Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@_.Emilyyy píše:
@markytka3 Alepson v něčem se mnou souhlasis
no s tvym nazorem, ze ti dcerka nesmi nosit trojky, fakt ne
bo sama vim, ze znamky je jedna z nejabsurdnejsich veci, co cloveka provazi „tretinu“ zivota ![]()
@markytka3 píše:
no s tvym nazorem, ze ti dcerka nesmi nosit trojky, fakt nebo sama vim, ze znamky je jedna z nejabsurdnejsich veci, co cloveka provazi „tretinu“ zivota
Tak vis moje dcera sama chce mit dobre znamky, ale kdyz dostala trojku, tak jsem ne ni nezvysovala hlas, nebila jsem ji, jic nezakazovala, ale byla to normalni domluva
. A i dalsi hodinu si to i opravila
a myslim si, ze i dceru v uceni hodne motivujeme, ale on je ten problem, ze dcera se prave neuci, kdybych vedela, ze se na ten test ucila, ale i tak dostala spatnou znamku, tak by mi to nevadilo
, ale takovy případ se nikdy nestal ![]()
Příspěvek upraven 27.05.19 v 22:25
@_.Emilyyy píše:
@TopSecret
Klidek
No co. Takhle vecer se aspon clovek zasmeje ![]()
@_.Emilyyy… tak to jo, ja pak tu diskusi prestala cist, taky kdyz syn donese nejakou horsi znamku mu osvetlim z pozice starsi a samozrejme moudrejsi
osoby, jak se veci maji - neco ve smyslu o uzasne veci, jako je moznost volby ( ve stylu, ze s ucnakem si vybrat co te bavi delat moc nemuzes, s VS ano, a jestli se chce mit v dospelosti, tak jako se mame ted my, musi ted maknout
… a taky podotykam, ze psat jako negramot, to holku spise odradi, nez oslovi - berou vyjmenovana slova
). dokonce ted za mnou sam od sebe prisel, zda bych mu nedomluvila doucovani (3.trida)
, v mych ocich super, bo uz si tak maly uvedomuje, ze mu neco nejde a chce to sam od sebe zmenit.
Příspěvek upraven 27.05.19 v 22:37
@TopSecret píše:
No co. Takhle vecer se aspon clovek zasmeje
no ja se sem chodim bavit skoro 10 let
a fakt, kvuli nekterym bych zavedla pouzivani internetu neco jako zbroji pas ![]()
@markytka3 píše:
no ja se sem chodim bavit skoro 10 leta fakt, kvuli nekterym bych zavedla pouzivani internetu neco jako zbroji pas
@fera21 píše:
@Monchichik Promiň, ale jakej je rozdíl v tom, když se napije osmnáctiletej a nebo člověk, kterýmu je teprve 17 a půl?Já si nepamatuju, že bych po osmnáctým roku věku dospěl v alkoholu k nějaké podstatné změně a mám pocit, že ani žádnej z mých kamarádů
jde o to, že v 18ti máš plnou právní zodpovědnost
Když se ztřískáš a něco vyvedeš, jde to už jen na tvůj vrub!
Jinak k otázce - nepustila bych ho, v 16ti nemá kluk co chlastat po zábavách
Když k tomu má sklon, je to nebezpečné, něco vyvede a následky může nést celý život ![]()
Nejstarší potomek (15) jede letos jako prágoš na tábor a tento víkend byl na „školící“ (rozuměj chlastací) přípravné akci. Hele, o alkoholu doma mluvíme, vysvělujeme, ale určitě nijak nedémonizujeme. Nijak aktivně dětem v podobných akcích nebráníme, spíš hodně otevřeně konstatujeme, že nemáme šanci zařídit dětem úplnou prohibici - takže to necháváme na nich.
Prostřední vzorňák (13) s nadšením ochutnává naše víno, už to chytá i nejmladší (11), ale je to líznutí (s tím, že víc nechtějí) jen nejstarší tvrdí, že alkohol je odporný. Tvrdí, že na akci abstinoval - jako jediný. No… Upřímně…
Co já vím? Je to možné a byla bych ráda - ale nemám šanci s tím nic dělat.
Alkohol bych dítěti osobně nekoupila, netuším, jestli bych pustila, kdybych dítěti nevěřila.
Příspěvek upraven 27.05.19 v 22:41
@kvaček píše:
Anonymní, tak zase se nedivím, že jsi vděčná, který 15 letý a mladý člověk by nebyl vděčný za to, že si může dělat co chce, a chlastat bez hlídání..ale tak když se na to podívám zpětně- dovolím můj názor, tak teda vaši rodiče byly teda dost odvážní až bych řekla, že měli štěšstí, kdyb y jste se tam tou slivovicí střískali a polootrávily, tak by zase tak juu nebylo.. Vždy je to jenom o určitém štěstí a že ti mladí- něco neprovedou, ale ten rodič je žvdy za něco zodpovědný a teda pustit na týden 15leté děti, někde kalit to mi přijde docela síla..
Já měla okolo sebe hodně akční kamarádky, ale teda v 15na týden by nejala, ani jedna.. a nikoho takového neznám.. ze zpomínek, kdy určité holky měly dost uvolěnou výchovu..
Ale tak aspoň máš na co vzpomínat, a rodiče měli štěstí, že jste nebyly telátka a něco neprovedly
Já bych opravdu neřekla štěstí. Věděli vždy kde jsem s kým a kdy dorazím. Já jsem měla dobrý prospěch (vždy vyznamenání) a doma jsem si povinnosti taky plnila a troufám si říct, že jsem byla na svůj věk rozumná. Náš bylo ve třídě 21, většina takto chodila, odmaturovali všichni (17 s vyznamenáním), kromě jednoho všichni dodelali vysoký a je pravda že jeden zápasí s drogami, ale ten chudák jedinej byl nejvíc hlidany a nikam nemohl a na výšce se utrhl. Dítě máme ve skoro 30 pouze 3 a to všechny až po svatbě. Takže fakt si nemyslím, že nás to nějak poznamenalo. A upřímně ano jsem moc ráda, že jsem mohla být venku, pařit, tančit a ne že byli naší rádi, že si doma pěkně sedím u playstationu či pc. Takže ano mě rodiče věřili a věděli co ve mě mají. Ještě k té chatě, víš co nebyla tam TV, ani WiFi (ne že bych měla jak se v té době přihlásit
) a mimo toho večerního pití jsme si samy varily, staral se o sebe, hrály deskové hry, karty a hlavně poslouchali rock, jo a taky jsme za půjčení okopaly zahrádku a fakt to bylo super a jsem ráda, že jsem neseděla doma na zadku a nikdy jsem netušila, že budu až tak rodičům vděčná za jejich výchovu. Opravdu mě naučili zodpovědnosti za mě chování a také se postarat o sebe samou, což dnešním dětem dost chybí. ![]()
@pe-terka píše:…
jde o to, že v 18ti máš plnou právní zodpovědnostKdyž se ztřískáš a něco vyvedeš, jde to už jen na tvůj vrub!
Jinak k otázce - nepustila bych ho, v 16ti nemá kluk co chlastat po zábaváchKdyž k tomu má sklon, je to nebezpečné, něco vyvede a následky může nést celý život
@markytka3
Tak moje dcera je na gymnazium, tak vi, jak to v zivote chodi
.Musim se i pochlubit, ze nikdz nedostala 5
, 4 asi dvakrat nebo třikrát
.Ale na tu skolu, kam chodi dcera, tak to fakt jde, chapu, ze na tech klasických skolach je to prisnejsi ![]()
A navic dcera odmítá pracovat rukama, tak se musi ucit, aby mohla pracovat hlavou ![]()
Příspěvek upraven 27.05.19 v 22:53
@Anonymní píše:
Já bych opravdu neřekla štěstí. Věděli vždy kde jsem s kým a kdy dorazím. Já jsem měla dobrý prospěch (vždy vyznamenání) a doma jsem si povinnosti taky plnila a troufám si říct, že jsem byla na svůj věk rozumná. Náš bylo ve třídě 21, většina takto chodila, odmaturovali všichni (17 s vyznamenáním), kromě jednoho všichni dodelali vysoký a je pravda že jeden zápasí s drogami, ale ten chudák jedinej byl nejvíc hlidany a nikam nemohl a na výšce se utrhl. Dítě máme ve skoro 30 pouze 3 a to všechny až po svatbě. Takže fakt si nemyslím, že nás to nějak poznamenalo. A upřímně ano jsem moc ráda, že jsem mohla být venku, pařit, tančit a ne že byli naší rádi, že si doma pěkně sedím u playstationu či pc. Takže ano mě rodiče věřili a věděli co ve mě mají. Ještě k té chatě, víš co nebyla tam TV, ani WiFi (ne že bych měla jak se v té době přihlásit) a mimo toho večerního pití jsme si samy varily, staral se o sebe, hrály deskové hry, karty a hlavně poslouchali rock, jo a taky jsme za půjčení okopaly zahrádku a fakt to bylo super a jsem ráda, že jsem neseděla doma na zadku a nikdy jsem netušila, že budu až tak rodičům vděčná za jejich výchovu. Opravdu mě naučili zodpovědnosti za mě chování a také se postarat o sebe samou, což dnešním dětem dost chybí.
Vlastně ti rozumím - spolužáci nejstaršího potomka (prvák - takže většinou kolem šestnácti, jen náš bobánek je předčasně zaškolený, takže s přehledem nejmladší ze třídy) paří jak o dušu.
Děťátko bylo s partou na gympláckém plese, povykládalo historky - kdo co pil, kouřil, či ještě víc. Protože jsem v kontaktu i s ostatními rodiči, myslím, že nic netuší. Můj exemplář ví, že bych se jen tak nezhroutila z nějaké ochutnávky, přesto tvrdí, že nic.
Jestli je to pravda, netuším. Možná to s naším poměrně benevolentním a hodně otevřeným a pragmatickým přístupem nemá ten správný punc zakázaného ovoce.
Ovšem teď se mi to moje sprátě vrhalo na moje nízkoalkoholické ochucené pivo, tak myslím, že to s tou úplnou abstinencí nebude zase až tak žhavé.
Zrovna teď o víkendu jsem manželovi vyprávěla o bývalé spolužačce, která se uměla šíleně urvat ze řetězu. A doma to bývala taková sladká hodná holčička… Taky se nakonec zklidnila.
@Anonymní píše:
Já bych opravdu neřekla štěstí. Věděli vždy kde jsem s kým a kdy dorazím. Já jsem měla dobrý prospěch (vždy vyznamenání) a doma jsem si povinnosti taky plnila a troufám si říct, že jsem byla na svůj věk rozumná. …
jj presne, borec u nas na gymplu, co byl doma drezurovan, nesmel donest ani dvojku!!! maturoval na podruhe, pak se vymanil z podruci despotickych rodicu… kdyz jsem jela na prvni statnice potkala jsem jej na hlavnim nadrazi mezi smazkami
… dodnes na nej vzpominam, kam jej asi osud zaval… v zivote s nama po skole nesel na hriste (chodili jsme na nohejbalek), kdyz jsme u nej zazvonili, vylezla matka, Jiricek se uci… ano, i takove osudy jsou… ![]()
@_.Emilyyy píše:
@markytka3
Tak moje dcera je na gymnazium, tak vi, jak to v zivote chodi.Musim se i pochlubit, ze nikdz nedostala 5
, 4 asi dvakrat nebo třikrát
.
A navic dcera odmítá pracovat rukama, tak se musi ucit, aby mohla pracovat hlavouPříspěvek upraven 27.05.19 v 22:49
tak to muj synator banu ma, z hudebky, byly jsme na motorkarskem sraze a nenaucil se od Sveraka "petatricet chlebicku, mame se jak v nebicku… "
jinak tva dcera ma stejny postoj na zivot jak ja, taky jsem leva na ruce, proto radeji jsem studovala
… a neni to spatne ![]()