Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@adresa
Dík za pochopení. Ono už jen v předsíni vidět ušmajdané pantofle pro návštěvy, které tam člověk vídal už před nějakými dvaceti lety, kdy v domácnosti ještě byli dva, je drsné. S pytlem v ruce bych začala hned ode dveří. A můžu? Nemůžu. Se spokojeností sobě vlastní se senior občas rozhlédne a spokojeně řekne…to si jednou dáte, až to po mně budete vyklízet. Na to už nemám, co bych řekla. Skutečně bych měla čas, energii pomoct. Jenomže, to by ta druhá strana musela chtít. Nic mi tady neorganizuj. Je odpověď na občasný dotaz, zda nechce s něčím někdy píchnout. No tak jo. Je mezi námi značný rozdíl…já svým dětem dost pomohla…prostě když se mladí zařizují, nemají na to. Ale…do ničeho jsem se nevrtala. Nemusela jsem být u vybírání té které věci do domácnosti, na které jsem dala. Stran svých rodičů jsem se dočkala toliko kupy nevyžádaných rad. Ohledně věcí, na které jsem si našetřila sama. Vdala se, ať se stará. Ano. Snažím se mít stejný nadhled. Každý si ten domov má právo uspořádat po svém. I když je nás v rodině víc, kdo nad tím vrtí hlavou, jsme pořád v menšině. Proti nejstaršímu členu rodiny jsme bez šance…
Tak ty moji mají nemovitosti a ani jedna není zrekonstruována. Prostě všechno staré a původní - hrůza. Několikrát jsem jim to říkala ale vůbec se do ničeho nechtějí pouštět. Všechny věci nechávají, nechtějí nic vyhazovat. A to jsou ještě ve věku kdy mají energii a můžou toho dělat hodně. Prostě moc nikam nechodí a jenom se stěžují.
@Natelka jejich nemovitost, jejich život, jejich volba, jejich právo. Žít a nechat žít.
@Pe.M.1 je to trošku smutné, ale jsou mnohem horší věci, tak se tím zkus netrápit. Ten člověk je v tom zjevně spokojený, možná žije minulostí, pantofle z doby, kdy nebyl/a sám/a a návštěvy chodily…
Taky by se mi to nelíbilo, ale mysím, že šrámy na duši ti zanechalo spíš to ostatní, co píšeš, a ty krámy ti to jen připomínají, vyvolají nepekne vzpomínky.
Víš co mě by na tom nejvíc popíchlo? Ta poznámka „jednou si dáte“. Kdyby řekl/a něco jako však já vím, staré krámy, ale když já (už) na to nemám energii to uklízet a taky jsou to vzpominky, no to víš, starej dědek, babka… tak bych neřekla ani popel, nebo něco jako No a co, o nic nejde, jsou to tvoje věci. Ale tohle zní až zlomyslne, jizlive, na to jsem alergická.
Takže jak se znám, v tu ránu bych měla odpověď lhostejným tónem - my ne, v tom bordelu se hrabat nebudeme. Je tady charita, řeknu jim že bude den otevřený dveří, ať pošlou lidi a vyberou si co kdo chce, zbytek shrabneme do kontejneru. Takže si v tom klidně rochni dal, my s tím práci mít nebudeme.
Příspěvek upraven 16.02.26 v 11:49
@Natelka píše: Více
Ono tohle taky chce, kromě peněz samozřejmě, aby aspoň jeden z té dvojice byl ten motor, který to nastartuje a ten druhý aby se přidal.
@Pe.M.1 píše: Více
Ano, každý má právo si to uspořádat po svém, to jsi napsala dobře.
A nedávát nevyžádané rady, kdyby chtěli tak si řeknou.
@inkakřivák píše: Více
Přesně
Věčně stížnosti, jak tchyně dělá to a ono… a tady je to vlastně opačně
Starší lidi mají k těm věcem vztah, vzpomínky, nechtějí o to přijít.
Budete na tom podobně.
Jinak obecně, asi byste politovala i mě, používám věci dokud slouží a fakt neřeším, že je něco hranatý a teď je v módě to mít kulatý a to je mi 46.
@z.pepa ale tak to je něco jiného než o čem tady píšou holky. Rozšmachťané dvacet let staré pantofle, které nikdo nenosí… apod.
@adresa
A to nevíš, co já. Že byla možnost poměrně zachovalých kusů nábytku zdarma ze zrušeného prostoru, kam se kupoval nový, aspoň do toho třetího pokoje, co není ložnice ani obývák. Kde je ten binec, že není kam šlápnout. Byla by z těch skříněk stěna stejně široká a velká plus police a křesla. To se s nábytkem snad šedesát let starým nedá srovnat. Nechá mě to v mrazu a sněhu jít změřit, nafotit, a když tam s tím přijdu, oznámí změnu názoru, už to nechci. Jak by ten pokoj prokoukl…! Naco jsem tam teda chodila? Tady jsem měla vztek a pořádnej. Já byla ochotná na tom pokoji máknout, zaplatit odvoz, Poznámka to si jednou dáte, ta je slabý odvar. Na vyklízení nás bude dost. Ale ti ostatní všichni říkají, vykašli se na to, bydlíš v tom, nebydlíš, jednou se to všechno vyhází. Ale i starý člověk přece může bydlet tak, že se za to nemusí stydět. No, nechám to. Už se fakticky neangažuju. Nestojí mi to za to rozčilování.
@Krákora997 píše: Více
Taky mam kazdy talir jiny. Vzala jsem si od rodicu, kdyz jsem se stehovala, neco prinesl chlap, neco jsme vymenili s chalupou kvuli mikrovlnce… proc vyhazovat funkcni talire? A co jako, ze je kazdy jiny? Tohle jsem nikdy nepochopila.
Jako ze se navsteva porve - jako deti - ze zrovna oni chteji talirek s krteckem a nekdo jiny chce s kytickou? ![]()
@Yasmen píše: Více
Pravda, mě by bylo na návštěvě úplně jedno jestli mám jiný talíř než druhý, třetí. Mám plnou skříň hrnečků, kazdý je jiný. Návštěva si vždycky vybere
někdo chce do menšího, jiný do většího.
A pak přijde móda retro, kdy všichni začnou shánět a renovovat ty staré skříňky a kredence z poctivého masivu, které stařečkům vyházeli a nahradili dřevotřískovou skládačkou z Ikea, protože se v tom přeci už nedalo žít ![]()