Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dá se léčit lenost?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
27.8.17 22:50
tak pod toto se můžu podepsat. A to pěkně prosím, do tý práce chodím. Ale totálně otrávená, zpruzelá a jedu jen ze setrvačnosti. Jakmile padne víkend NECHCE SE MI NIC. Zároven mám ale milion plánů, jak budu psát na blog, kde sou zatím dva ušmudlaný články, jak začnu natáčet videa, jak půjdu zase něco po roce vyfotit, jak konečně napíšu knihu a NIC. Dokonce ani nejsem schopná jít na rande 
. Nevím, kde je kurňa problém, ale nevím co se sebou. Nevím jak se mám jako dokopat. Beru hořčík, a nepomáhá to. Anonym prosím, nemusí každý vědět, že jsem lemra líná. Anonym Lemra
. Nevím, kde je kurňa problém, ale nevím co se sebou. Nevím jak se mám jako dokopat. Beru hořčík, a nepomáhá to. Anonym prosím, nemusí každý vědět, že jsem lemra líná. Anonym Lemra
- Citovat
- Upravit
28.8.17 05:41
Podle me nejde o lenost, ale druh „deprese“, jak jsem psala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.17 06:34
@Anonymní píše: .{color:red}" tak pod toto se můžu podepsat. A to pěkně prosím, do tý práce chodím. Ale totálně otrávená, zpruzelá a jedu jen ze setrvačnosti. Jakmile padne víkend NECHCE SE MI NIC. Zároven mám ale milion plánů, jak budu psát na blog, kde sou zatím dva ušmudlaný články, jak začnu natáčet videa, jak půjdu zase něco po roce vyfotit, jak konečně napíšu knihu a NIC. Dokonce ani nejsem schopná jít na rande
Jo, knihu taky "píšu už dlouhý roky 
Jinak od puberty mě lákala jóga. Docela dost jsem cvičila a před otěhotněním jsem si udělala základní jógový kurz. Potom jsem dokonce i párkrát předcvičovala. Lidi byli nadšený, ale já jsem si uvědomila, že si vlastně jen na něco hraju, a ze dne na den jsem s tím sekla. Od tý doby jsem si ani jednou nezacvičila.
Jinak mým momentálním cílem je pořídit si dům se zahradou mimo město. Ale to je pro mě finančně nereálný. Vzhledem k odporu k práci nebudu schopná si na to vydělat. Nejsem schopná udělat nic pro to, abych si mohla najít lepší práci. Je to začarovaný kruh.
Pak mám ještě sen otevřít si bezobalový obchod. Ale začít podnikat je pro mě taky něco úplně nepředstavitelnýho. Už jenom představa toho všeho vyřizování v začátcích mě totálně odrazuje. A pak ten strach z neúspěchu.. A navíc ani nemám kapitál do začátku… Takže to asi taky zůstane jen u snu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.8.17 09:47
Ja mam to same.. ale o trochu horsi, ziju v zahranici nikoho tu neznam, prace na prd, vztah v troskach.. jen ma dcera me drzi na nahou! Ale funguju spis automaticky..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.8.17 12:02
@Anonymní píše:
Jo, knihu taky "píšu už dlouhý rokyJinak od puberty mě lákala jóga. Docela dost jsem cvičila a před otěhotněním jsem si udělala základní jógový kurz. Potom jsem dokonce i párkrát předcvičovala. Lidi byli nadšený, ale já jsem si uvědomila, že si vlastně jen na něco hraju, a ze dne na den jsem s tím sekla. Od tý doby jsem si ani jednou nezacvičila.
Jinak mým momentálním cílem je pořídit si dům se zahradou mimo město. Ale to je pro mě finančně nereálný. Vzhledem k odporu k práci nebudu schopná si na to vydělat. Nejsem schopná udělat nic pro to, abych si mohla najít lepší práci. Je to začarovaný kruh.
Pak mám ještě sen otevřít si bezobalový obchod. Ale začít podnikat je pro mě taky něco úplně nepředstavitelnýho. Už jenom představa toho všeho vyřizování v začátcích mě totálně odrazuje. A pak ten strach z neúspěchu.. A navíc ani nemám kapitál do začátku… Takže to asi taky zůstane jen u snu.
ty jo, nejsme dvojčata? 
já tu knihu taky „píšu“ snad od základky. S tou jógou to chápu, najednou prostě zlom a konec co? Já taky toužím podnikat, problém je, že nevím v čem, a neumím nic zajímavýho. Toužím pracovat z domu, abych nemusela do práce, která mě nebaví a nezajímá, ale jak toho dosáhnout. Taky bych se ráda vrátila do Anglie, kde jsem rok bydlela, ale nejsem schopná to zařídit, je to moc náročný. S tím domem tě chápu, to prostě bez práce a bez peněz nepůjde, co si budem říkat. Jinak já si osobě myslím, že mám lehkou formu deprese, takový to vyhoření, zkrátka jsem zpruzelá z celýho života, všechno je vopruz, nejradši bych se zahrabala někam do jeskyně a nevylezla. Anonymní Lemra
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.8.17 12:04
@Anonymní píše:
Ja mam to same.. ale o trochu horsi, ziju v zahranici nikoho tu neznam, prace na prd, vztah v troskach.. jen ma dcera me drzi na nahou! Ale funguju spis automaticky..
já byla rok v Anglii jako aupair, hrozně se mi tam líbilo. Hned bych se vrátila, ale prostě se nedokopu. Je to moc složitý. Takže ti závidím. Lemra
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.8.17 14:39
Zavidis? Opravdu neni co.. muj zivot je opravdu v troskach.. cele dny sama, chlap v praci, s alkoholem si velice dobre tyka… a na me je vse, domactnost, zahrada jako krava.., nase dcera.. moje prace a tak porad dokola, zadna zmena nic.. vse na prd.. nic me nebavi.. zdokonalit se v jazyku najit si lepsi praci.. absolutne nic..chlap mi vzal veskere sny a hlavne veskerou energii do zivota.. jsem stale ve vnitrim stresu z neho co zase vyvede a tak.. je to na dlouhe vypraveni.. 
@Anonymní píše:
já byla rok v Anglii jako aupair, hrozně se mi tam líbilo. Hned bych se vrátila, ale prostě se nedokopu. Je to moc složitý. Takže ti závidím. Lemra
@Anonymní píše:já byla rok v Anglii jako aupair, hrozně se mi tam líbilo. Hned bych se vrátila, ale prostě se nedokopu. Je to moc složitý. Takže ti závidím. Lemra
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.8.17 15:01
@Anonymní píše:
ty jo, nejsme dvojčata?
No, možná to opravdu nějaká forma deprese byla. Před lety jsem byla u psychologa, to jsem ale řešila i jiné problémy.
Kladl mi různé otázky a pak mi řekl, že běžně lidem stačí tak 5-6 sezení, ale u mě to vidí tak na 10. Když jsem tam byla podruhé, tak se mě celou dobu ptal na úplně to samé jako prvně, tak už jsem tam pak nešla. Byl ještě k tomu soukromý, nevěděla jsem, že to jde i přes pojišťovnu. Asi bych měla zase zajít (k nějakému lepšímu), ale já si pořád nějak myslím, že by mi stejně nemohl pomoct.
Jo, ještě bych se v budoucnu chtěla věnovat pěstounské péči na přechodnou dobu, ale to bych se samozřejmě nejdřív musela dát do kupy, a musela bych si zajistit větší byt, takže zase utopie.
A jak jsi na tom s kamarády? Já jsem postupně skoro všechny odřízla. Ve všech kolektivech jsem byla vždy oblíbená, ale všichni lidi mě prostě přestali bavit a lízt mi na nervy.
Mám jen asi tři kamarádky, se kterýma se občas stýkám, ale už si je spíš začínám přesunovat do sekce „známé“
- Citovat
- Upravit
28.8.17 15:06
To je jasná deprese. Já byl doma sám 7 let bez větších povinností a asi 4 roky bylo všechno super, ani vteřinu jsem nepromarnil v myšlenkách. Dokonce jsem i psal prózu. Pak přišly úzkosti a deprese a najednou nastalo, co píšeš ty. Nulová energie, nic mě nebavilo a jenom jsem se vlastně topil v myšlenkách. A próza strádala. A to všechno přes fakt, že životní podmínky byly naprosto stejné.
Teď už je to naštěstí po ad lepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.17 15:36
@Anonymní píše:
Zavidis? Opravdu neni co.. muj zivot je opravdu v troskach.. cele dny sama, chlap v praci, s alkoholem si velice dobre tyka… a na me je vse, domactnost, zahrada jako krava.., nase dcera.. moje prace a tak porad dokola, zadna zmena nic.. vse na prd.. nic me nebavi.. zdokonalit se v jazyku najit si lepsi praci.. absolutne nic..chlap mi vzal veskere sny a hlavne veskerou energii do zivota.. jsem stale ve vnitrim stresu z neho co zase vyvede a tak.. je to na dlouhe vypraveni..
já byla rok v Anglii jako aupair, hrozně se mi tam líbilo. Hned bych se vrátila, ale prostě se nedokopu. Je to moc složitý. Takže ti závidím. Lemra
A ty jsi tam už nastálo?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.8.17 15:43
@Anonymní píše:
@Emimin7 A jak jsi se z toho dostal?
No, nejdřív jsem chtě nechtě vstal z gauče s tim, že takhle už to nejde. Ke svojí pohodlný práci doma jsem si začal hledat druhou, abych neměl tolik volna a taky abych byl mezi lidma a hlavně začal celkově „žít“. Zároveň jsem ale došel za psychiatrem a dostal jsem antidepresiva, která mi skutečně hodně pomohla.
Akorát k tomu psaní se nemůžu pořád dokopat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.17 15:54
Chtela bych uz kvuli dceri, lepsi skoly, celkova mentalita lidi je tu uplne jina ale cela rodina je v Cr, takze rozhodovani je tezke. Kdyby tady clovek mel vetsi jistoty tak bych ani nepremyslela o vraceni se zpet.
@Anonymní píše:
A ty jsi tam už nastálo?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
