Bojíte se?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Citovat
- Upravit
Ahoj konečně téma pro mě 
Bydleli jsme v přízemí a pořád se nám tam něco stávalo..jeden příklad za všechny dětem byly asi tak 3 měsíce telefonuju s kamarádkou a chodím po bytě najednou slyším strašnou ránu jakoby něco velkého naráz spadlo. Říkala jsem si, že je to asi z chodby a nic nikdo tam nebyl…otevřu dveře do koupelny a tam rozsypané všechny věci z poličky. Měli jsme 60cm hlubokou rohovou polici dvě nad sebou..zkontrolovala jsem jí a byla pevně přidělaná, nic poškozenýho a všechny věci šampony, krabičky dárkový, kulma a milion pípovin všechno jak když smeteš rukou na zemi v umyvadle..paradox byl, že spodní police zůstala netknutá jak to? muselo by přeci něco spadnout když to padalo ze zhora..a jak to, že se ozvala jen jedna rána a ne sypání věcí 
nikdy víc už se to nestalo. Zato jiný věci se přesovaly běžně 
taky děti strašně často mávaly ručičkama a smály se na jedno místo..chápu, žeto mimina dělají, ale obě dvě na stejný místo jakoby se na ně někdo díval…brali jsme to jako že se na ně chodí dívat příbuzný co nejsou už s námi 
Loni jsme se přestěhovali tom samém baráku o 2 patra víš…od začátku jsem věděla, že tu s námi někdo je, ale prostě nevím proč věděla jsem, že tenhle duch tu s námi jen žije, že nám neublíží vůbec jsme se nebála. Dole jsem měla neustále špatný pocit 
co se děje u nás vám písnu taky až večer budí se mi děti..papááá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky prihodim sve polinko do ohne…
Kamaradi byli na cundru a rozhodli se prespat na jedne zricenine hradu. Vytahli spacaky, rozdelali ohen a zalehli. Kamaradce se v noci zdalo, ze za ni prisel pan, ktery mel na sobe brneni a povidal ji, ze toto je jeho hrad a on je tu pan, ze oni tu nemaji co delat. Ze pro tuto noc tu smi prespat, ale rano musi okamzite odejit. Kdyz se vzbudila, vsechno povypravela manzelovi, uhasili ohen, zabalili veci a pelasili co nejrychleji pryc.
Nebo jeste…
Muj manzel spal u nasich kamaradu v obyvaku. Maji tam francouzske okna, ktere vedou na zahradu. Ten barak je stary asi 50 let. Manzel mi rikal, ze kdyz spal, tak najednou proste musel otevrit oci, protoze citil, ze se na nej nekdo diva. Koukl na ty okna a tam postava zahalena v takovem oparu. Chvili se na seba koukali a pak se ta postava rozplynula. Rano to rikal domacim a oni jen, ze to vi,,, ze se jim v tom obyvaku porad neco takoveho stava
A dalsi…
Kdyz umrel manzeluv otec, tak se jim porad rosvecelo samo svetlo v obyvaku. Litaly zaclony i kdyz byly zavrene okna, citili vonavku po celem byte, kterou pouzival jeho otec. Nakonec museli zavlat kneze a byt vysvetit, protoze otec porad nechtel odejit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky čtu jedním dechem. Nikdy jsem nic takového nezažila a snad ani nechci, bych se po… Stačí mi kolikrát moje fantazie. Já nevím, je to opravdu tak, že něco takového existuje? rÁDA JSEM KOUKALA NA HORORY NEBO SCI-FI, KDE SE NĚCO TAKOVÉHO DĚJE, ALE UTĚŠOVALA SE TÍM, ŽE JE TO JEN VÝMYSL. nO ALE když je vás tu tolik, tak na tom asi něco bude
Omluva za velké písmo, nechce se mi to přepisovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@1024 Ja verim, ze tyto veci jsou. Verim i v bytosti mezi nebem a zemi a myslim, ze ti, co „vymysleli“ tyto horory, si jen vzpomneli na to co videli kdyz jeste nebyli na tomto svete.
Nemyslim tim, ze by obsah toho hororu zazili nebo videli, ze by se stal, ale v podobe napadu, si vzpomneli na tyto bytosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Teda, taky jsem všechno přečetla jedním dechem… Já jsem ještě žádného ducha neviděla, ale stala se mi jedna taková věc. Jako malá hola, mohla jsem chodit max. na druhý stupeň ZŠ, jsem spala v pokoji, a na křesle byla položená panenka, které když se vytáhnul dudel z pusy, tak plakala a když se jí strčil zpátky tak ho začala dudlat. No a jednou mě ta panenka vzbudila. Bylo to pořád dokola, brečela, dudlala, brečela, dudlala, kolikrát to šlo hned zasebou, a někdy to chvíli trvalo, a zároveň jsem měla pocit, že tam semnou někdo je. Když jsem se sebrala a prchla jsem k rodičům tak to přestalo. Dneska si říkám, že ta panenka mohla mít nějaký zkrat nebo něco, ale i tak to bylo divné, jako by si s ní někdo hrál, a pak to pŕestalo, a panenka normálně sloužila ještě dlouhé roky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Z filmů mě fascinuje konstantin. když se člověk zamyslí, že by to tak mohlo fungovat, úplně mě mrazí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Maddlen píše:
Fuj, fuj fuj. Takové příběhy mi způsobují infarkt a já blbka to pokaždé stejně čtu.Onehdá diskuse o andělu strážném a zrcadlu… od té doby se bojím podívat do zrcadla…Ale těším se na příspěvky, to bude večírek, až to budu v noci číst a manžel v ppráci…
co to byla za diskuze?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@janusska píše:
Tak já už se holky dávno nebojím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Tak příběh manželaBylo to pár dní po tom, co se do domu jeho rodina přistěhovala..nyní zde žijeme.. bylo mu cca 12,měl pokoj tam kde nyní bydlíme, v patře..ostatní místnosti půda. sdílel pokoj se sestrou. Usnul, v noci se probudil a nad ním chlap v kabátě.. manžel se nemohl hýbat nic jen chlad..a po chvilce, když zmizel třesavka..od té doby do cca 20let nedokázal usnout za tmy. Jeho expřítelkyně po hádce s mým manžou, právě v tomto pokoji viděla toho chlapa taky, prostě z ničeho nic..a můj syn ještě do nedávna říkal, že v pokojíčku nespí, neb tam je ten pán a jde z něj strach…pokračování asi večer..zakl.
kurňa, asi zlý duch či čo 
já se bojím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky, do psích kulí, já vás tu zažratá čtu a třepu s estrachy a najednou s emi cosi otře o nohu, já se leknu jak děs a to můj chudák pes 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@janusska píše:
Někde na diskusích tady na emimi jsem četla o paměti „minulé, přítomné a budoucí“ (možná jsou ty názvy jinak, to mne kdyžtak opravte, ale význam je stejnýAle co fakt nemám ráda, je předtucha, vnuknutí či jak tomu kdo říká. Jako, že vím, že za 3 vteřiny vyjede auto ze zatáčky a bude ho řídit kamarád, to mi ještě nevadí
Joo, holky, dějou se to věci mezi nebem a zemí…
Podobné předtuchy míval můj manžel, ale on to měl tak, že v tu chvíli to viděl. Jednou ho kvůli tomu srazilo auto, v tu chvíli byl prostě někde jinde.
Taky mi vyprávěl, jak byli s jeho sestrou na nějaké chatě. Seděli v noci v kuchyni, vykládali a najednou tam prý začal po kuchyni lítat pohrabáč, viděli to oba. Pak se dozvěděli, že v té chatě kdysi dávno uhořely dvě děti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No tak dám ještě jeden..
Syn měl v určitém batolecím a raném dětství „kamarádku“ Aničku.. holčička „chodila“všude s náma..zamkla jsem branku a malej řval že je Anička za vrátky, abych ji vzala do auta sebou..OK dětská představivost-otevřela jsem Aničku připoutala..dosud nic divného že..prostě byl sám, vymyslel si kamarádku..drželo ho to 2 roky!!
Jenže..manžel v práci, syn v pokojíčku já v obýváku. A najednou za stolem malá holčička, krásné kudrnaté vlásky, tak ve věku max.5let..Kluk přiběhl a jak přišel byla pryč..řekl, že Anička už nepřijde..
Ale k tomu „pánovi“ co u nás vidělo více lidí, jedna dobrá duše mi říkala abych s nima mluvila před spaním, aby odešli, že tu nemají co dělat..první 3 dny šílený sny a od té doby klid.. už tomu budou 2 roky, tak snad..
Hezký den