Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Šáruší píše:
A proč musí čekat ženská, než se chlap vysloví? Proč o sňatku může výhradně rozhodovat chlap? Prý nátlak
On ale svatbu nechce. Kdyby nechtela zena, tak se prece do svatby taky nenecha dotlacit. Takze o snatku nerozhoduje chlap, snatek je dohoda obou stran, a kdyz jedna z nich nechce, tak se dohoda nekona.
@cecetka píše:
On ale svatbu nechce. Kdyby nechtela zena, tak se prece do svatby taky nenecha dotlacit. Takze o snatku nerozhoduje chlap, snatek je dohoda obou stran, a kdyz jedna z nich nechce, tak se dohoda nekona.
spíš myslím, že musíš čekat, než se chlap vyjádří, tak si v partnerství normálně sednu a proberu to, ne? Řeknu hele, na nějaké řeči za další dva roky nejsem zvědavá, žádosti o ruku jsem se nedočkala, takže si na rovinu pojďme říci, bez těch romantických gest, jak to je. A uvidí se hned.
@Anonymní píše:
Zdravím a přeji krásný úterní den!
Jdu si k vám pro názor. Bavila jsem se s partnerem ohledně svatby několikrát. Říká, že svatbu chce a dle poslední debaty mě do dvou let chce požádat o ruku… já už na to ale 2 roky čekám a mám čekat další 2? Dávala jsem mu náznaky, teď jak jsme se bavili tak mi řekl, že nepochopil ani jedentak jsem mu to řekla na-rovinu, že chci svatbu, a chci být jeho manželkou, když už máme dceru. Ptala jsem se ho, proč mu to tak trvá, když svatbu chce, odpověděl mi otázkou proč já spěchám…
Tvrdí mi že mi chce koupit lepší prstýnek než za pár korun. Že taky nechce přijít do zlatniství jako žebrák a říct, že chce prsten za tisícovkunechápu proč, nemusí být přeci za deseti tisíce… já bych to brala že chce našetřit… to už je ale nějaký ten pátek a mezitím sám sobě koupil drahé věci /musím říct že mi taky koupil drahé věci k vánocům, sobec není/… Začínám mít pocit, že je to jenom výmluva… Přemýšlím, že ho o ruku požádám teda já ale vím že mu tím šlápnu na ego
řekla jsem mu že mám trpělivost jen jednu a třeba budu žádat já a jestli by mě odmítl, a prý ne ale radost by moc neměl když to má udělat on jako mužský
Ještě dodám, že už jsem si to párkrát za ty dva roky myslela a pokaždé byla zklamaná. Jednou na vánoce, nakonec to byl řetízek, pak na dovolené ale nic, do porodnice mi přinesl jako dárek náušničky.
Prosím neříkejte mi, že jsem si s ním neměla dělat děti před svatbou, a že jsem měla dát dítěti přijimení moje, to jsem asi měla, protože se mi sám přiznal že kdybych malou pojmenovala po sobě tak by si se zásnuby pohnul, to byla pro mě rána pod pás ale moje chyba asi, už to nezměním.co myslíte, vymlouvá se nebo si mě prostě vzít nechce? Mám ho požádat o ruku já?
Moc prosím nechat anonymně, je to pro mě citlivé a trápí mě to.
Vzhledem k tomu, že spolu máte dítě bych si s ním promluvila, toto je jiná pozice než když jsi svobodná bez závazku..
@Jana525 píše:
Proboha, takhle silene bych nikdy nemohla klesnout, vzdyt to je hrozne! On te nechce, tak ho budes zadat ty?! Vzpamatuj se
Přesně, takovou bych si nikdy nevzal. Nemohl bych si jí vážit. To je zoufalé až k pláči ![]()
Domluvte se rovnou na svatbu a uvidíš jak zareaguje.. Buď tě chce nebo nechce.
@zoidberg píše:
Hele, mám to doma to samé. A vždycky na to řeknu jen „kdo si počká, ten se dočká“ anebo „když nebudeš mít všechno hned, budeš si toho více vážit“. V tomhle jste jak malé umanuté děcka. A ještě jedna důležitá věc, každým nátlakem si to oddaluješ. Protože chlap si řekne, že když jsi takhle protivná za svobodna, jak asi budeš protivná v manželství?
Takže netlačit, být vzorná a sloužit, až ho přesvědčíš, tak tě požádá.
Zlato, to seš ty?! ![]()
@Lainaire8 píše:
Zlato, to seš ty?!
Jé, ahoj ![]()
To víš, internet snese blábolů… Copak ti dnes uvařím k večeři? ![]()
Ženit se nechce, kdyby jo, tak prostě koupí nějaký prstýnek, požádá tě o ruku a jdete vybrat termín. Vlastně ani není třeba o ruku žádat ne? To je podmínka? Mě chlap o ruku nežádal, prostě jsme si řekli že se vezmeme, tak jsme to udělali a šmitec ![]()
@zoidberg píše:
Copak ti dnes uvařím k večeři?
Jo, tak nejseš, dobrý
![]()
@Anonymní píše:
Zdravím a přeji krásný úterní den!
Jdu si k vám pro názor. Bavila jsem se s partnerem ohledně svatby několikrát. Říká, že svatbu chce a dle poslední debaty mě do dvou let chce požádat o ruku… já už na to ale 2 roky čekám a mám čekat další 2? Dávala jsem mu náznaky, teď jak jsme se bavili tak mi řekl, že nepochopil ani jedentak jsem mu to řekla na-rovinu, že chci svatbu, a chci být jeho manželkou, když už máme dceru. Ptala jsem se ho, proč mu to tak trvá, když svatbu chce, odpověděl mi otázkou proč já spěchám…
Tvrdí mi že mi chce koupit lepší prstýnek než za pár korun. Že taky nechce přijít do zlatniství jako žebrák a říct, že chce prsten za tisícovkunechápu proč, nemusí být přeci za deseti tisíce… já bych to brala že chce našetřit… to už je ale nějaký ten pátek a mezitím sám sobě koupil drahé věci /musím říct že mi taky koupil drahé věci k vánocům, sobec není/… Začínám mít pocit, že je to jenom výmluva… Přemýšlím, že ho o ruku požádám teda já ale vím že mu tím šlápnu na ego
řekla jsem mu že mám trpělivost jen jednu a třeba budu žádat já a jestli by mě odmítl, a prý ne ale radost by moc neměl když to má udělat on jako mužský
Ještě dodám, že už jsem si to párkrát za ty dva roky myslela a pokaždé byla zklamaná. Jednou na vánoce, nakonec to byl řetízek, pak na dovolené ale nic, do porodnice mi přinesl jako dárek náušničky.
Prosím neříkejte mi, že jsem si s ním neměla dělat děti před svatbou, a že jsem měla dát dítěti přijimení moje, to jsem asi měla, protože se mi sám přiznal že kdybych malou pojmenovala po sobě tak by si se zásnuby pohnul, to byla pro mě rána pod pás ale moje chyba asi, už to nezměním.co myslíte, vymlouvá se nebo si mě prostě vzít nechce? Mám ho požádat o ruku já?
Moc prosím nechat anonymně, je to pro mě citlivé a trápí mě to.
Zakladatelko myslím, že budeš muset vyčkat než se k tomu sám rozhoupe, ikdyž vím jak těžké je o tom nemluvit. ![]()
Za chvíli oslavíme šest let, mooc toužím po prstýnky, řekla jsem víc než jasně, že si to přeji, ale zatím nic. Řekl, že chce pro žádost speciální místo, tak snad ho najde ![]()
Lepší o tom vůbec nemluvit, pak je akorát dusno a k ničemu to nevede. Zajímavé je, že když jsme se bavili o bydlení a státní půjčce, tak to by se kvůli ní ženil hned
Chlapi to prostě berou jinak a někdy jim trvá než dospějí k tomu, co my si dávno přejeme ![]()
@Šáruší píše:
A proč musí čekat ženská, než se chlap vysloví? Proč o sňatku může výhradně rozhodovat chlap? Prý nátlak
protože žádat chlapa fakt nechceš
@Keyllah píše:
právě o tom přemýšlímtakovej by měl dost problém přesvědčit mě, abych si ho vzala…
Takovej by byl nadšenec, že zakladatelka se svatbou neotravuje a že si ji nemusí vzít a to asi není zakladatelky cesta
. Chce se jmenovat stejně jako děti.
@Venetia píše:
protože žádat chlapa fakt nechceš
ne žádat přeci, nepokleknu před něj a neřeknu vezmeš si mě. Ale sednu a řeknu, chci si promluvit o svatbě. Žádosti o ruku jsem se nedočkala, takže to přeskočíme a teď na rovinu, vezmeme se? Kdy? A je to. To žádání je taková móda posledních let po vzoru amerických filmů. Dřív se lidi prostě dohodli, ženská nemusela útrpně několik let čekat, než se chlap vyjádří a dozraje aniž by o tom směla promluvit, aby na něj na chudáka náhodou netlačila.
@sonnys píše:
Takovej by byl nadšenec, že zakladatelka se svatbou neotravuje a že si ji nemusí vzít a to asi není zakladatelky cesta.Chce se jmenovat stejně jako děti.
si může změnit jméno a nemusí se vnucovat. On evidentně zájem nemá a v tom případě bych neměla zájem ani já. A sama požádat jeho? když vím, že on nechce? trochu masochismus...…..
@Kriss Tina pochopila jsi to správně. Bavili jsme se o tom teď nedávno, kdy mi řekl, že to chce do dvou let.