Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Ou tyjo tak na to budu zejtra na letisti myslet!
Jinak jeste jeden tip - divej se na stevardy, jak jsou klidny a usmivaji se. Pomuze pomysleni, ze oni jsou v praci. Tak jako ja jsem denne taky v praci, ale treba v kanclu ![]()
Mě pomohl až kamrád pilot, všechno mi do podrobna vysvětlil, jak letadlo funguje a jak je malá pravděpodobnost, že by spadlo, jak u všech možných závad se dá situace řešit, že letadlo dokáže přistát i bez obou motorů. Samozřejmě poslední dvě letecké nehody s Boeingem 737 Max mě zase hodně vyděsily, ale uklidňujeme to, že tyhle letadla jsou uzeměné, dokud nebude celý problém vyřešen. Jo a taky mi pomáhá aplikace na meditaci Calm, kde mají i přímo meditaci pro strach z létání. Já lítám každý druhý týden, takže jsem se musela naučit s tím nějak žít..
@Ou píše: „Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam strach odešel, nic nezůstane. Zůstanu pouze já.“Strach je čistě v tvojí hlavě. Pokud ho externalizuješ - tedy že to je něco, co není tvoje vlastní a že to je jen nějaký symptom, tak se snáze ignoruje.
Prostě to ber jako že prší, no tak ty se bojíš. A holt se přizpůsob - vezmi si deštník/prášek a pokračuj v tom co si měla v plánu.
Nějaká poblbaná fobie ti přece nebude určovat život.
Cím méně pozornosti tomu budeš věnovat, tím méně ten strach nakrmíš a tím slabší bude. A naopak. Čím víc se budeš nípat v katastrofických scénářích, tím víc strach krmíš a tím víc si z tvého života zkusí urvat.
Tak tak ![]()
Jinak pokud člověk nemá víc úzkostných okruhů, které se spouští a je to fakt vázané jen na to letadlo, tak na to dobře funguje hypnoza.
Pokud by těch fobií/úzkostá bylo víc, tak už se případně po té, co nepomže ignorace vyplatí nějaká systematičtější psychoterapie.
@Annabela11
Pokud nechceš prášek ani alkohol, tak zbývá jen chlapa držet za ruku a zhluboka dýchat. Pomalý nádech a pomalý výdech.
@Annabela11 já létání miluju a forsáž při vzletu úplne nejvic
nicméně, odkdy koukám na Letecké katastrofy jsem paradoxně ještě klidnější, protože vím, ze letecké neštěstí nikdy není o jedné věci, ale o souhře několika často desítek věci
(pokud tedy si zrovna někdo nehraje s raketami…
) taky díky tomu vím, ze letadlo “nesundá” z oblohy turbulence a ač je blesk nebezpečný, také mu příliš neublíží (několikrát jsem tam nahoře zažila tropickou bouřku). Mě to povědomí o tom jak letadla funguji a na co všechno jsou dimenzovaná fakt hodilo ještě do většího klidu
což oceňuji zejména teď, když už máme děti, které necháme doma, abychomobcas s manželem podnikli nějakou tu únikovku
a taky si říkám, ze co se má stát, to se stane
v salónku si lupneme 2-3 drinky a hurá na to ![]()
Zítra letím taky. Pokud je to dlouhý let, tak bych si lupla 2 kinedrily, ty mne do 1,5 hodiny uspí. jinak přemýšlím o tom, kolik tisíc letadel je zrovna ve vzduchu a v pohodě.
Není dobré se koukat na filmy s katastrofami, já viděla v poslední době Sully-dopadlo dobře a Let 93-nedopadl dobře.
Příště řešit víc dopředu.
@neila Forsáž? Tu běžné letadla nemají, ne?
No viděli jsme, jak letadlo sundalo hejno nějakých kachen, a zrovna nedávno se mluvilo o blesku.
Lítání nesnáším, nepomáhá mi nic a dopovat se prášky odmítám. Vždycky se těším na chvíli, kdy je letadlo bezpečně zaparkované na letišti. Od chvíle, co jsem viděla jeden díl leteckých katastrof, mi vadí, i pojíždění po letišti
nejhorší je cestování s klukem, protože ten vždycky vytáhne ten informační letáček, co dělat v případě nouzového přistání, a chce to se mnou rozebírat. Takže jsem na něj akorát protivná, protože minimálně na start se snažím uzavírat do svojí ulity, kdy se snažím myslet na něco úplně jiného.
Lítání ráda nemám a kromě prášků a alkoholu, ideálně v kombinaci, nefunguje nic
![]()
Jak jsem stará, zkusila jsem fakt všechno. Potíž je, že na placebo (Bachovy kapky) nevěřím, tak na mě nezbírá. Kurzy, rozhovory s pilotama, kognitivně behaviorální terapie, asistovaný let… Efekt 0.
Prostě se bojím, tak se lehce sjedu. Co už… ![]()
Já se prvních 15 minut, někdy dýl, někdy míň, modlím ![]()
Pokud nejsi věřící, zkus nějaké opakování naučených textů - básniček třeba. Ono ti to zaměstná hlavu. Když se na to budeš soustředit, trochu to pomáhá…
Vzhledem k tomu, že nelítám každý týden si ten Neurol nebo Rivotril prostě lupnu. Jednou jsem zažila dospělýho chlápka s hysterákem v letadle a ten si asi nelupnul. Já mám největší úzkost odlepit se z domu a jak přejdu přes kontrolu je to dobrý nebo dobrý, lepší. Já si představuju motivačně cílovou destinaci, pouštím si to jako film. Zabavím se tím a odvedu pozornost a pak si ráda prohlížím letušky
.
@jenny.fields píše:
@neila Forsáž? Tu běžné letadla nemají, ne?
No viděli jsme, jak letadlo sundalo hejno nějakých kachen, a zrovna nedávno se mluvilo o blesku.
no ano, máš pravdu. Jednou jsem měla možnost usednout do stíhačky, tam to bylo a bylo to ohromující a od té doby to mám pořád tak nějak spojené se dosažením vzletové rychlosti a samotným vzletem… ![]()
@Annabela11 tak co, jak jsi to prezila?
Ja jsem si na svuj let dala xanax, takze vzlet jsem stravila v polospanku
a pak jsem usnula tesne po vzletu
Taky mě to čeká…já si vezmu neurol, sluchátka do uší (budu poslouchat muziku) a klapky na oči…abych nic neviděla a neslyšela…„drcněte do mě, až budeme přistávat“…