Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Chci opustit rodinu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.10.22 10:35
Zakladatelka na jednu stranu pise, ze rodina slibovala pomoc, tak se nechala premluvit. Ted pomoc neni, ale muze si ji koupit, ale to nechce, chce utect od maleho bobka, co teprve pujde do skoly. Proc?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 10:35
@Prostě Vodnář píše:
Neomluvitelné je spíše to, že lidé navádějí druhé na cesty, po kterých rozhodně nechtějí kráčet. O to hůř, když se to děje ve vlastní rodině.
To je jasné, ale co teď. Nikdo jí pistoli u hlavy nedržel, že si dítě musí nechat. Takže teď má k němu nějaké povinnosti a musí se k tomu nějak postavit a ne vyrobit traumatizovaného chudáka. Útěk není řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 10:37
Hmm jestli mi přijde něco horšího, než dítě bez otce, tak je to dítě bez matky 
. Tady je jediná možnost zapojit zbytek rodiny, no 
. Ale odejít ze dne na den, uff. Byla si sice pod tlakem, ale jednou si to i tak prijala, tak sis udělala doživotní závazek. Líbilo se mi, co psala sedina. To mi přijde jako nejlepší způsob
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 10:39
@veria píše:
To je jasné, ale co teď. Nikdo jí pistoli u hlavy nedržel, že si dítě musí nechat. Takže teď má k němu nějaké povinnosti a musí se k tomu nějak postavit a ne vyrobit traumatizovaného chudáka. Útěk není řešení.
Jsou tu pak jiná řešení a tady mám pocit, že jsme někde u zárodku.
A o těch řešeních si přečteš v černé kronice. A pod zprávou bude x příspěvků o nutnosti takový ženský kastrovat. Tož tak.
Neznáme víc informací, zakladatelčin stav může být důsledkem celoživotního traumatu, vyčerpání, nemá povahu na mateřství, co my víme… a roli tam možná hrálo i to vychcánkovství její rodiny. Její řešení je v úvodním příspěvků bolavé, ale ať se nám to líbí nebo ne, nejméně bolestivé pro všechny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 10:40
Zkus si připustit, že odchod neni jediné řešení. Nás máma šoupla k babičce na začátku puberty, protože si chtěla užívat(my tomu říkali, že je taky v pubertě).Ale ten krok jsem jí dlouho nedokázala odpustit. Nemysli pouze na sebe, ale i na to dítě. Možná nemáš takové city.Moje matka mi taky nikdy neřekla, že mě má ráda apod..Ale můžeš mu dávat najevo, že ti na něm záleží. Podporovat ho v zájmech atd..Chlapa máš na dvě věci. Takže by měl začít fungovat jako otec. S rodinou nic neuděláš. Ale peníze co šetříš bych využila jinak. Prostě v sobotu a v neděli bych si platila hlídání dejme tomu od 9 do 17,aby to bylo alespoň podobné tomu, když dítě jeden na víkend k babičce a dědovi. A to ocení spousta rodičů, protože ty jsi prostě unavená. A otec ať se víc zapojí přes týden.5 let jsi to zvládla, pokud bude dítě časem na intru, bude doma jen o víkendu. Ano to ještě pár let potrvá, ale taky bude brzy víc samostatné. Bude chodit do školy, družiny a pokud bude nemocné, tak zvládne být doma samo a ležet na gauči u televize a koukat na pohádky a občas se mu třeba jen zavolá, jestli je vše v pohodě. Ale do té doby bych v tomto zapojila i otce. Prostě se střídejte. V říjnu je dítě nemocné, jsi s ním doma. V prosinci bue nemocné, ať je s ním doma otec. A začni chodit k psychologovi a ideálně i celá rodina na nějakou terapii. Vzdát se pětiletého dítěte je dle mého šílená blbost. Ještě bych pochopila dvouleté, to brzy zapomene, ale to pětileté už ne.Dle mého jsi všechny možnosti na to vzdát se dítěte prošvihla a už máš jen možnosti jak to řešit. Plať si hlídání, naber síly, zapoj muže, a choďte na rodinnou terapii společně a zvlášť ty na psychoterapii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.10.22 10:40
Všem děkuji za příspěvky. I za ty negativní. Jsem špatná matka a vím to. Malého nebiji a snažím se na něj nebýt zla, i když je to vážně těžké. S otcem si zkusím promluvit, ale asi vím, jak to skončí. Věřím, že kdybych odešla, bude se muset přizpůsobit. Střídavá péče je možná řešení do začátku. Všem moralizujícím přeji, aby cítili, co cítí a neměli tam to prázdno.
S rozvodem počítám.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.10.22 10:41
Ach jo, z téhle diskuze mám slzy v očích, zejména proto, že já jsem přesně takové dítě, které nikdo nechtěl a nikdo nevítal, narodila jsem se stejným omylem matce, která měla být neplodná. Teď, v 35, je to pro mě ještě pořád těžké, ale už aspoň nemám chuť svůj život ukončit a nehledám, co je na mě tak zlého, že mě vlastní rodiče nemají ani trochu rádi jako všechny ostatní. Už jsem pochopila, že to není mnou, ale jimi, samozřejmě v dětství a mládí jsem to nechápala. Tohle je prostě šílené, k rozhodnutí mít dítě by nikdo nikoho neměl přesvědčovat, plodí to jenom zničené životy. Já vlastně zakladatelku chápu, když to v ní není, tak to nevykřeše, nemůže za to, ale je to obrovský průšvih.
Udělala jsi na nátlak okolí špatné rozhodnutí, tak za něj ale musíš taky nést nějakou zodpovědnost, kromě toho, že ty chceš odejít a napravit svůj život, musíš vzít v úvahu i to dítě, i když ho nemáš ráda. A myslet při tom řešení i na něj. Odejít a odmítnout styk s dítětem můžeš, násilím tě k tomu nikdo nedonutí samozřejmě. Ale zničíš mu život. Když zůstane nemilovaný u tebe, zničíš mu ho taky. Nejlépe kdyby sis ještě pak ve stáří vzpomněla jako moje matka, že když ty ses obětovala, mělo by pak obětovat svůj život to dítě péči o tebe. Ale tak to neříkám, že každá žena co dítě nechtěla musí být až taková mrcha. Plánování tvého života je věc jedna, ještě by bylo potřeba k tomu vymyslet, co teda s tím dítětem - má nějaké příbuzné, kteří ho mají rádi? Nevzal by si ho někdo z okolí, ke komu má vztah? A určitě ten nulový styk může být cíl, ale nemůžeš mu to udělat den ze dne, spíš bych začala s nějakým víkendovým, a on zřejmě brzy ztratí zájem sám. Pokud ne, tak bys to měla přetrpět jako daň za své špatné rozhodnutí, to dítě si nezaslouží za něj pykat zbytek života. To by fakt nebylo fér, aby ty ses z toho vyvlékla penězi, měla nový hrozně šťastný život, a všechno odnesl ten kluk, který si nevybral, komu se narodil.
- Citovat
- Upravit
12.10.22 10:46
Zakladatelko, diteti je 5 let. Nejhorsi mas za sebou. Definuj si, co ti nejvic vadi, ktery cas. Ano, ted je syn nemocny, ale ta nemocnost klesne, dite bude v instituci. Muze tam byt od rada do pozdniho odpoledne. Kdyz si ho vyzvednes v 17 hod, v 19,30 pujde do postele, mezitim nejaka vecere, rychle ukoly, v podstate ho uz nebudes muset nijak zabavovat a spolecneho casu bude minimum. Pokud je dite nemocne a ty schopna vydelat penize, zaplat chuvu. A s muzem promluv. Pracuje od rana do vecera, ok, ale vikendy ma volne. Tak minimalne 2 vikendy v mesici bude dite jeho. At nekam jedou nebo ty nekam jed. Nebo proste uklizej, jed na nakupy, do bazenu, co tebe bavi, ale zabavu zajistuje muz.
Muze mas rada? Promluv s nim. Stridavka ho bude cekat nejspis tak jako tak, i s tebou, i bez neho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 10:46
Neblázni. 5 už je super věk a dá se s dítětem leccos podnikat. To nejhorší piplani máš už za sebou. Mám 5 letou dceru a je to super partacka od nákupu po výlety. Pořád někde sme.
Taky myslím, že by ti ulevilo nějaký hlídání. Když už nemá zájem rodina, tak třeba nějaká náhradní babička, placené hlídání apod.
Opustit si měla chlapa, kterej je k hov.nu a ne dítě co za nic nemůže.
Příspěvek upraven 12.10.22 v 11:00
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 10:48
@Anonymní píše:
Všem děkuji za příspěvky. I za ty negativní. Jsem špatná matka a vím to. Malého nebiji a snažím se na něj nebýt zla, i když je to vážně těžké. S otcem si zkusím promluvit, ale asi vím, jak to skončí. Věřím, že kdybych odešla, bude se muset přizpůsobit. Střídavá péče je možná řešení do začátku. Všem moralizujícím přeji, aby cítili, co cítí a neměli tam to prázdno.
S rozvodem počítám.
A on byl také ten, co tě přemlouval k donošení těhotenství?
Jako super, že tě do toho všichni tak trochu vmanipulovali, a pak se na tebe vykašlali.
Hele já sem taky taková máma na baterky - dítě mám jedno a ve střídavce, a upřímně, ten čas, kdy sem „svobodná“ si užívám.
Syna miluju, neopustila bych ho, vychovávám a pomáhám mu ráda, hodně si povídáme, diskutujeme, syn mě zbožňuje, ale zcela nepokrytě si čas bez něj užívám.
Holt každá jsme nějaká.
Tohle je opravdu na velkou promluvu s mužem, včetně toho, jestli ti sliboval pomoc a teď skutek utek.
Chůva a práce si myslím, že je dobrý začátek. Možná si jen přetažená ze služby 24/7, mateřská, rodičovská, teď věčně nemocné dítě, ty pracuješ po nocích a přes den se staráš, to by se hroutila i dokonalá milující matka.
Pokud to nepomůže, pak by mohl být rozvod a střídavá péče řešení, aspoň částečné.
V případě úplného odchodu bych zvážila především, zda se teda o dítko bude někdo starat. Aby neskončilo v děcáku nakonec. Ono nemilující, chladná máma, co třeba časem z frustrace začne dítku i ubližovat, to taky není žádná láce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 10:54
@Prostě Vodnář Pochybuju… Ale já jsem si potvrdila to, co říkám už několik let- že pokud někdo dítě nechce, nemá podlehnout tlaku okolí a má si stát za svým. Ne každý by děti měl mít a pokud má někdo dostatek sereflexe, aby si to uvědomil včas, tak nikdo nemá právo mu do toho kecat…A bohužel i já mám v okolí rodiče, co se rozhodli mít dítě, protože to přece bude sranda a ted se starají o všechno možné, jen ne o dítě, které je permanentně u babiček, tetiček a dalších příbuzných…
Příspěvek upraven 12.10.22 v 11:24
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 10:59
@Mar__tanka1983 píše:
Syna miluju, neopustila bych ho, vychovávám a pomáhám mu ráda, hodně si povídáme, diskutujeme, syn mě zbožňuje, ale zcela nepokrytě si čas bez něj užívám.
Staci se podivat k odjezdu autobusu deti na tabor. Takovych tam bude 99procent, ta radost rodicu, kdyz mavaji detem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
krecik.dzungarsky
12.10.22 10:59
@Aneta.Berg píše:
Nezodpovedna, sobecka, alibisticka, spatna matka.
Spíš totálně vyčerpaná a uštvaná matka. Možná se potýká se syndromem vyhoření. My jsme s manželem sami dva na těžkou autistku, takže si různé podobné emocionální pochody dovedu dost dobře představit. Na dno si s takovým dítětem sáhne každý a odhalí to i nejhorší stránky člověka.
Dobrý terapeut se hledá těžko, bývá dost časté, že se z různých důvodů nepodaří trefit hned napoprvé. Tobě chybí základní empatie, jsi empatická jako autista, který má v této oblasti absolutní tmu 
.
- Citovat
- Upravit
Prostě Vodnář
12.10.22 11:00
Podle jejího dotazu si myslím, že vlastní hlavu má a chce to řešit po svém i když se to tady z pochopitelných důvodů nelíbí. Dokážu si představit, jak se to v ní hádalo, když otěhotněla, do toho ještě ty řeči rodiny. Možná doufala, že se v ní něco zlomí a bude dobrou matkou. Leč zázrak se nedostavil. Když už se to dítě narodilo a poznala, že rodina je k ničemu, tak to měla začít rychle řešit, aby to bylo do roku dítěte vyřešené. Největší chyba byla, nechat to vyhnít do pěti let. Jenže setrvání v tom jí může naprosto zničit a dítě přijde o matku tak, jako tak, jen to může být mnohem černější, než útěk.
@Lucie241 píše:
@Prostě Vodnář tak to je Teda hloupý člověk když nemá vlastní hlavu
- Citovat
- Upravit
12.10.22 11:03
@Cuddy píše:
Staci se podivat k odjezdu autobusu deti na tabor. Takovych tam bude 99procent, ta radost rodicu, kdyz mavaji detem…
To je pravda. Když odjížděla dcera na tabor, tak spousta rodičů zvolala Konečně svoboda 
Já tedy ne, neb jsem za ruku držela malou, která ještě jet nemůže. Ale taky se jich ráda občas aspoň na víkend „zbavím“ Naštěstí mám manžela, který se o ně ten víkend párkrát za rok postará. To bych doporučovala i zakladatelce, přehodit víc péče na manžela, ne utíkat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
