Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@kontramatka píše:
Mě je úplně jedno jak si to kdo nazve. Dítěti se nesmějí dít prostě křivdy jenom kvůli nějakým postojům dospělých lidí. Od jsou dospělí, aby se dokázali k dítěti chovat láskyplně a spravedlivě. A kldině i jako k vlastním. Nemám s tím problém. Právě díky mojí zkušenosti
No tak na tom se jednoznačně shodneme. teď jde jen o to, jestli se shodneme na tom, že spravedlivý a láskyplně to jde i bez toho, že ho miluju jako vlastní. Podle mě jde. spravedlivě a láskyplně se chová k dětem spousta učitelů, vedoucí na kroužku, sousedů, strejdu, tet, a jinych vzdálenějších příbuzných.
@Lama Lama píše:
No tak na tom se jednoznačně shodneme. teď jde jen o to, jestli se shodneme na tom, že spravedlivý a láskyplně to jde i bez toho, že ho miluju jako vlastní. Podle mě jde. spravedlivě a láskyplně se chová k dětem spousta učitelů, vedoucí na kroužku, sousedů, strejdu, tet, a jinych vzdálenějších příbuzných.
Ono kolikrát právě to „jako k vlastnímu“ není zrovna spravedlivě. člověk má snahu lecjaké negativní vlastnosti nevidět přehlížet omlouvat…známe to z hriste: to on Pepíček nemyslel nijak zle. On má teď jenom takové kousací období.
@Ellusa píše:
To určitě jde, jen se musí chtít - což tady se evidentně nechce a v tom je jádro pudla.
Jo
@Lama Lama píše:
Ono kolikrát právě to „jako k vlastnímu“ není zrovna spravedlivě. člověk má snahu lecjaké negativní vlastnosti nevidět přehlížet omlouvat…známe to z hriste: to on Pepíček nemyslel nijak zle. On má teď jenom takové kousací období.
Právě…
@Lama Lama píše:
Jako to co tady řešíme se zakladatelkou je že očekáváme že se bude chovat k nevlastnímu dítěti korektně Ale nezaměňovat to s pojmem k jako k vlastnímu
Ale ona nema problem se vztahem k nevlastni dceri. Ma problem s tim, ze tchyne ma problem chovat se slusne k obema vnuckam-vlastni i nevlastni. Celkove se diskuze stocila sice k zajimavym tematum ale mimo zakladatelcin problem…
@terezahlavackova píše:
Ale ona nema problem se vztahem k nevlastni dceri. Ma problem s tim, ze tchyne ma problem chovat se slusne k obema vnuckam-vlastni i nevlastni. Celkove se diskuze stocila sice k zajimavym tematum ale mimo zakladatelcin problem…
Njn, to se stava…
K zakladatelce- bych tam zkrátka nechodila
@terezahlavackova píše:
Jo to uz jsou takove detaily. Ono v tech patchworkovych rodinach jsou malokdy ty vztahy tak idealni jak tu popisuje jeden prispevek. Opravdu tam vetsinou rozdily mezi vlastni a nevlastni jsou a dari se je lepe ci hure zvladat. Alespon co vidim v okoli.
patchworkové rodiny
promiń, to mě rozesmálo, dobrý výraz.
Tak to je jasné, že ty rozdíly u vlastních / nevlastních jsou, tady jde jen o to, aby to co nejmíň odnesly ty děti… zakl.
@terezahlavackova píše:
To nemusi. To tak proste je. Je to v tom ze u vas skutecne nic nemusi. Jede si odpocinout, uzit.mam rozvedenou segru a vzdycky resila ze kluk jezdi rad k tatovi kde cely vikend hraje pocitacove hry, kdyz ona s pritelem mu vymysli vylety a zabavu a ja nevim co. No bodejt ne. Tata kdyz ho mel 1×za14 dni na vikend tak neresil, nevychovaval, neprudil se skolou. Mohl si hrat, chodit pozde spat. Me by se to v 8, 9 letech taky libilo. Kdybys ji mela v peci a samozrejme ji vedla a vychovavala tak bude otravena z tebe…
přesně, naprostý souhlas.
@jannina1 píše:
Já bych jí hlavně vysvětlila, že to žádná její babička není! Ví to vůbec dcera? Podle mě, když bude znát vztahy v rodině, tak se jí to nebude až tolik dotýkat…
jasně, že to ví, že to není její babička. Dcera od ní ani lásku neočekává. Dokonce i pochopila, že vlastní dostanou více dárků na vánoce, během roku se kupuje jen vlastním. To vše chápe. Tady jde hlavně o to přehnané a nespravedlivé „prudění“. zakl.
@kontramatka píše:
Zakladatelko když přítel řekl své matce: "mami prosímtě nevšímej si jí, ať je klid“ (což ostatně už řekl něco takového na dovolené),
Z toho jako usuzuješ, že se tvé dcery zastal? Tomu nemůžu uvěřit. To je zastání se? Navádět starou zapšklou ženskou aby začala ignorovat malé dítě? To je zastání? Zakladatelko asi nechápeš vůbec nic.
A on nemá jít proti své rodině. má jasně vytyčit hranice, za které si NIKDO nedovolí jít. Tečka.
ne neusuzuji, já to někde psala, že se přítel dcery zastal? Že mi to takto stačí?
@terezahlavackova píše:
To je v danych souvislostech velice tajimava otazka…
Pokud by muj muz videl problem tam kde ja ho nevidim. Pak bych se snazila asi zjistit od muze co konkretne za problem je. Vic bych si toho asi vsimala a kdybych naznala ze tam ten problem skutecne je pak bych nemela problem to sve matce rict.Podle toho co pise zakladatelka ale partner po posledni dovolene tento problem priznal. Takze to asi taky videl…
musím říct, že neviděl. To že „přiznal“ problém bylo až na základě fakt, které jsem mu řekla (uvádím v úvodním příspěvku - přítelova dcera nese malýho, je to šikulka, že nespadla, moje dcera ho vezme do náruče a má ho hned položit, má svoje nohy, spadne jí… atd) Přítel to nevnímal. Na základě těchto fakt řekl, že moji dceru jeho máma fakt ráda nemá, že neví, proč je taková.
@Bábrdl píše:
Přesně tak!Viz třeba tahle diskuze. Přítel se snaží svoji dceru „vmísit“ do mé rodiny, mně ani mým rodičům se to nelíbí. https://www.emimino.cz/…dina-149855/
Třeba z té diskuze:
„Ještě, když ona je opravdu hodně hlučná a místo, aby si jí srovnal tatínek, musím to dělat za něj já.“
Opravdu je ta holčička „opravdu hlučná“, nebo to tak slyší macecha, ale u vlastního by to tolerovala. Pak by na tu holčičku vyjela, protože je hlučná, ale na své ne, protože u něj jí připadá, že ještě tak hlučné není. A má pocit, že je spravedlivá. neuvědomuje si ty různé standardy.
na tu diskuzi jsem najela, přečetla pár stran. Ještě že aspoň toto řešit nemusím, že bych přítelovu dceru brala jako drzejší(i když na svoje prarodiče prokazatelně drzejší je, ale to mě nemusí trápit), hlučnější, rozežranější…pro mě je prostě dítě, které za nic nemůže a když se mi něco nelíbí, řeknu jí to pěkně a slušně. Překvapilo mě, kolik diskutujících jí chápalo. Až jsem si skoro z té diskuze odnesla to, že moje tchýně nic zas tak špatného nedělá, prostě jsme jí vnutili nevlastní „vnouče“, ona o něj nestála, musí ho tam trpět, tak se brání tímto způsobem, protože se jejímu synovi bojí říct, že jí tam nechce, aby neklesla v jeho očích… zas mám nad čím přemýšlet… zakl.
@Ellusa píše:
Myslím, že to, co jsi popsala výše, hraje velkou roli, hlavně jestli funguje ten druhý rodič a jestli se s ním dítě stýká, jak často a jaké tam má podmínky. Bohužel u zakladatelky je to ale, pokud se nepletu, ta situace, kdy její partner je s nimi v podstatě od miminka a vlastní rodič tam není, takže ona nikoho jiného v pozici „otce“, než přítele zakladatelky", nezná. A je docela smutné, že i přesto ji její partner zřejmě stále nevnímá jako „svou“.
Jako vlastní jí určitě nevnímá, to vím. Asi i možná proto, že má stejně starou dceru.
K tomu, co popisujete výše. Vždy záleží na dané situaci, nemám sílu už vypisovat, ale nikdy by to neměli odnášet děti. Co se týče mé situace, máte pravdu. zakl
@Lama Lama, @Bábrdl
Je jasné, že k vlastním dětem bude mít dospělý jinou citovou vazbu než k nevlastním. To si člověk uvnitř moc dobře uvědomuje a právě podle toho má jednat - zapojit mozek a své chování k nevlastnímu dítěti silně korigovat rozumem a neustále své chování k nevlastnímu dítěti podrobovat reflexi.
Ten zmíněný místní výkvět macech považuje partnerovo dítě za nezbytné zlo, které musí přetrpět a snadno sklouzne do režimu „tak jaképak caviky s ním“. Na tom dítěti jim víceméně nezáleží. Nanejvýše se bude přetvařovat. Rozum a nějaká reflexe jde pak snadno stranou.