Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mě by zajímalo, jak to měla, než se narodilo dítě? Taky bývala často a nadlouho u rodičů?
Já mám s rodiči taky hodně blízký vztah, ale neumim si představit, že bych mateřskou trávila u nich a za manželem a otcem dítěte jezdila pomalu „na návštěvu“. S mamkou jsem se v tu dobu vídala hodně, bydlíme poměrně blízko, kdyby to bylo jako u vás - Praha a Brno - nevim, jak bych to nesla, ale asi bych si holt musela zvyknout. Taky to vidím na nějaký kompromis jako že jednou za čas ať si tam třeba ve středu, ve čtvrtek jede, ty na víkend přijedeš za nimi a v neděli si je odvezeš domů. A zdůrazňovala bych to „domů“. Já měla dlouho tendence říkat „jedu domů“, když jsem jela ke svým rodičům. Manžel mi vždycky připomínal „ale doma jsi tady“. Naoko jakože vtip, ale uvnitř ho to možná trochu hlodalo, abych jako náš společný byt brala opravdu jako naše „doma“. Naštěstí to bylo jen o zvyku. U našich si už dávno připadám jako na návštěvě a divně, když spím výjimečně u nich (ve svém pokoji a svojí posteli
). Ale zakladatelova partnerka to možná právě cítí jinak ![]()
Diskusi bych jí číst nedala, spíš bych si s ní promluvila, jestli se ve vašem společném bytě vůbec cítí doma a jak to cítíš ty - že chceš, abyste byli rodina vy tři a že jí samozřejmě nechceš nějak „zakazovat“ nebo zpřetrhávat vazby s její rodinou, že chápeš, že jí třeba rodiče chybí a chtěla by je mít blíž, ale taky se nechceš cítit jak páté kolo u vozu a kasička, že zkrátka v tom, jak si to představuje ona, by ses necítil dobře zase ty a že se bojíš o vaší společnou budoucnost a je tedy třeba najít kompromis.
Věřím, že jsi naštvanej, ale zkoušela bych to po dobrém. Ptát se, říkat své pocity. Že chápeš, že je jí u rodičů dobře, ale že zase ty chceš byt s rodinou (ona a vaše dítě) a ne se jen vídat o víkendu. Brala bych to přes tvoje pocity. Že je potřeba najít kompromis dobrý pro všechny. Že tam můžete spolu víc jezdit o víkendech nebo ona třeba na týden a pak na jeden vikend ať dorazi její rodiče.
To že nechce abys jezdil s dítětem v kočárku venku…mno to už je divné. Tak jí řekni ze potkáváš hodně maminek venku ve tmě s kocarkem a čeho se boji. Musí so uvědomit, ze dítě je i tvoje, ona ho nevlastní.
Dnes jsem si volal s jejím otcem, ten má logický uvažování, její mamka odpapouškuje vše, co jí někdo řekne, zbytečně svými fabulacemi ubližuje (pomlouvá) i třebas někoho z rodiny, aniž by o tom uvažovala v souvislostech. Zlá není, ale přirovnal bych to Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde… otec (děda skoro tchán) říkal, že je to naše věc, ale že ji tam vždy rádi přivítají, že tam je daleko lepší zázemí a pro ni vše lepší (babička je zdravotní sestra) a mají podchycenou zdravotní péči osobními kontakty, tzn pokud se malá uprdne jinak než jsme zvyklí, hned se volá třebas i v neděli, zda a co se asi malé děje… také říkal, že mám vzít úlohu druhé koleje jako chlap a domluvit se na kompromisu s partnerkou. no, mne vždycky nějak kompromis pouze z jedný strany vadil…
@nabber No, úlohu „druhé koleje“ si představuju jinak, než že prakticky rezignuješ na rodinnej život u vás doma
Druhá kolej je bohužel realita - v tom smyslu, že nějakou dobu mají potřeby dítěte holt přednost. Například že žena těžko může vařit obedy o třech chodech a piglovat byt, aby byl mužíček stále stejně spokojen jako před dítětem, když zároveň lítá sama mezi kojením a přebalováním a moc toho nenaspí - to ano, to je potřeba brát jako chlap a smířit se. Stěhování se k rodičům fakt ne.
Přemášlím o tom chození s kočárkem za tmy. My máme únorový dítě a asi jsme taky nevyjížděli ven nějak pozdě odpoledne, „za tmy“
A taky by mi to možná přišlo divný (i když sama nevim proč). Ale tak není problém jít s kočárkem třeba o víkendu - ovšem samozřejmě za předpokladu, že celá rodina sdílí jednu domácnost. A že má u rodičů veškerej komfort a péči a zdravotní zajištění - no ono ale taky není špatný si tohle všechno zkusit sama, aby si jednou nepřipadala, že to dítě vlastně není její, že na něj její rodiče maj „nárok“ a že ona to s ním vlastně sama pořádně neumí a nezvládá ![]()
@nabber No, měl bys zřejmě trošku bouchnout do stolu, abys za chvíli nebyl trpěná onuce, která si nevytvořila vztah s dítětem, nepomáhá když je potřeba,…
Chápu, že to zvlášť pro starší prvorodičku může být těžké, ale ono není špatně naučit se převzít zodpovědnost za své dítě. Předpokládám že pediatra snad v místě vašeho bydliště domluveného má. Máma má instinkty a její napojení na dítě se posiluje tím, že s ním je, co nejvíc. Ne že ví, že se postará okolí. Matka je ona a ty otec, vy jste ti nejdůležitější.
Nečetla jsem celou diskuzi, ale tvá partnerka na mě působí poněkud vyčůraně. Chápu, že z počátku chtěla třeba pomoct, než se s novou rolí maminky zžije. Ale tohle je moc, ty a ona jste rodiče miminka, máte být spolu, bydlení máte, tak nevidím důvod proč ty bys měl být od vašeho dítka takto separovaný. Jí samozřejmě vyhovuje, že má rodiče furt za zadkem, nemusí se o celou domácnost starat sama, o vaření a o péči o miminko. Ale být tebou tak si dupnu, zvládáme to všechny, tak nevím proč by to nezvládla taky. Působí to na mě jak když s tebou už moc nepočítá.. já taky jedu s dětmi někdy přespat k rodičům, ale je to na společné domluvě s manželem, když má třeba on nějaký program a nebude doma. Jinak jsme prostě jako rodina společně doma a ne že si bude každý žít někde jinde.
@nabber číst bych jí to nedávala, jedna věc je ta, že sme se všechny shodly a (pravděpodobně) máme pravdu a stojíme na tvé straně, na druhou stranu, podle mě jí tim strašně naštveš, že to řešíš zde místo doma.
Já mám také kamarádku, co má rodinu v Brně a když tam jede, tak protože je na MD, tak tam jede třeba na dva týdny, protože se jí nechce vláčet děti celej den tam a zpět na párhodinovou návštěvu. JENŽE ona tam jede třikrát čtyřikrát do roka.
Za mě, zeptej se jí narovinu, jak si představuje rodinný život, pokud bude víc u rodičů než u tebe. Jestli jí fakt připadá, že při tomhle rozložení bude mít pocit, že vůbec jste rodina a že ty z toho máš pocit, že jsi jen zploditel, případně financovatel, ale že si takhle nepřipadáš jako partner, manžel a táta dítěte. Že jestli chce mít rodinu blízko, jsi ochotný zauvažovat (pokud tedy ochotný jsi), přesídlit do Brna, sehnat tam práci a bydlení, ale s tím, že ona defacto bude s dítětem bydlet jinde než ty, se smiřovat nechceš.
A uvidíš, co ti poví - né tu omáčku okolo, že u mámy má zázemí, doktory a kýho čerta, ale jak se postaví k tomu, že nebudete fungovat jako rodina.
Krásnej a perspektivní vztah
. chtěla decko, tys jí ho udělal, ted ji budeš dotovat a ona je ochotná tě občas navštívit. zatím na dva týdny, později na dva dny
.
@nabber Opravdu jste neměli žádné potíže před porodem? Všechno klapalo, pohádkový vztah?
Mně se nechce věřit, že to je tak náhlý obrat. Jak často vídala rodiče předtím? Může jí něco ve vašem vztahu vadit?
Já tam vidím jen dvě možnosti, buď tě nemiluje a počítala s tím od začátku. Nebo je něco jako ženská obdoba mamánka.
A neni psychicky nemocná??? Prostě poporodní něco? Mě to opravdu přijde opravdu už na hraně nenormálnosti.
Každá máma má toho někdy plné kecky i ten porod, a šestinedělí atd. atd. ale toto jsem snad nikdy neslyšela.. že by po porodu se manželka chtěla jakoby žít odděleně- s rodiči..
Jako pochopila bych, kdyby v době než se dítě narodi začala s tím, že by chtěla jít bydlet do blízkosti rodičů nebo tak něco, že by se to probralo..
Já když to otočím a narodil se mi kluk a manžel by mi řekl, že prostě bude bydlet u rodičů, protože se na to necítí, je unavený z hluku a že můžu za ním o víkendu jezdit tak si myslím, že mu hráblo
![]()
Uz to nekdo zminil, ale taky myslim, ze je mozne, ze tam nekoho ma. Zvlast jestli tam vyrustala, ma tam zazemi a stare kamarady…rodice pohlidaji decko a ona… ![]()
@nabber píše:
Dnes jsem si volal s jejím otcem, ten má logický uvažování, její mamka odpapouškuje vše, co jí někdo řekne, zbytečně svými fabulacemi ubližuje (pomlouvá) i třebas někoho z rodiny, aniž by o tom uvažovala v souvislostech. Zlá není, ale přirovnal bych to Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde… otec (děda skoro tchán) říkal, že je to naše věc, ale že ji tam vždy rádi přivítají, že tam je daleko lepší zázemí a pro ni vše lepší (babička je zdravotní sestra) a mají podchycenou zdravotní péči osobními kontakty, tzn pokud se malá uprdne jinak než jsme zvyklí, hned se volá třebas i v neděli, zda a co se asi malé děje… také říkal, že mám vzít úlohu druhé koleje jako chlap a domluvit se na kompromisu s partnerkou. no, mne vždycky nějak kompromis pouze z jedný strany vadil…
Partnerka ma hezky zpracovane vsechny okolo a ti vsichni ti budou tvrdit, ze je to normalni a pokud nechces “pochopit” situaci, tak jsi spatny ty. Ale dite ma s tebou, ne se svymi rodici. Domacnost ma spolecnou take s tebou. Reci typu “lepsi zazemi” jsou vymluvy pro vsechny, kterym je maminka dulezitejsi nez otec ditete, kde si s nejakou partnerskou uctou nikdo nedela starosti. Situaci budes mit tezkou a nemyslim si, ze po nejake promluve najednou prozri a otevre oci. Mozna to tak planovala a hodna na tebe bude zase za rok, az bude chtit delat druhe. Muzes zvazit rychle prestehovani a tim by odpadla nutnost pobytu u rodicu, minimalne pres noc. Jinak asi budes mit dite na dalku.
@Janasas píše:
A neni psychicky nemocná??? Prostě poporodní něco? Mě to opravdu přijde opravdu už na hraně nenormálnosti.
Každá máma má toho někdy plné kecky i ten porod, a šestinedělí atd. atd. ale toto jsem snad nikdy neslyšela.. že by po porodu se manželka chtěla jakoby žít odděleně- s rodiči..
Jako pochopila bych, kdyby v době než se dítě narodi začala s tím, že by chtěla jít bydlet do blízkosti rodičů nebo tak něco, že by se to probralo..
Já když to otočím a narodil se mi kluk a manžel by mi řekl, že prostě bude bydlet u rodičů, protože se na to necítí, je unavený z hluku a že můžu za ním o víkendu jezdit tak si myslím, že mu hráblo![]()
Souhlasim, muze tam byt neco poporodniho. Jen ja osobne uz jsem podobnou situaci u rodiny a znamych videla nekolikrat. Proste 35 pryc, honem mimino a sup za mamou. Rodice pafff, ze se nakonec dockali… Vsichni v Praze bydleni a hypoteky za miliony, ale materska se travila v Brne, Mariankach, jen ne s manzelem. Vsak tam ten soumar, co plati hypoteku muze kdykoliv prijet, ne?
Proste sobci.