Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hubenější jsou šťastnější?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.10.10 20:52
NiKina píše:derida píše:tak, podobně to cítím i já. To omezování prostě nesmí být nikterak drásavé… a pocitově musí mít navrh pozitivní vjem z vlastní fyzické i duševní pohody proto, že mám postavu a váhu takovou, jaká mi vyhovuje… … někomu více vyhovuje uspokojování chuťových potřeb a tak je preferuje před vzhledem…
Chceš znát názor někoho kdo tak žije?? Tak já se omezuju asi od 20let. Dřív jsem vážila 62kilo, měřím 167cm. Pak jsem najela na dietu, prostě jsem omezila sladká jídla a nejím večer, zhubla jsem 11kilo a váhu si držím doted-což znamená, že už si skoro 10 let hldídám to co jím. Teda ted už mi to tak nepřijde, protože jsem si na to tak zvykla, že prostě sladké ani tučné jídlo k životu nepotřebuju. Začala jsem hodně sportovat. A jak zněla otázka-jestli jsem ted štastnější??? Rozhodně jsem spokojenější a víc se sama sobě líbím
A tohle si musí každý v sobě vyřešit.
NiKi
Niki přesně tak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:56
A ještě 1 věc. v 18 letech jsme měla 168 cm, 56 kg. Obvod hrudníku 85, obvod přes prsa 100 cm a přes boky 95 cm. Byla jsem obézní?? Poměr váhy a mých měr.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:58
Markit.Hl píše: Štěstí e není o tom, jestli máš 40 nebo 80 kg ale o tom, jak se cítíš.Jasný, mám 168 a 86 kg. Jasný, že bych radši měla 76, ale že bych měla být míň šťastná, protože mám kila navíc, to nejsem. Pořád se za mnou chlapi otáčí i když jsem ještě větší baculka, pořád se snaží flirtovat… myslím, že to není o váze, ale o tom, jak se člověk cítí, jak se oblíká a umí nosit.
Mám kamarádku, která má o mnoho více kil než máš ty… A potvrzuju. Odjakživa chlapy přitahovala, samozřejmě ne všechny, ale vím jistě, že hodně z nich jo! Protože se pořád chechtá, protože je hezky upravená, dobře naladěná.
Je to fakt o pocitech, jak psala Nikina.
Pro někoho je prostě moc důležité, jakou má postavu, kolik váží, a de facto je šťastný i za cenu toho odpírání.
Ale když by to odpírání se mělo začít měnit v sebetrýznění, pak je lepší trošku popustit uzdu a mít se ráda taková, jaká jsem…
Je to moc individuální.
To vnímání sama sebe nám trošku překládá módní trend, ať chceme nebo ne, podvědomí je sviňa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:58
Markit.Hl: no přesně, to je ono… někomu ta kila vyloženě sluší - mě ne, v obličeji jsem získala vzhled ryze prasoidní - druhá a třetí brada a zvýraznila se mi i tak velká zadnice, stehna jako kejty a prsa se honila ve velikosti s žaludkem. Manžel mě blbý hemzy, když jsem si sedla, že jsem snad těhotná…
Takže jsou takové, jež tloustnou s grácií, přibírají všude stejně a jsou takové, jež tloustnou vyloženě do prasnic.
Jsem to druhé, jednou to třeba vzdám, ale teď se tomu chci ještě vyhnout.
Jo a důležité je i to, že pak jsem měla zdravotní problémy, jež tedy nesouvisely s váhou, ale jiný stravovací režim jim prospěl… takže to bylo i kvůli zdraví, taková poslední kapka!
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
StřeLenka
31.10.10 21:00
Mám stejný názor.
Ty čtyři kila ale zkusím shodit. Mám program, kam budu každý den zapisovat, co jsem kdy snědla, jakou aktivitu jsem dělala a v úterý jdu s přítelem na spinning, kam by jsme rádi chodili alespoň 1× týdně. Dále jsem si řekla, že nebudu po sedmé večer jíst nic, kromě zeleniny a také !pozor! nebudu jíst smažená jídla. 
Snad mi to nadšení vydrží dlouho. 
Toto bych pro začátek vydržet mohla. 
Pokud se mi zhubnout podaří, tak sem napíšu, jestli jsem šťastnější s méně kily, přesto menší „rozkoší“ v ústech. 
- Citovat
- Upravit
31.10.10 21:04
Marki, já jsem se potkala s mým manželem,když jsem vážila těch 62kilo, nemyslím si, že bych byla tlustá. Měla jsem hodně velká prsa a manželovi jsem se vyloženě líbila. Ale jak šel čas a já postupně hubla, tak jsem se ho nedávno ptala, co by říkal, kdybych zase vážila přes 60 a on měl takovej vytřeštěnej výraz, že prej néééééé, že mi to tak sluší. Ale myslím si, že je to dané i dobou, ted ze všech časopisů a televizních stanic, na nás koukají vychrtlé modelky a celebrity.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 21:07
Šťastnější přece nejsou ti, co se omezují celý život, ale ti, co nemají mindráky z postavy a pak je jedno, jestli mají 50 nebo 80kg. Mně osobně je lépe, když jsem hubenější a asi většině žen, ale to bych řekla, že je také dáno tím, že na hubenější reaguje lépe okolí, chlapi koukají, ženské blednou závistí 
Nemyslím, že kdo je hubený, nutně se musí omezovat v jídle, stačí se normálně hýbat, nedlabat každý den chipsy k tv a nepřežírat se při každé příležitosti. Když jsem měla svých bulimických 18let, jedla jsem jenom jogurty a čokošku. Teď jím, co mě napadne (a není to jenom vlivem těhu) a krom prsou mám všechno menší než dřív
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 21:08
NO mohla bych dodat, ž e dneska mám přes prsa 110, obvod hrudníku 95 obvod boků 100 jen pas je kolem 90. A mám o 25 kg víc… a 2 děti
Manžel mě poznal v 16 letech s 56 kg, znal mě i v 24 se 74 kg a zná mě pochopitelně i teď (spolu jsme 2 roky, manželé chvilku) A prostě má mě radši buclatější.
Jasný, že mě serou faldy na zádech, širší stehna - dovnitř, takže o sebe dřou i pneu nad pasem… ale prostě s e tím nechci trápit. Začala jsme cvičit na kondičku a když půjdou špeky dolů, bude to jen a jen dobře, ale bude to jen vedlejší efekt.
Nemám ani geneticky dáno být štíhlá.
Moje Kity je vysloveně vychrtlá, co jí jsou vidět kosti, břicho lavor a v pase 62.. kde jsou teda t ymodelky 90-60-90.
Příspěvek upraven 31.10.10 v 21:20
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 21:12
Když člověk není spokojený sám se sebou, šťastný není 
Já se jako štíhlá cítím líp. 0d porodu se nehlídám (kojím, hodně kalorií asi vycucne dítě ) ale taky bohužel necvičím (nemám hlídání, chodím s dcerou prostě všude). Takže třeba teď sedím a cítím narolovaný špek na břiše, a to mě znervózňuje 
Za normálních okolností (nekojení) jím všechno, ale nejím moc. Taky nejím večer. A vždy jsem cvičila, většinou 2× týdně, 1× týdně bylo minimum. Takto se dá žít vcelku spokojeně a bez výčitek z kousku čokolády Klidně se večer naprásknu v restauraci, když je to občas, nic se nestane
Takže to jde i bez toho, abys jedla pouze salát a mrkev
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 21:14
zuzouš píše: Šťastnější přece nejsou ti, co se omezují celý život, ale ti, co nemají mindráky z postavy a pak je jedno, jestli mají 50 nebo 80kg. Mně osobně je lépe, když jsem hubenější a asi většině žen, ale to bych řekla, že je také dáno tím, že na hubenější reaguje lépe okolí, chlapi koukají, ženské blednou závistí
Ano, někdy stačí se jen začít víc hýbat, ale ve většině případech se člověk musí začít stravovat zdravě a vypustit ze svého jídelníčku kalorická jídla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 21:38
Ahoj. Tak já, když si vzpomenu, jak jsem vypadala před 10 lety a kouknu se na sebe teď, tak se mi chce brečet. Rozdíl 25 kil, samozřejmě nahoru. Nikdy jsem neměla problémy s váhou, pak jsem začala brát antikoncepci a vylítlo to tak rychle, že jsem si to ani neuvědomila. Ale vím, že když se začnu v jídle omezovat a nejíst večer a jíst menší porce, jdu s váhou dolů ihned, je to na mě znát během týdne. Jenže nemám prostě pevnou vůli a nedojedu to. Stačilo by mi zhubnout 10-15 kilo a vím, že bych byla fakt, ale fakt šťastná. Ikdyž teď se jakš takš držím už 14 dní, ale nemůžu cvičit, mám skříplej nerv, takže se válim a to taky nic moc. Ach jo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 21:45
hm tak mně to fungovalo před pár lety ještě… to „je to na mně vidět hned“.
Dneska už je to na mně vidět až za drahnou dobu a za cenu šíleného úsilí.
A to by do toho husa kopla.
Ale furt eště mám partie v rovnováze… za deset… haha… patnáct let už jsem na to fakt zvědavá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 21:47
Ne každý, kdo je štíhlý, se celý život omezuje 
Já se neomezuju v ničem, jak sladkosti, tak živočišné tuky jsou v mém jídelníčku každý den a sport neprovozuju. Naopak bych neskonale ráda přibrala, připadala bych si víc jako ženská. Bohužel mi to nejde a nevím, jak na to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 21:48
Zlatuska píše:
hm tak mně to fungovalo před pár lety ještě… to „je to na mně vidět hned“.
Dneska už je to na mně vidět až za drahnou dobu a za cenu šíleného úsilí.
A to by do toho husa kopla.Ale furt eště mám partie v rovnováze… za deset… haha… patnáct let už jsem na to fakt zvědavá
Jéžiš, tak to bych asi fakt měla vydržet, protože pak bych s tim, koukám, fakt už nehla. Takže nastává doba upejpání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 21:50
… neboj… neplatí to pro každýho třeba budeš mít štěstí!
Já mám teďka těsně po třicítce problémy. S tím úsilím… Musím vynaložit neúměrné úsilí, abych sundala jedno kilo, a stačí neúměrně málo k tomu, abych ho zas nabrala.
Třeba jeden týden necvičit při stejném stravování. Nebo jedna čokoláda tejdně. To si nedělam srandu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
