Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
eDeníčky-Snažilek : Jak Fenix z popela - tehotenstvi plne smutku
Holky tohle si najdete a prectete,to je sila..chudak holka.
Včera teda byla výměna manželek zrovna moooc zajímavá a hlavně mě fakt dostalo, jak ta ženská furt bulela… A doma měla bordel jak v tanku. Ta její tmavovlasá holčina by taky zasloužila.
Misajelen: Ahoj, Miso jestli ti muzu poradit a neber to nejak zle i kdyz to vyzni tvrde..tak se do niceho nezen..pritel se nechce zenit a dite mit taky nechce..to znamena jen jedno,neciti se na to, a nejsi pro nej asi ta prava se kterou by to myslel opravdu vazne..nechava si rezervu na to kdyby prisla jeste nejaka jina..nezlob se prosim ze to rikam takhle primo..ale mas to naprosto stejny jako ja pred par lety..Ale doslova..dneska mam pritele,za par mesicu budouciho manzela,kterej si me sam chtel vzit a dite chce kazdym dnem vic a vic..
Těžko se mi to poslouchá…bohužel, můj taťka mi pořád říká to samý. A já jen doufám a doufám.....
Jen aby to tak nebylo… Ty myslíš, že to nemůže být jen strachem ze závazků? ![]()
Míšo, připojím taky pár řádků, ale nechci dělat kdovíjak chytrou… vztahy jsou totiž strašně složité.
Když mi bylo 25, chodila jsem dva roky s klukem, myslela jsem, že spolu zůstanem, byl to hezký vztah… ale když přišla řeč na budoucnost, tak ticho. Já už jsem věděla, že neotěhotněním snadno, že budu potřebovat asi léčbu, byla jsem z toho nervozní, ale nechtěla jsem na něj tlačit.
Ale pak, když jsme to probrali, tak jsem si musela přiznat, že prostě máme každý jiné představy o budoucnosti - já chtěla rodinu, on si chtěl ještě léta „užívat“ - tedy být bez závazků, cestovat a tak. Já nemohla a nechtěla tak dlouho čekat.
Rozešli jsme se, protože to nemělo řešení. Teď vím, že to bylo to nejlepší rozhodnutí - trápili bychom se oba a stejně by to jinak neskončilo. Prostě to nebyl ten pravý a já ta pravá pro něj. Teď mám úžasného manžela a po nutné menší operaci jsem hned otěhotněla - koukni na metřík.
Neříkám, že se to má řešit rozchodem, to určitě ne!!! Ale je potřeba si položit otázku, jestli jsou vaše představy o budoucnosti slučitelné, jestli je naděje, že se shodnete o těch nejdůležitějších věcech - a to děti rozhodně jsou. Ve vztahu to jinak vidíš v 17 a jinak ve 25 letech, to je jasné.
Tak držím palce ![]()
misajelen: Mam strach ze to nebude jen ze strachu ze zavazku..i kdyz ti to mozna rika..Tvuj tatinek ma pravdu..je to taky prece jen chlap a vi jak to je a chodi..dej na nej..Miso vem co nejdriv nohy na ramena a ti hledat stesti jinam..protoze takhle by jsis mohla znicit zivot a cekat ze on se zmeni..a pak by ti taky najednou mohlo bejt 28 a budes sama a bez deti a nez si nekoho najdes a budes mit deti tak bude zase par let vcudu..
teda holky, vy mi dáváte. Jak kdybych táhla těžkej kámen, nemůžu ani polknout, když to čtu…
Nevím, co říct, tolik už jme toho zvládli, já myslela, že už navždy.. To přece nemůže být tak krutý. Nechci jinýho ![]()
Asi si s ním budu muset promluvit…Jenomže se fakt bojím, co se dozvím
)
A ten článek z e-deníčku snažilek byl fakt hroznej, život je krutej a tohle je moc smutný…
Neboj se a promluv si s nim..sednete si v klidu,rekni mu co citis a co bys chtela, rekni mu ale ze i pochopis kdyz on to tak nechce,ale v tom pripade ze se radeji rozejdete jiank se budete trapit oba..on to bud udela z donuceni, vezme si te, zbouchne a za par let t bude hcodit stejne za jinou..nebo bude rozumnej a uzna ze pujdete kazdej jinou cestou..hlavne mu nedavej cas a neber reci jako ze se zatim boji, protoze to se muze bat taky 10 let.
Míšo, to mě moc mrzí… Hlavně klid, vždyť se zatím nic neděje! Nemusíš to přece vyřešit do zítřka, máš čas, tohle nejde lámat přes koleno.
Mě to tehdy taky tížilo, nejdřív jsem o tom přemýšlela jen tak trochu, pak čím dál víc, nakonec to vyplavalo, nemohla jsem se tomu už v myšlenkách vyhnout.
Ale nikde není psáno, že se rozejdete. Vždyť spousta holek nahoře psalo, jak partner nechtěl děti a teď by nejradši tři
![]()
Já sama chlapům tedy vůbec nerozumím…
Sandul má pravdu…taky ho musíš pošimrat na jeho ješitnosti.
6e ON je právě ten,s kým bys chtěla dítě,že jsi přesvědčená že právě ON se o vás dokáže nejlépe postarat a ON bude ten nej táta pro vaše mimi.....tohle chlapi prostě potřebujou ![]()
Teda holky, vy ji davate..
Sandula - promin, ale to vypada, jako bys jejiho chlapa znala…co kdyz ma opravdu strach?
Miso - dulezity je si o tom promluvit…jsi mlada a i kdybyste se rozesli za par let, tak co? Takovych uz tady bylo, ale nemuzes s tim preci operovat, protoze to proste NIKDY nevis. Svyho chlapa znas, mas ho rada a tak mu proste a jasne, bez natlaku a psychickyho vydirani rekni, z ceho mas strach a co te trapi. Neboj, hlavu vzhuru, dulezity je, na:,–(it toho „brouka“ chlapovi do hlavy, on na to nakonec prijde. A ver tomu, ze kdyby na to nemel prijit, tak to nebude trvat 10 let, abys na to prisla. ![]()
Preju hodne stesti!
Miso - jeste jedna vec, muj chlap ve 28 letech nevedel, jestli deti chce a nebo ne, takze neboj, casu je dost. Az zacnou rodit manzelky jeho kamaradu, tak nad tim zacne premyslet.
Bude dobre, uvidis.
![]()
docitala jsem jen par prispevku - vic nestiham
kazdopadne Miso klidne se pridej k nam do budoucich snazilek ja jsem na tom stejne jako ty az na to ze jedno ditko uz mame ale manzel o dalsim nechce ani slyset…
ale u me je to zpusobeny komplikacemi v tehu a pri porodu
takze kdyz si budes chtit casem pokecat o stejnych problemech tak vis kde me najit
(jsou ta i dalsi holciny)
Děkuju ![]()
Ale nevím, jestli Sandy nemá pravdu, já jsem totiž něco neřekla… Asi ve dvaceti jsem ho „podvedla“… Líbala jsem se s jiným klukem a skoro na rok jsme se rozešli, on je totiž neuvěřitelně žárlivej. Takže to s námi pěkně zamávalo. Pak jsme se k sobě vrátili a pro mě to bylo lepší než předtím, už jsem byla „dospělejší“ a věděla, co chci. Předtím jsem v sobě měla veliký zmatek a strach z toho, že mi něco utíká. Dost jsem to asi tímhle pokazila. Mně je sice líp … ale on už asi moc nevěří..
Taťka říká, že když už mě tak nehlídá a nechá mě s holkama vyrazit, není to tím, že by mi najednou věřil a všechno v poho…Ale tím, že už o mě tolik nestojí jak dřív.. A to je pro mě hrůza slyšet. Já se našla a ujasnila si v sobě spoustu věcí.. Ale bylo to asi horší než lepší.
Teď jsme spolu zase 2 a půl roku v klidu a já jsem šťastná… Tak teď se i bojim po něm něco chtít, když jsem to tak pokazila..
Ale on mě má opravdu rád. Jeho mamina mi to říkala..že prý byl hotovej, když jsme spolu nebyli..