Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Nemám dočtenou diskusi…ale myslím, že její sestra je dost dobrá manipulátorka a takový člověk umí být hodně důvěryhodný, ten ti vystřihne scénu jak z Národního divadla.
Myslím, že na malé vesnici zase není takový problém někoho očernit, lidé uvěří, obzvláště pokud zakladatelka nemá povahu na to, aby se šla očistit, hrála tuto hru.
Nesuďte, pokud jste nezažili.
Máme manipulátora v rodině a naletělo mu tolik lidí, že člověk nestačí žasnout.
Hodně pomohou knihy o asertivitě. Nenahrávat sestře na smeč - „ty máš dneska ránu“ - „a já si myslím, že mi to ohromně sluší“ - „nikdy jsi neměla vkus“ - „to je poslední módní hit“ atd.
Jen z nějaké vesnické namyšlené nány nedělejte démona. ![]()
@Anonymní píše:
Děkuji všem za rady budu sesnažit,,,
pokud dojde socialka asi jim uvařím kafe záleží zda vubec dojdou
ano chtěla jsem slyšet rady a názor ostatních, třeba někoho kdo něco podobného zažil
už jsme domluvená s právníkem a děkuji všem za rady
pravdou je, že musíš začít sama u sebe, neřeš sestru, řeš sebe a svou rodinu. To je pro tebe důležité, aby jste drželi spolu. Budeš to dělat pro ně. Nastavit pevné mantinely a ukázat sestře, že už tebou manipulovat nebude, že teď jsi stanovila hranice a neustoupíš. Pokud dělá scény jen mimo ostatní, natvrdo nahrát třeba na foťák, stačí jen slovo a pak dědovi pustit (nevím, snad to není trestné
), vysvětlit, že před ním je chování takové, před tebou takové a že by jsi byla ráda, kdyby pochopil proč a zač ![]()
@hanka.br. píše:
Jen z nějaké vesnické namyšlené nány nedělejte démona.
Ona si možná neuvědomuje, že manipuluje, ale ty si zase neuvědomuješ, že nevíš, kdo to manipulátor je-ber to jako pojem. Bohužel, čtu tě ráda, ale tady nevíš.
Ještě nedávno jsem si myslela, že to, co se děje v televizi se snad v reálu ani stát nemůže. Může, nevíš, co kdo skrývá pod povrchem a může to tam být pěkně dlouho. Já to prožívám, ale jsem dost silná osoba na to, abych se postavila ![]()
Tak jsem to přelouskala a pořád mě zaráží několik věcí. Sestra je zjevně veliká mrcha, to bez debat, ale mě prostě naprosto uniká, jak můžeš mít obavy z tak planých výhrůžek, jako je sociálka, zrušená dovolená a tak. Pokud víš, že na vaší straně je vše v pořádku (což jsi psala a nemám důvod tomu nevěřit), tak jak tě může něco takového děsit? To bych se jí opravdu vysmála do očí. A platí přesně to, co už tu některé psaly- dovolí si přesně to, co si ty od ní necháš líbit. Tito lidé bývají srabi, dovolují si jen na slabší, projevený strach a slabost je posiluje k dalšímu „výkonu“. Upřímně, já taky nemám ráda „slabochy“ (nemyslím fyzicky slabé nebo nemocné lidi), tím myslím lidi, kteří se za sebe neumí postavit, stojí v koutě, pípají, nechají si nadávat,…, akorát nejsem taková bestie, abych toho využila k jejich ponižování, jen si trochu dokážu představit to puzení (já mám občas max. chuť být na takové zlá, ale jen za účelem toho, aby se vzchopili, začali se bránit; a ano, vím, že to není zrovna má nejlepší vlastnost). Takže pokud si tímto už opravdu zdeptaná, objednej se k psychologovi, poradí, jak si zvýšit sebevědomí, jak reagovat asertivně na některé její útoky, jak jí slušně odpálkovat,… Že k ní domů nechodíš, to chápu, ale vzhledem k dědovi se ti nulový kontakt asi jen tak nepodaří. Na rozdíl od jiných si nejsem jistá, jestli bys dosáhla zákazu jejích návštěv u vás tím, že bys to probrala s dědou. Zkusit to samo můžeš, ale zas si myslím, že pokud to děda neprokoukl doteď, těžko ti to uvěří, a i kdyby ano, nebude se chtít míchat do vašeho problému, aby mu to nějak nepřitížilo. Taky nechápu, že sestru široké okolí neprokouklo, neřeknu pár pomluv, že vesnice zbaští, to jo, ale za ta léta jí musí mít někdo přečtenou, podle toho, jak jí popisuješ, její chování, tak si nemyslím, že bude moc inteligentní (ty útoky a výhružky jsou vysloveně hloupé). Takže souhrnem, moje rada zní- omezit kontakt na minimum (asi ty její návštěvy u dědy), nepouštět se s ní do žádných sporů (tím ale nemyslím stáhnout ocas a utéct) a hlavně!!!- zapracovat na sobě, na svém sebevědomí, na asertivních reakcích.
Tady anonym K.
Já jsem to už nestihla odpoledne dopsat. Víte asi pro spoustu lidí je chování zakladatelky nepochopitelné, ale podle mě bude mírné povahy a taky je možná v tom ustupování vychovaná. Jak jsem psala o mámě a její sestře, tak u nás to tak je. A i když já už jsem další generace, tak to mám pořád v sobě, že k tetě musím být slušná, protože babička si to tak přeje, nechce mít v rodině rozepře i za cenu ustupování. Nevíte jak moc to slabšího jedince poznamená. Ono to není jenom v chování k tetě, je to i o chování k jiným silnějším a mocnějším. Byla jsem vychováná, že pro ty musíme udělat tohle, pro ty zas ono. Teď mě z toho dostává manžel, protože jasně vidí, že na sebe zbytečně nakládáme tak moc a pro lidi, kteří pro nás na oplátku neudělají nic. Je to těžké a táhne se to generace. A do téhle rodinné povahy se najednou vyskytla teta, která je odmalička silná osobnost a ví, jak si svoje vydupat. Věřte mi, že to nejde vykořenit. A velmi se bojím, že kdybych šla do otevřeného střetu, tak nakonec půjde babička proti mně, že dělám ty rozbroje já ![]()
V tomhle zakladatelku dost chápu, babička má taky málo vnoučat a pravnoučat, tak chce vídat v klidu všechny. A já jí mám taky moc ráda, tak jí nechci přidělávat starosti, vždyť kolik let tu ještě bude?
Zakladatelko asi bych zkusila toho psychologa, protože sestru ani nezměníš a dokud bude žít děda, tak ani neodřízneš
Musíš se s tím vyrovnat ty, třeba ti to pomůže schroustat. Pak bych se jí, jak plánuješ, vyhýbala, nekomunikovala a k tomu bych si pozjistila, jaká máš práva v případě zpětvzetí daru, abys na to případně byla připravená.
K.
Zakladatelko
když přijde sociálka využila bych toho, když nic nenajdou uvařila bych jim kafe a požádala je o pomoc a vše jim řekla a požádala o radu na koho se máš obrátit a co máš dělat.
Také bych říkala na potkání každému komu tě sestra pomluvila o tom co ti sestra dělá, že je to narušená osoba a rozhodla se ti udělat ze života peklo, že ti vyhrožuje a že se omlouváš že je obtěžuje.
takto bych to prostě obracela proti ní a říkala bych o ní těm lidem že je to psychicky narušená osoba a že bude lepší když se s ní o tom bavit nebudou. Obrátit to proti ní to její chování. Lidi si pak začnou víc všímat.
Také bych se šla poradit na policii a k psychologovi. Ona o tom nemusí vědět.
Nedělej ze sebe chudinku a přestaň se jí bát. Ona je psychicky narušená osoba, to je pravda, tohle normální člověk nedělá. Takhle o ní smýšlej a i mluv na svou obhajobu. Nesmíš se před světem zavírat, jinak jí všichni budou zobat z ruky.
Odkud víš že si může děda vzít dar zpátky jen tak? koukni na tenhle článek http://www.novinky.cz/…obtizne.html
pokud dědu vozíte k lékaři tak vás tam určitě budou znát a dosvědčí že se o něj dobře staráte. Z toho bych až takový strach neměla. Spíš bych řešila to s tou sestrou. Pokud to budete řešit na policii, u psychologa, se sociálkou tak potom budete mít spoustu „důkazů“ o tom, že sestra vám dělá problémy, pro případ potřeby. Nenechávej si to pro sebe.
Držím palce
@Nina Filipi píše:
Zakladatelko hele, tak když jsi měkota co ji nic neřekne, protože taková není. tak si nechej s_át na hlavu dál. Tak co chceš po nás? Nic ti není dobré, nic bys ji neudělala a ani ji to nevrátila..K čemu je tedy tato diskuse, když to vlastně řešit nechceš?
Ahoj, tak dočetla jsem to jen sem.
Myslím, že zakladatelka je z toho tak zdeptaná, že možná nemá sílu a že se jí bojí, to chápu. Naše sousedka prožívá něco podobného, dokonce jí její vlastní sestra napadla, a zranila ji záda a ruku, vše před zraky jejích dětí. Od mala měli v té rodině problémy, dominantní lepší sestřička vládla celou rodinou, i svými rodiči. Vystupňovalo se to, když se tahleta dominanta rozvedla, když už s ní manžel nevydržel a utekl od ní. Začala tato žena dojíždět zpět za rodiči, kde bydlí v patře i jejich druhá dcera s dětmi. Také jí vyhrožovala sociálkou policií (otevřená okna jsou jak výkladní skříň), pak ji napadla a bylo. dodnes se jí sousedka bojí, ona už tam ale nejezdí tak často nebo v době když není nahoře nikdo. ikdyž se občas ale také potkají. To pak křičí, jaká je sousedky chudinka (bohužel se kvůli manžílkovi také léčila s psychickými problémy), že se na ní nemůže dívat, jaká je to psychopatka. Přitom tahleta „chudinka“ je ráda, že je ráda, manželovi utekla, protože ji neskutečně týral (umřela by), má trvalé následky, sama táhne dvě děti, kvůli matce věčně ztrácí a hledá zaměstnání (maminka tak trochu využívá situace, také se bojí, že jí vyhodí kvůli sestře z domu, i tady má maminku omotanou pěkně kolem prstu). Nevzdává se - sousedka, chodí se vztyčenou hlavou, s každým ráda promluví, na nic si neztěžuje. Ale je vidět, jak je unavená, že se trápí. A nenadělá nic, protože tohle jeden člověk utáhnout nemůže. Ráda bych jí pomohla, ale policie s tím nic neudělá, ještě vás vyzve abyste se do toho nepletli, že se to otočí proti vám. a kdo jiný? dát to k soudu? to jsou vztahové problémy, ne právní - to mi řekl právník a taky to co ta policie. v domě to řinči, máte strach, protože jste tak blízko a udělat prý nelze nic. maximáltě ta sociálka, která když zjistí, že jsou děti v nebezpečí a to v přítomnosti sousedčiny sestry jsou, tak jí je vezmou… proboha, kde to žijeme…
Ahoj, pravda je, že její chování neovlivníš. Můžeš pouze ovlivnit to, jak to budeš ty prožívat. Doporučuji knihu „Miluj svůj život“, učí pozitivnímu myšlení.
@Anonymní píše:
Sestra mě chce zničit, poradíte???
Vím že hádky a spory jsou v každé rodině…
Se sou sestrou jsem nikdy neměla dobrý vztah, vždy ona byla ve všem ta nejlepší a první, vždy všchno mohla.
celé dětství jsem poslouchala její urážky atd…
Potřebovala bych poradit, jak se jí zbavit co na takovou osobu funguje???
Já a má rodina bydlíme v rodinném domku a žijeme si svúj klidný rodinný život, sestra bydlí ve stejné vesnici v jimém větším domě..bydlí tu s námi náš pradědeček/v přízemí/
já děti a manžel máme své první patro. Dědeček všechno zvládá sám a jsme u něj dole často máme tam stejně společné prostrory koupelnu a kuchyn, zahradu…
Jde o to že se do mě sestra začíná navážet trvá to už delší dobu, prostě si sem přijde za dědečkem na návštěvu, dělá ze sebe tu nejlepší starostlivou vnučku, dědeček ji má samozdřejmě moc rád, ona ho má také hezky omotaného kolem prstu atd…stará se úplně o všechno co kde zaslechne, co dělám, kam chodím, s kým se bavím do všeho seplete, hledá cokoliv čím by mi mohla ublížit.
Jde o to že se sesetrou setkáváme dole v kuchyni nebo když jsem s dětmi na zahradě tak venku.,když ona přijde za dědečkem…,a ona si vždy rýpne nebo jen stojí blbě kouká a směje se mi do očí, je drzá nic na ni neplatí, nebudu tu psát o našich hádkách jak jsem ji od srce všechno řekla a jak všechno otočila proti mě abych já byla ta špatná. delší dobu mi vyhrožovala že mě zniči že to prostě zařídi abych nejela na dovolenou na kterou se těším a že mě prostě nějak udá i na sociálku…něco si vymyslí, prostě mi chce udělat ze řivota peklo.
Už nemám sílu se sní hádat, i muj manžel si s i chtěl promluvit a bez výsledku jen se smála a vyhrožovala že ona muže všechno. své děti štve proti našim dětem, což bych já nikdy nedělala jsou to jen děti a setkávaji sespolu ve škole tak zakázat jim komunikaco nejde a to ani nechci. čeká mne brzy další ponižování a blbé narážky na mou odobu a na děti třeba i ve škole na šatně, v parku, atd…a pomlouvání celé mé rodiny že už nebudu moci vyjít ani ven.je to opravdu moc nepříjemné, když si na mne někdo ukazuje prstem a věří tomu co mu sestra napovídala…
Já už po poslední hádce a tomu jak mi chtěla rozkazovat a říkala mi co a jak mám dělat jak se třeba starat o dědečka co mu uvařit,…já už rezignovala uplně, když ji vidím mlčím, neodpovím ji ani na pozdrav, nemám na to už sílu na ty hádky, nějak mi to prostě nejde pžez krk řici ji ahoj sestřičko a přetvařovat se jako ona.
Nejím, nespím, bojím se toho co bude, je schopna všeho, jen abych měla problémy, má z toho prostě radost, řekla mi at se odstěhuji at klidně jdu ja ji řekla že ji tu radost neudělam aby ji potom zustal tenhle dum.
Ano jde ji asi o náš malý domeček, dodám ona stejným zpusobem, darováním získala jiný dum daleko větší a hodnotnější než ten náš, žárlit bych tu měla já když bych měla srovnávat spravedlnost a majetek..Ale stále má prostě asi málo. A snaží se mě zničit jakkoliv. já se o jeji dům vunec nestarám nechodím tam-
Dělá ji potěšení vidět mne na dně, vidět jak řeším problémy které zavinila ona, jedinou větou dokáže rozpoutat neskutečnou hádku a nenávist a lež v rodině, všichni ji to věří…
Dodám zakázat ji vstup do domu nemohu, chodí sem za dědečkem, domu se nevzdám a nehodlám se stěhovat po těch letech co tu bydlíme, mám tu přeci jen svůj život, děti své kamarády a školu., vyboduvané a opravené své věci v domě, které tu nenechám.
Najde se někdo kdo si prošel něčím podobným, co trvalo opravdu několik let? a stále se to zhoršovalo a ničilo to vás a vaši rodinu???
Budu ráda za jakoukoliv radu.
Myslím si, že neříkáš vše..nevím jestli úmyslně, třeba ne. Ale něco se stát muselo..něco o čem si myslíš, že je prkotina ale pro sestru asi ne. Vypadá na potvoru to ano, dává ti to sežrat ale nic není jen tak bez příčiny..
@wobludka píše:
Taky je hezčí a oblíbenější… To si teda dovolila hodně, potvora
Čím dál tím víc mi připadá, že je v tom ještě něco více.. a myslím, že trošku závidíš i ty jí…
ZAKLADATELKA
@Lajla Taky je hezčí a oblíbenější… To si teda dovolila hodně, potvora
TUHLE VĚTU JSEM ALE NEPSALA SEM JÁ TUHLE VĚTU SEM PSAL NĚKDO JINÝ KDO SE TU SNAŽIL PORADIT. JÁ NA THLE VĚTU MAX. REAGOVALA ALE NEPSALA JSEM TO, JÁ JEN PSALA TO OBLÍBENĚJŠÍ, NIC VÍC-
Zatím jsem přečetla jen prvních pár stránek, tak nevím, jestli to už někdo nepsal (postupně dočtu), ale nedá mi to a musím to napsat.
Jestli jsem tvoji situaci pochopila správně, dům patří tobě (a manželovi), děda je tam jen jako věcné břemeno, aby měl kde dožít. Pokud je to tak, tak si ho nárokovat zpátky nemůže, protože mu prostě nepatří. Je váš a jenom váš. On tam má věcným břemenem zařízenou možnost ubytování do konce jeho života, ale přepsáním na vás mu dům přestal patřit. Takže pokud bys zakázala sestře vstup do baráku, měla bys na to plné právo. Samozřejmě by si pak mohla někde stěžovat, že jí neumožňuješ návštěvu příbuzného. Sociálky se neboj, pokud víš, že děláš všechno správně, maximálně vás jenom navštíví.
@Samamama píše:
nechápu, že sestru široké okolí neprokouklo, neřeknu pár pomluv, že vesnice zbaští, to jo, ale za ta léta jí musí mít někdo přečtenou
Co ty víš, třeba o ní všichni ví, že si vymýšlí kraviny, ale znáš vesnici. Prostě si to poslechnou, a ingorujou to. Maximálně povykládají dál.
No se mnou takhle někdo jednat ať už cizí, nebo vlastní, tak s ním vymetu všechny kouty v domě!
Já chápu, že někdo nemá rád konflikty, já se do nich taky zrovna nehrnu, ale jsou určitý hranice a tohle je daleko za nima. By mi jednou vlezla do cesty a ubrala bych jí kyslík.
![]()
Mrcha
asi bych si jí nějakou dobu nahrávala, všechno, potom bych pozvala rodiče, kamarády atd a pouštěla bych jim to k odpolední kávičce ![]()