale s běháním - to asi nevyjde. ono totiž v bytech jde slyšet i když dítě chodí - chodí hlučně, všechny děti…No ja som bola vychovana v tom, ze v byte sa nebeha a neskace, a malicka to bude mat tiez takto a bez debaty. Suseda pod nami predsa nemoze za to, ze sa mne narodilo dieta. To uz sa ohladuplnost stala sprostym slovom?
A mimochodom, oni opravovali ten byt snad od vianoc do velikonoc, a trosku to stvalo, ale clovek mavol rukou. Ked mi zacal ich potomok buchat nad hlavou kazdy bozi den aspon pol hodinu rano, pred obedom, po obede a potom o stvrtej, o piatej a o siestej vecer a ich odpoved bola „je to dieta, to musite chapat“ tak som vazne zacala rozmyslat nad nejakym voodoo aby pochopili aj oni.A preto som sa stazovala len na behanie a skakanie. Uprimne, my sme mali v skole zakazane behat po chodbach, a neviem o ziadnom uraze. S montesori vyukou sa to povolilo (mama bola ta stara dracica co to zakazovala a rodicia sa na nu chodili tazovat k riaditelke) a zrazu aspon jedna rozbita hlava ci zlomenina za polrok …
Mimochodom, aj ja, aj sestra sme mali zakazane doma skakat, povolene to bolo len na prechadzke a na dvore u babicky a obom nam bolo ponuknute preskocit prvu triedu
Takze u nas bude v tomto smere vojna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.11 18:14
Handulinka píše:
Babi ja nevim, proste mi prijde, ze v panelaku jsou proste vsichni tak nejak standardne hlucni. Oni poslouchaji moje deti, ja posloucham jejich deti, jejich psa, jejich kamarady, kdyz prijdou sledovat hokej. To k panelakovemu bydleni tak nejak patri a holt chudak ten, kdo se v tom potrebuje vyspat.
Jak pise Blandik, kdyz na ne pujdete po dobrem a navrhnete konkretni veci, tak by s tim neco trochu udelat mohli. Pokud mas treba loznici pod jejich loznici, tak v nakych hodinach zamezit detem pristup…
My bydleli vzdycky v prizemi, tak me nikdo nerikal, ze nemame behat ani skakat, ale copak tomuhle jde zamezit? Moje deti jsou celou zimu nemocne, maji silene energie a potrebuji si ji nekde vybit. Venku nemuzou, tak co jim zbyva, proste radej doma, tancujou, skacou na posteli, jinak by se zblaznily
Jo ja som tiez mala kamaratku (rovesnicku) co doma v panelaku skakala gumu, lebo podla jej mamy „by sa inak doma zblaznila“ Ale to decko bolo tak rozmaznane, ze ked prisla k nam na navstevu prebrala vsetky supliky a skakala na zem z konferencneho stolika 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
byron
18.5.11 18:20
No tak my jsme vedli boje se sousedem. Nakonec to vyústilo ve velmi ostrou výměnu názorů.....Soused pod náma, abych upřesnila, ale nezlobte se na mě, nemám roboty, mám děti…Jemu vadilo, ikdyž v noci přeběhly ke mně do ložnice- že moc dupaj, slyšela jsem jeho sprostý nadávky, když se děti pohybovaly po bytě......
A ted je klid…
A když to přeháněj, tak je krotím, ale to bysme se tady z toho zbláznili.....A já mu taky neříkám, že stupačkama k nám jde kouř z jeho cigaret, nebo že výtah po něm smrdí cigaretama
- Citovat
- Upravit
18.5.11 18:41
joo, tak skakani gumy, to me nenapadlo
Deti si delaji diskoteku na nasi posteli v loznici a pousteji si u toho radio, z konferencniho stolku obcas skacou na gauc…
Jednou jsme se potkaly se sousedkou a vyptavala se na divny zvuk od nas - tak jsme se dopidily, ze se panelem nese zvuk z houpaci site, kterou mame natazenou pres obyvak a deti se na ni houpou. To by me treba vubec nenapadlo, ale verim, ze musi byt opruz to poslouchat, jsme to trochu zredukovali 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.11 19:26
Blandik píše:
Co se týče pochval - jsou levné a navíc dítěti berou schopnost vlastního hodnocení jeho výkonu - př. nakreslí obrazek a máma řekne v lepším případě /v horším šikulko můj/ to se ti povedlo, to máš ale krásné…zdá se to fajn, ale dítě se učí, že máma posuzuje, co ono udělalo - a vede to pak k tomu, že dítě se chodí ptát - mám to hezké? Co myslíš mami? Kdežto tam, kde se děti takto nechválí - tak dítě řekne - tohle auto je krásné, to se mi povedlo.. To co dělá rodič, je že dává zpětnou vazbu - tady vidím, že jsi nakreslil autíčko, má všehcno, co má mít - světla, výfuk, a kola jsou kulatá…to dává dítěti více…
Nechtěla jsem se už zapojovat do diskuse, protože stejně jako Gabice, i mně je tady z některých názorů a pohledů celkem smutno.
Ale toto mi nedá - jakkoli sama výchovu podle RaBRu uznávám a snažím se o ni, téma „zákazu pochval“ je jediná část, s níž z duše nesouhlasím… Každý člověk k životu potřebuje uznání - a nejen uznání, i pochvalu. I my dospělí potřebujeme slyšet, že se nám něco povedlo, že jsme v něčem dobří, apod… Potřebujeme někdy dostat pohlazení po duši nadšenou pochvalou a obdivem, ne jen slyšet neutrální zpětnou vazbu. Dítě, které nadšeně přinese výkres a uslyší „to je auto, má všechno, co má mít, kola, výfuk i ostatní“, se z mého hlediska jistě naučí hodnotit svůj výkon - ale až jako „druhotný produkt“… Tím prvním „produktem“ bude zklamání a lítost - protože pro malé dítě je neutrální zpětná vazba sice fajn (máma vnímá, co jí říkám), ale uznání, pochvalu a nadšené ocenění svého výkonu z ní necítí. To nedovede.
Takže v tomto se s RaBRem neztotožňuji a rozhodně podle něj nepostupuji, byť ho jinak velmi uznávám. Myslím, že tohle je typický příklad toho, že žádná kniha by neměla být brána jako dogma, do slova a do písmene - ale aplikována s mírou, nadhledem, selským rozumem a především naším vlastním životním názorem a přístupem. O ničem jiném výchova není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
dada1511
18.5.11 19:37
Ještě bych podotkla,že dítě se vychovává do 3 - 4 let,poté ho vychovávají instituce,jako je školka,škola,kamarádi,kolektiv,a já jako rodič,můžu pouze za těch pár hodin doma,co najednou zbydou z celého dne,tyto škody jen zmírnit.
Vysvětlováním,zákazy,dostáním na zadek,když už to holt jinak nejde.
Vy co máte ty děti malé,chápu,že se chcete vyhnout bití,aj. nepříjemnostem…No přeji vám,aby vám to vyšlo,nědky i přehnaná péče a ochrana může ublížit,dítě nemusí pak být připravené na ty „ostatní“ kteří jej budou potkávat,a s kterými bude muset taky vyjít.Protože žít jen ve svém světě nejde.
- Citovat
- Upravit
18.5.11 19:55
Bohunko ja jsem to teda pochopila uplne jinak nez ty. Podle me ta veta v RaBR podani ma byt podana nadsenym tonem "jee, ten obrazek se ti moc povedl, vidim tady auto, ktere má všechno, co má mít, kola, výfuk i ostatní“ a ne nijak suse neutralnim tonem, tak to jiste autori nemysleli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.11 20:00
Handulinka píše:
Bohunko ja jsem to teda pochopila uplne jinak nez ty. Podle me ta veta v RaBR podani ma byt podana nadsenym tonem "jee, ten obrazek se ti moc povedl, vidim tady auto, ktere má všechno, co má mít, kola, výfuk i ostatní“ a ne nijak suse neutralnim tonem, tak to jiste autori nemysleli
Přesto to je málo. Chybí tam to základní „namalovalas to krásně, moc se mi to líbí“.
To už je opravdu věc individuálního názoru - a mně osobně celé to téma pochval, jak je v RaBRu podáno, jde jednoduše proti srsti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
