Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Chci opustit rodinu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.10.22 11:04
@JancaS84 píše:
Neblázni. 5 už je super věk a dá se s dítětem leccos podnikat. To nejhorší piplani máš už za sebou. Mám 5 letou dceru a je to super partacka od nákupu po výlety. Pořád někde sme.
Taky myslím, že by ti ulevilo nějaký hlídání. Když už nemá zájem rodina, tak třeba nějaká náhradní babička, placené hlídání apod.
Opustit si měla chlapa, kterej je k hov.nu a ne dítě co za nic nemůže.
Jono v tomhle věku se už dá obcas užít i nějaká zábava 
. Vlastní zkušenost. Sam využívám jako vyplnění volného času 
. Ale u mě stejně bohužel převažují negativa, abych dítě měl vlastní. Je to velká zátěž, resp. hodně hodne zodpovednosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prostě Vodnář
12.10.22 11:07
Jenže ne každý dokáže být tak tvrdý, aby dokázal těm tlakům odolat a když s tím přijde i manžel, ten, který by měl stát při vás, tak pak i chápu, že k tomu došlo. Já když se rozhlédnu, tak v poměrně velkém procentu rodin je dítě jen jakousi splněnou položkou. Na druhou stranu, milující rodiče naštěstí pořád převládají.
@Monikap3 píše:
@Prostě Vodnář Pochybuju… Ale já jsem si potvrdila to, co říkám už několik let- že pokud někdo dítě nechce, nemá podlehnout tlaku okolí a má si stát za svým. Na každý by děti měl mít a pokud má někdo dostatek sereflexe, aby si to uvědomil včas, tak nikdo nemá právo mu do toho kecat…A bohužel i já mám v okolí rodiče, co se rozhodli mít dítě, protože to přece bude sranda a ted se starají o všechno možné, jen ne o dítě, které je permanentně u babiček, tetiček a dalších příbuzných…
- Citovat
- Upravit
12.10.22 11:12
Zkusila bych o tom pouvažovat trochu jinak. Za pár let to už nebude děcko. A bude to velmi brzy. Bude to dospělý samostatný člověk. Může být velmi chytrý, úspěšný, zábavný, zajímavý…
To se mu pak jako matka taky budeš chtít vyhnout? Představ si že někdo, koho si vážíš a zajímá tě, je tvůj potomek, který tě nenávidí, protože jsi ho jako děcko opustila. Vžij se do té představy a pak se podle toho zařiď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 11:20
@Monikap3 píše:
@Prostě Vodnář Pochybuju… Ale já jsem si potvrdila to, co říkám už několik let- že pokud někdo dítě nechce, nemá podlehnout tlaku okolí a má si stát za svým. Na každý by děti měl mít a pokud má někdo dostatek sereflexe, aby si to uvědomil včas, tak nikdo nemá právo mu do toho kecat…A bohužel i já mám v okolí rodiče, co se rozhodli mít dítě, protože to přece bude sranda a ted se starají o všechno možné, jen ne o dítě, které je permanentně u babiček, tetiček a dalších příbuzných…
Do mě taky bylo vartováno na druhé…
Nenechala sem se ukecat a jsem ráda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
12.10.22 11:24
@Okta píše:
Zkusila bych o tom pouvažovat trochu jinak. Za pár let to už nebude děcko. A bude to velmi brzy. Bude to dospělý samostatný člověk. Může být velmi chytrý, úspěšný, zábavný, zajímavý…
To se mu pak jako matka taky budeš chtít vyhnout? Představ si že někdo, koho si vážíš a zajímá tě, je tvůj potomek, který tě nenávidí, protože jsi ho jako děcko opustila. Vžij se do té představy a pak se podle toho zařiď.
Ale ji faktz nemusí zajímat ani jako dospělý jediněc. Minimálně ne pokud neprodělá psychoterapii. Myslím že její vztah s muže stojí naprosto za prd. Byla dotlačena do rozhodnutí s kterým nesouhlasila a pak se na ni všichni vyprdli.
Myslím třeba že její odchod může být pro všechny takové probuzení.
Nakonec bude třeba střídavá péče a otec se taky začne starat. Třeba pomůže i ta rodina.
- Citovat
- Upravit
12.10.22 11:33
@Okta píše:
Zkusila bych o tom pouvažovat trochu jinak. Za pár let to už nebude děcko. A bude to velmi brzy. Bude to dospělý samostatný člověk. Může být velmi chytrý, úspěšný, zábavný, zajímavý…
To se mu pak jako matka taky budeš chtít vyhnout? Představ si že někdo, koho si vážíš a zajímá tě, je tvůj potomek, který tě nenávidí, protože jsi ho jako děcko opustila. Vžij se do té představy a pak se podle toho zařiď.
Schtěla jsem dopsat něco v podobném smyslu.
Hele, jak už bylo psáno, tu piplačku už máš skoro za sebou, zakladatelko.
Příští rok škola, družina, kroužky, dítko potkáváš sotva pár hodin denně v čase mezi návratem z práce a jeho odchodem do postele.
Mému synovi je teď téměř jedenáct, jako přijde si po pomazlení a na pokec, ale defacto spolu trávíme tak tři hodiny denně, a to když nemá kroužky. Když je má, tak kolikrát i jen hodinu. Syn už má svoje kámoše, svoje záliby, „svůj život“. Polovinu domácího času visí na tabletu nebo se učí. Už se občas i stává, že abych si s ním vůbec pokrafala, musí jít spát o hodinu dýl - viz včera. Povídali sme si o Rusku, Putinovi (na základě zpráv), plynule sme přešli k Hitlerovi, IIWW, koncentračním táborům a skončili sme u Černobylu 
. Rozhovor na úrovni, jaký bych mohla vést i s dospělákem. A to zase není tak blbý, ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.10.22 11:35
@ludmilaadamkova píše:
Ale ji faktz nemusí zajímat ani jako dospělý jediněc. Minimálně ne pokud neprodělá psychoterapii. Myslím že její vztah s muže stojí naprosto za prd. Byla dotlačena do rozhodnutí s kterým nesouhlasila a pak se na ni všichni vyprdli.
Myslím třeba že její odchod může být pro všechny takové probuzení.Nakonec bude třeba střídavá péče a otec se taky začne starat. Třeba pomůže i ta rodina.
Nemusí no, nemusí ji zajímat vůbec jako parťák v pěti, deseti, ani dvaceti. Moje matka bohužel kolem těch 20 přišla na to, že dítě k něčemu dobré přecejenom je, vydělává už totiž peníze a může dělat zábavu jí v jejím super životě, ve kterém se na ní nakonec vykašlali úplně všichni. Bohužel ona vždycky bude zajímat jeho, matku máme každý jen jednu. Takže chápu, že nikdo ji nemůže donutit mít nějaké city, ale aspoň odpovědnost.
Jinak teda já mám dodnes velký problém s tím, když někdo ve věku mých rodičů mi vyjádří náklonnost, uznání a tak…teď už mě teda jen tak píchne u srdce a vybrečím se pak třeba doma, ale dřív jsem utíkala na záchod se sesypat. Naprosto jsem se nemohla vyrovnat s tím, že někdo cizí mě oceňuje, váží si mě a třeba mě má i rád, a moji rodiče ne. To jenom tak aby si zakladatelka uvědomila, co může na tom klukovi spáchat. Snad není úplně člověk bez svědomí.
- Citovat
- Upravit
12.10.22 11:36
@veria píše:
At jsou jakýkoliv, každé malé dítě svoje rodiče miluje. Určitě by to pro něj bylo hrozný, kdyby ho najednou dali jinam. Tady ho nikdo netýrá a kdyby se rodiče trochu byli schopni domluvit, mohl by mít chlapeček docela dobrý život s vlastními rodiči. Ale to by museli oba chtít.
Jasně, ale oni ani jeden nechtějí. Nemysli si, že dítě nepozná, že ho rodiče nemají rádi. A je to ten nejhorší pocit. Proto jsem uvedla ten případ unesené dívky. Holčičce se řeklo něco, co vzala - v tom článku to nebylo, ale umím si představit, že třeba maminka je nemocná a bude se teď o ní starat teta. Nebo maminka chtěla, abychom se o tebe starali, protože s námi se budeš mít lépe (vezmeme tě do Disney Landu, atd.). Taky jsem si myslela, že to dítě únosem! musí být traumatizované, ale ta žena tvrdí, že nebyla a není to první případ, kdy nová rodina dala unesenému dítěti všechno. Když by se podařilo normálně rozumně domluvit…tak tohle nemusí vůbec řešit a dala by ho k adopci už po narození. Takže se domluvit asi nemohou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.10.22 11:42
@safina píše:
Jasně, ale oni ani jeden nechtějí. Nemysli si, že dítě nepozná, že ho rodiče nemají rádi. A je to ten nejhorší pocit. Proto jsem uvedla ten případ unesené dívky. Holčičce se řeklo něco, co vzala - v tom článku to nebylo, ale umím si představit, že třeba maminka je nemocná a bude se teď o ní starat teta. Nebo maminka chtěla, abychom se o tebe starali, protože s námi se budeš mít lépe (vezmeme tě do Disney Landu, atd.). Taky jsem si myslela, že to dítě únosem! musí být traumatizované, ale ta žena tvrdí, že nebyla a není to první případ, kdy nová rodina dala unesenému dítěti všechno. Když by se podařilo normálně rozumně domluvit…tak tohle nemusí vůbec řešit a dala by ho k adopci už po narození. Takže se domluvit asi nemohou.
Ano, přesně tak. Varianta rodiče se postarat nemohli, rodiče tě mají moc rádi tak tě nám svěřili atd. si myslím, že je pro dítě stravitelná. Proto adoptované děti, když se to dobře podá, nebývají traumatizované, i když ví že adoptované jsou. Máme v rodině adoptované dnes už dospělé dítě a je to šťastný dospělý člověk s vlastní rodinou a moc pěknými vztahy v té adoptivní, bere to tak, že biologičtí rodiče pro něj prostě udělali to nejlepší co uměli a hlavně si k nim nestihl ani vytvořit vztah. To tady to dítě už bohužel stihlo, takže teď bych šla opravdu tou cestou omezení osobní péče, ale zmizet z jeho života úplně ani dávat najevo, že by ho radši neměli, by teda fakt neměli, jestli to vůbec jde.
- Citovat
- Upravit
ludmilaadamkova
12.10.22 11:45
@Anonymní píše:
Nemusí no, nemusí ji zajímat vůbec jako parťák v pěti, deseti, ani dvaceti. Moje matka bohužel kolem těch 20 přišla na to, že dítě k něčemu dobré přecejenom je, vydělává už totiž peníze a může dělat zábavu jí v jejím super životě, ve kterém se na ní nakonec vykašlali úplně všichni. Bohužel ona vždycky bude zajímat jeho, matku máme každý jen jednu. Takže chápu, že nikdo ji nemůže donutit mít nějaké city, ale aspoň odpovědnost.Jinak teda já mám dodnes velký problém s tím, když někdo ve věku mých rodičů mi vyjádří náklonnost, uznání a tak…teď už mě teda jen tak píchne u srdce a vybrečím se pak třeba doma, ale dřív jsem utíkala na záchod se sesypat. Naprosto jsem se nemohla vyrovnat s tím, že někdo cizí mě oceňuje, váží si mě a třeba mě má i rád, a moji rodiče ne. To jenom tak aby si zakladatelka uvědomila, co může na tom klukovi spáchat. Snad není úplně člověk bez svědomí.
Já mám vztah s matkou v pořádku neměla jsem v pořádku vztah s otcem… řekla bych že tedy asi člověk k životu milujícího otce nepotřebuje.. aspon ne nějak nutně. Zavřela jsem to v sobě. Když nebyl bylo to lepší než když byl. S matkou je to asi jiné tedy určitě jiné.
- Citovat
- Upravit
12.10.22 11:50
@Prostě Vodnář píše:
Jenže je velký rozdíl, když ta změna proběhne u nemluvněte a u pětiletého. Jasně, že i pětileté dítě si zaslouží milující prostředí, ale při změně rodičů už si bude klást otázky, proč bylo pro rodiče nechtěné? I když mu to bude sebelépe vysvětleno, tak časem dojde k myšlence, jestli v něm není nějaká chyba. Pak jako dospělý jedinec může mít nemalé problémy se vztahy a celý kolotoč se může opakovat. Pět let už je zkrátka moc.
Ale otázky, co je s člověkem špatně, si bude klást tak jako tak. Přece to dítě pozná, že leze rodičům akorát na nervy. A bude deprimované nedostatkem lásky. I 5 leté dítě má schopnost adaptace a já si sama na sebe pamatuju, jak bych raději měla jiné rodiče, než ty svoje a kdyby mi to někdo nabídl, tak půjdu i ráda. A to mě naši měli rádi a jsou celkem fajn lidi. Ale když jsem byla malá, tak bylo u nás hodně často dusno a napětí.
Kdyby to dusno bylo namířeno přímo na mně, tak uteču z domova.
Raději jsem byla celé dny venku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.10.22 11:52
Rozumím ti, nikdy bych to neodsuzovala. Já jsem taky měla období, kdy jsem si říkala, že snad odejdu od manžela a dítěte, budu bydlet sama, upínala jsem se k tomu jak k ráji. Ale u mě to byla jen neléčená deprese.
Soucítím s tebou moc. Lidi, co ti píšou, že jsi příšerná matka a jiný svinstvo, mají nejspíš samy podobný pochyby zasutý hluboko v podvědomí, protože žádnej šťastnej člověk nemá potřebu psát zoufalým ženským na emiminu hnusný věci.
- Citovat
- Upravit
12.10.22 11:54
@Mar__tanka1983 píše:
Schtěla jsem dopsat něco v podobném smyslu.
Hele, jak už bylo psáno, tu piplačku už máš skoro za sebou, zakladatelko.
Příští rok škola, družina, kroužky, dítko potkáváš sotva pár hodin denně v čase mezi návratem z práce a jeho odchodem do postele.
Mému synovi je teď téměř jedenáct, jako přijde si po pomazlení a na pokec, ale defacto spolu trávíme tak tři hodiny denně, a to když nemá kroužky. Když je má, tak kolikrát i jen hodinu. Syn už má svoje kámoše, svoje záliby, „svůj život“. Polovinu domácího času visí na tabletu nebo se učí. Už se občas i stává, že abych si s ním vůbec pokrafala, musí jít spát o hodinu dýl - viz včera. Povídali sme si o Rusku, Putinovi (na základě zpráv), plynule sme přešli k Hitlerovi, IIWW, koncentračním táborům a skončili sme u Černobylu
Prožila jsi vztah s matkou, která neměla být matka?
Pak suď.
Věř mi, že čím starší dítě, tím více důvodů ho nenávidět v horším případě, v lepším, víc důvodů, proč vadí.
A o tyhle Tebou zmiňované rozhovory fakt takový člověk nestojí, ty mají místo ve funkčních rodinách.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.10.22 11:56
@ludmilaadamkova píše:
Já mám vztah s matkou v pořádku neměla jsem v pořádku vztah s otcem… řekla bych že tedy asi člověk k životu milujícího otce nepotřebuje.. aspon ne nějak nutně. Zavřela jsem to v sobě. Když nebyl bylo to lepší než když byl. S matkou je to asi jiné tedy určitě jiné.
Možná ten průšvih nastává, když není ani jeden rodič, nevím 
. I když mám kamarádku, kde je otec takový normální, otec roku to není, ale nějakým způsobem ji má rád, má ji ve svém životě a občas i v dospělosti nějak pomůže, odešla jí matka, a nemá to v sobě zpracované. Bohužel taky odešla tak blbě s komentářem, že už se pro děti obětovala dost a už je nechce ani vidět…
- Citovat
- Upravit
12.10.22 12:00
@Prostě Vodnář promiň v něčem souhlasím ale jako udělala si to nechala to zajít až sem a už se jí to chuderce nelíbí tak se toho zbavi? Pokud není hloupá Teda tak ji tohle v hlavě musí snad dojít ne. Umí se určitě chovat slušně k lidem v práci. K lidem v okolí měla i partnera tak je asi hodná nějaké lásky a ucty. To dítě si udělala nemusí ho nějak zboznovat když toteda jako nejde. Ale muže se k němu chovat slušně je to její zodpovědnost. Když si ho nechala! Přece ne? Takže když se dokáže chovat hezky k lidem v okolí tak určitě ještě pár let dokáže tomu dítěti dát něco do života. Nemusí mu líbat zadek může to pojmout jako výpomoc bližnímu svému. Ať ho bere Teda jinak ať je kamarádka když nechce bejt matka. Přece se toho nemusí hned zabít není to pes. Mohla na potrat nešla její hloupost. Ale pokud tak strašně se toho dítěte potřebuje zbavit tak ať si dojde pro řadu někam kde se přece takový věci řeší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
