Chybí mi kamarádka :(

Napsat příspěvek
Velikost písma:
alsem
11522
4.6.13 21:27

Taky jsem takhle podobne ztratila,,kamaradku", jenze ja ji to,,zrala" mnohem dele a trvalo mi nez mi doslo, ze si ze me udelala hadr :roll:
casem ale pochopis ze je to takhle spravne :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.6.13 21:30
@alsem píše:
Taky jsem takhle podobne ztratila,,kamaradku", jenze ja ji to,,zrala" mnohem dele a trvalo mi nez mi doslo, ze si ze me udelala hadr :roll:
casem ale pochopis ze je to takhle spravne :hug:

Jojo určitě.. nejvíc mě štve, že najednou nějak nevím, co máme celé dny dělat, když jsme s holkama chodily stále někam ven :)

  • Citovat
  • Upravit
elziela
388
4.6.13 21:51

Zakladatelko, jsem taky z Brna. Je mi 26 a mam rok a trictvrte stareho chlapecka, muzem klidne pokecat. rada se seznamim napis sz :*

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.6.13 21:55
@Roxi píše:
Zakladatelko, jsem taky z Brna. Je mi 26 a mam rok a trictvrte stareho chlapecka, muzem klidne pokecat. rada se seznamim napis sz :*

Nejsem ale zakladatelka z první stránky, já jsem až oživila diskuzi :)

  • Citovat
  • Upravit
alsem
11522
4.6.13 22:07
@Anonymní píše:
Jojo určitě.. nejvíc mě štve, že najednou nějak nevím, co máme celé dny dělat, když jsme s holkama chodily stále někam ven :)

neco uz vymyslis ;) dite te donuti :lol: a az to nebudes cekat, tak se ti vyskytne prilezitost se seznamit se super mamcou ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.6.14 21:57

Ahoj holky,

prosím o zachování anonymity, je to pro mě citlivé téma.

Ani pořádně nevím, jak začít, ale potřebuju se trochu vykecat, přečíst si, že třeba někdo zažívá něco podobného.

Odjakživa nemám moc štěstí na kamarádky. Vždycky mám v určitém období nějakou blízkou kamarádku a když to období (studium, práce…) vyšumí, tak se kamarádka vypaří. Nevím, co dělám špatně, nebo jestli je to normální. Ale strašně mi chybí někdo blízký.

Než jsem se odstěhovala za manželem a prací přes celou republiku, potkala jsem skvělou holku skrz náš společný zájem - zvířata. V tu dobu jsme každá studovala daleko od domova, takže naše přátelství fungovalo hlavně přes posílání dopisů a pohledů, posílaly jsme si dárečky a když bylo nějaké delší volno, tak jsem jela k ní a chodily jsme po lesích s našimi hafany, plkaly dlouho do noci, hrály hry. Moc jsme si padli do noty i s našimi rodinami (rodiče, sourozenci). Za pár let jsem se odstěhovala, ale bylo to mezi námi stále fajn, těšila jsem se každý týden na její dopis. Potom mi byla za svědka na svatbě a krátce na to se mi narodilo dítě. Na malé se přijela podívat jednou a potom už to šlo nějak do kopru. Tehda se toho událo moc, můj porod, ona si našla partnera, když byla naposled u nás, tak jsme zrovna byli s manželem rozhádaní, tak to bylo napjaté, začala studovat těžkou školu… Nevím, kde konkrétně nastal ten zlom, my dvě jsme si nic neudělaly. Postupně ochladlo dopisování, přestala posílat přání k narozeninám, když jsem jela k rodičům a psala jí, zda se uvidíme, tak pokud odepsala, tak jen že je nemocná apod, přestala na mě reagovat na facebooku. Postupně jsem pochopila, že už o mě nestojí.

Přiznám se, že jsem z toho na dně. Jednou jsem tady v diskuzích četla, že je dětinské toužit po nejlepší kamarádce, tak jsem asi duší ještě dítě, ale strašně mi chybí nějaká opora, ty drobnosti, na které jsem se těšívala. Jsem odstěhovaná daleko od rodiny, manžel pracuje od pondělí do neděle a já jsem s dětmi na rodičáku už dva roky sama. Sice tu mám pár kamarádek, se kterými zajdu na kafe, na hřiště, ale v podstatě se pořád dokola jen řeší kdo s kým, přebalování, krmení, zlobení… :|

našla se ve vašem životě spřízněná duše, když už jste to třeba ani nečekali/y? já už jsem někdy jak „úchyl“, ale venku si prohlížím kolemjdoucí a představuju si, jaké by s nimi bylo přátelství :(

  • Citovat
  • Upravit
fialína
4542
23.6.14 22:00

Našla, našla… něčí kamaráka, maminka J. kamaráda ze školky, neboj… taky se můžeš zkusit zapojit do nějaké místní aktivity, tam jsou kolektivy utuženější, máš šanci se zapojit..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Ariadne
23.6.14 22:00

Jo našla jsem před rokem takovou duši a stěhuje se tento týden. Mám skoro slzy v očích, když si to představím. Mám sice lidi kolem sebe, ale tohle je spřízněná duše a bude mi chybět. Sice se budeme snažit vídat se, ale s dětmi to půjde hůř.

  • Citovat
  • Upravit
Vartová
23.6.14 22:02
@Anonymní píše:
Ahoj holky,

prosím o zachování anonymity, je to pro mě citlivé téma.

Ani pořádně nevím, jak začít, ale potřebuju se trochu vykecat, přečíst si, že třeba někdo zažívá něco podobného.

Odjakživa nemám moc štěstí na kamarádky. Vždycky mám v určitém období nějakou blízkou kamarádku a když to období (studium, práce…) vyšumí, tak se kamarádka vypaří. Nevím, co dělám špatně, nebo jestli je to normální. Ale strašně mi chybí někdo blízký.

Než jsem se odstěhovala za manželem a prací přes celou republiku, potkala jsem skvělou holku skrz náš společný zájem - zvířata. V tu dobu jsme každá studovala daleko od domova, takže naše přátelství fungovalo hlavně přes posílání dopisů a pohledů, posílaly jsme si dárečky a když bylo nějaké delší volno, tak jsem jela k ní a chodily jsme po lesích s našimi hafany, plkaly dlouho do noci, hrály hry. Moc jsme si padli do noty i s našimi rodinami (rodiče, sourozenci). Za pár let jsem se odstěhovala, ale bylo to mezi námi stále fajn, těšila jsem se každý týden na její dopis. Potom mi byla za svědka na svatbě a krátce na to se mi narodilo dítě. Na malé se přijela podívat jednou a potom už to šlo nějak do kopru. Tehda se toho událo moc, můj porod, ona si našla partnera, když byla naposled u nás, tak jsme zrovna byli s manželem rozhádaní, tak to bylo napjaté, začala studovat těžkou školu… Nevím, kde konkrétně nastal ten zlom, my dvě jsme si nic neudělaly. Postupně ochladlo dopisování, přestala posílat přání k narozeninám, když jsem jela k rodičům a psala jí, zda se uvidíme, tak pokud odepsala, tak jen že je nemocná apod, přestala na mě reagovat na facebooku. Postupně jsem pochopila, že už o mě nestojí.

Přiznám se, že jsem z toho na dně. Jednou jsem tady v diskuzích četla, že je dětinské toužit po nejlepší kamarádce, tak jsem asi duší ještě dítě, ale strašně mi chybí nějaká opora, ty drobnosti, na které jsem se těšívala. Jsem odstěhovaná daleko od rodiny, manžel pracuje od pondělí do neděle a já jsem s dětmi na rodičáku už dva roky sama. Sice tu mám pár kamarádek, se kterými zajdu na kafe, na hřiště, ale v podstatě se pořád dokola jen řeší kdo s kým, přebalování, krmení, zlobení… :|

našla se ve vašem životě spřízněná duše, když už jste to třeba ani nečekali/y? já už jsem někdy jak „úchyl“, ale venku si prohlížím kolemjdoucí a představuju si, jaké by s nimi bylo přátelství :(
Úplne ťa chápem! Prežívam presne to isté a práve teraz by som naozaj niekoho blízkeho potrebovala. Doma to moc nefunguje… Rodinu nemám. Čo sa týka tvojej kamarátky potrebné ten bod nastal keď si práve porodila ty. Treba ju je ľúto, že máš decko a manžela a treba jej to chýba. :hug:
  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.6.14 22:05

@fialína se dvěma malými dětmi je dost těžké něco podnikat, když bylo jedno, tak jsem chodila plavat, vlastně jsme si i s jednou maminou padly do oka, ale ta tam dojížděla z velké dálky. Po prázdninách mi bude manžel platit chůvu aspoň jednou v týdnu, tak jsem přemýšlela, že bych se dala na nějaké tancování nebo tak, tak snad to bude lepší a poznám nové lidi. Už to potřebuju jako sůl :zed:

můj nejlepší kamarád za poslední dva roky je můj 70letý soused :twisted:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.6.14 22:07

@Ariadne tomu rozumím :hug: Moje maminka má dvě kamarádky, jednu ze střední a jednu z vysoké, obě jsou hodně daleko, ale přátelství jim drží už přes 30 let :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.6.14 22:15

@Vartová je to možné, asi je pro mě nejlogičtější to, že se naše cesty rozešly každá jiným směrem. Nám to doma klape, ale manžel je příliš zapálený do práce a někdy (často) nevidí, že taky potřebuju trochu citu, hlavně mi chybí se pořádně vykecat, s ním když si povídáme, tak se řeší každodenní starosti, budoucnost…

  • Citovat
  • Upravit
fialína
4542
23.6.14 22:24

Mám pocit, že se docela dá seznámit i přes ty děti, přes jejich kroužky.. někdy :-).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ariadne
23.6.14 22:31
@fialína píše:
Mám pocit, že se docela dá seznámit i přes ty děti, přes jejich kroužky.. někdy :-).

musí tam být taky maminka, se kterou si bude dotyčná rozumět. Chodili jsme na cvičení a plavání a s většinou maminek bych si asi nerozuměla. Prostě si stejně jako s chlapem musí padnout do oka

  • Citovat
  • Upravit
leona235
308
23.6.14 22:34

A odkud jsi? No hlavně bych nehladala kamarádku z nutnosti a přilnívala k ní jen proto abych nebyla sama, nebude to ono, spíš ztráta času, to musím vyplynout a až časem se ukáže jestli je to kamarádka jak má být. Já mám kamarídku už pár let odstěhovanou ale píšeme si skoro denně přes skype a když jede poblíž k rodině staví se za mnou. Obě máme děti to nás asi spojuje nejvíc.
Jinak jsem se právě přesně na křeč začala bavit nezávisle na sobě s dvouma ženskýma a po roce to krachlo ale vůbec nevím prič, jedna se mi už neozvala na procházku, když jsem jí napsala tak prý nemá čas a druhá mě podrazila a přestala bavit…
Tak jsem také sama, ale pracuji na mateřské tak to už neřeším:-) Hodně štěstí :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 165 recenzí

Digital

  • (4.2) + 98 recenzí

Těhotenský test 2v1 - Lady Max

  • (3.7) + 90 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď