Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Holky a když jdete v týdnu, vstávají vaši muži ráno do práce?
Jo, vstává, v 6:30. Nechápu, co tomu tvému brání, aby šel spát v jedenáct, jak je zvyklý a proč by musel být nutně u toho, když se vracíš. Teda pokud je normální
My na sebe teda nečekáme…
Nechodím, cvičím doma, čtu si doma
když někam ven, tak do kina nebo na večeři s mužem
@tamata píše:
Aha, tak se přiznám, že mě tohle nenapadloMalej od šestinedělí spí jako zabitej až do rána, tak proto můžu i když manžel ráno vstává. Nějak mi nedošlo, že jinde to může být jinak. A to bych asi radši šla až o víkendu než aby musel vstávat k brečejícímu dítěti a pak jít do práce. Ale nezažila jsem to, tak nevím
U nás to bylo dost úděsný, hlavně u prvního, tak aby chlap vůbec dojel do práce, vracela jsem se dost brzo. Dneska se zas vracívám brzo, abych nebyla druhý den vyšťavená.
Přes půlnoc jsem nebyla ani nepamatuju
, ale rozhodně ne kvůli tomu, že by se to nelíbilo chlapovi.
@tamata no ještě to tak!
Já se teda taky vracívám rozumně - jak vždy říkám - ráno vstávám ![]()
Já chodím večer 2× tádne plavat když malýho uložím a ráno někdy běhat jinak přes den si dělám co chci a přítel taky, nijak se neomezujeme - ale přítelovi je 55 a mě 33 a jsme oba docela vyřádění takže jsme radi za klidný večery doma u sklenky a TV ![]()
@Anonymní píše:
Nevím co mám dělat, zda mu to nakonec nedám i přečíst tady tu diskuzi aby viděl, že jsem normální
dej ![]()
Ano chodím ven, nemusím se dovolovat, jenom oznámím. Teda zeptám se, jestli tam nemáme něco jiného a jestli bude chlap doma, aby hlídal. Nějakou statistiku mých odchodů na večerní pokec si nevedu ani já, ani chlap.
Několikrát jsem chtěla „prosit“ o propustku, ale dostala jsem seřváno, jestli jsem normální a ať se neptám, ať to prostě jenom oznamuju. Pokud nastane nějaká kolize termínů, tak to vykomunikujeme.
Paradoxně, čím víc můžu se sbalit a vypadnout, tím míň takhle ven chodím
Prostě vím, že můžu, ale zrovna se mi nějak moc nechce takhle trajdat. Když jsem kojila, tak jsem chtěla moc zapařit a nešlo to. Asi jsem najednou na to klasické paření stará, nějak to přestalo mít pro mě ten punc zajímavosti, radši si zalezu do postele s knížkou.
Kamarádky potkávám přes den, ale to můžu vzít v pohodě i malého, ba je to docela i žádoucí, protože taky mají malé děti.
@tamata píše:
@Angua Ty jo, tak ještě aby mi pak vyčítal, že se vůbec nevyspal, protože na mě MUSEL čekat![]()
Já chodím tak jednou za dva tři měsíce s holkama večer na vínko. Manžel chodí 4× týdně většinou na sporty (tenis, badminton, kolo, beach) a pak si dá třeba jedno dvě pivka.
Občas chodím i cvičit, ale ne pravidelně.
Jo cvičít chodím, ale to jsem nějak nazapočítala do večerních pobytů s kamarádkama.
Stane se, že i 4× v týdnu zmizím od 18h tak na 1,5h. Jdu na brusle, kolo, power walking.
Asi takhle - vidím tatínka přicházet, nechám ho vypít kafe, předám dítě a mizím
Syn má 2,5 roku
Tak ja se doma taky neptam, ale oznamuji. Jinak to nejde
poprvy sem byla, kdyz maly byl asi mesic, ale nekojila jsem a bydlelu jsme nad hospodou, takze sem sebehla po schodech, dala si dve pivecka a mazala domu. Jinak v tejdnu na zahradku tak 2× a ke kamaradkam na navstevu tak jednou, ale je to tim ze manzilek pracuje az do vecera. Jo a vecer na delsi dobu vetsinou kazdou sobotu. Mame sraz s holkama a chlapi hlidaj doma. Nekdy vezmem chlapi seboi, ze je hlidani, ale to si tolik nepodrbeme
![]()
Je teda fakt, že mnažel mě říká at chodím víc, jak chcu, že pohlídá. Ale já nějak nemám potřebu. Na druhou stranu bych chtěla vidět, když bych byla v tahu tak jak on, tak by brblal určitě ![]()
Tak ja chodím jednou měsíčně na Stodolni. To si poradne užijí a mám pocit ze na to mám nárok. Přijdu domu za světla a manžel se stará i celou sobotu. Poprvé jsem byla po sestinedeli. Manžel chodi z práce celou zimu přes leto musí makat. Doma si nic nevycitame. On chápe ze potrebuji " odložit " díte