Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je normální ve svým bytě nemít soukromí?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.3.19 19:40
Na psychiatrii nemusíš 
pokud jestli někdo, tak spíš psycholog 
jen si trochu pokecat, poradit se, jak si nenechat kadit na hlavu, možná nějaký kurz asertivity
Jinak je jedno, že viď, co ti řeknou, to ještě není důvod jim nic ani nerict. A pokud by na tebe vytáhli, že u kamarádů spát nemůžou, protože nemůžou obtěžovat jejich rodiče, tak to by byla voda na můj mlejn…to jako tebe obtěžovat můžou? Ty chceš mít taky svůj klid, trávit čas se svou rodinou, udělat si třeba pěkný večer s partnerem, né aby tě otravovali dva dorostenci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.19 19:41
@Ba-stet píše:
Zakladatelko, takže se bojíš, že budeš za zlou a neoblíbenou? To budeš muset vydržetZnám pár lidí, jako jsi Ty a dost často jsou zbytečně nešťastný. Neřeš okolí a mysli jednou na sebe
A ještě poradím jeden komunikační trik: hodní lidé jako Ty často při odmítnutí vysvětlují důvody, aby se pocitově ospravedlnili. Na to se vykašli. Neříkej: Nechci je tu, mohli by zapálit byt/udělat nepořádek/přelít kytky. Řekni prostě: Ne/Nejezděte/Nemám čas/Nehodí se mi to.
Přesně tak teď si to napsala pěkně tak přesně takhle to mám 
abych nebyla špatná nebo neměla špatně svědomí, radši páchám víc škody, hlavně sobě máma je totiz taky taková mám to beztak po ní, vždy si vycházime se vším vstříc atd… A hlavně mi to tluče do hlavy hodně lidí ať koukám jen na sebe nevím jak se to naučit a nemít blbý svědomí že něco dělám blbě, asi fakt potřebuju terapeuta, nechápu to někdo na všechny Kácí svědomí nikde, všechno v klidecku. Snažím se to už nějakou dobu změnit ale Vždycky to trvá chvíli dokud nezměknu. To je asi běh na dlouhou trať, ale zas bych nerada aby mě nikdo neměl rád to nechci.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.3.19 19:44
Jestli nevychazis s mamkou, tak se domluv s klukama přímo, ne? Úplně ti rozumím, nám tohle dělala manželova rodina, takové víkendové prepadovky. To jsme se v pátek večer vrátili z města a v předsíni cizí boty a v obýváku chrupala neohlášená sestřenice, že však s ní nebudeme mít žádnou starost, přijela za babi, ne za námi (bydlíme ve vícegeneračním domě). Nějakou dobu to trvalo, ale už se začali hlásit, babi s dědou to taky není příjemné, když někdo večer klepe na dveře a Ahoj babi, přijeli jsme na víkend, starosti si s námi nedělej, ale jestli vám zbylo od oběda, my si to ohřejeme na véču, neva?
- Citovat
- Upravit
26.3.19 19:48
@Anonymní píše:
Přesně tak teď si to napsala pěkně tak přesně takhle to mám
Hele, začátky budou krušný, jak pro Tebe, tak pro okolí, které si zvyklo na Tebe spoléhat. Ale vydrž to. A rozhodně to nedopadne tak, že by Tě nikdo neměl rád (pokud to nepřeklopíš do extrému a nebudeš na ulici kopat do babiček a štěňátek 
) Nejde o to, nikdy nikomu nevyjít vstříc, jen to dělat tak, aby to neubíjelo Tebe. Pokud to nezvládneš sama, nějaký dobrý terapeut určitě pomůže. Já si vždycky říkám, co se stane nejhoršího, když něco udělám/neudělám. Co se stane, když bráchy utneš na návštěvu jednou za čas? Když je nenecháš doma samotné? Když si opravdu upřímně odpovíš, skoro určitě dojdeš k tomu, že se nestane nic, ba že to nakonec pochopí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.19 19:56
@Anonymní píše:
Jestli nevychazis s mamkou, tak se domluv s klukama přímo, ne? Úplně ti rozumím, nám tohle dělala manželova rodina, takové víkendové prepadovky. To jsme se v pátek večer vrátili z města a v předsíni cizí boty a v obýváku chrupala neohlášená sestřenice, že však s ní nebudeme mít žádnou starost, přijela za babi, ne za námi (bydlíme ve vícegeneračním domě). Nějakou dobu to trvalo, ale už se začali hlásit, babi s dědou to taky není příjemné, když někdo večer klepe na dveře a Ahoj babi, přijeli jsme na víkend, starosti si s námi nedělej, ale jestli vám zbylo od oběda, my si to ohřejeme na véču, neva?
No to by mi hráblo 
Vůbec nechápu, že tohle může někoho napadnout! Já mám od ségry normálně klíče a vůbec si neumím představit, že bych tam sama lozila 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.19 19:56
@Mar__tanka1983 píše:
Na psychiatrii nemusíš
Jinak je jedno, že viď, co ti řeknou, to ještě není důvod jim nic ani nerict. A pokud by na tebe vytáhli, že u kamarádů spát nemůžou, protože nemůžou obtěžovat jejich rodiče, tak to by byla voda na můj mlejn…to jako tebe obtěžovat můžou? Ty chceš mít taky svůj klid, trávit čas se svou rodinou, udělat si třeba pěkný večer s partnerem, né aby tě otravovali dva dorostenci…
Presne tak! právě proto že se s přítelem přes týden nevidíme skoro vůbec protože je věčně v práci a nemáme na sebe moc času tak to je vždycky ta poslední tečka týdne(volá máma, kluci dnes jedou za kámošema:) . A je po víkendu. Nervy na cestě div ne infarkt Nechápu že to máma na mě už nepozná že jsem na nervy. Kurz asertivity? Takove kurzy se dělají? Myslíš že je to vážně užitečné? Máš stím nějakou zkušenost? Chtěla bych se nějak rozvíjet a být lepším člověkem a zajímám se hodně o psychologii ale žádný účinky to nemá hlavně ne Teda při stresu a nervu .
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.3.19 20:05
@Anonymní píše:
Jestli nevychazis s mamkou, tak se domluv s klukama přímo, ne? Úplně ti rozumím, nám tohle dělala manželova rodina, takové víkendové prepadovky. To jsme se v pátek večer vrátili z města a v předsíni cizí boty a v obýváku chrupala neohlášená sestřenice, že však s ní nebudeme mít žádnou starost, přijela za babi, ne za námi (bydlíme ve vícegeneračním domě). Nějakou dobu to trvalo, ale už se začali hlásit, babi s dědou to taky není příjemné, když někdo večer klepe na dveře a Ahoj babi, přijeli jsme na víkend, starosti si s námi nedělej, ale jestli vám zbylo od oběda, my si to ohřejeme na véču, neva?
tak to je paráda přesně tak oni si Vždy myslej že snimi člověk žádný starosti nemá jenže já jsem třeba hodně starostlivá si myslím a když někdo u mě je tak se prostě i když v depce snažím aby se cejtily dobře. No někdy když už jsem fakt na prášky tak to taky umím dát najevo. Ale pak zas ty Výčitky. no každopádně ti to taky nezávidím a preju Teda taky pevné nervy! Některý lidi vážně nemaj žádný cítění, bezohlednost prostě děs, aale neboj ono se jim to jednou vrátí uvidíš karma je zdarma. To je prostě tak.
- Citovat
- Upravit
26.3.19 20:07
Nebylo by lepsi rict brachum, at prespi u kamaradu a ne u vas? Proste uz to nejde a smitec. Z mamy bych si nedelala prostrednika.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.19 20:35
@AjaF píše:
A co na to ten přítel?
Tomu to nevadí, že tam bráchové jsou prakticky každý víkend?
Tak pritel má bráchy rád a taky neřekne natvrdo že ne, prostě na to nemáme povahy někoho nepustit domu když jsme doma. Když se zeptaj,. My dnes Budem spát u vás mužem? Tak jsme v pasti. A v sobotu ráno řeknou my pojedeme až zítra dnes se nám ještě nechce nebo máme někam ještě jít. Tak třeba řeknu, no dobrá no… Veselé se u toho netvarim ale jim je to fuk. čekám že jim to dojde a ono nic. My máme i problém celkové jako sourozenci spolu mluvit otec byl děsnej cholerik a nijak nás nevedli k tomu aby jsme spolu komunikovali jako klasický sourozenci to jim dnes za to děkuju!! A možná ještě budu, nejspíš by jsme chtěli obě strany ale je tam asi nejakej blok jak kdyby jsme se před sebou styděli asi si to moc lidí nedokáže představit ale mrzí mě to. Že to takhle je. I bratrove jsou takový uzavřený a moc s nikým nemluvěj jen s kámošema. Jinak takový jo ne, nevím… Je toho víc těch problémů. Je to chyba hlavně rodičů já rozhodně alespoň vím že svoje děti takhle vychovávat nebudu!! Aspoň jedno pozitivum.
- Citovat
- Upravit
26.3.19 20:59
@Anonymní píše:
Presne tak!
Víš co, to je právě ono, naučit se říct někdy ne, klidně, bez nervů, tím se pak nedostaneš do ty fáze , kdy už nevíš kudy kam a pak to lítá na všechny strany a jsi jak tajfun a pak máš vycitky..
Jinak ano, kurzy jsou, online i osobní, záleží kde bydlíš. Zkus Google já osobně takový kurt neprodělala, ale vím o nich a můžou člověku fakt pomoct, minimálně se zamyslet…
Já se to taky učila, tak nějak za pochodu, v praci i doma…mě třeba pomáhá, když mám čas si to promyslet a netlačí se na mě s okamžitou odpovědi. Takže když po mě něco někdo chce, já nechci, ale zároveň se bojím konfliktu a toho, že radši zase ustoupim, tak prostě nedělám rozhodnutí hned. Příklad: máma zavolá, že kluci přijedou, tak řekni, že nevíš jestli to půjde, že to probereme doma s chlapem a ozveš se.No a hned máš cas, to promyslet, zklidnit se, promyslet odpověď a obrnit se. Pak zavoláš, nebo třeba napíšeš SMS, že se to tentokrát nehodí, že chcete mít taky víkend pro sebe. Zbytečně nevysvětlovat, nromlouvat se, nezamotat se do toho a nedat druhému šanci tě přemluvit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.19 21:03
Jen dodám, není to o tom, teď říct na všechno a všem NE, samozřejmě, ale občas, když ti to nevyhovuje, tak se nebát projevit vlastní vůli. Mimochodem, beztak to budeš muset natrénovat i pro budoucí výchovu dítěte tam je kolikrát potřeba tuna trpělivosti, asertivity a i nutnosti umět říct ne s stát si za tím. Tak proč si toto nenatrenovat na dospělých, lepší než na dětech
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.19 21:30
@Ba-stet
ty jsi to tak krááásně napsala." hodní lidé jako Ty často při odmítnutí vysvětlují důvody, aby se pocitově ospravedlnili. Na to se vykašli. Neříkej: Nechci je tu, mohli by zapálit byt/udělat nepořádek/přelít kytky. Řekni prostě: Ne/Nejezděte/Nemám čas/Nehodí se mi to." Já jsem stejná a tyhle slova mě ted hodne pomohly. a nebudu si uz nikdy pripadat hloupě. Mám to zazité a nastavene stejne jako ma matka. zrejme sem to od ni prevzala. DEKUJI TI
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.19 21:42
Sebrat klice a klukum rict, ze jim jezdi mhd zpatky k nim domu, at si najdou nocleh u kamosu a ne u vas. Tohle bych nedala. 1× za mesic 1 noc mozna, ale mac kvuli skole treba… at jdou na brigadu a najdou si spolubydleni treba, ja tohle nechapu, ze jsi schopne takovou dobu to tolerovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Brumbera
27.3.19 08:17
@Anonymní píše:
Jojo nespíš nemám moc sebevědomí, beztak jsem to zdědila po máme ta skáče podle dětí, a ne oni podle ní to mě právě vždycky tak vyvede z míry že bych nejradši bouchla jak dynamit! No právě že je to tak že bratři ke mě maji velký respekt možná i strach protože když jsem vytocena jsem vážně na zabití, a dělat u mě party to by si nedovolily protože vědí že by o de mě dostaly pěknej vylagoš, takže vím že tam jen spěj. Naštěstí, ale i tak mi to vadí dnes jsem jak atomovkaale skusim jim to říct proč nespěj u svých kámošů, přesně vím co mi řeknou, jakpak by ne když bydlej všichni u rodičů. Asi si zajdu na psychiatrii, ať se konečně začnu dívat jen na sebe!
nebo se zničim kvůli všem. To by taky mohlo trvat celé léto atd… A to by mi asi přeskočilo představa že každý týden pravidelně, jsem bezmocná a musím se furt o někoho starat tak to neee končím a dostanou co proto!
Moc nechapu, co resis. Jestli byt je tvuj ( bratri v nem driv nebydleli taky, nepodedila jsi ho po mame), tak pravidla urcujes ty. Samozrejme je normalni pozvat svoje pribuzny na vikend, ale nee na kazdy, to nedelaji ani rodice a pokud to jinak nejde ( deti napr.studuji a jezdi domu), tak doma plati pravidla rodicu. Predpokladam, ze pracujes, takze si o vikendu potrebujes odpocinout. Cholerici maj problem, ze si neumej nastavit hranice, budto to prezenou a chtej od lidi neskutecnou peci a nebo nemaji zadne, v tehle protipolech zijou, druhej si mysli, ze je vse OK a pak najednou sili. Na vetsinu lidi to pusobi posahane. Osobne k cholerikum respekt nemam, mam rada klid, clovek nikdy nevi, co jim zase bude vadit, mozna, ze bratri to k tobe maji stejne. 
30km neni tak daleko, aby kluci nemohli rano prijet a vecer odjet. Osobne bych jim nabidla, at jezdej 2× do mesicd, prijdou klidne v noci, ale potichu, druhej den by me pomohli s nejakou chlapskou praci. A meli by si zacit hledat kamose tam, kde bydlej…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní