Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Interupce poraďte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.3.16 01:18
Ahoj, ja rikam, ze 26 je idealni vek na miminko. Ja jsem mela dcerku ve 26-ti a je to parada. Jsem uz dost stara abych mela (aspon trochu 
) rozum a dost mlada abych mela dost energie na dite… Mam kamaradku, ktera moc chtela miminko i kdyz vedela, ze vztah mozna nevydrzi. Jsou sice nakonec od sebe, ale zustali pratele, na vsem se dohodli a drobka nadevse miluji. Dokonce nektere veci podnikaji spolecne protoze maly je jeste maly, ale byla jsem s nimi pred par dny a bylo to moc fajn… Nemusi to byt vzdy but a nebo, jsou i kompromisy, ktere funguji. A pokud nebyl chlap vylozene odmitavy a ty uz o diteti uvazujes, tak jdi do toho. Jedno vim jiste, i kdyz to nebude treba vzdy jednoduche, tak nikdy nebudes litovat, ze sis dite nechala! Drzim ti palce! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.16 01:20
V tvém případě bych si miminko nechala. Bála bych se hlavně, že už další miminko ( třeba i s tím pravým) už být nemusí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.3.16 01:50
Prosím anonymní
Ani nevíš, jak já Ti rozumím. 2 a půl roku zpátky jsem řešila podobné dilema. Celý týden jsem byla v šoku a tajně brečela. Také jsem zvažovala obě možnosti a připouštěla 50 na 50. Ale já jsem v tomto zbabělec, já jsem litovala sebe, věděla jsem, že stejně nemám na výběr, že už jenom vyslovit nahlas tu větu nedám, takže jsem se litovala, co mě čeká. Ale napíši to takto, moje rada zní: "Žádná kaše se nejí tak horká jak se uvaří! 
Samozřejmě jsem tušila, že moje dítě bude přes všechno nečekané úžasný a to se mi i potvrdilo a moje láska:srdce:, s jeho otcem nejsem, ale (a zde ťukám) jako rodiče se oba snažíme fungovat. Ta snaha je i na něm opravdu vidět, přiznám se, že pro mě docela velké překvapení.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.3.16 05:40
@Adelhaide píše:
Děti chci, dokázala bych ho milovat, ale taky ho chci z lásky…
Pristi dite muzes treba pocit z lasky, ale klidne po porodu se muzete rozejit. Tohle neni zadna zaruka, ze uz spolu zustanete navzdy.
- Citovat
- Upravit
30.3.16 05:48
Ja bych to v prvni rade rekla otci miminka.. ono se tezko neco planuje a vymysli, kdyz vlastne jeste ani neznas vsechny okolnosti. Treba te jeho reakce v tom rozhodovani zase posune o kousek dal. A treba je to ten impuls, ktery vas vztah potreboval a bude to fungovat prekvapive dobre. Ale kdyz mu to nepovis, nic se nedozvis
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.16 05:53
@Adelhaide rozhodnutí je na Tobě, pokud sama zvládneš dítě /to jediné bych řešila/, hurá do toho. Pokud předem víš, že to nedáš, bude menší trápení potrat.. ale jako tohle si musíš vyřešit sama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
levante
30.3.16 06:49
Přesně, jak pisi holky. Rozhodnout se musíš sama. Ale věk máš ideální. Sama mám v 26 dítě, sice mám manžela, ale upřímně, i kdybych neměla, nechala bych si ho je to moje 
. Zkus nad tím zapřemýšlet. Je spousta svobodných maminek 
- Citovat
- Upravit
30.3.16 07:22
Jak říkaj holky, mimčo můžeš mít i bez „přítele“, když spolu budete vycházet proč by jste ho nemohli vychovávat spolu i když spolu nebudete? A časem si najdeš chlapa který s tebou bude vychovávat toto i vlastní . Drž se a dej vědět
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.16 07:42
Moc ti držím palce, aby si se rozhodla správně. Upřímně já bych si nedokázala představit mít dítě sama, hlavně bych ani kolem sebe neměla lidi, kteří by pomohli 
Momentálně čekám dítě s partnerem, samozřejmě nikdo neříká, že spolu budeme do konce života, ale je tak nějak jednodušší být na to všechno dva a hlavně takhle ze začátku… Také si nedokážu představit, že bych dítě dala pryč, takže ti tvé rozhodování vůbec nezávidím, ale držím palce, aby si se rozhodla správně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.3.16 08:11
Pokud se máš o dítě jak postarat, myslím tím finančně, a nebudeš k mému cítit nenávist, nech si ho. Já se kdysi rozhodla jinak, a dodnes lituji. Mám sice dva krásne kluky, ale ty myšlenky na první miminko jsou stále ve mě
Anonym - nikdo to nevi
- Citovat
- Upravit
30.3.16 08:33
Pokud ho zvládneš uživit, nech si ho. Děti jsou to nejkrásnější, co mě potkalo a ve tvém případě, když je aspoň nějaká touha si ho nechat, by byl potrat kravina a zřejmě bys celý život litovala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.3.16 08:35
Pokud k dítku necítíš vyloženě odpor, nenávist nechej si ho. Mám dvě děti, pak přišlo neplánované otěhotnění a já věděla, že ne. K tomuto dítku jsem vůbec nic necítila, měla jsem pocit, jako by vůbec nepatřilo mě, absolutně žádné kladné pocity. Šla jsem na interupci a jsem ráda. Po zdravotní stránce mě obě těhotenství, porody a začátky s mimčem daly dost zabrat, vyhrabávala jsem se z toho 3 roky po druhém porodu a pak další těhotenství - to jsem už měla i pocit, že bych zkolabovala, jak fyzicky, tak i psychicky.
Prosím o zachování anonymity, chodí sem známí a nemusí vědět o interupci.
Anonym El
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.3.16 08:38
Je tu ta otázka proč mít dítě sama, proč být matka samoživitelka, proč být na tom blbě finančně, proč mít problémy najít si nového partnera, protože už mám dítě apod., když jsi dost mladá na to, aby sis počkala a měla dítko později, chtěné a byli jste na to dva. A pak je tu ta otázka toho, jak bereš interupci z morálního hlediska. Někdo to už teď bere jako, že zabije dítě, pro někoho jsou to na začátku jen dělící se buňky, někdo považuje plod za dítě jakmile mu začne bít srdce, někdo až když vypadá jako dítě a někdo až když ví, že dokáže samo přežít nezávisle na matce. Musíš si to ujasnit takto.
- Citovat
- Upravit
30.3.16 08:38
@Adelhaide Všichni to tady píšou-je to hlavně o tvém pocitu-chceš už dítě? Dokážeš si představit, jak ho vychováváš, překonáváš starosti a sdílíš s ním radosti? A zvládla bys to sama? Já čekala první ve 24 a cítila jsem, že ho už chci, že jsem na něj připravená. Nic mi nikdy nepřišlo tak přirozené. Je pravda, že jsem taky byla zrovna dost zamilovaná, takže jsem vlastně neměla co řešit. Ale i kdyby vám to zrovna teď spolu klapalo a ty ses pro dítě rozhodla, za pár let se stejně může všechno změnit a zůstaneš sama. Určitě bych do toho nešla, když by převládal strach a možná i nenávist, jak mi to dítě zkomplikovalo život, to bys pak trpěla ty i dítě. Držím palce, ať se rozhodneš, jak to opravdu cítíš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.16 12:06
Moc děkuji za všechny příspěvky a vážím si jich. Jen bych chtěla říct, expartner o všem ví od prvního pozit. testu. Komunikujeme, není to špatný chlap, chápu, že pocity milujících maminek jsou jednoznačně pro a rozumím jim, když se doma podívají na svoje milované dítě a představa, že by ho neměly je hrozná a vlastně se i jednou sama těším na tuto roli, ale ačkoliv jak těhotenství, porod i interupce je mnohem horší pro ženu, tak to cítím tak, že pokud je ten muž rozumný má i on právo být všeho součástí. Dohodli jsme se, že se pokusíme rozhodnout společně (samozřejmě vím a citím, že jako chlap to nevnímá tak hluboce jako já). Jak říkám bydlíme kousek od sebe tudíž říct, že ja si dítě nechám a on do toho nemá co kecat a pak mu bude špunt běhat kolem domu? Vím, že by asi zkusil abychom žili společně, ale sama nevím jestli o něj stojím? Interupce není správná věc a není to ani dobrá věc, žádná žena o ni dobrovolně nestojí, ale úpřímně nejsem ani extra puritán a už dříve, než jsem byla v této situaci, jsem měla pochopení, že se tak může žena rozhodnout - je to zkrátka možnost volby, kterou máme a kromě zodpovědnosti, kterou má člověk posléze i za své dítě, je tu i zodpovědnost vůči vlastnímu životu a přece i sobě samé…Honí se mi hlavou tisíc myšlenek, tak jako představa úplné rodiny s tím, že to zvládnem a nakonec budem společně štastní a budem si oporou tak i ta druhá varianta, kdy to bude definitivní tečka za naší společnou cestou a i když na to rozhodnutí nebudu nikdy vzpomínat ráda, po čase se ohlednu a zjistím, že bylo potřebné, nechtěla bych se dočkat pocitu, že chlap, který vedle mě leží mi pak ve vzteku řekne, že nebyt děcka nikdy by se mnou nebyl - bohužel věšticí kouli doma nemám…prostě poprvé v životě se skutečně jedná doslova o,,životní rozhodnutí" díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
