Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Jahru píše: Více
Prostě bych řekla matce, že s tím nesouhlasím, že chci vše spravedlivě podělit se sourozencem. A předpokládám, že na sílu to nepřepíše.
@Limi123 píše: Více
Ale to zakladatelka udělala a matka jí odvětila, že je to její rozhodnutí
@Cirrus fibratus píše: Více
hned když jí začali platit na třetiny tu hypotéku, tak to měli podmínit připsáním na každého té třetiny domu,
takhle platit, byť je to za vlastní matku, to si teda hned tak někdo nemůže dovolit
@stinga to jsou přesně ty situace - ale vždyť jsme rodina, vždyť je to moje máma to by mě hanba fackovala chtít na to papír…
@Cirrus fibratus píše: Více
přesně, pak vyhodí v podstatě statisíce z okna, a nakonec zbude jen pachuť a peklo v rodině
@Cirrus fibratus píše: Více
Ono se to snadno hodnotí, takhle zvnějšku a každý je hrdina. Ale když se člověk opravdu dostane do situace, kdy má tohle říct do očí své ovdovělé mámě, tak už ty koule každý nemá ![]()
Zakladatelko,
Vysvětlil bych ji at na děti rozhodně nepřepisuje, že stačí at jednou dítě nezaplatí pokutu v mhd - vznikne dluh a ve chvíli kdy budou dítěti 15 tak vám barák zabaví exekutoři.
I když tohle asi pravda úplně není, tak tvoji mámě by to mohlo dát brouka do hlavy aby to celé zvážila a přišla s jiným řešením… kde už budeš ty jako dědic, což znamená že se budeš moci se sourozencem vyrovnat přímo.
@Jahru já to chápu. Chci jen říct, že v rodině se záležitosti peněz obtížně řeší.
@Cirrus fibratus píše: Více
Hele, to jsem říkala vždycky taky. Vždyť jsme rodina. Teď jsem ráda, že moje máma před 30 lety trvala na tom, že vše bude na papíře ověřeném notářem, protože se vlastní bratr zachoval ke mě jako hovado. Jsem ráda, že se toho nedožila.
Pokud je to něco, co by mělo nastat až po splacení hypotéky, nebylo by lepší to zatím nechat plavat úplně? Sourozenci akorát naznačit, že matka přemýšlí nad možnostmi a tohle je jedna z mnoha, ale nic není definitivní (což dokud na to nemá papír tak nic definitivní opravdu není) a vyčkat co se bude dít dál. Psala jsi, že nejdřív za dva roky, to je doba dost dlouhá na to, aby se věci stihly ještě 10× změnit.
Neříkala bych sourozenci nic. Chci ocenit tvůj přístup, také bych sourozence neobrala. To je základ. Obrat ho nechceš, a ta informace by mu akorát zbytecne ublížila.
Už bych o tom nemluvila ani s matkou, kdyby to zase vytáhla tak bych řekla Já myslela že akorát placas. Vždyť je to blbost.
Uvnitř bych ale bystrila jako teď bystris ty. 2 roky utečou rychle. Peníze hned po splaceni přestaňte posílat a na rekonstrukci už ji nedejte ani korunu, ledaže si udělá věcné břemeno a dům napíše na vás dva. To durazne vykomunikuj s bratrem ze to tak pproste chces a az ji nic neposila. Jinak to nevidím.
Je tu nějaký právník který by věděl zda by v případě přepsání za života na dceru (Matka by stále žila) mohl po matce syn vymáhat tu částku co jí platil na hypo?
@Jahru píše: Více
Já bych jí řekla, že když je to její rozhodnutí, tak je to i její hypotéka a ať si ji tedy platí sama. Jako podmiňovat dědictví vnoučaty, už je tak zlé k vlastnímu děcku, ale vyšachovat z dědictví dítě, které jí platí část hypotéky, to už je vysloveně křivárna.
O možnostech bych se šla poradit s právníkem. Matka by mě velmi zklamala a osobně bych měla problém být s ní v kontaktu dál. Ale já mám v tomto složitou povahu, těžko odpouštím a rozhodně nezapomínám.
Zjistila bych, jestli je možné vymáhat mnou uhrazené splátky hypotéky zpětně. Hypotéku bych platit přestala, bratra bych se situací obeznámila. Ať si to platí matka z čeho chce i za cenu, že to nebude schopna splácet. Její majetek, její zodpovědnost.
Ale ze mě si příklad neber
.