Bojíte se?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
@Maddlen píše:
Fuj, fuj fuj. Takové příběhy mi způsobují infarkt a já blbka to pokaždé stejně čtu.Onehdá diskuse o andělu strážném a zrcadlu… od té doby se bojím podívat do zrcadla…Ale těším se na příspěvky, to bude večírek, až to budu v noci číst a manžel v ppráci…
Neboj, podle toho, co jsem vyčetla, se musí zhasnout, zapálit svíčka a zeptat se, pak teprve by se měl prý v zrcadle zjevit strážný anděl. Ale prý se to nemá zkoušet, protože to, co se Ti zjeví nemusí být zrovna anděl, ale naopak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dospělost
Vdala jsem se a přestěhovala se k manžeovi-dům cca 120let starý. První rok klid, i když mě manžel strašil co se děje v tom domě. Zažila to jeho mamka, babička..jeho ex i on..ale o tom později. Když bylo našemu kloučkovi půl roku, měli jsme jet na výlet. Bydlíme v patře a manžel byl něco zařídit ve městě. dole bouchly dveře a slyším kroky na schodech do mezipatra a k nám.. tak chystíám kluka, dávám ho do autosedačky a mluvím na manžela..že se zdržel atd. Neodpovídá..jdu do koupelny, on nikde..a slyším běh z kuchyně do ložnice..tak jdu do ložnice, že na mě bafne.. nikde..to už mi bylo fakt divné 
v kuchyni taky nebyl. A v tom se začal prcek nahlas smát.. tak mi to nedalo a volám chlapovi a slyším ho jasně jak jede autem a říká, že je za chvíli doma.. 
pokračování až dopeču..
- Citovat
- Upravit
Jinak na té chatě setohle bouchání děje do dnes a neslyším to jen já..ty dvířka od skříněk mají totiž specifický zvuk.. takže je blbost aby to byl zvuk odjinud..prostě si někdo chystá dlabanec… 
- Citovat
- Upravit
Já se bojim!!! A stejne vas tu budu cist 
Moje babicka byla take takova ducharka. Rikala mi, ze se s ni prisla rozloucit sestra a opravdu za dva dny prisel telegram, ze tu noc zemrela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já si pamatuju na pár snů, o kterých mi babička vyprávěla. Prababička (její tchýně), byla v nemocnici a babičce se zdálo, že sedí na lavičce před svým domem, pěkně upravená a říkala babičce, že už je jí dobře. Ten den prababička umřela. Pak jednou asi ve čtyři ráno slyšela klepání na okno, nikdo tam nebyl. Ráno doletěla sousedka, že jí umřel manžel, podle doktora kolem čtvrté.
Když umřel děda, zdávaly se jí sny docela často, většinou jí v těch snech děda říkal, že by se chtěl vrátit domů, ale nemůže. V posledním snu jí říkal, že už musí jít a od té doby se jí o něm nezdálo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky máme doma takového caspera.. Už od dětství, ale nijak na sebe neupozorňuje, jen vržou parkety „když po nich chodí“ a sedačka „když si na ní sedá“. Z tohoto strach nemám, negativní energie to není. Z ostatních takových věcí strach mám, tak do nich „nešťourám“…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak já se taky svěřim s duchařskou historkou. Když mi bylo tak 12 spaly jsme se ségrou (mladší o čtyři roky) u babičky a dědy v bytě. Oni nám nechávali otevřený dveře do chodby, když si šli lehnout, aby nás slyšeli kdyžtak. Já jsem se v nocu vzbudila a koukala jsem z postele těma otevřenejma dveřma do chodby. Jen jsem ležela. A najednou kolem těch dveří někdo prošel. Neohlídl se, ni neudělal, jen prošel. Strašně jsem se bála a tak jsem se snažila rychle usnout. Ráno jsem se ptala prarodičů, jestli byl v noci někdo z nich třeba na záchodě a šel potmě nebo něco, ale ani jeden nikde nebyl. Po letech mi ségra přiznala, že byla vzhůru taky a tu postavu taky viděla, ale že se tak hrozně bála, že to tenkrát nepřiznala. Jo, dějou se někdy divný věci.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já tyhle příběhy miluju. Kupuju pravidelně Enigmu a jsem z toho kolikrát úplně hotová
Já spíš mívám tušení, co se mi potvrdí, manžel co má být v práci je doma, zrychlím na přechodu s kočárkem a za mnou pomalu jedoucí auto srazí paní a tak. Nic tak záhadného, ale někdy z toho zamrazí.
Jnak pěkná diskuse a těším se na pokračování. holky dejte sem taky nějaké příběhy, ať v noci nespíme 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Z.jev píše:
Neboj, podle toho, co jsem vyčetla, se musí zhasnout, zapálit svíčka a zeptat se, pak teprve by se měl prý v zrcadle zjevit strážný anděl. Ale prý se to nemá zkoušet, protože to, co se Ti zjeví nemusí být zrovna anděl, ale naopak
máš prosím tě odkaz na tu diskuzi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No, tak i ja jednu… Babicka byla hodne nemocna (rakovina) a byla doma, mamca se o ni starala (vlastne my vsichni). Umrela jednoho dne rano v 5. Ja jsem se probudila, sedla si na zidli v pokojicku a kdyz se me tata prisel zeptat, co se deje (prisel se podivat, jestli jsme vzhuru), tak jsem mu povidala, ze babicka umrela.
Na to mi rekl, ze je to nesmysl, ze mamka je u ni a urcite je v poradku a na to prisla mamka a rekla to same…
Holky, tata v ten den me nechal na pokoji a dokonce za me udelal domaci prace (poprve a snad naposledy v zivote)…
Bylo to docela strasidelne…
- Citovat
- Upravit
@Spenata píše:
máš prosím tě odkaz na tu diskuzi?
už jsem to našla
https://www.emimino.cz/…ndel-111539/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jak tady píšete, že se bojíte, tak mě náš stanley paradoxně dost pomohl. byl tu, ať jsem se bála nebo ne člověk s tím nic nenadělá, takže pokud to není nic negativního a neubližuje to, není se vlastně čeho bát do zbytku nešťourám a nic vědět radši nechci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak příběh manžela
Bylo to pár dní po tom, co se do domu jeho rodina přistěhovala..nyní zde žijeme.. bylo mu cca 12,měl pokoj tam kde nyní bydlíme, v patře..ostatní místnosti půda. sdílel pokoj se sestrou. Usnul, v noci se probudil a nad ním chlap v kabátě.. manžel se nemohl hýbat nic jen chlad..a po chvilce, když zmizel třesavka..od té doby do cca 20let nedokázal usnout za tmy. Jeho expřítelkyně po hádce s mým manžou, právě v tomto pokoji viděla toho chlapa taky, prostě z ničeho nic..a můj syn ještě do nedávna říkal, že v pokojíčku nespí, neb tam je ten pán a jde z něj strach…pokračování asi večer..zakl.
- Citovat
- Upravit
Někde na diskusích tady na emimi jsem četla o paměti „minulé, přítomné a budoucí“ (možná jsou ty názvy jinak, to mne kdyžtak opravte, ale význam je stejný ) A tím jsem si konečně mohla vysvětlit to co se mi dost často stává - prožívám to, o čem vím, že jsem už někdy prožila. Někdy jsou to jen krátké úseky, někdy delší. Ale je to strašně zvláštní…
Ale co fakt nemám ráda, je předtucha, vnuknutí či jak tomu kdo říká. Jako, že vím, že za 3 vteřiny vyjede auto ze zatáčky a bude ho řídit kamarád, to mi ještě nevadí 
Ale takový ten pocit, že víte, že se teď někomu z vašich blízkých děje něco zlého, to ráda nemám. A bohužel se mi ta předtucha vždycky vyplnila - ať už šlo o dceru která si přinesla ze školky monokla, mamku a babičku v nemocnici, ale i takový obyč věci, jako že mi jednou večer blesklo hlavou, že by bylo fajn, kdyby sousedi našim prodali kus pozemku, který stejně leží ladem - druhý den mluvím s mamkou a ona najednou: byla u nás sousedka, jestli nechceme koupit ten pozemek vedle nás, že ho prodávají. Tak jsem jí jen suše odpověděla, že už to vím od včerejška
Joo, holky, dějou se to věci mezi nebem a zemí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Koukám, že je na světě spousta senzitivních lidí přidám svůj příběh, jeden z mnoha: Na bývalém bytě nás bydlelo několi studentů. Já byla na pokoji s kamarádkou a měly jsme prosklenné dveře, takže když někdo prošel kolem, šlo to dobře vidět. Taky jsme měly u pokoje balkón a spolubydlící na něj často chodili. Jednou o víkendu, byl krásný slunečný den, jsem byla na bytě jen s přítelem a po obědě jsme si šli na chvíli lehnout. Měla jsem postel přesně naproti těm dveřím. Když jsme si lehali, nikdo jiný na bytě nebyl, byl klídek, tak jsme usnuli. Po nějaké době jsem se probudila a vidím, že někdo stojí za dveřmi a chce otevřít dveře. Myslela jsem, že je to spolubydlící a chce jít na balkón, tak jsem zavolala: „Tome, pojď dál, jsme doma.“ Ten člověk se zarazil, asi myslel, že není nikdo doma a odešel. Tak jsem vstala, že půjdu za Tomem, ale nikdo na bytě nebyl, jen já s přítelem. Ten se mezitím probudil a všechno to viděl. Jen podotýkám, že se to stalo v létě, celý byt prosvětlený sluncem. Nikdy jsem se tam ale nebála, ani po tomhle ne.
- Citovat
- Upravit
