Dítě nechce do školky

Napsat příspěvek
Velikost písma:
M I
13
12.12.14 09:56

S jedním spolužákem jsme se stýkali i před školkou. když sou spolu u nás nebo kdekoliv jinde. normálně si s ním hraje. proto jsem byla ráda, když je dali do stejné třídy, ale ve školce si s ním moc nehraje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
464
12.12.14 09:56

@M I @Ukulina

My to řešili před 2 roky, od října se to nedalo vydržet, ale po „vánoční pauze“ jak když utne a byl klid :).Pokud by to ani pak nebylo dobré, byla by pak na místě návštěva a rada psychologa. Držím palce! :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15225
12.12.14 10:11

@wanillca Vida! :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
M I
13
12.12.14 10:33

Moc děkuji. budu doufat, že to u něho taky přijde. i když tomu moc nevěřím…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
44197
12.12.14 11:51

TAk já na kombinování hlídání babičkou nevidím žádné ústupky, naopak, spoustě dětí to pomohlo, ve školce byly celkově kratší dobu, někdy, po předchozí domluvě, mohly zůstat doma.Jde o to nastavit pravidla, ne, že dítě bude ráno natahovat moldánky a nepůjde do školky. Ale nevidím nic špatného, že ho babička bude brát po obědě nebo nepůjde někdy třeba v pátek :nevim:

Vývoj dítěte v tomto období probíhá nerovnoměrně a často skokově..Stává se, že za pár týdnů, měsíců, budete mít doma „jiné dítě“. Taky si myslím, že delší vánoční pauza může pomoci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
140240
12.12.14 17:53

Moje děti, všechny 3,chodily do jeslí a pak do školky a neměly s tím žádný problém. Myslím, že v dnešní době se všechno moc řeší, nechce jít dítě do školky, tak ho tam nedáme. Naše děti věděly, že maminka jde do práce a ony jdou do školky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2853
12.12.14 18:06

@M I můj syn je na tom obdobně jako Tvůj :( bohužel, je dubnový, nastoupil v září, od té doby byl již 5× nemocný, takže za tu dobu víc doma než ve školce, nicméně, ze školky je dost vystresovaný (už večer před spaním kolikrát pláče a ráno první, co vysloví, když se vzbudí, „dneska nepůjdu do školky?“ptá se takto každé ráno, i když je třeba nemocný, v horečkách, jak se dozví, že musí, rozbuší se mu srdce a to fakt hodně a začne plakat) jen jsem zatím nepřišla z čeho konkrétně, ze začátku jsem měla pocit, že má strach z jedné učitelky (nejsem si jistá, jestli to nepřetrvává, i když říká, že s ní problém nemá). Od začátku mi tvrdí, jak ho to tam nebaví a nudí se. Je fakt, že já nebyla ta maminka, co s dítětem sedí doma, my byly téměř denně v akci, stále někde a s někým, velmi brzy začal mluvit a často si neměl s kým na hřišti popovídat, protože jeho vrstevníci nemluvili, když šel do školky počítal do 10, rozeznal cca 13 barev, ale to mi nepřišlo nijak zvláštní, myslím, že takhle to má už asi většina dětí, tak fakt nevím, co ho na té školce nebaví, jediné, co mě ještě napadá, je režim a stereotyp, ve stereotypu se mnou určitě nežil, ale že by z tohodle byl vyklepaný, to mi teda nesedí.
Před školkou byl na děti zvyklý až až, naopak, děti vždy vyhledával a jakmile třeba na hřišti nikdo nebyl, tak tam ani nechtěl být. Nemocný nikdy tolik nebýval, jsem si téměř jistá, že teď ty nemoce dělá hodně stres, je oslabený a hned vše chytne (mmch. děti tam běžně berou chrchlající a i se zelenou rýmou).
Též jako vy, máme za sebou včerejší besídku a přestože doma mi vše krásně odříkává a zpívá, zapojuje i tanec, tak tam se zkrátka nezúčastnil, je teda fakt, že ten den ve školce nebyl, protože předešlou noc celou prozvracel, tak jsme ho nechali doma, nevěděla jsem, co se z toho vyklube, ale přes den už nezvracel, tak jsme tam zašli jen na tu besídku, taky je možné, že kdyby ten den normálně ve školce strávil, tak to třeba proběhne hladce :think:
No, trápí mě to hodně :( zkusím asi psychologa.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
M I
13
13.12.14 10:51

O psychologovi jsem taky přemýšlela, jen si říkám, jestli to není přehnané. je tam opravdu dohromady měsíc, takže si myslím, že si zvykne. ale začal říkat, že se bojí že mu někdo ublíží. jako s dětí, proto si s něma nechce hrát. zkusila jsem mu říct, že když se zkusí zapojit mezi děti a bude si hrát, tak mu to rychleji uteče a vždycky v pátek může být doma. tak uvidíme, co bude od pondělí. tento týden ještě nějak vydržíme, pak mají 14 dní prázdniny. a pokud se to i po vánocích nezlepší budu to muset nějak řešit. nechci ho nechávat ve stresu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2853
13.12.14 11:14

@M I na psychologovi není nic přehnaného :kytka: a je taky možné, že nějaký čas budete ještě čekat než bude mít místo. Mně teď jedna známá říkala, že u jednoho dítka zjistili, že má ve školce bojácný stavy nebo jak to nazvat z obkladů (nevím, jestli měla namysli z obkladů v koupelně), prý jak se narodilo, bylo to v místnosti, která byla obložená jen obklady, tak asi nějaké trauma od porodu a ve školce, se mu to připomnělo :think: no myslím, že je vše možné. Těch důvodů, proč se dítě může bát a necítit se dobře, může být celá škála, může to být fakt jen prkotina a přitom se dítě dlouho trápí a stresuje, psycholog na to může přijít. Já s ním půjdu k psycholožce, která údajně spolupracuje i se školkami, objíždí je a tak má možnost to dítě přímo vidět, jak se v té školce chová a rozpoznat s čím má problém. Jinak včera jsem se malého přímo zeptala, jestli je ve školce někdo nebo něco čeho se bojí, odpověděl mi, že černovlasé učitelky (mají dvě)a že tu světlovlasou má rád.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1788
5.1.15 08:39

Holky, oživuji diskuzi, už si nevím rady :nevim:

Dcerka chodí do školky od 4 let. Nyní ji je 5. Ve školce si s ní nikdo nehraje, neberou ji mezi sebe. Dcerka je taková, že když vidí někoho někomu ubližovat, tak si s těmi dotyčnými prostě nehraje. Myslím, že se bojí. Prostě její den ve školce je takový že sedí u stolečku, maluje si. Nebo si hraje, ale sama.
Učitelka mi řekla, že má dcera svůj svět. Ale já ji takovou neznám. Doma ji jede pusa od nevidím do nevidím. S bráchou si hrají. Letos přijeli k sousedům vnuci z daleka - viděla je poprvé a nebyl žádný problém. Hráli si celý den. Když jdeme ven, není problém - půjčí cokoliv, hraje si. Ale jde vidět, že neumí dětem říct ne (například, když jí berou hračky, boří na písku bábovičky atd.), dělá že to nevidí.
Když se ji zeptám, jestli ji někdo ublížil - řekne nevím. Vysvětluji, že to říct musí, aby se to neopakovalo.
Holky já už nevím - rve mi to srdce. Když ji vidím na zahradě ve školce hrát si samotnou, nebo že si půjčí něco a děti ji to vezmou a ona nic.
Jak ji zvýšit ve školce sebevědomí? Jak říct dětem, že není „prašivá“?
Omlouvám se za román, ale dneska zas školka, a já jsem na nervy.. ubíjí mě to.
Máte s tím někdo zkušenost? Radu? :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
322
5.1.15 08:55

Jako bys popisovala moje detstvi. Premyslim, cim to bylo, ale byla jsem uplne stejna. A nejhorsi je, ze se me to drzelo i celou zakladku. Doma jsem byla ukecana, hrala jsem si se segrou a kamaradkou. Venku zalezelo na tom, koho jsem potkala. Kdyz nekdo prisel za mnou, jestli si jdu hrat, tak jsem sla a byla jsem stastna, ale kdyz nikdo neprisel, tak jsem si vystacila sama, ale bylo mi to lito. Pripadala jsem si vzdycky odstrcena. Proste jsem se neumela vtirat, zapojit se. U znamych meli s holcickou neco podobneho, ale ta si po roce ve skolce zvykla a pry se dost zmenila. Vetsinou to prameni z niskeho sebevedomi. Ze dne na den s tim nic neudelas. Muzu doporucit nechat ji zapojit se do co nejvice cinosti doma. Hlavne chvalit. I kdyz to bude delat spatne, tak ji pochvalit a treba rict, jsi sikovna, vidis, jak jsis poradila, a hele, co to treba udelat takhle? Nebo zkusit nejakou zajmovou cinnost, ktera by ji bavila. Proste zvednou sebevedomi. Ja mela starsi segru, ktera byla skoro ve vsem lepsi nez ja a to me deptalo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13903
5.1.15 09:01

Co se domluvit s nějakou maminkou s holčičkou od dcery ze školky a víc se kamarádit mimo školku? Že by si pak holky hrály spolu i tam?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
44197
5.1.15 09:03

Já jsem byla v dětství taky taková a tyto rysy má i můj dnes 8,5 letý syn. Není teda samotář, ani na učitelku ve škole tak nepůsobí, kamarády má, ale dost si vybírá. Musí mu sedět. Není ten typ, který by byl vůdcem kolektivu..Taky má svůj svět, věnuje se tomu, co ho baví a sportu.

Když byl malý, taky si nechal od ostatních dětí vše brát, taky vše půjčil, až na svůj vlastní úkor, dost mě to štvalo..Pomohlo postupně vysvětlovat ty situace, jak se v nich má chovat a když chování druhého dítěte bylo neúnosné, tak jsem prostě zasáhla. I když vím, že by si děti měly své konflikty řešit samy, nesnesla jsem prostě, když dvě matky kecaly a kafovaly v MC nebo na hřišti, své „dravější“ děti si nehlídaly a ony zatím mému dítěti braly hračky(v MC společné, na hřišti jeho),přímo z ruky nebo vyžadovaly, aby je pustil na houpačku, na které se právě začal houpat. To jsem zasáhla.

Na druhou stranu je ale potřeba to chápat jako povahový rys, nedělat z toho velikou vědu..Nejsem zastáncem ani přílišného „otužování“ a nucení do zájmových činností ve smyslu toho, aby se střetávala s ostatními dětmi a novými situacemi. Takové dítě ve velkokolektivech pravděpodobně šťastné nebude..A zvlášť, když ho činnost nebude bavit..Syn vyniká ve sportu, který je zaměřen na individuálním prosazení, jen na něm samotném.
Souhlasím s tím, že je potřeba chválit, co to jde..Může to souviset s nižším sebevědomím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1118
5.1.15 09:03

@Petra1606 ja na tom byla taky tak. Jen se to táhlo i na střední, do kolektivu jsem nikdy nezapadla, ať jsem se snažila sebe vic. Když jsem byla mala, prý jsem z hřiště dokonce chodila domu „Maminko dej mi bonbonky, oni se mnou jinak nebudou kamarádit“ to si ale nepamatuju. Ze jsem nezapadla do kolektivu na základce ani střední jsem dávala za vinu tomu, ze jsem casto byla nemocná, ale nezapadla sem ani na VOSce, kam chodím pořád :nevim: nechapu to, ale uz jsem se s tím naučila žít. Jediné kde jsem zapadla je brigáda - v kolektivu dospělých :)
@Prdolinka86 nevím jak poradit, jediné snad psycholog? :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
322
5.1.15 09:17

@Melliska.M je fakt, ze v kolektivu dospelich jsem se taky citila lip a vic jsem komunikovala. Zajimave ale bylo, ze treba na zakladce jsme pripravovali besidku, ja jedina bylo o rok starsi, tak jsem si s ostatnimi rozumela (mozna nas spojil stejny zajem) a kdyz se stal prusvih s klicem od tridy, vsichni se bali to jit oznamit a najednou jsem se toho chopila. Fakt hodne zalezi na kolektivu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mateřské školy na eMiminu

Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?

Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.

Pracovní listy k vytisknutí na eMiminu

PDF ke stažení a tisku zdarma.

Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin