Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dá se léčit lenost?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
K-Black
14.12.13 12:22
- Citovat
- Upravit
14.12.13 14:34
@K-Black píše:
já včera neuklízela, uklízel tatínek, samozřejmě že už je to vše v pořádku
to jsem ráda že je už vše ok 
Vařím česnečku, chlap tady heká jakou má kocku-bude se divit lump kolik tam bude česneku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.13 14:37
@Anonymní píše:
Mám asi dost vážný problém. Napřed jsem si myslela, že to celé je z únavy, ale nejspíš je to jen leností. Mám dvě malé děti (22m a 6m), starám se o ně skvěle, mají vše co chtějí a potřebují. Ale pokud jde o úklid domácnosti nebo jakékoliv práce doma, nebo kolem baráku tak jsem tak strašně líná, nechce se mi ani věšet prádlo, vždy se musím strašně přemlouvat, pokaždé když mi děti usnou, tak místo abych konečně něco udělala, tak ležím vedle nich a spím taky, nebo jen brouzdám na netu, kolem sebe strašný bordel ale ta děsná lenost. Nemám nepořádek ve stylu, všude odpadky atd.. to ne, ale spíš všude oblečení, kopa špinavého prádla u pračky, rozhazený hračky, místo abych vše hned poskládala tak to jen fláknu na židly a pak se to tam kupí a kupí, teď akurát koukám na kupu hader předemnou, na sedačce, všude. Hraček, že není vidět na podlahu a mě se do toho fakt nechce… Jak se mám zbavit té strašné lenosti, chci jen sedět, odpočívat a nic nedělat nebo spát, něco je ve mě co mi brání se zvednout a jít to vše uklidit. Když vysávám tak místo abych vše rovnala, tak jen vysavačem posunu. Nedokážu si představit, že nemám myčku, to by se tady válela ještě kupa nádobí. Holky čím to je?? Už mi příjde, že jsem nemocná, že opravdu mám nemoc jménem LENOST a potřebuju lék.
Hele mám to podobný… né tak moc jako ty, ale když vysávám nebo vytírám tak taky jen ošoupávám a nic nenadvzvedávám To mě pobavilo A já se teda strašně musím přemlouvat do žehlení… to je moje noční můra 
Ale mám pár typů, které se mě osobně osvědčily.
Zpříjemni si to… když už se přemluvím do žehlení tak si k tomu naleju skleničku vínka a pustím si hudbu.
Když je potřeba odstranit hromady prádla a celkově poklidit ten bordel co je prostě na stole a na židlích a tak podobně tak vyšlu manžela s dítětem pryč a kjá si k tomu pustím na plný pecky písničky, naleju si skleničku a hraju si na uklízečku. Jednou jsem si na to dokonce vzala zástěru, gumový rukavice a okolo hlavy si uvázala šátek Hele smála jsem se sama sobě, ale dokonce jsem si to i užila a bavilo mě to… Pak jsem na sebe byla samozřejmě náležitě hrdá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.13 14:42
Bohužel podle mého muže je poslední dobou jediná činnost, která se musí v domácnosti dělat, mytí nádobí a zametání.. to většinou dělá on.. a ostatní se asi dělá samo.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
K-Black
14.12.13 14:48
@Lusy23 píše:
to jsem ráda že je už vše ok
Vařím česnečku, chlap tady heká jakou má kocku-bude se divit lump kolik tam bude česneku
já se nervuju se strojkovým cukrovím, jdu to vykrájet, udělám sněhuláky
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.8.17 21:02
Je tu někdo takhle líný?
Když jsem chodila do práce, byla jsem tak hyperaktivní, že mi vždy všichni šéfové říkali, že to přeháním. Často jsem si nedělala ani přestávky na jídlo, dělala celé dny, kolikrát i 7 dní v týdnu. Ani šestnáctky nebyly výjimkou (nechtěla jsem honit přesčasy, ale měla jsem pocit, že když tu práci neudělám, tak se zboří svět). Nakonec jsem skončila v nemocnici na kapačkách, s několikakilovou podváhou a nejspíš se syndromem vyhoření a šíleným odporem k práci. Pak jsem šla pracovat na zkrácený úvazek, abych si odpočinula a během pár měsíců jsem otěhotněla (do té doby se samozřejmě nedařilo). Strašně se mi ulovilo, že nebudu muset několik let chodit do práce. Téměř od začátku jsem měla rizikové těhotenství a doma jsem si to maximálně užívala. Plánovala jsem si, že když budu tak dlouho doma, konečně se zdokonalím v nějakém jazyku, abych si po rodičáku konečně našla lepší práci než jen jako prodavačka. Vydržela jsem u toho ale jen pár dní a celé těhotenství jsem proflákala. A flákala se dál, i po narození dcery, přestože byla extrémně hodné a stále spící miminko, a flákám se až do teď. Mám problémy i s úklidem domácnosti, za úspěch považuju, když se jednou týdně donutím vytřít svůj třicetimetrový byt (žiji sama s dcerou, s jejím otcem se jen navštěvujeme). Dneska například jsem byla tak líná jít ven pověsit prádlo, že jsem ho rozvěsila různě po bytě (přes židle, přes dveře,…). Po obědě dcera nechtěla jít spát, tak jsem jí vyhrabala nějaký hračky, co už dlouho neviděla a šla jsem si sama lehnout. Často se stává, že se ani nedokopu jít s ní ven. Vařím zásadně na dva dny dopředu. Přitom bych chtěla píct, číst, učit se jazyky, konečně se naučit alespoň základy šití. Místo toho se celý den jen tak plácám a hned jak dcera usne, sednu k internetu, přes den spím s ní 
Mám ze sebe strašně špatnej pocit, nic neumím, chlapa jsem si pořádnýho nenašla, nic mě nebaví, prostě život na prd. Mám pocit, že mě ubíjí život ve městě. Když jsem měla chvíli možnost žít na vesnici v domku se zahradou, byla jsem plná energie a zahrada mě strašně bavila. Ale než našetřím na vlastní barák, tak budu v důchodu
Do práce mám jít za rok, za půl roku si pomalu asi začnu hledat brigádu, že tam potom rovnou třeba nastoupím. Chci začít pracovat postupně, nejdřív třeba jen na pár hodin denně. Ale už teď se mi strašně nechce.
- Citovat
- Upravit
27.8.17 21:30
Nejsem psycholog, ale podle me jsi tak otravena ze sveho zivota, ze mas depresi a proto nemas silu nebo motivaci ani povesit pradlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.17 22:05
To není lenost, ale vyloženě psychický problém. Taky jsem před MD byla hyperaktivní, na MD je to jiné. Sice doma funguju normálně, ale stačí, aby děti byli nemocné, já s nima (ideálně v zimě) uvízla doma na víc jak týden a ujišťuju Tě, že mi začne hrabat. Začnu se cítit v pasti, nic se mi nechce, jsem furt unavená… Tak mě muž zastoupí, vypadnu na den či dva a jsem v cajku.
Nemáš přátele nebo rodinu, někoho, kdo by Ti pohlídal malou? Aspoň na den? Když vypadneš, dobiješ si baterky a vrátíš se plná elánu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.17 22:26
Malou občas dávám rodičům, když třeba si potřebuju dojít k doktorovi nebo si něco zařídit. Máma je invalidní, tedy hlídá spíš táta, tak je nechci moc zatěžovat a šetřím je na dobu, až budu chodit do práce, to je budu potřebovat víc. A nebo si ji občas vezme její otec na chvíli ven. To se většinou dokopu jenom k tomu úklidu a tím to hasne. Ale i kdyby si ji brali častěji, tak se tím asi nic moc nevyřeší, vzhledem k tomu, že jsem byla líná už v těhotenství a po porodu, kdy dcera jen spala.
Je to asi tím, jak píše @BloomingGorgeous . Prostě jsem otrávená ze svého života. Ale nevím, jak z toho ven. Nenapadá mě vůbec nic, co bych mohla dělat, aby mě to bavilo. Ani žádný koníček, ani zaměstnání.
- Citovat
- Upravit
27.8.17 22:27
Já to mám stejně, jsem celkem akční, mám to po mamince.. ale občas byl i čas, kdy jsem se musila k některým věcem dokopávat, když musíš, tak musíš, jde to líp, ale když je to na Tobě, musíš vyvinout iniciativu a třebas Ti k ní cosik chybí..
Zkus říct dr., ať se Ti mrkne na krev. Já mám celoživotně problém se vstřebáváním hořčíku (ale můžeš mít i jen nedostatek), jsem chudokrevná (v těhotenství, porod, při kojení.. se Ti může zhoršit) a mám nízký tlak. Já se stravuji celkem dost zdravě, ale pokud by Ti cokoliv pochybilo, tak třebas železo a hořčík může projevovat, jak popisuješ.. ale - pokud vím - tak třebas ta vstřebatelnost se normálně nezjišťuje. Musila by sis ohlídat, jak co s čím kombinovat.. Ale třebas by Ti „stačilo“ (pokud by se jednalo třebas o spojitost s těhotenstvím/rozením /kojením) předepsat chybějící dr. a problém by byl vyřešen. Znám ještě někoho z mého blízkého okolí a shodly jsme se na tom, že ten rozdíl v „pocitu energie“ je úžasný..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.17 22:31
Zrovna před měsícem mi doktorka kontrolovala minerály i železo a měla jsem k mému údivu (stále ještě dost kojím a začaly se mi dost kazit zuby) vše v normě. Taky se snažím stravovat se poměrně zdravě.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.8.17 22:35
Jo a nedávno jsem zkoušela vitamin B1, prý má potom člověk pocítit obrovský příval energie. A nic.
- Citovat
- Upravit
27.8.17 22:35
@Anonymní píše:
Malou občas dávám rodičům, když třeba si potřebuju dojít k doktorovi nebo si něco zařídit. Máma je invalidní, tedy hlídá spíš táta, tak je nechci moc zatěžovat a šetřím je na dobu, až budu chodit do práce, to je budu potřebovat víc. A nebo si ji občas vezme její otec na chvíli ven. To se většinou dokopu jenom k tomu úklidu a tím to hasne. Ale i kdyby si ji brali častěji, tak se tím asi nic moc nevyřeší, vzhledem k tomu, že jsem byla líná už v těhotenství a po porodu, kdy dcera jen spala.
Je to asi tím, jak píše @BloomingGorgeous . Prostě jsem otrávená ze svého života. Ale nevím, jak z toho ven. Nenapadá mě vůbec nic, co bych mohla dělat, aby mě to bavilo. Ani žádný koníček, ani zaměstnání.
Rozumim Ti. Kdyz jsem nespokojena, tak taky nemam energii a naladu na nic. Je to forma deprese. Zkus psychoterapeuta nebo prober svuj zivot s dobrou kamaradkou. Urcite se da neco zmenit a zlepsit a o neco usilovat. Mas zdravou dceru, to je hrozne moc. Za rok muze byt vse jinak. Co treba zacit sportovat, prihlasit se do kurzu, s nekym se seznamit? Proste planovat budoucnost, ve ktere se budes citit dobre, na necem zacit pracovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.17 22:42
@BloomingGorgeous píše:
Rozumim Ti. Kdyz jsem nespokojena, tak taky nemam energii a naladu na nic. Je to forma deprese. Zkus psychoterapeuta nebo prober svuj zivot s dobrou kamaradkou. Urcite se da neco zmenit a zlepsit a o neco usilovat. Mas zdravou dceru, to je hrozne moc. Za rok muze byt vse jinak. Co treba zacit sportovat, prihlasit se do kurzu, s nekym se seznamit? Proste planovat budoucnost, ve ktere se budes citit dobre, na necem zacit pracovat.
Něco z toho asi budu muset začít, nebo se z toho zblázním.
A děkuju 
- Citovat
- Upravit
27.8.17 22:44
Je zapotřebí si stanovit životní cíle a ty plnit, jinak shiješ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
tak to by mi jeblo, opravdu. Prvního jsem uspávala na rukách do roka, peklo, peklo
ale naučila jsem si ho tak jsem si to užívala. Naštěstí kolem roka uznal, že maminka je chudák a začal usínat sám, občas jsem si s ním musela lehnout, ale nemusela jsem hojdat, on 12 kg, já 45 
ale vždycky v 8 večer konec, v 10 bych netajtrdlíkovala.