Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahojky, jdu si pro radu.
Je mi 19 let a bydlím u mámy doma, protože ještě studuji a nemám peníze na vlastní bydlení. Dopoledne škola, odpoledne brigáda. Doma funguji, uklízím, peru, vařím, prostě tak nějak všechno, ale mojí mamce to pořád přijde jako málo. Ona si to představuje tak, že já budu dělat všechno a ona nic, protože ona se o mě přeci starala, když jsem byla malá, tak jí to musím vrátit. (Podotýkám, že do úklidu se zapojuju od základky a takhle všechno dělám už od začátku střední)
Stane se třeba, že mám opravdu hodně věcí do školy, pak jdu na brigádu a nestihnu udělat pračku, vrátím se z brigády v 8 večer cca a ona mě seřve, že jsem nevděčná a ať se odstěhuju pryč, když mi přijde, že po mě chce moc. Bavila jsem se o tom s kamarádkama a taky doma pomáhají, ale není to takový extrém. U mě není den, kdy bych si mohla odpočinout, jsem opravdu už unavená.
Chtěla jsem mamce už několikrát navrhnout, že bychom si mohly rozdělit povinnosti doma 50/50 a dělat každá stejně, jenže mě vždycky utne, než stihnu něco říct.
Bydlíme v rodinném domě samy dvě, takže úklidu a práce je opravdu dost.
Teď to vypadá tak, že já dělám doma všechno, mamka občas uvaří, ale ten velký úklid dělám já.
Teď mě čeká maturita a fakt nemám čas na úklid a vaření a akorát se stresuju, hrozně málo spím.
Plánuju jít na vejšku a na kolej, šetřím si peníze, protože doma nic nedostanu, ale potřebuju to tady ještě chvíli zvládnout a nějak přetrpět, jenže jsem fakt unavená.
Myslíte si, že toho chci hodně a že jsem nevděčná? Potřebuju názor třeba od někoho, kdo má k mojí mámě věkově blíž.
Omlouvám se za anonyma, nechci, aby mě někdo poznal.
zatni zuby a vydrž. Tvoje máme není „hodná správná máma“. Takové se občas najdou. Ale ty to zvládni dokopat tuhle cílovou rovinku a pak se osamostatníš a zařídíš si život podle svých představ.
@Anonymní píše:
Normálně zdravý člověk, práci má v pohodě a chodí běhat.
Ta musela být sakra naštvaná, když jsi přišla na svět.
Někde jsem četla, že v Thajsku si někteří rodiče dělají děti deti proto, aby už nemuseli nikdy nic dělat. Tvoje matka bude asi taky něco takového. Co si chuderka počne, až jednou odejdeš? Co otec. Platí na tebe alimenty a kolik? Doma máš ubytování, stravu a dostáváš i nějaké kapesné? Jak dlouho ještě budeš studovat? Už teď jsi možná na úrovni děti z dětského domova. A tam jim alespoň nikdo nensdavá. Ale odejdou z decáku a bufou na dlažbě zrovna tak, jakoby byla ty, kdybys od matky odešla.
Edit: docitám, že otec zemřel. Dostáváš sirotčí důchod? S tím už by se dalo něco dělat.
@Anonymní píše:
To mě mrzí..u nás teda fyzické násilí nikdy, ale nadávky jsou na denním pořádku bohužel..obdivuji vás, že jste zvládla utéct v 17, já to ještě vydržím tu chvilku a pak už budu mít snad klid.
není co obdivovat, mně vycházely roky tak, že jsem byla čerstvě po maturitě a naštěstí jsem měla z tátovy strany úžasnou milující pohádkovou babičku s velkým domem, kde jsem byla vždy vítaná a měla tam pokoj
to bylo v květnu.. od června jsem pracovala a v prosinci se pak už vdala ![]()
poučila jsem se v tom, jaká nechci v životě být..
děti vážně nejsou otroci.. ale na druhou stranu - nějaké povinnosti a řád je taky potřeba, musí se najít zdravý kompromis…
což u vás rozhodně není..
najdi si po maturitě spolubydlení, nebo zkus trochu navýšit brigádu abys ho uplatila už nyní.. stačí ti jedna postel a koutek a sociálka a vařič
uvidíš, jak se ti uleví… ![]()
@Sisika9 píše:
Místo šikanování dětí se nauč říkat ne. Barnevernet na takové…
Pomoc 15 leté dcery je šikana? Ona to tak necítí, přišlo by jí trapné na nás koukat. To se pak nedivím, co k nám leze za jelita, když doma na nic nehrábnou. A to si představ, že se zapojí i snacha, když je zrovna u nás. Já zase pomůžu jí, když jsem u nich. A teď nejhorší věc, dcera umí i na té cirkulárce (aby zahrnula tipec bratrovi). A ještě dodám proč syn nepomáhá - bydlí s ženou a dcerou asi 30km od nás.
@Kolicek95 píše:
Je mi 26, nedávno jsem dostudovala. Domácí povinnosti jsem neměla nikdy žádné, vše fungovalo na dobrovolnosti. A vše jsem dělala až tehdy když jsem měla čas, škola u nás byla.na prvním místě. Když bylo potřeba, myla jsem koupelnu a záchod, vysávala, myla nádobí, uklízela svůj pokoj, žehlila, zalévala zahradu, okopávala, myla okna. Ale jak říkám, až když na to zbyl čas, prostě člověk viděl, že je to potřeba, tak to udělal. Tuhle vojnu, kterou někteří rodiče nastavují doma, fakt nechápu. Jak kdyby si potřebovali pořídit otroky do domácnosti. Zvážila bych maturitu, odstěhovat se a podat žalobu na výživné, pokud to nepůjde po dobrým. Vztahy budou nanic, ale to už stejně jsou, jestli jsem dobře pochopila.
Tak rodiče chodí do práce a děti studují. Není to o tom, že děti jsou otroci, ale v té rodině žijí. Žehlí se jim, pere se jim, vaří se jim, jsou živeny a šaceny, tak mi nepřijde nikterak divné, že se i ony v přiměřené míře budou podílet na chodu domácnosti. A je teda i dost rodičů, kteří čekají až dítě bude mít výuční list a začne vydělávat a přispívat do rodinného rozpočtu.
@Kolicek95 píše:
Je mi 26, nedávno jsem dostudovala. Domácí povinnosti jsem neměla nikdy žádné, vše fungovalo na dobrovolnosti. A vše jsem dělala až tehdy když jsem měla čas, škola u nás byla.na prvním místě. Když bylo potřeba, myla jsem koupelnu a záchod, vysávala, myla nádobí, uklízela svůj pokoj, žehlila, zalévala zahradu, okopávala, myla okna. Ale jak říkám, až když na to zbyl čas, prostě člověk viděl, že je to potřeba, tak to udělal. Tuhle vojnu, kterou někteří rodiče nastavují doma, fakt nechápu. Jak kdyby si potřebovali pořídit otroky do domácnosti. Zvážila bych maturitu, odstěhovat se a podat žalobu na výživné, pokud to nepůjde po dobrým. Vztahy budou nanic, ale to už stejně jsou, jestli jsem dobře pochopila.
Jaké otroky? Rodič pracuje a stará se o domácnost. Dítě studuje a přiměřeně se podílí na chodu domácnosti. Už chápu proč jdou v současných mladých vztazích problémy jaké jsou
@Magical-eyes píše:
Tak rodiče chodí do práce a děti studují. Není to o tom, že děti jsou otroci, ale v té rodině žijí. Žehlí se jim, pere se jim, vaří se jim, jsou živeny a šaceny, tak mi nepřijde nikterak divné, že se i ony v přiměřené míře budou podílet na chodu domácnosti. A je teda i dost rodičů, kteří čekají až dítě bude mít výuční list a začne vydělávat a přispívat do rodinného rozpočtu.
O tom žádná. Ale u svých dětí to hodlám dělat jak moji rodiče s námi, ať to dělají ze své vůle, že chtějí pomoct (doufám, že se mi to povede
). Ale ať se v první řadě učí. To, co má zakladatelka, je pro mě horor.
@jahuhudka píše:
Jaké otroky? Rodič pracuje a stará se o domácnost. Dítě studuje a přiměřeně se podílí na chodu domácnosti. Už chápu proč jdou v současných mladých vztazích problémy jaké jsou
U nás si holka po škole urvala knoflík na uniformě, lezla jí půlka břicha. Daly jsme jí knoflík a nitě, ať si ho přišije. Napřed na nás vytřeštila oči, pak řekla, že to nikdy nedělala, že si vezme nové a tohle si odnese k zašití domů. Hanba by mě fackovala to děcka nenaučit.
Příspěvek upraven 06.05.21 v 19:42
@Kolicek95 píše:
O tom žádná. Ale u svých dětí to hodlám dělat jak moji rodiče s námi, ať to dělají ze své vůle, že chtějí pomoct (doufám, že se mi to povede![]()
). Ale ať se v první řadě učí. To, co má zakladatelka, je pro mě horor.
To ano, to co má zakladatelka je přes čáru. Rodiče chodí do práce, děti do školy a všichni se společnými silami, dle možností a schopností podílejí na chodu společné domácnosti. To znamená třeba že si tříleté dítě strčí hračky do krabice a talíř na linku, starší vynese koš, dá psovi jídlo. Když ještě trochu povyroste, pomůže s úklidem - třeba vysaje. Pomůže oloupat brambory a rodič bude mít víc času než s ním na kolo, brusle, přečíst pohádku, hrát hru. Prostě, když pracuje víc lidí, je víc volná a může se podniknout něco, co baví všechny. Když dcera v sobotu dopoledne pomůže s úklidem a vařením (třeba hodinu a půl), můžeme třeba po obědě vypadnout se psem a vrátit se až večer, sama by na tak dlouho nešla a dlouhé procházky přitom miluje.
@Havlova píše:
U nás si holka po škole urvala knoflík na uniformě, lezla jí půlka břicha. Daly jsme jí knoflík a nitě, ať si ho přišije. Napřed na nás vytřeštila oči, pak řekla, že to nikdy nedělala, že si vezme nové a tohle si odnese k zašití domů. Hanba by mě fackovala to děcka nenaučit.Příspěvek upraven 06.05.21 v 19:42
Ty jo tak my to měli ve 3. třídě na ZŠ. 6 různě velkých knoflíků a kus látky. Pamatuji si, že jsem měla červenou
.
@jahuhudka Tak jako pomáhat doma je zcela určitě úplně normální a správné. My už měli nějaké úkoly, tak od tří let, třeba nachystat příbory a postupně s věkem toho víc. Na druhém stupni jsme zvládli úplně všechno. Přijde mi to v pohodě, ale to co popisuje zakladatelka je slušnej teror a to nemá s pomocí v domácnosti co dělat.
@Magical-eyes píše:
Ty jo tak my to měli ve 3. třídě na ZŠ. 6 různě velkých knoflíků a kus látky. Pamatuji si, že jsem měla červenou.
My měly i šití, péči o dítě, vaření, kluci zase dílny atd. Mé děti akorát jeden záhonek 1×2 m na 25 dětí a i tak některé matky nadávaly.
@Matt 02 píše:
@jahuhudka Tak jako pomáhat doma je zcela určitě úplně normální a správné. My už měli nějaké úkoly, tak od tří let, třeba nachystat příbory a postupně s věkem toho víc. Na druhém stupni jsme zvládli úplně všechno. Přijde mi to v pohodě, ale to co popisuje zakladatelka je slušnej teror a to nemá s pomocí v domácnosti co dělat.
S tím souhlasím. Přesto i mě tady jedna osočila z šikany dětí.
@Anonymní píše:
Dcera 24 let, studuje. Jediný co dělá, že utře nádobí, občas pověsí prádlo, pračku zapnout neumí. Skoro o vše jí říkám.
Tak to je trochu opacny extrem ![]()
Zakladatelko lehké to nemáš, ale ani extrémně těžké. Aspoň budeš připravena do života. Po maturitě můžeš odejít a začít svůj vlastní svobodný život