Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pak nechápu proč se ptáš, když máte evidentně jasno
jestli jsi chtěla poplacani po ramenou, tak těžko..
Jsvelmi velmi velmi naivní dívenka. Moc se divím, že ti rodiče dovolí bydlet a přítelem, když ještě nemáš maturitu. Nemáš koníčky, co takhle cestovat, dostudovat, najít si práci, nasetrit, vdat se a pak se snažít o dítě. Kdyby si to přítel rozmyslel, resis dite jako svobodná matka s nedodelanou školou, co nemá kde bydlet. I ve dvaceti či jednadvaceti budeš mladá matka.
@nikolazz z vlastni zkusenosti vim, že mozek v těhotenství a šestinedělí nefunguje, tak by měl, co se týče paměti tak nejaké uceni a zapamatování si trvá v tretim trimesrru mnohem déle..ted se ucit nemusis ale na maturitu budeš muset;-)ja sem se ve zkouskovem hodně divila jak mi to učení nejde..takže bych tomu ted nechala urcite volný průběh;-)
@radkka nezlob se na mě, já se nevysmívám, odpovídám tu na rozdíl od většiny slušně.. upřímně mi jsou jedno ty názory.. každý má ve své podstatě pravdu, ale podívej se jak je to tu napsané? Nikdo tu nenapíše mile… „myslím si, že může nastat to a to to.. a není to podle mě dobrý nápad“ většina tu hned útočí na zakladatelku… a podle mě zbytečně.. ano je tam pravděpodobnost, že to nedopadne, ale ta je tam vždy.. prostě jsem jen chtěla dát najevo, že lidský přístup není na škodu. Pokud se podíváš výš zjistíš, že jsem ji taky napsala, že s tím úplně nesouhlasím… jen jsem neutočila
@nikolazz Sice nechápu proč to píšeš ke mě, když jsem jediná kdo se Tě tu zastává, ale OK:-)
Plánovat těhotenství rok před maturitou je čirá nezodpovědnost. A z tebe čiší naivita jak brko.
Já se nevysmívám. Ano, máte víc zkušeností, já to vím, proto jsem chtěla radu, ale podle mě se muze rozejit se mnou i ve 30 letech.
@nikolazz píše:
Všem děkuji za kladné i záporné odpovědi, je to každýho věc, co si myslí. Beru to. Nechci nikoho urazit nebo tak, raději tady konverzaci končím, protože asi v 18 letech se nedá mít miminko, aby bylo šťastné a mělo se dobře, nebo si to alespon nekdo nemyslí. Najednou ted všichni chtěji minka? Pokud vím, tak už před lety bylo normální, že ženy měli děti v 17 a v 18 letech. Ale jinak děkuji za pomoc.
Ano, ale tehdy si tyto ženy braly výrazně starší ( tak kolem třicítky ), zajištěné pány s vlastním bydlením a stálou prací. V šestnácti se vdaly, v sedmnácti rodily.
@nikolazz píše:
Já se nevysmívám. Ano, máte víc zkušeností, já to vím, proto jsem chtěla radu, ale podle mě se muze rozejit se mnou i ve 30 letech.
Nejde o vztah, ani o věk. Jde o nedodělanou školu.
@Snilek88 píše:
@radkka nezlob se na mě, já se nevysmívám, odpovídám tu na rozdíl od většiny slušně.. upřímně mi jsou jedno ty názory.. každý má ve své podstatě pravdu, ale podívej se jak je to tu napsané? Nikdo tu nenapíše mile… „myslím si, že může nastat to a to to.. a není to podle mě dobrý nápad“ většina tu hned útočí na zakladatelku… a podle mě zbytečně.. ano je tam pravděpodobnost, že to nedopadne, ale ta je tam vždy.. prostě jsem jen chtěla dát najevo, že lidský přístup není na škodu. Pokud se podíváš výš zjistíš, že jsem ji taky napsala, že s tím úplně nesouhlasím… jen jsem neutočila
Je dospělá, tak se se ní bavím, proč bych jí to měla dávat zabalené do kytek? Je tam vyšší pravděpodobnost, že to nedopadne, jsou nevybouření, mladí a neví, co je život (což zakladatelka ještě dokazuje svými odpovědmi), nežijí spolu x let, neznají se. Nevím, kolik ti je, ale racionálně uvažující žena, která už za sebou nějaký vztah mi dá zapravdu. Já si taky u prvního myslela, že je to ten pravý, po asi 3 letech jsme spolu začali žít, za dva roky jsem utíkala, až se mi za patama prášilo a můj pohled na vztahy se tříbil v průběhu dalších let, zjistila jsem, že je všechno vlastně úplně jinak, že podstatné jsou jiné věci.
Stejně tak bych řekla třicetileté ženské, že dělá blbost, když si dělá dítě s chlapem, kterého zná pár měsíců, to je totiž vedle zakladatelčina těhotenství v 18 další sázka do loterie. Promiň, asi je pro mě dítě víc, když ho chci přivést do stabilního prostředí. I můj muž může zmagořit, ale je to méně pravděpodobné, po těch letech co se známe, co spolu žijeme, co jsme spolu prožili a zvládli. A když to udělá, já si aspon můžu říct, udělala jsem všechno proto, abych svému dítěti našla toho nejlepšího tatínka, nepovedlo se, bohužel. Ale zakladatelka si bude moct akorát tak mlátit hlavu o zeď a vzpomínat na tuhle diskuzi.
@nikolazz píše:
Já se nevysmívám. Ano, máte víc zkušeností, já to vím, proto jsem chtěla radu, ale podle mě se muze rozejit se mnou i ve 30 letech.
Ano, to může, ale je celkem rozdíl, když sama s dítětem zůstane ta 30 letá, která má nějakou pracovní historii, kontakty, vlastní zázemí nebo když je to 18 letá, bez práce, bez nároku na mateřskou, s nedokončenou školou, která bude za této situace závislá na rodičích.
Jestli ho chcete, tak fajn, je to váš život, ale podle mě bys tomu měla nechat volný půběh a nebo chvilku počkat, abys pak zvládla tu maturitu. S mimčem je to těžké, třeba bys na učení neměla ani tolik času, učit se určitě budeš muset a maturita je v této době snad základ. Nikdy nevíš, co se může stát, třeba se s přítelem nepohodnete nebo se lekne zodpovědnosti a nechá tě. Může se to stát, ale nemusí. A co ty pak sama s miminem v tomhle věku.. Jak dlouho jste s přítelem spolu?
@nikolazz píše:
Nemusí se mnou nikdo souhlasit. Je to svobodná vůle, jsem ráda za názor at uz jakkýkoliv, ale šlo by to slušněji. Já nejsem blbá, abych to nepochopila, ale asi jsem ted nejhloupejsi kdyz chci v 18 dítě
Jestli nejhloupější nevím, ale v naivitě momentálně vedeš. Přála bych ti popovídání s mou mámou, která mou nejstarší sestru porodila ještě před maturitou (těhotenství neplánované). Jasně, nakonec to zvládla (podotýkám, že ne se sestry biologickým otcem), ale asi by ti řekla, jak moc velká sranda je dodělávat maturitu s kojencem, hledat si práci bez zkušeností, v době, kdy se běžně člověk teprve učí starat sám o sebe, se starat ještě o dítě, dodělávat si VŠ při práci a dětech po čtyřicítce atd. Sestru miluje a spokojeně si teď žije, to jo, ale tobě by řekla, že jsi cvok.
@radkka rozhodně nejsem dítě, ale beru to i z jiné strany… naopak mě je téměř třicet a dítě se snažíme a nejde to… a co teď? Kdybych to začla řešit dřív, tak jsem třeba jinde, že… mám kamarádku, která měla dítě v 16 a lepší mámu neznám, a její partner je skvělým tátou a to byl o rok starší… A pak znám páry, kde to nedopadlo, ani po desetiletém vztahu..
Nikde jsem tu nenapsala, že se rozhodla správně, ale přiznávám, že už mě strašně unavují diskuze, kde ze sebe lidi vzájemně dělají blbce.
Však mají všichni právo na svůj názor a dá se podávat jinak než útočně. A to není reakce zrovna na tvůj koment, ale přečti si celou diskuzi… vážně se tohle ještě řadí do slušné komunikace? Pokud ano, je pravda, že bych se měla raději naučit nezapojovat, protože tohle se mi prostě nelíbí:-)