Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Edwardsův syndrom
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
4.1.13 15:15
- Citovat
- Upravit
4.1.13 15:21
Anonymní: Pokud vím, tak byli osloveni. Jak jim bylo nebo nebylo natáčení příjemné, to nevím. Já si vůbec nemyslím, že takhle dopadne, protože dítě s ES nikdo násilně při životě udržovat nebude.
Podívejte se raději pořádně na ty webové stránky, oni žijí úplně obyčejný život. A proč Šárka vytváří webovky. Ty má dneska kde kdo. Asi má pocit (podle mě zcela oprávněný), že má světu, co říct. Na rozdíl od mnoha přiblblejch nicneříkajících blogů apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.1.13 15:22
Loki-já jsem nepsala jako fundovaný odborník, ale o tom co vidím jako sestra, Troufnu si říct, že jsme s maminkami ve styku daleko víc než lékaři, povídáme si s nimi, noční jsou dlouhý 
a ony nás svým způsobem mají jako vrby, jsou tam kolikrát dlouho prostě si s některými vytvoříme určitý vztah, to je celý.
- Citovat
- Upravit
4.1.13 15:28
Anonymní: Mmch dnes se prenatální diagnostika doslova zvrhla v selekci „postižených.“ Je čistě na rodičích, jestli svému dítěti dají šanci. V kyblíkách končí plody s vadami, které se operovaly už před půl stoletím. Vše je relativní, každý se na to holt nemůže dívat apod. Přitom taková gastroschíza má třeba prognózu dobrou. Utrácejí se děti s pes equinovarus, s rozštěpem. Vždyť tu byl o tom nedávno deníček matky, která nechtěla, aby její první dítě bylo defektní a tak vše dobře dopadlo, když v půlce těhotenství zatlačila a její holčička (podle všech testů jinak zcela v pořádku, až na ten rozštěp) z ní vyklouzla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 15:32
@Anonymní píše:
Loki-já jsem nepsala jako fundovaný odborník, ale o tom co vidím jako sestra, Troufnu si říct, že jsme s maminkami ve styku daleko víc než lékaři, povídáme si s nimi, noční jsou dlouhý
To nebyl utok na Tebe 
Ty jsi nic takoveho nerekla ja vim. A ve styku s maminkami jsi vic, to ja v zadnem pripade nezpochybnuju. Vyborne sestry jsou stejne dulezite jako vyborny lekar.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lekno
4.1.13 15:35
Ano, je to na rodičích a mnozí z nich jsou pak šťastní, že za rok či dva mají zdravé dítko, které by v jiném případě třeba vůbec nepřišlo.
Je to velice individuální, někdo si prostě na to troufne a někdo jiný je rád za to, že dostal šanci změnit si život k obrazu svému - když už to napíšu tak hnusně.
Všichni nejsou tak silní, ( jako třeba Eva nebo rodiče tady Julči) a než by pak péči nezvládli a dítě skončilo někde v ústavu, volí tu druhou možnost 
- Citovat
- Upravit
4.1.13 15:38
@lekno píše:
Holky, v tomhle se prostě nemůže najít kompromisní názor - to je ode zdi ke zdi.
Byla to jejich volba, starají se o malou a to je vše. Když si někdo přizná, že na tohle by neměl povahu ani schopnosti, nevědět, kdy ti dítě zemře, tak je to jen a jen jeho volba.
Je jen málo vyvolených, kteří takto náročnou péči zvládnou, aniž by se sami, nebo rodina zhroutila.Kdo si na to netroufá, podle mě není horší.
No máš pravdu, ale nemusí o tom kafrat do tématu, kde se ho na jeho názor nikdo neptá - viz úvodní příspěvek zakladatelky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Metamorphosis
4.1.13 15:38
@emulinka3 píše:
Tak to doufám, že v přesile nejste.
Snad je minimum takových sobců, kteří chtějí dítě za každou cenu-s ES.
Holka, brzdi..
Za každou cenu - a upřímně, už za hranicí „přirozenosti“ mi teda přijdou děti „vydřené“ IVF, umělým oplodněním, zkumavkou.. Prostě - pár, evidentně dohromady geneticky neslučitelný, přesto kvůli vlastnímu dítěti třeba i hlavou zboří zeď..
U nás jsme s partnerem před otěhotněním diskutovali různé možnosti (první dítě mám v 35 letech a taky mě doktoři přesvědčovali, že děti mít pravděpodobně nemohu..).
Takže jako první přišlo na přetřes - kam až zajdeme v touze po dítěti - tam jsme se shodli, že hranicí je umělé oplodnění, na které už bych nešla, že pak budeme volit osvojení.
Druhé téma byly právě vývojové vady zjištěné během těhotenství - tam jsme se opět shodli - nezájem, nehledáme dokonalého robota, ale naše vlastní mimi a je na přírodě, v jaké formě, bude-li nám přáno, nám ho dopřeje.. Takže mě absolutně žádné takové testy ani nezajímaly a nezajímají.
Mysli si o tom, co chceš, mám VŠ, domluvím se třemi jazyky, před těhu jsem řidila pobočku jedné banky, svoji kariéru jsem si odžila a nyní je mojí kariérou rodina - v rámci ekonomických a sociálních podmínek jsme lehký nadstandard. Tato zásadní rozhodnutí jsme udělali s plným vědomím možných důsledků a stojíme si za nimi.
Nechci, aby se každý rozhodoval stejně, jako my, každý se musí rozhodnout především dle toho, co je pro ně únosné, „žitelnější“ - a nikdo další nemá právo tak závažná rozhodnutí napadat či kritizovat. Aneb - nežiješ v mé kůži, nedýcháš můj vzduch, neprořila jsi můj život - tak ho nesuď 
- Citovat
- Upravit
Metamorphosis
4.1.13 15:43
@emulinka3 píše:
V tom, že za každou cenu chtěli dítě i když věděli jaké jsou výsledky.
Ne.. V tom, že možná existuje vyšší inteligence, která narozdíl ode mě chápe, proč mi do břicha vložila dítě, které údajně nepřežije pár měsíců či let..
Já neumím stvořit život - umím si jenom zašukat a doufat, že z toho něco bude.. Ale neumím oživit člověka - tudíž nemám právo ho zabíjet. - až to budu umět, dovolím si rozhodovat nejen o jeho životě, ale i o jeho smrti. Do té doby nikoli.
Netvrdím, že takto má uvažovat každý, jen ti zprostředkovávám také jiný úhel pohledu na lidský život.
Skutečně nejsem ničím oprávněna rozhodovat, kde je ta míra „kvality“ života, která je ještě pro život vhodná, a která už by se měla zabít..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.1.13 15:49
@sovicka1 píše:
ty máš křišťálovou kouli?
nač křistalovou kouli…tu nepotřebuji k tomu abych věděla jak těžké je se o postiženého člověka postarat…toho postiženého mám hodné blízko sebe a vím co to obnaší a nikdy bych do toho nešla…
- Citovat
- Upravit
Metamorphosis
4.1.13 15:49
@Anonymní píše:
Vy co tady odsuzujete potraty pro VV, viděli jste někdy umírat dítě? Dělám 15 let sestru na DK a za tu dobu jsem toho viděla dost. Asi si představujete, že dítě dodýchá mamince v náručí s úsměvěm na rtech, ale tak to není. Ty děti velmi trpí, jsou na opiátech a to nemluvím o tom, co tomu předchází, dlouhodobé hospitalizace, operace, nepříjemné výkony. Pochybuji, že ty děti jsou šťastné, že jim ke štěstí stačí to, že mají milující rodinu.To utrpení je daleko větší a některé ty děti vypadají doslova jako kdyby prosily, ať už to skončí. A věřte, že to je pro matku to nejhorší, co může zažít.
Ano, takhle např. vypadá poslední stadium rakoviny - která postihuje zhruba čtvrtinu naší populace - budeme takto umírat téměř všichni.. Máme kvůli tomu ve čtyřiceti páchat hromadné sebevraždy, aby naši příbuzní netrpěli?
Já jsem si odžila docela dost bolestných věcí v rodině - ne, nikdy se to zatím netýkalo mých dětí, týkalo se to rodičů a prarodičů, o které jsem se částečna starala již od deseti let (např. - vodila jsem prababi na záchod a utírala ji, mazala proleženiny a rovnala polštáře - to už dítě fyzicky zvládne), byla jsem u smrti mého otce, uklízela po něm, zařizovala pohřed a držela zbytek rodiny psychicky nad vodou. A můžu pokračovat dál..
Mám velikou úctu a pokoru k životu, protože netuším, kdy si pro koho z nás a v jaké podobě přijde zubatá - zatím jsem ji viděla vždy jen jako dlouhatánské utrpení nejen čekajícího na smrt, ale i lidí kolem něj.
Tím spíš bych si nedovolila živého člověka (ani „plod“) zabít.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.1.13 15:51
@emulinka3 píše:
Právě, že jsem svědkem byla a to v několika případech.
Proberte se už!!!
neřeš je jim to nevysvětlíš..taky znám lidí kteří říkali že to až tak těžké nebude že se svého dítětí nevzdají a pak to stejně nevzladli…prostě ne každý je na tom tak dobře psychický aby to zvládl..a ty co říkají že je to pohoda povětšinou tohle nezažili
- Citovat
- Upravit
4.1.13 15:58
@eva valoi píše:
Anonymní: Mmch dnes se prenatální diagnostika doslova zvrhla v selekci „postižených.“ Je čistě na rodičích, jestli svému dítěti dají šanci. V kyblíkách končí plody s vadami, které se operovaly už před půl stoletím. Vše je relativní, každý se na to holt nemůže dívat apod. Přitom taková gastroschíza má třeba prognózu dobrou. Utrácejí se děti s pes equinovarus, s rozštěpem. Vždyť tu byl o tom nedávno deníček matky, která nechtěla, aby její první dítě bylo defektní a tak vše dobře dopadlo, když v půlce těhotenství zatlačila a její holčička (podle všech testů jinak zcela v pořádku, až na ten rozštěp) z ní vyklouzla.
Tak tohle bych tesala do kamene. Pro mě je to čiročirá ukázka nenávistného příspěvku.
Brrr.
@Anonymní píše:
neřeš je jim to nevysvětlíš..taky znám lidí kteří říkali že to až tak těžké nebude že se svého dítětí nevzdají a pak to stejně nevzladli…prostě ne každý je na tom tak dobře psychický aby to zvládl..a ty co říkají že je to pohoda povětšinou tohle nezažili
Nebudu citovat tvé předešlé příspěvky. Ano, mnohé znám - a to máme vlastně ještě ohromné štěstí.
Znám vysvětlování dalších a dalších bolestivých zákroků, znám další a další rehabilitace. Sem tam nějaký úraz (a těm se na 100% zabránit nedá…). A navíc, i u rodin s handicapem najdete prvotřídní sobce - a nemusí jít jen po penězích, ono totiž i to „dobro“ a „dobrota“ za každou cenu mohou pěkně bolet.
Ale to je asi nesdělitelné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 16:09
@Amber_1977 píše:
Ano, takhle např. vypadá poslední stadium rakoviny - která postihuje zhruba čtvrtinu naší populace - budeme takto umírat téměř všichni.. Máme kvůli tomu ve čtyřiceti páchat hromadné sebevraždy, aby naši příbuzní netrpěli?
Já jsem si odžila docela dost bolestných věcí v rodině - ne, nikdy se to zatím netýkalo mých dětí, týkalo se to rodičů a prarodičů, o které jsem se částečna starala již od deseti let (např. - vodila jsem prababi na záchod a utírala ji, mazala proleženiny a rovnala polštáře - to už dítě fyzicky zvládne), byla jsem u smrti mého otce, uklízela po něm, zařizovala pohřed a držela zbytek rodiny psychicky nad vodou. A můžu pokračovat dál..
Mám velikou úctu a pokoru k životu, protože netuším, kdy si pro koho z nás a v jaké podobě přijde zubatá - zatím jsem ji viděla vždy jen jako dlouhatánské utrpení nejen čekajícího na smrt, ale i lidí kolem něj.
Tím spíš bych si nedovolila živého člověka (ani „plod“) zabít.
Pritlac holka:)
Podle novych vyzkumu 1 ze 2 muzu a 1 ze 3 zen, ale i u zenskych to jde nahoru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 16:10
@SAJ píše:
Tak tohle bych tesala do kamene. Pro mě je to čiročirá ukázka nenávistného příspěvku.
Brrr.
Ale vubec ne. Jenom jsme se u cteni denicku malem pozvracely.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Eva-ano, zatím je doma, ale jednou takhle dopadne, na to mi samozřejmě odpovíš, že takhle může skončit jakékoliv zdravé dítě. Ano, ale její rodiče podle toho dokumentu rozhodně nepředpokládali, že bude žít takto dlouho.Byli připraveni, že zemře po porodu. Nevím, mě na tom připadá hodně zvláštní to, že v takové situaci, ve které byli, si kté osobní tragédii přizvali filmaře-nebo alespoˇtedy souhlasili s natáčením, to si nedovedu představit, podle mýho určitá forma exhibicionismu tam musí být, štáb byl i při porodu, tak by zřejmě souhlasili i s natáčením, jak ta holčička zemře? Nevim, tohle mi připadá tak intimní, že si ndokážu představit, ci je k tomu vedlo.