Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Bábi Zlopočasná píše:
Ja viem ze Biblia tu asi nebude moc popularna, ale len tak pre srandu par prislovi o vychove deti. (A platili a fungovali az do dnesneho liberalizmu)
Přísloví 13:24
Kdo šetří svou hůl, nenávidí svého syna, kdo ho však miluje, usilovně /neb: včas/ ho kázníPřísloví 22:15
Přísloví 23:13
Vězí-li v srdci chlapce pošetilost, trestající hůl ji od něho vzdálí.
Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí.
Tím se to jen porvrzuje,a propo,bible i když člověk nevěří,tak je tm spousta pravdy.V podstatě jsou podle toho platné zákony,např. nepokradeš,nezesmilníš atd.To si spousta lidí ani neuvědomuje,že podle toho žijem vlastně všichni.
Nečetla jsem si toho tady moc. Chci napsat, že když naše dítě přišlo do vzdoru (před jeho 1,5 rokem), tak jsem začala hledat na netu, jak na něj, protože ač jsem byla přesvědčená, že ho nebudu bít, tak mi hned ujela ruka a já ho plácla silně, že mě ruka pak pálila. Oba v šoku a ten pohled v jeho očích si pamatuji dodnes. Našla jsem slušnou diskuzi tuším na onaidnes.cz (poradna paní Klingerové tuším, když tak najdu) - nejsem si tím jistá. Dobře tam vysvětluje, co je vzdor, jak nastavit hranice, jak postupovat, aby člověk nemusel vyhledávat krajní řešení typu - bití, křiku, ignorace, sprchování a bůh ví čeho. Našli jsme tam knížku Respektovat a být respektován, inspirovala nás a více než rok se jí řídíme. jsme max spokojení, propojili jsme to s filozofií montessori a dítě nemusíme bít, nekřičíme na něj. Vzdor samozřejmě příjde, to by jinak nebylo naše dítě normální, ale jak příjde, tak odejde a neneseme si dále zacyklení v podobě naschválů, setrvání v nějaké nesmyslné činnosti. Změnili jsme trošku komunikaci - zrušili zákazy, příkazy, pokyny, křík (prostě nátlakové komunikační prvky) a nahradili jsme informacemi o tom, jak věci fungují, popisem situace (ale žádné dlouhé vysvětlování, jen max 2-3 věty), klademe důraz na dohody a spolupráci. Dáváme na výběr. Náš vzah dostal úplně jinou dimenzi i tím, že o dítěti nemáme důvod smýšlet ve zlém..Když něco náhodou není tak, jak jsme se dohodli, tak to berem jako druhou šanci to udělat dobře. Píšu to tady jako protipól bití, zavírání, ignorace, kříku - že to jde i jinak. Sama bych si na to nikdy nepřišla, ale mylsím, že spousta lidí hledá, jak to jde i jinak a při trestání se necítí vůbec dobře, a tak ani toto nemá být oda na to, jak nám to doma klape, ale jen nastínění toho, že to jde i jinak.
Blandik píše:
Nečetla jsem si toho tady moc. Chci napsat, že když naše dítě přišlo do vzdoru (před jeho 1,5 rokem), tak jsem začala hledat na netu, jak na něj, protože ač jsem byla přesvědčená, že ho nebudu bít, tak mi hned ujela ruka a já ho plácla silně, že mě ruka pak pálila. Oba v šoku a ten pohled v jeho očích si pamatuji dodnes. Našla jsem slušnou diskuzi tuším na onaidnes.cz (poradna paní Klingerové tuším, když tak najdu) - nejsem si tím jistá. Dobře tam vysvětluje, co je vzdor, jak nastavit hranice, jak postupovat, aby člověk nemusel vyhledávat krajní řešení typu - bití, křiku, ignorace, sprchování a bůh ví čeho. Našli jsme tam knížku Respektovat a být respektován, inspirovala nás a více než rok se jí řídíme. jsme max spokojení, propojili jsme to s filozofií montessori a dítě nemusíme bít, nekřičíme na něj. Vzdor samozřejmě příjde, to by jinak nebylo naše dítě normální, ale jak příjde, tak odejde a neneseme si dále zacyklení v podobě naschválů, setrvání v nějaké nesmyslné činnosti. Změnili jsme trošku komunikaci - zrušili zákazy, příkazy, pokyny, křík (prostě nátlakové komunikační prvky) a nahradili jsme informacemi o tom, jak věci fungují, popisem situace (ale žádné dlouhé vysvětlování, jen max 2-3 věty), klademe důraz na dohody a spolupráci. Dáváme na výběr. Náš vzah dostal úplně jinou dimenzi i tím, že o dítěti nemáme důvod smýšlet ve zlém..Když něco náhodou není tak, jak jsme se dohodli, tak to berem jako druhou šanci to udělat dobře. Píšu to tady jako protipól bití, zavírání, ignorace, kříku - že to jde i jinak. Sama bych si na to nikdy nepřišla, ale mylsím, že spousta lidí hledá, jak to jde i jinak a při trestání se necítí vůbec dobře, a tak ani toto nemá být oda na to, jak nám to doma klape, ale jen nastínění toho, že to jde i jinak.
Do diskusie už nebudem písať, je mi tu z väčšiny príspevkov neveselo. Som ale rada, že sa nájde pár príspevkov ako tvojich. ![]()
Blandík,pokud žijete stylem montessori ,a dítě navštěvuje i školku a školu,tak to věřím,sama jsem tam dceru měla,a naprostá spokojenost,bohužel toto je ovlivněno možnostmi,a celkem drahá výchova,teda.Přestěhovali jsme se,přišla normální školka a bylo to v p .......,jinak by mezi děti nezapadla,nebo by byla dost utlačovaná,mezi jinými raubíři.To jsem zase ráda,že změnila přístup,a i doma jsme museli.Pro děcka v normální školce by byla fackovací panák.
Gábika :
nevím kde jsi vzala,že o svích dětech mluvíme jako o hlupácích
,manipulátorech a nepřátelích ![]()
Ale každý si to překládá jinak.
Určitě tak své dítě neberu,a kdyby tohle někdo řekl předemnou,tak mu po normální vzoru vrazím
aby se probral.
Tak já si o RaR myslím své a prezentovat to tu nebudu, napíšu jen že mnohem víc mi dala stará dobrá Prekopová. (Mimochodem, nevíte jestli se Prekopová nevyjadřovala k RaR? Docela by mě zajímal její názor).
Handulinka - přidávám se do klubu. Taky bych se jinak jen rozhodovala mezi bít nebo nebít a nakonec si ospravedlnila to, že mi prostě rupnou nervy, moje dítě je zlobidlo a já prostě ho nějak vychovat a zvládnout musím, jinak mi bude skákat po hlavě…Ta knížka mi ukázala jinou dimzenzi vztahů a opravdu vím, že mi dítě po hlavě neskáče, že to není volná výchova, v žádné případě. ![]()
no jo, vlastně starší dcera taky chodila do vesnické jednotřídkové školičky s montessori výukou a nemůžu na školku říct ani fň … Byla fakt hodně samostatná, ovládala hodně činností praktických a byla celkově v poho. Školku v posledním ročníku dcery zrušili… Stěžovalo si město, že ji přetahuje městské žáčky.
Až na tu pubertu nyní ![]()
Pak jsem málem zabrečela, jak jsem viděla synovu školku, typická obdélníková sídlištní s dlouhými okny a vybavením jak ju postavili tak ju nechali. Jak jsem tam přišla, tak se mi sevřel žaludek strachem, že budu muset vypít škraloup na mlíku. Pach z kuchyně ani nemluvím. No co už…
Tak to mě nenapadlo, že ono to chování může fakt souviset s montessori ![]()
Davdan píše:
Tu někdo psal, že děti jsou manipulátoři, hlupáci atd?![]()
To zase bujná fantaz magórias
![]()
též jsem nečetla o hlupácích, manipulátorech… ![]()
Ale když se tak zamyslím, tak to všechno občas ve svém dítěti vidím (sama pro sebe), ale přistupuji k němu stále jako k dítěti… a taky tak o něm píšu. ![]()
Ahojky, to jsem ráda ,že slyším pozitivní ohlas tady. Já myslím, že možná někdo jen potřebuje vidět, že jsou i jiné přístupy. TAky o našem nemluvím ve zlem, vlastně ho vůbec nekomentuji před nikým veřejně - nebavím se o něm jako o věci, když je přítomný - že dělá tohle a tamto, když něco říkám, tak s ním, že tohle a tohle se nám událo…Podle mě ten pohled nahlížení na dítě je hrozně důležitý. Vidím, že tě to tady znechutilo. Já jsem si nečetla tu diskuzi, jen část o té bibli (a k tomu se zase já nechci vyjadřovat…je to smutné, ale je to starý dokument, mimo dnešní současnou společnost. ..nemusíme se bavit, že tehdy dítě nemělo žádná práva, bylo majetkem…podobně jako ženy).
Blandik, díky! Máme to podobne, a som s tým veľmi spokojná. Veľmi sa mi páči veta, že o svojom dieťati nepremýšľate v zlom.
Ja tiež o svojich deťoch nepremýšľam v zlom, nehovorím o nich pred ostatnými v zlom… a preto ma v tejto diskusii veľmi mrzí postoj rodičov, ktorí v deťoch vidia manipulátorov, hlupákov a vôbec, svojich nepriateľov.
dada1511 píše:Bábi Zlopočasná píše:Tím se to jen porvrzuje,a propo,bible i když člověk nevěří,tak je tm spousta pravdy.V podstatě jsou podle toho platné zákony,např. nepokradeš,nezesmilníš atd.To si spousta lidí ani neuvědomuje,že podle toho žijem vlastně všichni.
Ja viem ze Biblia tu asi nebude moc popularna, ale len tak pre srandu par prislovi o vychove deti. (A platili a fungovali az do dnesneho liberalizmu)
Přísloví 13:24
Kdo šetří svou hůl, nenávidí svého syna, kdo ho však miluje, usilovně /neb: včas/ ho kázníPřísloví 22:15
Přísloví 23:13
Vězí-li v srdci chlapce pošetilost, trestající hůl ji od něho vzdálí.
Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí.
ahojky, nemáme dítě v montessori školce, není žádná v okolí krom 11tis/měs. Doma to taky moc nepraktikujem, jen nějakou část, ale líbí se mi ta filozofie za tím. Hlanvě jsem si zvala to, že když malý něco chce dělat, co by mě i normálně čertilo, tak se snažím za tím vidět vývojovou potřebu a chápu, proč to chce dělat - takže pak jen modeluji podmínky, za jakých to může dělat - u stolu, spolu…a spokojenost max.
Davdan píše:
Tak já si o RaR myslím své a prezentovat to tu nebudu, napíšu jen že mnohem víc mi dala stará dobrá Prekopová. (Mimochodem, nevíte jestli se Prekopová nevyjadřovala k RaR? Docela by mě zajímal její názor).
Nevím, jestli se nějak vyjadřovala k rabru, co vím, tak jsem slyšela, že něco přehodnotila, ale nevím si vzpomenout co…Ty jsi rabr zkoušela uplat'novat? A máš negativní zkušenosti?
Anonymní,ty vždycky jak napíšeš,tak mám pocit jestli nemám schízu a nepíšu dvakrát
,mám doma opravdu přesně totéž.Takže ano,potrestat,nevýčítat si,a příště znovu.Nebudem mlet pořád dokola jak kolovrátek.