Poradna duly
Jana Čurdová
No já si nejsem jistá, že se manžel na přítomnost u porodu těší, spíš se bojí. Ale nepřizná mi to ![]()
To nevadí, že to nepřizná, hlavně že má odvahu a půjde a podrží Tě.
Mě by stačila třeba jenom taková ta snaha - že by se alespoň pokusil a nenechával mě v tom samotnou. No, jak už jsem psala, do porodu daleko (doufám) a třeba se to ještě vyvrbí nějak jinak ![]()
Ale naprosto uznávám, že cítit podporu je důležitý, chápu tě. Ale do porodu je, jak jsi říkala, daleko, tak ještě uvidíš, jak se na to bude tvářit.
Zatím to s ním moc nehodlám rozebírat......myslím, že s rostoucím bříškem i chlapi jihnou ![]()
Holky mějte se dneska krásně, v práci končím a jdeme s manžou do kina - tak bude nějaká kultura. Tak třeba zase zítra ahoj
Ufff… Právě jsem vás dočetla za celý ten týden, to jste mi daly ![]()
U nás bude tatínek u porodu, málem to se mnou ani nechtěl oddiskutovat, v první chvíli jsem byla dokonce proti, ale pak mi došlo, že bude skvělý, i kdyby mě jen držel za ruku a otíral čelo studenou hadrou. Navíc, když je tak zkušený, rodil už dvakrát.
Jo, práce, to je super. Já se stěhovala z Prahy sem, aniž bych měla práci, celé dva roky jsem dělala jenom občas nějaký džobík, překlady, poradenství, no nic na dlouho, tak jsem vážně šťastná.
Z té genetiky jsem nakonec měla takový vítr, oni mi říkali, že kdyby špatný, tak hned volají, ale jinak že to dojde do týdne poštou, když jsem s nimi dneska mluvila, tak jsem se do telefonu málem rozplakala. I když musím přiznat, že teď natahuju do breku skoro pořád.
Do Španělska jsem jela přes Prahu, stihla jsem tak několik kamarádek a dokonce jsem bydlela u té, od které máme naši Bublinku (černá labradoří slečna, 2,5 roku). A oni mají právě čerstvá štěňátka, Bublinčiny mladší nevlastní sourozence. To si představte, já je krmila z lahvičky, postupně všech deset jedno po druhém. Nejdřív jsem je sice překrmovala, dostávaly, co vypily a pak mi usínaly přímo na klíně, to bylo neuvěřitelně emotivní. Pomalu jsem se začala bát, že si jedno budu muset odvézt s sebou. Ale naštěstí mi doma došlo, že mi bylo smutno po manželovi, Bublince, tulení a těšení se na miminko a ještě navíc jsem přitom vzpomínala na to, jak jsem takhle od malinka zažívala vyrůstat toho našeho broučka. Na štěňátka můžete kouknout sem: www.labradorky-sara-bara.com.
Už nás je 22! To je úžasný! Nechcete se pustit do deníčků? Je tam dobrý, že jsou tématický, líp se v tom hledá.
Jdu kouknout na galerku, podle vašich příspěvků tam doufám na mě čeká spousta kulatých bříšek!
papapa,
ame a vurmíček.
Rozara/1974/okr. Nový Jíčín/2.7.07/Daniel 96, Tadeáš 03
Hanka „Handi“/Praha/2.7.07/KO 1í.1.
Bára/1976/Blansko/3.7.07/KO 19.1.
Minonka/Prostějov/5.7.07/KO 3.1./Nikolka V.04
Pavla „pajk“/26r./Opava-Rohov/5.7.07/KO 31.1.
Píďala/Liberecko/5.7.07
Oli „Oioik“/Praha/5.7.07
Jana „Janis“/9.7.07/KO 24.1.
Eva „evca82“/1982/Jičínsko/10.7.07/KO 25.1.
Mametka/stir 25r./Králevéhradecko/12.7.07/KO 16.1.
Petra „Kik“/1978/Praha/12.7.07/KO 24.1.
Saša „Sasankava“/31r./Ostrava/14.7.07/KO 19.1.
Lenka „Milis“/Teplice/byk 1978/14.7.07
Eva „Koulička“/Brandýs n.L./15.7.07/KO 18.12./Nelinka (2/2000), Šiminka (7/2005)
Jitka „technicka.g“/27r./15.7.07/KO 7.12.
Adela „Ame“/stir 1974/A-Sitzendorf/16.7.07/KO 13.2.
mirka82/24 r./Ostrava/23.7.07
Eva „Vajo“/lev 1973/Brno/25.7.07/Melika (3r.)
Martina „Mabu“/Pardubice/29.7.07/KO 18.1.
Míša/29.7.07
Balda/29r./Ostrava/31.7.07
Silvie „Kim“/Ostrava/stir 23r./KO 25.1.
Teda vy zase dneska jedete .-( Já jsem ráda, že stíhám diskusi, natož deníčky
Možná až budu doma a budu se nudit, tak jo ![]()
Škola počká
Ta ti nikam neuteče… A na kolegyňku kašli!!! Zavidí ti mimíska! A na svatbu se těš a nestresuj se… Já už se mimi strašně těším, takže se snad neobjeví nějaký problém… Jak teď čtu, jak se rodí ledňátka, tak se už nemůžu dočkat!!!
Správně! Já jsem si zase říkala, že si nechci první pořídit mimi na staré kolena… Ať si to můžu užít ještě plná elánu… Moje sestra má už přes 30 a pořád nic… prý času dost…
Já pořád odkládala, nejdřív se slibně vyvíjela v Praze kariéra, pak jsem vyhořela, pak jsem skoro dva roky čekala, dokud nebude jistá práce, pak mi loni v září bylo skoro 32, práce na spadnutí, ale když mi došlo, že se třeba teď do toho ponořím a tři roky, než se firma pořádně rozběhne, se budeme bránit, a pak už to třeba nepůjde vůbec, nebo už budu líná změnit život, nebo se budu bát kvůli zdravotním důvodům, tak bych taky mohla skončit v životě úplně sama. Všichni víme, že i když jsme vdaný, tak to taky nemusí být napořád.
S Bublinkou (labradorkou) taky nemůžu počítat věčně… ![]()
Vlastně mám pocit, že už to rozhodnutí mít dítě mělo pro mě padnout dávno, ale zase s manželem jsme 4,5 roku, tak to se o moc uspěchat nedalo, když jsme měli do předloňska vztah na dálku z Prahy do Rakouska. Rozhodnout se pro dítě a nemít k tomu „toho pravého“, to bych zas nedokázala.
ame.