Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky, potřebuji se vám tady vypovídat, protože nevím, komu jinému bych se svěřila. Vlastně ani nevím jak začít, takže to asi bude trochu zmatené
. Jsem s manželem cca 7 let, 4 roky manželé. On byl (a pořád je) jediný chlap, se kterým jsem kdy chodila. Když jsem ho poznala, tak mi bylo 16. A od začátku jsem věděla, že on je to nejlepší, co mě mohlo potkat. Maminka mě od něj zrazovala, protože on je o deset let starší než já (sama měla se starším mužem dost špatnou zkušenost). Jenže já byla zamilovaná a ve všem jsem mu důvěřovala. Po nějaké době jsem zjistila, že se na netu seznamuje s různýma holkama. Tak nějak jsem mu to tolerovala - bylo to jen virtuální, tak jsem si říkala, že když ho to baví, tak mu to přeci nebudu zakazovat. Jenže pak přišla svatba, těhotenství a já zjistila, že manžílek si pořídil tajně telefon a s děvčaty si vesele telefonuje a smskuje, později se s nimi začal scházet. To jsem začala snášet o něco hůř, protože mi to připadalo strašně nefér. Mě stačil jen jediný muž a on se prostě musí bavit s jinýma. Když jsem se ho zeptala, co hledá, co potřebuje, tak mi řekl, že nic nehledá a nic nepotřebuje. Jenže to mi nějak nestačilo. Ráda bych mu nějak vyšla vstříc, chtěla jsem se změnit, udělal bych pro něj první poslední, jen aby byl šťastný a on mi přesto říkal, že je šťastný tak, jak to je. Nakonec z něj vypadlo, že hledá jen kamarádku, se kterou by si mohl občas pokecat. Že prý se mnou nemůže mluvit o všem
. Takže se občas s někým sejde, a mě potom vykládá, jak byl dlouho v práci i přesto, že se celý den někde poflakoval s nějakou žábou. Nedávno, jsem mu připravovala čisté věci do práce a našla jsem v jeho tašce krabičku kondomů. To mě fakt dost rozhodilo. Tři dny jsem nespala, celé noci jsem jen probrečela. Jemu jsem o tom nic neřekla, ale on na mě poznal, že se něco děje, tak to ze mě začal páčit. Řekla jsem mu, že jsem ty kondomy našla a ptala jsem se ho, proč je přede mnou schovává. On mi na to odpověděl, že se mi je styděl dát
. Tak jsem se ho ptala, proč je kupoval, když se za ně pak stydí, a on se začal vymlouvat. Nejdřív mi řekl, že si je u něj zapomněl kolega z práce - jezdí spolu jedním autem, tak možná by je tam mohl pohodit, ale nepřipadalo mi to dost logické a tak jsem mu řekla, aby mi řekl pravdu, jelikož na něm poznám, když mi lže. Pak mi řekl, že se byli s klukama podívat v sexshopu a tam je dostal. Což jsem mu taky nespolkla. Nakonec je tedy prý dostal v kině - no nevím, se mnou v kině nebyl ani nepamatuji, ale prý tam byl s kamarádkou asi před půl rokem, a od té doby je schovává. Další lež, ale už jsem neměla sílu to z něj páčit. SIM kartu přede mnou schovává pořád a já se nějak nedokážu smířit s tím, že nejsem ta jediná
. Já ho strašně miluju, je to bezvadný manžel i táta, ale tohle mě na něm moc mrzí, a pořád myslím na to, jestli je v práci, nebo je zrovna s nějakou jinou. Vím, že i on mě miluje, rozejít se nechce, prý by beze mně nemohl žít, ale nějak nevím jak dál. Teď chceme zkoušet druhé mimčo, ale já si nějak nejsem jistá. Pořád ve mě hlodá červík. O to horší je to v tom, že manžel žádné své kamarádce neřekne nic o tom, že má vlastní rodinu, o tom, kolik je mu ve skutečnosti let ( na svůj věk vypadá hodně mladě), dokonce jim neřekne ani své skutečné jméno. Prostě o sobě lže a já nevím, jak se k němu mám chovat. Nejdřív jsem si říkala, že bych si taky mohla někoho najít (nejsem ošklivá ani hloupá, takže by to nebyl velký problém), ale nemyslím si, že bych to měla zapotřebí. Připadá mi to zvláštní. Nějak si myslím, že láska, sex a důvěra patří k sobě a né, že by se to mělo nějak rozdělovat do skupinek.
No nic, nějak moc jsem se tady rozepsala, tak se omlouvám
, ale potřebovala jsem se vypovídat. Nemám nikoho, komu bych se mohla svěřit, tak děkuji, že jsem se mohla vypsat aspoň tady ![]()
Ahoj Jani,
rozhodně nejsi v jednoduché situaci. Velmi mi to připomíná mého manžela. Dává si seznamovací inzeráty na internet a píše si se ženskýma a i s chlapama. Je to o nervy. Máme spolu dceru a není mi z toho veselo. O to je to u nás horší, že on se ke mě nechová hezky jako manžel, jen je super táta. Taky nevím, jak to řešit. Zatím neřeším nic, jsem v pozici tichého šmíráka a až zjistím, že to překročilo únosnou mez pro mě, tak s tím budu něco dělat.
Přeji Ti pevné nervy.
P.
JJanino,
omlouvat se určitě nemusíš!
Já třeba hrozně ráda čtu různé osudy
,
ale Tobě neporadím, ani nevím jestli bys o to stála!
Ale zkus projet starší diskuse na podobné téma (nevěrný manžel - i jen podezření) jestli máš chuť a cítíš se na to.
Když si představím sebe v Tvé situaci - určitě bych s dalším mimkem počkala , protože něco není dobře si myslím.
Tak tak.
Jani, je to strasne tezke, vid?
Prosim, nekledej jen chybu v sobe, ty prece nelzes, nezapiras a nepodvadis. Musis byt straslive silna a hlavne musis byt sebevedoma. Ty jsi urcite bezvadna zenska a neni duvod, aby sis davala nedospele chovani sveho chlapa (i kdyz mi k nemu slovo chlap nepasuje…) za vinu.
Podivej, ja jsem v tomhle hodne radikalni, takze ja ti za sebe nic radit nemuzu. JA totiz zastavam zazor, ze zit s nekym je fuska - takze mi ten nekdo musi stat za to - a pokud by za tu namahu nestal, je lepsi ho nechat starat se sam a o sebe a mit z neho externiho tatku - ale to NEBER JAKO RADU!!!
//**Vidim to tak, ze bud sama v sobe zjistis, ze to jsi ochotna tolerovat a treba i sama nachazet realizaci mimo manzelstvi. Pak asi budes zit v pohode, ale to rozhodne neni cesta pro kazdeho…
Nebo se budes tvarit, ze nic nevis a budes mit doma relativni klidek. Ale to taky neni pro kazdeho.
Nebo se budes snazit s manzelem domluvit, ale pak se zda, ze budes porad nachazet dukazy jeho lzi. A pociatm, ze v tomto prpade se budete hadat cim dal vic…
Nebo to skoncis, ale pak zustanes nejakou dobu sama… Ale to neznamena, ze nekde na tebe nekdo neceka…**//
Holka, zadna moznost neni nic moc ![]()
Lesina
Jani - chyba není v žádným případě v tobě, je to v něm a za týhle situace bych si rozhodně druhý dítě nepořizovala. Ale fakt neívm,co bych ti jinak poradila, sama bych něco takovýho nedokázala skousnout.
Ahojky JJanino,
teď jsem si přečetla tvůj příspěvek a jsem z toho tak trošku v šoku.
Tvého manžela tak trošku nechápu, proč to dělá když tě miluje? Je to od něj hodně nefér, on si užívá a ty se trápíš.
Fakt nevím co k tomu říct.
Sama si dost dobře nedovedu představit co bych dělala kdyby tohle dělal můj manžel. Ještě než mě poznal, tak si taky na netu našel kamarádku, akorát s tím rozdílem, že se nikdy neviděli, jen si psali a nebo si telefonovali. Taky jsem z toho byla úplně mimo, jenže můj manžel když jsem mu řekla, že mi to vadí a že mě to uráží s tím prostě přestal. Teda doufám, tel. číslo na tu dotyčnou jsem v telefonu nenašla. ![]()
Zkus si s ním o tom promluvit, řekni mu všechno co ti na tom vadí, že tě to uráží atd. Klidně mu řekni i to, že jsi uvažovala o tom, že si taky najdeš bokovku. A zeptej se ho jak by se mu to líbilo.Když tě miluje tak jak říká a tohle mu řekneš tak si podle mého snad uvědomí co ti dělá.
S druhým děckem bych rozhodně počkala. Né že bych tě zrazovala nebo tak něco, ale musíš nejdříve vyřešit tuhletu situaci. Musíš mu začít znova věřit a on se o to musí zasloužít.
Přeju pevné nervy. Hlavně si s ním promluv.
Třeba ti tu poradí holky jak na něj, třeba některá zažila něco podobného. Mě se radí strašně špatně když jsem to nezažila.
Jani,nevim co bych ti poradila,ale ja bych s nim asi zit nemohla.Neduverovala bych mu,byl by mi odporny pri pomysleni,kde byl,s kym byl a s kym se valel.Stitila bych se ho.Nemela bych v nem oporu,mela bych v nem lhare a podrazaka.Asi to pisu drsne,ale tak to citim.Ale hlavne mu never pokud ti bude namlouvat,ze jsi takova a takova,ze nestojis za nic,to ti akorat bude podlamovat sebevedomi.On nestoji za nic s takovym charakterem!Promin,ale kdyby te miloval,tohle by urcite nedelal
Nevim co ti poradit,to musis ty,vim ze ho milujes a o to je to tezsi pro tebe.
Ahoj Jani,všimla jsem si, že jsi tady už jednou řešila problém,ikdyž byl spíše trošku opačný a z jiného těsta.Co se týče manžela,tak ono se to nezdá,ale ve vztahu je fakt dost důležitá důvěra anebo obrovská tolerance a určitý nadhled…Pokud nemáš důkaz, že s těmi dotyčnými ženami „sexíkuje“
tak se těžko něco řeší a dokazuje a páčí z toho druhého pravda.Ono kondomy si člověk může koupit (čověk se rychle poblázní),ale nemusí je nakonec použít (člověk i rychle vystřízliví).Na druhou stranu 4 verze kde se k nim dostal jsou moci i na mě,je jasné, že kecá.Já na tvém místě bych si řádně promyslela v hlavě co chci a můžu tolerovat a co ne a to bych mu taky jasně řekla.Mnoho lidí se potřebuje neustále ujišťovat o tom, že jsou stále žádoucí,baví je flirtovat s druhými,ale nic víc.Může to být případ i tvého muže,není řečeno, že hned musí mít milenky.Ale neměl by v téhle zálibě zacházet přes určitou hranici..zajít si s kámoškou na kafe,ok,ale ne na celé odpoledne apod…já jsem se naučila nejen ve vztahu s mužem si určit určitě hranice za které nejsem ochotná jít a pokud se vše děje pod touto hranicí,tak plno věcí ani neřeším,nepátrám po nich,prostě se věnuju tomu,aby bylo dobře mi i mé rodině a nezabývám se takovým „coby kdyby“a „nepitvám“ se zbytečně v mnoha věcech.Takže to je asi tak můj názor..
Jinak souhlasím s Lesinou
Jani ,tohle je hrozná situace ,nevim co poradit ,snad jen ti říct jak bych se k tomu stavěla já.Mít jedno dítě a takovýho chlapa tak vztah ukončím ,i když se to lehko říká .Já vím ,ale mě by přišlo ,že si mě ten chlap vůbec neváží ,pohrdá mnou ,myslím ,že pokud někdo někoho miluje tohle by neudělal.Navíc lhaní a ještě tak bezostyšně ..nevím to bych vážně nemohla .nevím jak ted ,když už mám 3 děti ,situace je uplně jiná ,taky co se týče bydlení .Bylo by to asi hodně zajímavý ,ale rozhodně bych si to nenechala líbit jen bych ho tu milostivě nechala bydlet.Už bych si takovýho chlapa nemohla vážit .
Do dalšího těhu bych tak ted rozhodně nešla !!!!
Sama ,ale musíš vědět ,co všechno si ochotná zkousnout ,jestli se s tím můžeš smířit ,dělat jako ,že nic …předpokládám ,ale že tě to hodně trápí jinak bys to sem nenapsala .
A myslím ,že na takovou hodnou a citlivou holku ,jako seš ty (určitě jo když bys chtěla pro takovýho holomka udělat první poslední) čeká někde ten pravej ![]()
Opatruj se Majdalenka
Ještě k tomu lhaní ,jasně ,že se lže ,když druhej na něco příjde …jak se říká zatloukat zatloukat a zatloukat …ale vymýšlet si pokaždý jinou verzi …to by mě přišlo jako když si myslí ,že sem totální ..... A už to by mi vadilo.
Majdalenka
Holka, seš v těžký situaci. Ale jestli dobře počítám, je ti 23 let. Pokud by vám to snad neklaplo (což vám samozřejmě nepřeji, ale chování tvého muže naznačuje, že hledá něco, co doma nemá a zřejmě s tím nechce skončit), tak máš pořád čas na nový začátek. Jen si teď prosím tě rozhodně nepořizuj druhé dítě s mužem, u kterého nevíš, jaké s tebou má vlastně plány. Doufám, že nejsi natolik naivní, abys čekala, že druhé dítě změní jeho chování a přilne více k rodině (tedy spíše k tobě).
Tvůj muž evidentně myslí dost na sebe, možná přišel čas, abys na sebe začala myslet i ty.
Holky, děkuji vám za rady. Jenže já jsem palice pitomá, prostě ho miluju a tak ho neopustím. Vlastně i proto, že bych vlastně ani neměla kam jít. Ale mám takový pocit, že bych se měla začít chovat tak, jak se chová on. I když to pro mě asi bude děsná potupa. Navíc, s dítětem se dost těžko můžu sebrat a jít do kina nebo něco jiného. No nevím. Hlavně si nejsem jistá jeho reakcí. Ach jo, pořád jen doufám, že se změní, ale asi je mi to k ničemu. Kdyby jste měli ještě nějakou radu, tak sem s ní, budu vděčná za všechno
.
Mmch. Marinko, jsem tady nová, kvůli tomuhle problému jsem se u vás zaregisrovala, tak si mě možná s někým pleteš.
Ahoj,
to je těžké téma. Optám se: jak moc manžela doma využíváš? Necítí se „nevyužitý“? Z vlastní praxe radím 2 postupy, aplikovat v tomto pořadí:
1. pořádně zaměstnat (nákupy, vaření, uklízení, starost o dítě, rodinné výlety…). Neházet mu „domácnost na krk“, ale požádat ho o spolupráci. Že to bez něho nezvládáš, nestíháš… Že ho miluješ a potřebuješ ho (prosím miláčku, umyj okna - já ti zatím odrovnám kytky z parapetů a umeju je… atd.). Hlavní je být spolu a spolupracovat.
2. pokud to nezabere: dej mu písemné ultimátum. Sepiš mu, co ti vadí - a že je to nepřekonatelné. Nejspíš to nejdřív nebude brát vážně, ale musíš ho přesvědčit. Pokud mu pohrozíš, že se např. za měsíc odstěhuješ i s děckem, tak to pak musíš dodržet. Naprosté většině chlapů se to rychle „rozleží“. Jen jde o to, za jak dlouho a na jak dlouho…
Pevné nervy a hodně seběvědomí!!! Když tak mi napiš SZ.
Jani ,taky bych řekla ,že už si sem psala ,ale problém byl opačný .
Ale to je jedno .
Spíš bych poprosila LESINU jestli by se tu nedalo zprovoznit něco jako zpovědnice ,aby se dalo psát anonymně ......možná by se tu pak holky vyhli nepříjemným situacím .Samo pro registrované ,ale tak aby byl skryt nick .......možná je to hloupej nápad .Nějak to vyplinulo ze situace .
Majdalenka
Einsteine II, je fajn, že se tady objevil i názor chlapa, protože já mám pocit, že mužskému myšlení úplně přestávám rozumět. To druhé dítě si rozhodně nechci pořizovat, kvůli tomu, aby se manžel změnil. Vlastně to byl on, kdo začal mluvit o druhém dítěti. A i dcera už je ve věku, kdy by potřebovala nějakého sourozence. Myslím si, že kdyby hledal nějakou vážnou známost, tak by lhal mě, ale ne těm ostatním. Navíc, kdyby se chtěl rozejít, tak nebude chtít další dítě. No nevím, možná si jen něco namlouvám ![]()